Neautorizováno !

(12.10 hodin)
(pokračuje Fischer)

Vzpomeňme jen politické vlivy na vědu, kdy některé obory byly potlačeny, zakázány nebo pronásledovány, viz např. osud genetiky nebo kybernetiky. Sám akademik Vavilov jako průkopník zemřel ve vězení, jeho bratr skončil v psychiatrickém zařízení. V téže době Trofim Denisovič Lysenko vzkvétal se svou jarovizací, apod. Takže u nás jsme potom měli různé výmysly i ministrů vlád, které byly považovány a prosazovány jako vědecké, což se nepotvrdilo. Na druhé straně, abychom nechodili jen v té daleké minulosti, po roce 1990 byl prakticky zlikvidován program Interkosmos, který se úspěšně rozvíjel, tím, že lidé, kteří tomu vůbec nerozuměli, neměli k tomu vztah, nepracovali v tom, prohlásili, že to byla jenom politika a žádná věda, a tím jsme ztratili i významnou pozici ve světové vědě a v mezinárodní spolupráci v kosmických výzkumech.

Co je slabinou tohoto návrhu? Ústavy, které si zvykly žít poněkud v bavlnce, i když ta byla někdy třeba ostrá a tenká a ne zrovna příjemná, je ztráta jistot. Teď doufám, a to bych chtěl také potvrdit od pana místopředsedy vlády, že přechod na právní subjektivitu nebude znamenat oslabení veřejné podpory jednotlivých pracovišť. Ta by měla zůstat alespoň na stejné úrovni a spíše vzhledem k Lisabonské strategii zesilovat. Zde se otevírá možnost, jak získat další prostředky.To je věnovat se i jiné činnosti, kterou se rozumí hospodářská činnost za účelem dosažení zisku. Teď záleží, kdo si z toho co vybere. Asi většina ústavů a organizací si bude chtít pomoci touto cestou a bude se snažit také získat pro své bádání a výzkumy další prostředky i hospodářskou činností.

Je zde určité nebezpečí, že hůře na tom budou ústavy, které se zabývají základním výzkumem, protože tam nejsou třeba často známé ani možné přímé aplikace, i když u mnoha ústavů, třeba i přírodovědných, takové výstupy také jsou a jistě se budou rozvíjet. Hůře na tom budou některé ústavy humanitní. Nevím, jakou hospodářskou činnost může vyvíjet třeba Archeologický ústav, Historický ústav, archivy, knihovny, Ústav pro jazyk český apod. na rozdíl od ústavů, které se zabývají některými praktickými aplikacemi. I to je třeba vzít na vědomí a uvažovat o tom, aby ten základní výzkum a některé jeho oblasti, které nemají přímé výstupy, nezanikly proto, že na rozdíl od jiných ústavů nezískají dostatek prostředků touto cestou.

Chtěl bych uvést jeden příklad, který považuji za absurdní, a že se nerealizuje, o tom jsem pevně přesvědčen, ale jaké možnosti dává tento zákon. Několik desetiletí jsem pracoval v Astronomickém ústavu a astronomie také zrovna mnoho těch přímých aplikací nemá, i když se tam leccos najde, a třeba v nebeské mechanice apod., v družicích, které slouží k navigaci, ale to není bezprostřední aplikace. Jsou jiné části, obory astronomie, kde takové aplikace nejsou možné. Když se podíváte do našich knihoven, třeba do největšího knihkupectví na Václavském náměstí, do našich časopisů, a porovnáte, jaký objem, jaká pozornost je věnována astronomii a její takové nepodařené historické kolegyni astrologii, tak zjistíte, že astrologie má u veřejnosti a vůbec mnohem silnější postavení než sama astronomie, protože v každém týdeníku najdete horoskopy apod. A za to se také platí. Pro Astronomický ústav jako příklad aplikace, který vyhoví i § 21 odstavcům 2 a 3, které stanoví podmínky pro to, aby byla taková hospodářská činnost prováděna, by bylo možné otevřít oddělení nebo pobočný ústav astrologický, který bude dávat třeba politikům, i naší Sněmovně, horoskopy, kdy a jak vystoupit, co dělat, čemu se vyhnout a jak si prodloužit třeba funkční období. Když řeknete, že to není věda, zeptejte se bývalého ministra pana Baudyše; ten vám to asi vyvrátí, že to věda je. A podobně by se dalo pokračovat.

Je to absurdní a nevěřím, že by se toto skutečně vyskytlo, ale svědčí to o tom, jaká úskalí může tento zákon v sobě také skrývat, že se mohou objevit různé pavědy nebo něco úplně i řekněme protispolečenského a provádět to jako vedlejší hospodářskou činnost apod. Je třeba se před tím mít na pozoru a uvažovat o tom i v dalších zákonných úpravách a v budoucnu při novelizacích, tak aby tento zákon byl účinný a zároveň vylučoval nějaké anomálie.

Jinak doufám, že moje některé obavy, které z mých dlouholetých zkušeností také plynou, se neuskuteční a že vše půjde ke zdárnému konci.

Na závěr si ale nemohu nedovolit jednu poznámku. Jedno velké úskalí vidím v tom, že vedení celého procesu transformace a jeho řízení je svěřeno Ministerstvu školství. Považoval bych za mnohem důležitější a účinnější, kdyby nakonec i v souvislosti s tím, jak stále projednáváme, jak podpořit vědu, výzkum, aplikace apod., což není přímým předmětem činnosti Ministerstva školství, byla posílena funkce a možnosti Rady vlády pro výzkum a vývoj, např. aby byla tato rada přeměněna v ministerstvo, a aby nedošlo k inflaci ministerstev, myslím, že by se do jeho náplně docela dobře vešlo i to, čím se zabývá Ministerstvo informatiky, a vytvořen skutečně jeden takový orgán s výkonnou mocí, který by měl patronát nad vědou, výzkumem, vývojem. To by znamenalo také třeba soustředit prostředky, které jsou nyní roztříštěné do asi 22 kapitol státního rozpočtu, jak myslím uváděl pan místopředseda Jahn v jednom článku v Hospodářských novinách před dvěma či třemi měsíci, soustředit pod toto ministerstvo. To by znamenalo i úsporu prostředků a jejich lepší využití. Dávám to jako návrh a námět třeba pro jednání vlády nebo Rady vlády pro výzkum a vývoj.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Druhým přihlášeným do obecné rozpravy je pan kolega Břetislav Petr, kterému uděluji slovo.

Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zákon o veřejných výzkumných institucích navazuje na programové prohlášení vlády, která si klade za cíl vytvoření podmínek nezbytných pro rozvoj společnosti, ve které bude mít výzkum a vývoj jednu z rozhodujících priorit. Uvedená politika navazuje na program Evropské unie a já se domnívám, že aspoň v několika málo bodech bych se zmínil i o tomto programu.

Evropa konstatovala, že výrazně zaostává ve vědě a výzkumu za dvěma mocnostmi, to je Amerikou a Japonskem. Při analýze tohoto problému, proč tomu tak je, našla několik bodů, které je nezbytné řešit.

Za prvé výdaje na vědu a výzkum v Evropě trvale klesají. Snižuje se množství investic do vědy a výzkumu, kariéra vědeckého pracovníka je nezajímavá, dochází k odlivu mozků do Spojených států a do Japonska. Pro to, aby se učinila přítrž tomu, co do jisté míry devalvuje výzkum a vývoj, postavila si Evropská unie smělé cíle, které, jak se ukázalo, nejsou plněny.

***