Neautorizováno !


 

(12.20 hodin)
(pokračuje Petr)

Stěžejním cílem bylo, aby do roku 2010 se zajistilo 1 % z HDP a 2 % z veřejných prostředků na podporu vědy a výzkumu.

Orgány unie pochopitelně zjistily, že je i nadále nedostatečná dynamika procesu, která spočívá v tom, že nedochází k tomu, aby byl urychlen inovační proces. Evropa sáhla na doposud nepřekonatelné příspěvky jak v oblasti základního výzkumu - a uvažuje o větších podporách, než je 50 %, a ve vývoji uvažuje o podporách větších než 25 %, což bylo doposud považováno za strop.

Soudím, že věda v České republice ve srovnání s evropskými státy, které jsou tam dříve, než jsme byli přijati my, je na tom ještě podstatně hůř, i když podpora výzkumu a vývoje dosahuje 15 miliard korun, ale je nesystémová, je rozdělená do řady kapitol, takže jenom stěží se hledá, kam vlastně prostředky plynou.

Výzkum a vývoj je nedostatečně financován zejména v inovační oblasti. Prostředky doposud spíš byly rozdělovány plošně a v mnoha případech valná většina prostředků šla na základní výzkum, o který můj předřečník projevil veliké obavy. České firmy spíš využívají jiných metod, jak dosáhnout zisku. Jsou to komparativní výhody spočívající v tom, že je nízká cena pracovní síly, nízký směnný kurs, nízké náklady, ale vývoj a výzkum v rámci inovačního procesu je spíše bílou vránou v činnosti našich firem.

Nelze přehlédnout, že v poslední době se objevila celá řada opatření na podporu inovací, a to zejména z Ministerstva průmyslu a obchodu a také z CzechInvestu. Podle mého názoru však v České republice schází agentura, která je běžná v západní Evropě, která by se výlučně zabývala aplikovaným výzkumem a pomáhala jeho transferu do výroby.

Je předpoklad, že nová právní úprava umožní lépe a efektivně využívat finanční prostředky a získat pro financování jiné zdroje, a to i zahraniční, a možnost zvýšení účasti našich vědeckých ústavů na kooperaci. Aby byla zachována transparentnost financování, musí pochopitelně instituce zveřejňovat výsledky svých bádání - pochopitelně nepůjde o zveřejňování těch částí, které jsou součástí patentové ochrany, licenčních vzorů apod. - takže bude moci veřejnost lépe dohlížet na to, jak výzkumné ústavy pracují se svěřenými prostředky.

Co považuji za největší přínos tohoto zákona, je to, že vědeckovýzkumná instituce může založit jinou právnickou osobu pouze za tím účelem, aby využívala výsledky výzkumu, které je možno aplikovat v praxi. Je však třeba říci, že podpora takto nově vzniklých firem nebude možná bez účasti státu, že výzkumné ústavy nebudou mít na to, aby takovouto firmu založily. Domnívám se, že tyto nové firmy jsou schopny zajistit pružné zavádění výzkumu nových technologií a výsledků do praxe. Jedná se o významný prvek inovačního systému. Problémem těchto firem však je nedostatek finančních prostředků pro předstartovní aktivity k založení této firmy a rozběh výroby. Jde o to, aby dobrá myšlenka nezapadla.

Vážným nedostatkem pro takto nově vznikající firmy je to, že scházejí materiální zařízení. V západních zemích je běžnou záležitostí, že u univerzit jsou tzv. technologické parky a že ti, kteří rozbíhají novou výrobu s vysokou přidanou hodnotou, mohou využívat i zařízení vysokých škol a výzkumných institucí, neboť je zbytečné, aby řada přístrojů byla ve firmě. Stačí, když firma byla poblíž vysoké školy, aby byla součástí vysoké školy. Podpora vzniku těchto spin off firem, jak se nazývají na Západě, je, aby byl vytvořen speciální program, který by v povoleném rozsahu poskytoval vysokým školám nebo výzkumným institucím finanční a hmotné prostředky pro nezbytné zahájení činnosti těchto spin firem.

Soudím, že zákon o veřejně výzkumných institucích je plně kompatibilní s právem EU, že může účinně přispět k dosahování výrazně lepších výsledků při řešení projektů VHV a bude se podílet na začlenění do Evropského výzkumného prostoru a inovačního prostoru. Tak pomůže dosáhnout lepších výsledků, ze kterých bude žít náš průmysl.

Na rozdíl od svého předřečníka si myslím jednu věc. Nemám obavu o to, že by se neuživil základní výzkum. Já cítím spíš nedostatek v tom, abychom výrazně podpořili aplikovaný výzkum, který v dané etapě je hnacím motorem rozvoje celé řady vyspělých zemí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku. Končím tedy obecnou rozpravu k tomuto bodu.

Vzhledem k tomu, že nepadl žádný procedurální návrh, zahajuji hned rozpravu podrobnou. Sděluji, že do ní mám tři přihlášky: pana kolegy Krákory, Kováčika a Petra.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, mám krátký pozměňovací návrh. Včera byl rozdán na lavice a je to v podstatě jen vkládání slov "institut zdravotní politiky a ekonomiky s adresou". Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má kolega Pavel Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, mám též velmi krátký pozměňovací návrh. Došlo v závěrečné fázi přípravy tohoto návrhu zákona k určitému nesystémovému řekněme omylu. Byl tam zařazen ústav, který tam zařazen být neměl, takže předkládám následující pozměňovací návrh.

V příloze číslo 1 - státní příspěvkové organizace, které se dnem 1. 1. 2007 mění na veřejnou výzkumnou instituci - v tabulce vypustit tento řádek: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky - 00027251, Mánesova 75, Praha 2.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP