Neautorizováno !

(16.40 hodin)
(pokračuje Koudelka)

V referendu by nemohl být schválen ani konkrétní text ústavního zákona, ani konkrétní text obyčejného zákona. Nemyslím si, že je to tak úplně ideální, nicméně je to právě návrh určitého kompromisu vůči těm, kteří se domnívají, že referendum by mohlo vést k ohrožení principu zastupitelské demokracie v tomto státě. Prostě referendum by neohrozilo zastupitelskou demokracii, neohrozilo by výsady Parlamentu, pouze by mohlo zavázat orgány moci výkonné, ať už orgány celostátní nebo orgány na úrovni místní.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Koudelkovi. Ptám se, zdali jsou ještě nějaké další přihlášky do podrobné rozpravy. Pokud ne, tak podrobnou rozpravu končím. Končím také druhé čtení tohoto návrhu ústavního zákona.

Budeme nyní projednávat bod

Prosím pana ministra životního prostředí Libora Ambrozka, aby z pověření vlády tento tisk uvedl.

Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, tento vládní návrh zákona je předkládán především kvůli zajištění souladu vnitrostátního práva upravujícího oblast geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů s právem Evropských společenství.

Krátce po přijetí současně platného návrhu zákona č. 78/2004 Sb., který implementoval směrnice Evropských společenství o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, vyšla v Úředním věstníku dvě nová nařízení, nařízení Evropského parlamentu a Rady 1830/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady 1946/2003. Tato nařízení jsou přímo účinná na území České republiky. I přesto je třeba některá jejich ustanovení transponovat do vnitrostátního práva. Z těchto důvodů se navrhuje zákon doplnit o ustanovení ustanovující kompetence orgánům státní správy a nová ustanovení sankční povahy. Nařízením je též přímo novelizována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18, kterou zákon implementuje, a proto je nutné změnit některá stávající ustanovení zákona. Předkládaný návrh zákona upravuje také účast občanských sdružení ve správních řízeních vedených podle tohoto zákona.

Oběma výborům, které návrh zákona projednaly, bych chtěl poděkovat. Dovoluji si vás požádat o propuštění této novely do třetího čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru. Usnesení výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 767/1. Prosím paní poslankyni Ludmilu Brynychovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Ludmila Brynychová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, zemědělský výbor se touto novelou opakovaně zabýval. 1. června 2005 přijal usnesení, kde doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, který máme pod sněmovním tiskem 767, schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které máte ve sněmovním tisku 767/1.

Místopředseda PSP Jan Kasal: To je všecko. Paní zpravodajko, děkuji vám za vaše vystoupení.

Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášky do obecné rozpravy nemám. Hlásí se paní poslankyně Brynychová do obecné rozpravy. Prosím.

Poslankyně Ludmila Brynychová: Vážený pane předsedající, chtěla bych jenom avizovat dva pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh se týká ustanovení bodu 3, kdy bylo do návrhu zařazeno s ohledem na Aarhuskou úmluvu, která byla v roce 2004 ratifikována a zveřejněna pod č. 124/2004 ve Sbírce mezinárodních smluv. Úmluva v článku 9 odst. 2 požaduje, aby každá strana v rámci své vnitrostátní právní úpravy zajistila, aby osoby z řad dotčené veřejnosti, mající dostatečný zájem, mohly dosáhnout toho, že soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán zřízený zákonem přezkoumá po stránce hmotné i procesní zákonnost jakýchkoliv rozhodnutí, aktů nebo povolení uvádění GMO do životního prostředí. K tomuto účelu je zájem jakékoliv nestátní neziskové organizace splňující požadavky kladené na tzv. dotčenou veřejnost pokládán za dostatečný. U těchto organizací se dle úmluvy bude předpokládat, že mají práva, která mohou být porušována, a že mají na environmentálním rozhodování zájem.

Správní řád, jehož ustanovení se na řízení o povolení vztahují, nedává možnost domoci se právní ochrany osobě, která není účastníkem řízení. Současná právní úprava zákona o nakládání s GMO nepřiznává občanským sdružením právo být účastníkem řízení. Žalobu ve veřejném zájmu však může podat pouze ten, komu to přiznává zvláštní zákon - občanské sdružení by tak nedosáhlo soudní ochrany ve smyslu Aarhuské úmluvy. Z důvodu zajištění možnosti domoci se právní ochrany je tedy občanskému sdružení přiznáno postavení účastníka řízení.

Bod tři navrhované novely jde nad rámec Aarhuské úmluvy, která se vztahuje jen na uvádění GMO do životního prostředí. Návrh novely přiznává občanskému sdružení postavení účastníka i v řízení o povolení uzavřeného nakládání a v řízení o zapsání do seznamu. Proto v podrobné rozpravě předložím pozměňovací návrh, který uvede novelu do souladu s touto úmluvou.

Ve druhém bodě se zemědělský výbor usnesl na novém znění bodu 11 novely. Tento bod stanoví osobě, která pěstuje geneticky modifikované organismy schválené pro uvedení do oběhu, povinnost poskytnout ministerstvu písemné informace o místě jejich pěstování. Ministerstvo tyto informace pak zveřejní na internetu. Výborem navržený pozměňovací návrh mění způsob navrhovaného zveřejnění informací o těchto místech tak, že ministerstvo informace sdělí veřejnosti na základě prokázání odůvodněného zájmu s tím, že náležitosti odůvodněného zájmu stanoví prováděcí právní předpis. S tímto se nemohu ztotožnit.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a též podle článku 4 Aarhuské úmluvy může žadatel za účelem získání informace o životním prostředí požádat povinný subjekt o zpřístupnění informace o životním prostředí. Svou žádost nemusí odůvodňovat. Pozměňovací návrh jde tak proti zásadám poskytování informací o životním prostředí, zejména proti zásadě aktivního zpřístupňování informací podle § 10a zákona o právu na informace o životním prostředí, a je proto s touto úmluvou v rozporu.

Tento spor lze podle mne řešit tak, že na internetu se zveřejní pouze část informací definovaná v prováděcím právním předpise, například tak, že se na internetu nebude označovat přímo parcela, na které se tyto plodiny pěstují, ale třeba katastrální území obce.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Brynychové. Další přihlášky do obecné rozpravy nejsou, takže obecnou rozpravu končím.

Otevírám rozpravu podrobnou. Kromě paní poslankyně Brynychové se hlásí paní poslankyně Bayerová. V tomto pořadí, dámy, prosím, abyste se ujaly slova.

Poslankyně Ludmila Brynychová: Děkuji za slovo. Mé pozměňovací návrhy.

1. Pozměňovací návrh k bodu 3: V § 5 odst. 12 se slova "nebo o zápis do seznamu pro uvádění do oběhu" nahrazují slovy "k uvádění do životního prostředí".

2. Stávající bod 11 upravit takto: Bod 11. V § 23 odst. 3 včetně poznámky pod čarou 11a zní: "Každý, kdo pěstuje geneticky modifikované organismy schválené pro uvádění do oběhu podle odst. 2, je povinen poskytnout ministerstvu písemné informace o místě jejich pěstování, a to do třiceti dnů od zahájení jejich pěstování. Ministerstvo informace o jejich pěstování zveřejní způsobem podle § 10 písm. b). Formulář pro poskytnutí informací a rozsah informací, které budou ministerstvem zveřejněny, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto ustanovením není dotčena povinnost podávat informace podle zvláštního právního předpisu."

***