Neautorizováno !

(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Tady si myslím, že je klíčová role zakladatelských ministerstev, která by měla v nadcházejícím období věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby tam, kde lze uvolnit majetek do privatizace, tak urychleně zakladatelská ministerstva zpracovala privatizační projekty a tyto privatizační projekty se realizovaly. Věřím, že tempu realizace tohoto procesu přispěje také proces zjednodušení privatizačního procesu a privatizační agendy. Tím, že zaniká Fond národního majetku, tak se tato privatizační agenda koncentruje do jedné instituce, tj. Ministerstva financí, a v situaci, kdy zakladatelský resort zpracuje privatizační projekt, je možné rychle přistoupit ke schválení takovéhoto projektu a k realizaci příslušných privatizačních záměrů.

Pokud jste se tedy ptal, čím lze přispět k tomu, aby došlo k rychlejšímu procesu, pak musím říci aktivnější činností zakladatelských ministerstev, jejich aktivnějším dohledem nad fungováním těchto zbytkových podniků a také rychlejší cestou k privatizaci toho majetku, který lze pro privatizaci uvolnit. Ministerstvo financí je připraveno takovouto privatizaci podporovat.

Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já děkuji, pane ministře. Prosím, pan poslanec Hrnčíř bude ještě reagovat.

Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane ministře, z vaší odpovědi jsem se dozvěděl, že na konci roku 2006 má fungovat už polovina těchto zbytkových státních podniků, tedy 22. To je podle mého názoru velmi malá ambice. Z vaší odpovědi jsem navíc získal dojem, že tomuto procesu dáváte jakýsi samovolný průběh, že do něj málo aktivně vstupujete. Měl jsem za to, že se tímto problémem zabývala nebo měla zabývat vláda. Výstup se mi nepodařilo získat a předpokládal jsem, že ho získám od vás.

Představoval jsem si, pane ministře, že se od vás dozvím konkrétní kroky. Máte takové konkrétní kroky připravené, jiné než ty, o kterých jste tady obecně mluvil? Jaká jsou přijatá opatření? Jestli jsou uloženy konkrétní úkoly, které mají konkrétní lhůty? Zda byla přijata i osobní zainteresovanost patřičných funkcionářů? Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla doplňující otázka. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Já musím říci, že skutečně Ministerstvo financí se snaží motivovat ostatní resorty k tomu, aby předkládaly privatizační projekty, aby docházelo k privatizaci majetku zbytkových státních podniků, nicméně Ministerstvo financí nemůže nikomu nařizovat, že má takovýto zbytkový státní podnik zlikvidovat jeho urychlenou privatizací. To je věcí jednotlivých zakladatelských ministerstev, která musí vykonávat funkci zakladatele odpovědným a aktivním způsobem. Ministerstvo financí nepatří mezi ta ministerstva, která by zřizovala nějaké větší množství zbytkových státních podniků. Není to rozsáhlá agenda, která by se týkala Ministerstva financí, tato agenda se týká spíše jiných resortů než Ministerstva financí.

Jak už jsem řekl, trend, ke kterému dochází, je pozitivní. Nedochází ke stagnaci počtu těchto zbytkových podniků - ve všech kategoriích, které máme vedeny u zbytkových podniků, ať už jsou to podniky zbytkové, v likvidaci, v konkursu nebo v jiné situaci, tak ve všech těchto kategoriích dochází ke snižování počtu těchto podniků, ale myslím si, že tady nemůžeme pominout právní řád, nemůžeme pominout trvající soudní spory, které blokují tento majetek, a nemyslím si, že zde existuje nějaké rychlé revoluční řešení, které by mohlo mít exekutivní podobu. Myslím si, že zejména ty podniky, které jsou dnes v konkursu, které jsou v likvidaci, anebo podniky, jejichž majetek je blokován restitučními soudními spory, a to je 90 procent takovýchto podniků, tak tam je potřeba vyčkat na to, až příslušné soudy rozhodnou a proběhnou zákonné režimy a zákonné procesy, ke kterým zde dochází.

Pokud by byly nějaké konkrétní náměty na možné legislativní změny, pak jsme připraveni přirozeně k diskusi o tom, zda neexistuje nějaká možnost legislativně urychlit proces vypořádání v této oblasti.

A znovu opakuji, podle mého názoru u těch existujících podniků, jejichž majetek není zatížen soudními spory, je nejrychlejší cestou k jejich likvidaci privatizace a tady je klíčová role každého zakladatelského ministerstva, aby důkladně prověřilo, zda ty existující zbytkové státní podniky nelze rychlým způsobem privatizovat, popř. jejich majetek převést někam jinam. Dal bych konkrétní příklad, a to jednání vlády. (Předsedající: Čas!) Vláda rozhodla o tom, že urychleně bude vyřešena záležitost jednoho ze zbytkových státních podniků, podniku Privum, tím, že bude převeden majetek na obce a kraje.

Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. To je asi vše, co tu může zaznít na toto téma.

Petr Bratský versus Dana Bérová je další číslo. Prosím pana poslance Petra Bratského ve věci rámcové smlouvy vlády ČR s Českým Telecomem. Prosím, máte slovo.

Poslanec Petr Bratský: Vážená paní ministryně, pane předsedo. Půlmiliardový kontrakt na informační systém pro Ministerstvo zemědělství, který se stal součástí mé interpelace minule a který je již 11. dodatkem k rámcové smlouvě o poskytování služeb komunikační infrastruktury veřejné správy, uzavřené již mezi vládou Miloše Zemana s Českým Telecomem v říjnu 2001, je v posledních týdnech opakovaně probírán v médiích s tím, že se vaše oborově příslušné ministerstvo v této věci zastává jiného názoru než Ministerstvo zemědělství.

Rád bych proto slyšel jasné slovo, jak se vaše ministerstvo k celé kauze staví, zda hodlá podat, nebo již dokonce podalo podnět k přezkoumání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zda podle odborného názoru vašeho ministerstva rámcová smlouva a její dodatky vyhovují, či nevyhovují pravidlům platným v Evropské unii nebo zákonu o elektronických komunikacích a zákonu o veřejných zakázkách, zda a čím je tato smlouva výhodná či nevýhodná pro Českou republiku, pro naši státní správu a rozpočet státu, zda je pravdou, jak se objevilo v tisku, že jen v souvislosti s informačním systémem pro Ministerstvo zemědělství stát mohl prodělat až 300 mil. korun, zda bude, či nebude Ministerstvo informatiky navrhovat prodloužení rámcové smlouvy i na období po říjnu 2006, pokud ne, čím by podle vás měla být měla být nahrazena, a pokud to víte, jaký objem financí má tento dárkový balíček privatizovanému Telecomu za celou infrastrukturu České republiky. Nesnižuje to snad významně tzv. výnos z privatizace Českého Telecomu? Myslím tím všech 11 dodatků a případné další, o kterých víte, že by měly být uzavřeny.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To je interpelace pana poslance Bratského. Prosím paní ministryni.

Ministryně informatiky ČR Dana Bérová: Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové. Dovolte mi jenom na úvod stručně pro ty méně informované zopakovat, že rámcová smlouva s Českým Telecomem byla uzavřena na základě usnesení vlády 271 z roku 2001, které se jmenovalo "k zabezpečení služeb komunikační infrastruktury veřejné správy". Na základě tohoto usnesení vlády bylo vyhlášeno výběrové řízení formou výzvy jednomu zájemci. Osloven byl Český Telecom a byl připraven návrh této rámcové smlouvy, o které hovoříme. Tato rámcová smlouva pak byla opět usnesením vlády 789 z roku 2001 schválena a podepsána 23. října 2001 s platností na pět let. Její platnost tedy vyprší 23. října příštího roku.

Pro upřesnění jenom doplním, že tato smlouva byla uzavřena mezi předsedou ÚVISu a Českým telekomunikačním úřadem a Ministerstvo informatiky tuto smlouvu zdědilo po Úřadu pro veřejné informační systémy, který ve svých kompetencích předcházel Ministerstvo informatiky. Ministerstvo informatiky opakovaně netajilo jisté výhrady vůči této smlouvě, nicméně byla uzavřena před zřízením Ministerstva informatiky s jasnými pravidly a s jasnou lhůtou.

Tato rámcová smlouva je realizována prostřednictvím tzv. základní prováděcí smlouvy a k této základní prováděcí smlouvě si pak jednotlivé resorty uzavírají vlastní prováděcí smlouvy a k ním případně následné dodatky. Dodatek, o kterém hovořil pan poslanec, je dodatek uzavřený mezi Ministerstvem zemědělství a Českým Telecomem a má skutečně již číslo 11 v seznamu dodatků, které uzavíralo Ministerstvo zemědělství s Českým Telecomem.

Podle názoru Ministerstva informatiky jsou některé služby, které jsou zahrnuty do tohoto dodatku, mimo rámec této rámcové smlouvy. To znamená, debata odborníků na Ministerstvu zemědělství a na Ministerstvu informatiky v tuto chvíli není vedena o tom, zda jsou služby dražší nebo levnější, než by mohly být, ale zda jsou služby obsažené v dodatku číslo 11 takové, které je možno zahrnout do rámcové smlouvy, či nikoliv. Zítra bude probíhat na Ministerstvu informatiky další jednání, ve kterém si oba úřady vyjasňují jednotlivá stanoviska.

***