Neautorizováno !

(15.40 hodin)
(pokračuje Bérová)

Rozhodně tedy není pravda to, co bylo uvedeno v médiích, že podle názoru Ministerstva informatiky by snad služby, které si objednává Ministerstvo zemědělství, mohly být o 300 milionů, nebo kolik se tam psalo, levnější. Naopak z té současně uzavřené smlouvy vyplývá, že služby, které si v tomto objemu Ministerstvo zemědělství objednává, jsou v tuto chvíli levnější než ty, které má dnes. Nicméně to není předmětem toho sporu.

Ministerstvo informatiky totiž jako koordinátor rámcové smlouvy odpovídá za to, aby dodatky jednotlivých resortů byly uzavřeny v souladu s tou smlouvou a odpovídaly svým obsahem. Ministerstvo informatiky je samozřejmě připraveno splnit svoji povinnost, pokud se nepodaří dobrat dohody a vyjasnění jednotlivých stanovisek a postupovat v souladu s povinnostmi koordinátora.

Co se týče prodloužení rámcové smlouvy, tak rámcová smlouva s Českým Telecomem byla uzavřena v souladu s platnými zákony v době, kdy byla uzavřena, nicméně v dnešní době již není možné uzavřít takovouto smlouvu, a to na základě zákona o zadávání veřejných zakázek v současné době platného a všech ostatních právních rámců. Kromě toho se samozřejmě podstatně změnila situace na telekomunikačním trhu, kdy zde již není jediný operátor jako v té době Český Telecom, ale existuje více než 44 telekomunikačních licencí, takže trh je mnohem širší. Ministerstvo informatiky proto předložilo do vnějšího připomínkového řízení vládní materiál, který navrhuje, aby situace po skončení rámcové smlouvy byla řešena jediným možným způsobem, a to standardními mechanismy veřejných obchodních soutěží vypisovaných na jednotlivé telekomunikační služby, jak se to dělá v jiných oborech.

Na vaši otázku - Ministerstvo informatiky neuvažuje o prodloužení rámcové smlouvy s Českým Telecomem, ani to v podstatě z právního hlediska není možné.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Bratský by ještě chtěl využít svého času. Máte slovo.

Poslanec Petr Bratský: Mrzí mě, že paní ministryni a nakonec předtím i pana ministra Zgarbu zatahuji do toho problému asi více, než je jim zdrávo a než si zaslouží, protože jsem hluboce přesvědčen, že vláda, která si vytkla do štítu, když přicházela, heslo "čisté ruce", nemůže vládním usnesením jít nad rámec zákona, který schválila Sněmovna. Prostě žádné usnesení vlády nemůže podle mého soudu jít nad zákon o veřejných zakázkách. Jsem hluboce přesvědčen, že tolik dodatků, které se k této rámcové smlouvě dělají prakticky na všech úřadech státní správy - to nejsou jen ministerstva, která jsme zmiňovali, jsou to mnohé další - a jedná se zároveň v těchto dodatcích o takové částky, které jdou do miliard korun, domnívám se, že to je opravdu něco chybného.

Ve své otázce jsem se ptal, zda a čím je tato smlouva výhodná či nevýhodná pro Českou republiku, státní správu a rozpočet České republiky, jestli bychom se nemohli naopak dobrat k tomu, že bychom rámcovou smlouvu k nějakému datu už zrušili, ještě teď, třeba ještě letos, abychom ji nenechali tak dlouho fungovat až do roku 2006, když se ukazuje, že to je třeba pro stát nevýhodné, nebo kdyby se ukázalo, že je to proti jiným zákonům.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, paní ministryně, můžete i na to odpovědět?

Ministryně informatiky ČR Dana Bérová: Já zopakuji, že i Ministerstvo informatiky mělo jisté výhrady vůči institutu této smlouvy. Na druhé straně to není tak jednoduché, tuto smlouvu není možné zrušit, protože na jejím základě jsou poskytovány životně důležité služby pro celou řadu úřadů a zákon o zadávání veřejných zakázek má velké lhůty. Proto už na podzim tohoto roku budou vypsána nová výběrová řízení tak, aby po skončení platnosti té rámcové smlouvy byly všechny služby nahrazeny, ale není možné rámcovou smlouvu vypovědět z nějakého rozhodnutí ze dne na den, protože by se ohrozilo fungování celé řady velmi důležitých věcí.

Máte asi pravdu v tom, že rozsah dodatků, které jsou k tomu postupně přidávány, vypovídá o tom, že původní záměr, který byl jistě dobrý, to znamená usnadnit a zjednodušit zadávání telekomunikačních služeb u jednoho operátora ve větším objemu, a tím pádem snížit cenu dodávek, již v tuto chvíli, kdy existuje na trhu velká konkurence, neplatí. Jak říkám, proto my chceme postupovat veřejnými obchodními soutěžemi a standardním způsobem.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, paní ministryně. Končím projednávání této interpelace.

Další byla interpelace pana poslance Waltera Bartoše, ale ten mi sdělil, že své zbývající dvě interpelace stahuje, takže se můžeme rovnou věnovat 14. interpelaci. Jde o interpelaci paní poslankyně Evy Dundáčkové, která se chce obrátit na ministra vnitra Františka Bublana ve věci postupu policie při vyšetřování kauzy Mlynář.

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane ministře, dotaz týkající se postupu při poskytování informací pro účely trestního řízení ve věci kauzy Vladimíra Mlynáře je trochu evergreenem, protože stejné nebo podobné dotazy vám kladla i paní místopředsedkyně Sněmovny. Vaše odpovědi ale pro mne zejména z právního pohledu byly naprosto nepochopitelné a naprosto nedostačující. Proto když dovolíte, přednesu znovu obdobnou interpelaci a budu vás žádat, abyste nám sdělil podrobnější informace.

Paní magistra Michaela Hladká, takto kapitánka Policie České republiky, se obrátila oficiálně na Poslaneckou sněmovnu se žádostí o poskytnutí informací pro účely trestního řízení, kde se přímo praví: "Podle § 8 odst. 1 trestního řádu žádám pro účely trestního řízení o poskytnutí následujících informací - mimo jiné, zda byl výše uvedenému projednávání ve Sněmovně přítomen tehdejší poslanec Vladimír Mlynář a jakým způsobem v souvislosti s těmito návrhy zákonů hlasoval."

Pane ministře, vám jistě je znám článek 27 Ústavy České republiky, který říká, že poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu nebo jejich orgánech. To, co bylo proneseno od řečnického pultu, může být případně řešeno v disciplinárním řízení, ale toto není ten případ.

Vy jste odpověděl paní kolegyni Němcové, že o to policii žádalo státní zastupitelství, a to z toho důvodu, že chtělo mít informaci, která je jinak veřejně dostupná a každý v České republice se může podívat, jak kterýkoliv poslanec hlasoval, že na to potřebuje státní zastupitelství, potažmo policie, mít razítko a podpis pro uložení do spisu. No to už mi prosím připadá naprosto neuvěřitelné! Pokud by státní zastupitelství takto postupovalo, i ono by porušilo zákon a v každém případě policie podle nezákonného příkazu není povinna postupovat. (Předseda upozorňuje poslankyni na čas.)

Ptám se vás proto, jak jste postupoval v případě dopisu kapitánky Michaely Hladké a jak se tato kauza dále vyvíjí.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane ministře, nyní byste měl dostat prostor vy ke svému ne více než pětiminutovému vystoupení.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Vážená paní poslankyně, moje odpověď nebude příliš odlišná od toho, co jsem zde říkal asi před měsícem. Bylo to skutečně na popud státního zástupce. Víte, že podle trestního řízení policie v podstatě plní příkazy a pokyny státního zástupce ve vyšetřování. Já jsem zde zdůraznil, a to jste nezmínila, jednu věc, že informace, které jsou veřejně přístupné a které, jak jsem řekl, musí být úředně ověřeny, nebyly tím podstatným důkazem nebo něčím, na základě čeho by bylo vedeno trestní řízení. To v žádném případě nikoliv. Byl to pouze podpůrný materiál, který státní zástupce vyhodnotil, jako že by byl potřebný k tomu, aby mohl vyhodnotit subjektivní stránku věci, nikoliv aby na základě toho sdělil nějaké obvinění. Tato situace takto je.

Já jsem se tím více nezabýval, protože to nepovažuji za příliš důležité a vůbec ne za porušení zákona, protože skutečně jde o věc veřejnou a nikdo nechtěl bývalého pana ministra Mlynáře obvinit na základě toho, že nějakým způsobem hlasoval či nehlasoval.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Prosím paní poslankyni Dundáčkovou.

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane ministře, je-li takto bezprecedentně postupováno proti ministru české vlády, protože v době, kdy bylo zahájeno řízení, byl pan Vladimír Mlynář ministrem této vlády, pak si pokládám otázku, jak se mohou domoci svých práv a jak je postupováno proti občanům, kteří nemají výhody vyplývající z jejich vysokého ústavního postavení.

***