Neautorizováno !

(14.40 hodin)
(pokračuje Sehoř)

Nejvíce rozhodující však je to, že tyto slitky prakticky podle znaleckých posudků, které jsou k dispozici, nemají žádnou hodnotu, a je tedy zbytečné s nimi zacházet tak, jak se navrhuje v novele. Všude jsou považovány za bezcenné a jsou většinou ukládány na pohřebišti. Z tohoto důvodu ve druhém čtení navrhnu pozměňovací návrh, který by nenutil pohřební službu k postupu, který vyvolává zbytečné trauma u pozůstalých.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další? Pokud tomu tak není, můžeme tedy rozpravu uzavřít. Není ani o čem hlasovat, takže se můžeme zabývat jedině návrhem na přikázání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Má někdo jiný návrh? - Nevidím. Budeme tedy hlasovat o tomto přikázání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, přikázat tento návrh výboru pro veřejnou správu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 389. Přítomno je 157 poslanců, pro hlasovalo 97, proti 3, návrh tedy byl přijat.

Konstatuji tedy, že návrh zákon byl přikázán k projednání příslušnému výboru. Můžeme tedy ukončit projednávání bodu 61.

Hlásí se pan poslance Snítilý, patrně s procedurálním návrhem.

Poslanec Evžen Snítilý: Děkuji, pane předsedo, dovolte mi, než zahájíme projednávání bodů 62 a 63, abych dal procedurální návrh k těmto bodům. Navrhuji u těchto bodů sloučit obecnou rozpravu.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Jedná se pravděpodobně o body 62 a 63, jde o tyto dva body. Dobře.

Budeme tedy hlasovat o sloučení rozpravy k bodům 62 a 63. Obecné rozpravy (k posl. Snítilému) - ano tam jiná než obecná rozprava není.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro sloučení obecné rozpravy k bodům 62 a 63? Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 390. Přítomno 156 poslanců, pro hlasovalo 111, proti 1, návrh byl přijat. Rozpravu tedy sloučíme.

Nyní máme tedy před sebou nejdříve bod č.

Z pověření vlády by tento návrh nejdříve měl uvést ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.

Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Pane předsedo, já bych se nejdříve zeptal, jestli mám přednést obě úvodní slova, nebo…

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ne, ten postup je takový, že přednesete nejdřív toto, nejdříve budou tedy ta úvodní slova a potom zpravodaj, a pak teprve vyhlásím obecnou rozpravu a ta bude probíhat jako sloučená.

Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Děkuji mnohokrát. Takže dámy a pánové, já bych si dovolil nyní vystoupit k bodu programu, který má název Návrh zákona o územním plánování a stavebním řádu neboli stavební zákon, sněmovní tisk 998. Dostáváme se k jedné z nejvýznamnějších a zároveň nesložitějších norem, které zřejmě v tomto roce budeme mít na projednání v Poslanecké sněmovně, a já bych si vás dovolil stručně uvést do problému.

Platná právní úprava územního plánování a stavebního řádu, která je obsažena v zákoně č. 50/1976 Sb., vychází z koncepce navržené v polovině sedmdesátých let minulého století. Do kodexové úpravy bylo soustředěno regulování právních vztahů v investiční výstavbě v podmínkách centrálního řízení a plánování hospodářství. Tento zákon přijatý v roce 1976 byl na svou dobu kvalitním právním předpisem, ale současným potřebám již nevyhovuje. Přestože po roce 1989 doznal řadu novel, je jeho stav v současné době neudržitelný. Zkušenosti s aplikací stavebního zákona v letech 1992 až 2000 a analýza dosavadní právní úpravy prokázaly nezbytnost přijetí nové právní úpravy také v souvislosti se začleňováním České republiky do struktur Evropské unie. Nemalý vliv na nutnost změn má i reforma veřejné správy. To vše s sebou nese potřebu efektivně a účinně řešit řadu věcí a problémů v oblasti ekonomického rozvoje, životního prostředí i sociální stability. Vzájemně vyvážený vztah těchto oblastí je předpokladem udržitelného rozvoje, má významné dopady na území a vyžaduje dostatečný předstih při úpravě rozvoje obcí, regionů i celého území republiky.

Základy koncepce nové právní úpravy jsou obsaženy ve věcném záměru, který schválila vláda již v červenci roku 2001. Návrh zákona připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem životního prostředí. Výrazně se na přípravě zákona podílela také odborná veřejnost a profesní organizace. Návrh zákona byl připravován tak, aby ho mohla sledovat a ovlivňovat veřejnost, a to každý, kdo měl o tuto normu zájem. Proto jsme využili také všech prostředků moderní techniky, které to umožňují. Text návrhu zákona a jeho jednotlivé pracovní verze byly zveřejňovány na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Předložený návrh zákona je výsledkem dlouho hledaného kompromisu v řešení nejrůznějších, často protichůdných požadavků. Jedná se o výrazný a významný krok k završení reformy veřejné správy.

Věřím, že zákon přispěje ke zjednodušení a zefektivnění investiční výstavby, aniž by snižoval ochranu životního prostředí a přírody, resp. požadavky Aarhuské úmluvy, a zajištění účasti veřejnosti na rozhodování o stavbách a jiných změnách území, které mají zásadní vliv na životní prostředí. Naplňuje i Evropskou úmluvu o krajině, která ukládá právně uznat krajinu jako základní složku prostředí, výraz rozmanitosti přírodního kulturního dědictví.

Zákon zvyšuje informovanost veřejnosti o omezení a možnostech území prostřednictvím zdarma přístupných územně analytických podkladů, které budou trvale udržovány v aktualizované verzi obcemi s rozšířenou působností. Orgány územního plánování a stavební úřady budou veřejnosti rovněž poskytovat územně plánovací informace o podmínkách vydání regulačního plánu, o podmínkách umístění staveb do území a o možnostech změny jeho využití. Obcím se výrazně zkrátí doba nutná pro pořízení územních plánů díky územně analytickým podkladům a dále tím, že odpadne povinné pořizování konceptů řešení územního plánu.

Do procesu územního plánování a územního rozhodování jsou integrovány procesy posuzování vlivů na životní prostředí, a tím se odstraní zbytečná administrativa, aniž se ohrozí veřejný zájem na ochraně životního prostředí.

Regulační plány budou vydávány na žádost jako skupinová územní rozhodnutí.

***