Neautorizováno !
(16.40 hodin)
(pokračuje Babiš)
Takže tenhle člověk tady mě chce moralizovat. Člověk, který poslal, když prodal tu Škodu za 300 milionů, svým kámošům za ekologické zátěže 11 miliard do Škody Plzeň, který prohrál arbitráže za 3,5 miliardy a 11 miliard, takovýhle člověk by vůbec už neměl být v politice. Člověk, jediný premiér Evropy, který se ani nedomluví anglicky, člověk, který na večeři s generálním tajemníkem NATO, když je nás tam osm, tak dělá ostudu. Tak tenhle člověk mě tady moralizuje a mluví o vrtěti psem. Loutka ČEZu, loutka kmotra Pokorného a dalších agentur.
Takže prosím vás, pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, vy skutečně neříkejte už nic o tom. Udělejte svoji bilanci, co jste udělal jako politik. Já jsem to udělal, mám to na webu. Já jsem na rozdíl od vás, co jste nasekal 400 miliard dluhu, jsem snížil dluh o 83 miliard a měl jsem přebytkový rozpočet a vybrali jsme 640 miliard daní a odvodů navíc. Proto jsme mohli navyšovat důchody, 56 miliard, navyšovat platy atd. Já jsem se od počátku snažil.
Ano, ty poplatky. Tady ještě v rámci kauzy lithium, poněvadž Špidla píše nějakému občanovi, že co by chtěl. Však dostaneme deset procent. Ale mimochodem, potom těch deset procent se změnilo na 0,7.
Takže prosím vás, kolegové ze sociální demokracie, skutečně přestaňte lhát. Já chápu, že vás to štve, ty preference, já za to nemůžu. Bylo by dobré, abyste přestali lhát, protože ta základní otázka na pana Havlíčka je: proč jste podepsal to memorandum s tou firmou? Schránkovou firmou. Jednoduchá otázka. A z toho se nevykecáte, protože na to nemáte odpověď. Sedmnáct dní před volbami. Je to skandál, je to krádež a my uděláme všechno pro to, aby to memorandum bylo neplatné.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Po panu předsedovi Babišovi bude vystupovat pan ministr Brabec, připraví se pan předseda klubu Faltýnek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, víte, nebo snad doufám za ta poslední léta, co fungujeme spolu ve Sněmovně, že jsem docela slušný člověk. Já si myslím, že někdy až moc. Ale po tom, co jsem tady dneska slyšel, po té neuvěřitelné snůšce lží a demagogie, musím říct, že větší prasárnu, a odpusťte mi to slovo, protože ho normálně nepoužívám, jsem tady ještě nezažil. A jestliže jsem předtím o něčem pochyboval, tak teď už jsem si jistý, že muselo opravdu stát kolegům ze sociální demokracie za to, aby tohle všechno uspořádali, aby to memorandum bylo prostě podepsáno, protože muselo být nutně jasné, že ten podpis vyvolá takovou odezvu. Je mi z toho hrozně smutno, protože je to docela vystřízlivění z některých věcí, které jsem nečekal, že někdo vůbec může použít lidsky, ale přesto pevně věřím, že mám pro vás logické vysvětlení na řadu věcí, které tady padly.
Především mi dovolte, abych po řadě těch opravdu nehorázných, a také nemám rád silná slova, útoků na práci úředníků Ministerstva životního prostředí, které se zjevně snaží odvést pozornost od podstaty toho problému - to je totiž to vrtěti psem. Ad absurdum bychom mohli říct, že vlastně pokud ANO, jak tady zaznělo, chtělo překrýt nějaké tzv. kauzy, o kterých hovoříte, tak jsme pravděpodobně byli tak v tomhle tom mocní, že jsme donutili pana ministra Havlíčka, aby podepsal to memorandum a aby se to překrylo. Když se nad tím zamyslíte, tak to jsou šílené spekulace.
Já bych rád vysvětlil, a myslím, že snadno vysvětlil, roli Ministerstva životního prostředí v udělování tzv. průzkumných licencí a pak se vrátím k dalším věcem.
Především úředníci Ministerstva životního prostředí při udělování průzkumných licencí postupují podle platných zákonů této země, které platí, a už to tady padlo, 25 let. Od roku 1992 platí stejné zákony, dámy a pánové, v této věci. A já jsem byl nakonec rád, že po nějakém vzrušeném úvodu debaty v Senátu, jak pan předseda Senátu Štěch, tak i pan premiér, a myslím, že to tady padlo i dneska, uznali, že ti úředníci rozhodují podle platných zákonů tohoto státu. Konkrétně je to geologický zákon a horní zákon. Udělování průzkumných licencí probíhá vždy formou otevřeného správního řízení, do kterého má možnost se přihlásit už od roku 1992 kdokoliv, kdo plní podmínky dané zákonem. Ty jsou relativně velmi jednoduché. Jen připomínám, že v případě lithia při těch otevřených správních řízeních byl vždycky jenom jeden zájemce od roku 2010. Kolegové to mohou potvrdit, protože opravdu ty první licence byly vydány v roce 2010, tedy za vlády ODS.
V této souvislosti je také třeba zdůraznit, že státní podnik Diamo, to už tady taky padlo, ani jiný státní podnik se nikdy v minulosti nechtěl angažovat v průzkumu na lithium ani žádné další suroviny, ale také ho zjevně z Ministerstva průmyslu a obchodu, které má tento podnik v gesci, k tomu nikdo nenutil a netlačil. Ostatně co je lepším důkazem, že stát zcela rezignoval na své aktivity v oblasti průzkumu a těžby nerostných surovin, než skutečnost, že v roce 2008 prodal státní podnik Diamo haldu na Cínovci, to je to odkaliště Cínovec, s pozemky i surovinou obsahující lithnou slídu - hádejte za kolik. Za 860 tisíc korun. Takže to je něco, co si myslím, že nejlépe vypovídá, to je samozřejmé, a to je jediná věc, ve které souhlasím s panem ministrem Havlíčkem. A ještě je tam pak jedna věc, která se týká surovinové politiky, kde mám stejný názor, že určitě státní podnik Diamo se do toho nijak nehnal, až potom nakonec pod tlakem.
Ale zpět k udělování licencí. Pokud žadatel, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, splní podmínky uložené zákonem, musí být žadateli tato žádost udělena nebo prodloužena. Naprosto zásadní, a to tady nezaznělo - a já se nedivím, že nezaznělo, protože to kolegům ze sociální demokracie určitě do krámu nejde -, je to, že taková žádost nemusí být povolena, pokud je tam nesouhlas s tzv. státní surovinovou politikou. A tady se dostáváme ke klíčové roli MPO při udělování průzkumných licencí. Vyplývá totiž naprosto logicky z rozdělení kompetencí resortů. Ministerstvo životního prostředí, jak už vyplývá z názvu resortu, posuzuje toto povolení, tedy průzkumnou licenci, především z pohledu možných vlivů průzkumných prací na životní prostředí, a MPO pak schvaluje licenci z pohledu strategie a zájmu státu v oblasti nerostných surovin, tedy samozřejmě i z pohledu, zda udělení licence soukromé firmě na tu či onu surovinu je v zájmu státu.
Slyšeli jste to, vážené kolegyně, kolegové. Jestli ne, řeknu to ještě jednou a klidně pomalu, protože se mi zdá z vyjádření i mediálních, že někdo to neumí číst. Při tom rozdělování, udělování průzkumných licencí už 25 let to prostě funguje tak, že ty dva resorty tam mají spoluodpovědnost, kdy my posuzujeme průzkum z pohledu dopadů na životní prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu to posuzuje z pohledu dopadů, resp. vlivů tzv. státní surovinové politiky, jinými slovy zohledňuje tam, jaká je strategie státu v oblasti nakládání se surovinami. To mi připadá docela logické.
To znamená, ten bumerang, který všichni kolegové ze sociální demokracie házejí na Ministerstvo životního prostředí, že ono tady 25 let, světe, div se, dodržuje zákon, ti úředníci, tak on se vrací zpátky na MPO. Protože kdyby na tom MPO někdo řekl "udělení této licence není v souladu s politikou státu v oblasti strategie státu v oblasti surovin", tak ten úředník na Ministerstvu životního prostředí to povolení nemůže vydat. Ale takové sdělení, takový nesouhlas nikdy nepřišel. A já tady mám všechna ta povolení na prodloužení průzkumných licencí a vždycky je tam stanovisko MPO, že je to v souladu s platnou státní surovinovou politikou. A pak se ptám, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak je možné, že pokud tedy dneska někdo říká: ty, úředníku MŽP, ty jsi vlastně dodržoval ten zákon, ale udělal jsi chybu, tys to zpackal, protože tě mělo napadnout, že to není v souladu se surovinovou politikou... Ten úředník na MŽP se vždycky toho Ministerstva průmyslu a obchodu ptá a ono mu potvrdí, že to je v souladu se surovinovou politikou. A já tady ta potvrzení mám. A není to vůbec formální schvalování, jak se snaží kolegové ze sociální demokracie zlehčovat. Skutečně, my máme písemné souhlasy a já je můžu ocitovat. Státní surovinová politika totiž dosud považovala lithium za komoditu, jejíž ložiska jsou nedostatečně prozkoumaná. Proto MPO vždycky bez výhrad potvrzovalo žádost na stanovení nebo prodloužení průzkumného území, naposledy letos na jaře.***