Neautorizováno !
(19.10 hodin)
(pokračuje Němcová)
Druhá poznámka, k memorandu samotnému. Já jsem poslouchala, jak tady nejenom Andrej Babiš, ale také pan Faltýnek mluví o tom, že to asi nebude jenom tak, že by přece ministr průmyslu a obchodu nepodepisoval něco, co je tzv. o ničem, co je jenom takový prázdný papír, k ničemu nás nezavazuje. A tak jsem se podívala na dokument, který zveřejnil slovenský Ústav paměti národa, který zveřejnil seznam dokumentů vztahujících se teď k té soudní při, o níž zatím v posledním aktu rozhodl Ústavní soud Slovenské republiky, a tady je seznam dokumentů, které byly podepisovány s panem tehdy inženýrem Andrejem Babišem. Je tam první návrh na získání ke spolupráci, druhý dokument zpráva o získání ke spolupráci, třetí lustrační list, čtvrtý závazek ke spolupráci, páté memorandum. Pak to končí, až patnácté je vyhodnocování tajné spolupráce, mezitím je něco jako ustanovka, což je v tom tehdejším žargonu asi něco, že se tedy ustanovili a dohodli. Ale to memorandum jako pátý dokument znamená, že být předsedou vlády, tak bych nebrala na lehkou váhu slova pana bývalého ministra financí o tom, že to asi nebude jen tak o ničem, protože kdo jiný by měl vědět, že podpis memoranda něco závažného znamená.
Třetí poznámka. K těm memorandům obecně. Vzpomínám si, když tady byl čínský prezident a na Pražský hrad chodili jako na orloji jednotliví ministři české vlády a tam slavnostně podepisovali desítky memorand. Nikdo pořádně nevěděl o čem, dokonce pan ministr kultury tehdy sděloval médiím, že se dozvěděl, že se na Hradě podepisují za oblast kultury nějaká memoranda, ale že on sám s nimi není seznámen a neví o nich nic. Takže jestliže na jedné straně platí kritika, že vláda nebyla informována ve věci memoranda o lithiu, tak já bych chtěla vědět, která všechna memoranda během uplynulých čtyř let vláda přijala. Já myslím, že na obraně byla také podepisována nějaká memoranda. Docela by mě zajímalo, kdyby zde vystoupili jednotliví ministři a řekli, kolik jakých memorand jejich resort během těch čtyř let podepsal. Dali bychom si to na jednu stranu, na druhou stranu to, co podepsali slavně před Číňany na Pražském hradě, a zjistili bychom třeba, i o jaké sumy jde, a jestli tedy se stalo nyní něco úplně mimořádného. A znovu říkám, nejsem tady jako arbitr pana ministra Havlíčka, je to určitě pochybení celé vlády a pana ministra životního prostředí také. Jestliže říká, že ten dopis nebyl dobře, že se na něj podíval a svému úředníkovi řekl, že takhle to odejít nemůže, tak já se ale zeptám: A co dál? Pan ministr životního prostředí jistě, když zjistil, že je to všechno tak strašně špatně a tak rizikové, tak o tom informoval svého předsedu vlády. Nebo ne? Neřekl mu, že mu byl předložen nějaký podpis, nějaký návrh a že jemu se zdá, že je to tedy naprosto vážné, plné rizik, a proto varuje, proto buší na vrata, proto se dovolává honem rychle mimořádného jednání vlády, proto prostě navrhuje nějaké kroky? No neudělal vůbec nic. Teď tady silácky vystupuje.
Poslední poznámka, mluvila jsem o tom již v tom úvodu, týká se kolegů z KDU-ČSL. Když tady mluvili o tom, jak oni zachránili v tom horním zákoně - nebo oni byli jediní, ale my všichni ostatní jsme přispěli k tomu, že tady ty těžební společnosti zvítězily, tak já bych jim chtěla říct na ty velmi zásadní otázky, když pan Mihola tady říká: Budete, doufám, o svém hlasování referovat vašim příznivcům? Pan místopředseda Sněmovny Bartošek: Srovnejte si to ve svém svědomí sami. Vždyť Babiš je podezřelý nejenom z morálního selhání. - No tak to ví pan místopředseda až teď, že je z toho podezřelý? A věděl to v době, kdy hlasoval pro to, že ministři nemusí disponovat čistým lustračním osvědčením? Budete, vážení kolegové z KDU-ČSL, o svém hlasování, doufám, referovat na setkání s vašimi příznivci. A doufám, že si to taky budete srovnávat ve svém svědomí.
To bylo několik mých poznámek, dámy a pánové. Myslím si, že schůze čtyři dny před volbami nemůže přinést žádný rozumný závěr. Přijela jsem na ni, protože je to moje povinnost, jsme placení poslanci a náš volební mandát trvá, a tudíž svou práci musíme odvádět, ale nemyslím si, že tu věc, která je zpolitizovaná, vyhrocená, toto naše jednání, ať už přijme jakýkoli závěr, někam rozumně posune. Je mi velmi líto, že se tohleto divadlo odehrává.
Děkuji vám všem za pozornost a doufala bych, ale to si netroufám říci ani s mírnou jistotou v hlase, že po volbách může být situace lepší. Obávám se, že nikoliv. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Pan ministr Jurečka se omlouvá dnes od 19.00 hodin z pracovních důvodů. Nyní s přednostním právem pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se nesmírně omlouvám, že vás tři minuty zdržím mimo téma, ale prostě nemohu nereagovat na naprostou hanebnost, kterou tady pronesl pan kolega poslanec Ondřej Benešík, když řekl, že jsem musel v KDU-ČSL skončit poté, co jsem v roce 2006 vyjednával s předsedou Paroubkem o podpoře komunistů. Chtěl bych vám říct, nikdy bych nevěřil, že to může říct zrovna on, který v té době byl aktivním politikem.
Výsledkem mého vyjednávání tenkrát, a je to v otevřených zdrojích dohledatelné, nebyla vláda ČSSD a KDU-ČSL s podporou komunistů, ale byla to středopravá Topolánkova vláda, kde jsem měl tu čest být ministrem financí na žádost předsedy Topolánka i na žádost své tehdejší strany KDU-ČSL, a zastával jsem funkci až do pádu Topolánkovy vlády, včetně toho, že jsem jako ministr za KDU-ČSL byl předsedou Rady ministrů financí Evropské unie. Neznám žádnou politickou stranu, kde člověk musí skončit tak, že se stane ministrem financí a vykonává tu funkci po celou dobu mandátu té vlády. V roce 2009 jsem řady KDU-ČSL opustil ne proto, že jsem v roce 2006 o něčem vyjednával, ale proto, že jsem ztratil naději, že moje strana bude stranou křesťanskodemokratickou, protože se prostě trvalo na tom, že to budou socialisté chodící do kostela. Že poté, co jsem založil TOP 09, si KDU-ČSL vytvořila vlastní legendu o důvodech mého odchodu z KDU-ČSL, je prostě jejich věc a já jim to nezazlívám. Nicméně celá tehdejší strana věděla, proč jsem to udělal, premiér Topolánek věděl, proč jsem to udělal, a právě proto mě požádali, abych byl ministrem financí v té vládě, která kromě jiného také díky tomu vznikla.
Když mě dnes z toho osočují estébáci nebo novináři, kteří v té době chodili do základní školy, tak to ještě pochopím a už o tom ani nemluvím. Když mě z toho osočují členové lidové strany, kteří v té době už byli aktivními politiky a dobře si pamatují, jak to bylo a proč to bylo, tak je to hanebnost a já se proti této hanebnosti chci veřejně ohradit, když byla veřejně vyřčena. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jsem byl tady nařčen z hanebnosti. Já jsem čtyři roky tady o Miroslavu Kalouskovi nemluvil. Mluvil jsem o něm až dnes. V roce 2006 jsem byl členem krajského výboru KDU-ČSL. Vyhodnoťte si sami, vy, co jste v politických stranách, jak moc je to nebo není vlivná funkce. Neřekl jsem tu, na tom si trvám, nebo pokud náhodou stenozáznam ukáže jinak, tak to teď opravuji, že Miroslav Kalousek odešel z KDU-ČSL v roce 2006. Miroslav Kalousek, a to jsem řekl opakovaně, byl nucen odejít z postu předsedy KDU-ČSL v roce 2006. To, že v době, kdy byl členem KDU-ČSL, budoval jiný projekt, to je také pravda, ale to už je samozřejmě jeho věc. Já jsem tuto diskusi samozřejmě vyvolat nechtěl. A o tom, že členové KDU-ČSL minimálně na té krajské úrovni, tak jak jsem byl já, věděli o tom, jaká je pravda, že s někým vyjednává nebo nevyjednává... Já vám řeknu na rovinu, my jsme měli informaci o tom, že je ochotný podpořit vládu KDU-ČSL, sociální demokracie s podporou KSČM. Proto jsme vyzvali ve Zlínském kraji Miroslava Kalouska k odstoupení, což nakonec k tomuto výsledku vedlo.***