10.

Žádosti zemské na sněmu při wolení krále Wladislawa II ohlášené.

(Na Kutné hoře, 1471, konec měs. Máje.) (Z rkp. Talmb. fol. 153 sl.)

"Toto swoleno na sněmu obecném, když Wladislawa za krále wolili, a powolení kterak wšecky wěci mají zachowány býti; a dole w komoře jest wší zemí swoleno, a to wšecko mělo we dsky zapsáno býti."

Item, najprwé zdá se nám abyste jednostejně ráčili státi o súd zemský, aby osazen byl a práwo aby propuštěno bylo, aby bohatému i chudému sprawedlnost se dála. Neb skrze osazení saudu šťastnější i spěšnější pokoj a řád muož zachowán býti a snáz wšickni w swobodách zemských také zachowáni budú.

Item, také WM^t abyste ráčili mluwiti k tomu, aby JM^t králowská, pán náš milostiwý, pány, rytířstwo a zemany při práwích, řádích a swobodách zemských zachowati ráčil, každého wedle jeho řádu, jakož starodáwní práwo káže; a mnozí dobří lidé, žádajíce při tom dobrém zachowáni býti JKM^ti, WM^ti chtí toho radni a pomocni býti hrdly i statky. Jakož pak JKM^t ráčil jest se wysokú přísahú zawázati, že se w tom zachowati ráčí; neb w těch wálkách byli sme horší, než kteří manowé, jsúce od swých práw wywedeni.

Item, páni milí! také prosíme WM^ti, abyste ráčili k tomu mluwiti, aby KM^t ráčil úřady zemské wýše opatřiti wedle starodáwního práwa s radú panuow zemských a rytieřstwa; neb jsú úřadowé zemští a wší se země dotýčie: a což proti práwu jest, to aby ráčil naprawiti pro obecné dobré.

Item, také slyšíme, že někteří nyní aneb prwé úřady sobě osobowali listy králowskými a skrze přízeň uprošowali, ježto jest proti králi JM^ti a práwu; jakož pak list králowský čten jest při korunowání, aby žádný z nich z úřadu hýbán nebyl. Toť jest proti práwu, a na to jsú, weliké pokuty, jakož pak práwa zemská tak to zjewně ukazují. Také o těch wšech úřadích zemských, jakož jest sudí zemský, komorník zemský, purkrabie Pražský a písař zemský, těch čtyř úřaduow nemá jich král ani zapsati, ani dáti žádnú wěcí, ani do času, ani k wěčnosti, než mají swobodni býti: proto, zdaby který úřad zawadil, tehdy dříwe nežby byl wywazen, ažby se weliká záwada stala w zemi; i mají swobodni býti, neb kdožby se k úřadu nehodil, aby miesto něho jiného wsadil pro úřad zemský.

Item, také tak to práwo ukazuje, aby žádný ze čtyř wětších úřaduow, totiž purkrabie Pražský a komorník zemský, sudí zemský a písař zemský, aby neuprošowal těch úřaduow k wěčnosti ani do času, ani marně od KM^ti kterých listuow obdržowal pod pokutú zbawení úřaduow; a též wšechna purkrabstwie králowská pod nadepsanú pokutú.

Item, aby páni staří přirození w zemi w swých práwích a řádích, swobodách panských a místech a úřadech zachowáni byli, též rytieřstwo a zemané, aby též zachowáni byli při swých práwích, swobodách a úřadech, kteříž na ně přislušejí, aby od pánuow od nich tištěni nebyli; neb některé úřady páni drží, ježto na zemany slušejí, jakožto písařstwí zemské, mincmeistrstwí etc. i jiní, kteříž na zemany slušejí.

Item, aby úřadowé zemští wyšší byli opatřeni a osazeni wedle práwa pány zemskými starými a Čechy, kteřížby práwa uměli a znali, kteřiž jsú zemi prwé súdili a prwé na súdích sedali, a také kteřížby zemi uměli súditi wedle práwa; neb těmi má zase saud zemský a práwo zemské napraweno býti, a páni mladí jiní, aby se od nich učili. Neb ti úřadowé wyšší, jakožto komorník a sudí, proto se múdrými starými pány osazují, neb na těch úřadech weškeren řád i saud a práwo záleží, a oni w súdu rozkazowati mají a jiné pány učiti mají, kterak se w súdě wedle práwa zachowati mají. Neb jestli že ti úřadowé budú mladými pány osazeni, ježto práw neumějí, ani kdy při saudu zemském byli, welicí a mnozí zmatkowé by skrze to přišli, ježtoby potom toho král s jinými pány múdrými nesnadně mohli zase nawesti, a skrze to by lidé mnozí o swé statky přišli pro jich neumění práw, neb by snad tiem obyčejem chtěli súditi jako w komorách, ježtobychom tudy byli z práw i swobod wywedeni. Skrze kteréžto súdy komorní mnoho nowých wěcí proti práwu jest wymyšleno, ježto bohdá bude i to napraweno, aby komorních súduow viec potom nebylo. I protož prosíme, račte se wšichni s pilností k tomu přičiniti před KM^tí, aby se úřadowé tak opatřili, aby se chudému i bohatému mohla sprawedlnost díti wedle práwa. Neb páni mladí nehledí než mysli swé wysoké, ježto s nimi jest welmi nesnadno chudým o swé potřeby rozmluwiti: ale úřadowé ti, totižto najwyššího komorníka a najwyššího sudího, jsú k tomu wysazeni, aby byli páni múdří i snadní k rozmluwení, neb lidé s nimi o swé potřeby mají se raditi a k nim se utíkati, aby od nich radu wezmúc, uměli se  wedle práwa zachowáwati.

Item, rada králowská aby tak opatřena byla, aby byli lidé dobři, urození, múdří, roduow znamenitých a hodní k radě, ke cti KM^ti i wší zemi; neb jsau prwé říkali, že král lehkau radu má.

Item, také milí páni, aby ižádný cizozemec úřaduow zemských žádných nedržal, ani aby JKM^t ráčil jich kterým cizozemcuom dáwati, neb jest to také proti práwu, jakož práwo o tom šíře ukazuje, že nemají jiní býti w úřadech postaweni, než múdří, opatrní a hodní Čechowé.

Item, také milí! páni o toto jest pak welmi pilné a potřebné mluwiti, o klenot zemský, takměř jeden z najwyšších a najpilnějších, ježto se wšech dotýče, chudého i bohatého: kterak dsky zemské neslušně a welmi lehce chowají se, a úředníci wětší i menší malú pilnost a péči o to mají, ježtoby skrze takowé zanedbání wší zemi mohla weliká škoda i hanba přijíti; neb se s nimi s jednoho místa na druhé na třetí přenášejí a tak po podružstwí chodí, a tudy byly w těch roztržkách mezi obcemi w Praze příliš nebezpečny. A někteří úředníci nás zprawili, že sú je jímali a na rathúz sázeli; a také jim přikazowali u wálce této přísně, aby se s braní připrawili, a před nimi se musili okázati, rozkazujíc jim, aby tu byli, kdež jim rozkáží; a to sú musili učiniti i úřad opustiti. Toť pan Samuhel dobře wí a jiní, neb o ne žádný nestál; toť jest ta swoboda byla, ano sedláci swých práw pilněji chowají; neb mnozí lidé lehcí na piwě sediec swobodně mluwíwali řkúc: bratří, k swádě se chystají, wíme kam běžeti, neb páni peníze u desk kladú, a tu sobě pomuožem. Protožby hodné bylo tu wěc opatřiti, abychom toho potom nepykali; a bodné jest aby tu chowány byly wedle starého práwa, a w městské moci aby nebyly, jakož pak takto práwa ukazují, aby písaři zemští bydlení swé měli se dskami zemskými na hradě Pražském a jinde nic. Toť jest práwo proto ustanoweno, aby dsky zemské bezpečné chowány byly pro rozličné roztržení w lidu. Také práwo dí takto: Pilně přikazujem aby dsky zemské, kteréž písařem zemským zřízeny mají býti aneb budú, i s tím písařem mají býti chowány na hradě Pražském, a kteréžby byly dokonány a napsány, ty mají býti schowány pod pečetmi a pod zámky najwyššího komorníka, sudího, písaře i purkrabie Pražského w sakristě kostela Pražského etc.

Item, co se dotyce práw a klenotuow zemských na Karlštajně, to aby bylo ohledáno, jestli že jest w cele; co se tu najde, to aby na wšechnu obec wznešeno bylo.

Item, milí páni, toto také weliký jest nedostatek při úřadu zemském, neb se weliké obtížení a bezpráwí i záwada děje od úřadu proti práwu i wší sprawedlnosti pánuom, rytířstwu i wší obci chudému i bohatému, že berú od desk, když se na mišenské groše klade anebo na zlaté we dsky, tehdy též od toho berú, jakoby se na české groše kladlo, a to jest proti bohu i proti práwu. Než cožby na mišensko kladlo se, měliby groš český we dwú groší bráti a od zlatých jakžby zlatí platili. Některú chwíli úředníci počítali, zlaté k sobě berúc, po pětimecitma groších, a když na zlaté we dsky kladeno, tehdy zlaté počítali w kopě groších, a tak brali jakoby na české groše kladeno bylo.

Dále také, milí páni, toto se obtížení děje při úřadu, že se nezachowáwají což se milostí a odpuštění dotýče, jakož za slawné paměti Sigmunda císaře Římského a krále Českého jest JM^tí a pány zemskými rozkázáno a spuosobeno k oblehčení wšech dobrých lidí, aby úředníci milost lidem činili, jestli chudý, aby jemu byla milost hojná, jako od kopy deset neb dwaceti grošuow, aneb wiece, jakž na kom uzří, pakliby byl chudší, tehdy wětší milost, pakli welmi chudý, že od něho nemají nic wzíti, jakož sú to prwní úředníci sobě sami za práwo uložili, aby wiece od kopy nebylo odpúštěno jedno čtyři groše mimo staré ustanowení, bez wědomí krále JM^ti, panuow, rytieřstwa i wší země; ježtoby oni nic bez wědomí krále JM^ti, pánuow i wší země neměli ukládati za práwo a za obyčej. A mnohokrát chudý dobrý člowěk přijda ke dskám, nemaje tak mnoho peněz od desk dáti, musil pryč s teskností odjíti, ani swého ustawení nechtěli ustúpiti. A tak majíce práwo welebiti, i ruší je pro swuj i panský užitek, a tudy welice lidi obtěžují.

Item, také páni milí, ještě toto weliké obtížení dobrým lidem u desk: jakož se úrokowé komorní u desk kladú lidem wšem obecně na mišenský groš, aneb na český groš we dwú groších, to úředník, kterýž ty úroky přijímá, od každého úroka buď weliký, neb malý, béře čtyři groše české, maje wzíti také čtyři groše mišenské; nebo dwa groše česká, i béře wosm mišenských, a druhdy kladú někomu puol kopy úroka mišenských grošuow, a on wždy od toho wezme wosm grošuow mišenských, maje wzíti čtyři groše, a tak tomu již úroku dosti málo ostane, a to při každém úroce.

Také milí páni, neníť diw, co se nám děje, ani sami úředníci mezi sebú se hadrují, ježtoby ty wšecky wěci neměly býti bez wuole a wědomí KM^ti, pánuow i wší země, poněwadž jest to zřízení wší země, a tudy úřad w lehkost uwodí, obyčeje starodáwních práw měníc; a také někteří z úředníkuow wkupují se w úřad od swých pánuow, puojčujíc peněz, ježto to býti nemá, a to jest proti práwu; a ten každý mělby úřadu zbawen býti, kdož se w ně trau, jakož staré práwo káže, buďto wyšší aneb nižší úřadowé.

Item, jakož někteří w krajích landfriduow zápisy mezi sebú tyto časy sú učinili, ty takowé zápisy anebo listy aby wšichni landfridníci aneb zápisnici před KM^tí položili, aby zrušeni a zkaženi byli, proto že již z daru božího wšichni spolu máme jednoho pána a krále, k jehožto M^ti wšichni jedostajně hleděti máme; a jestližeby který roztrk aneb ruoznice w kterém kraji byla, aby na JKM^t wznešeno bylo, a JM^t s radú swú w to nahlednúc to opatřiti ráčil, aby z toho horší newyšlo.

Item, toto také se weliké obtížení w zemi této děje proti starému obyčeji, že jest ustawený některý úřad, skrze kterýžto w zemi mnoho zlého se přibližuje, jakožto úřad prokuratoruow, kterýž jest nikdy za prwních králuow Českých nebyl oznámen, ani držán od nižádného, aniž muož we wšech práwích, ani we dskách zemských ani dworských nalezeno býti, by kdy který prokurator úřad ten držal; neb se za krále Wladislawa, slawné paměti, teprw začal, a prwé nikdy nebýwal žádný prokurator w zemi České. Neb známo jest téměř wšem pánuom a rytířstwu, kterak mnoho zlého přišlo skrze tohoto nynějšího prokuratora a skrze jeho wýstřeh a we dskách wyhledáwání a odúmrtí wedení, ježto mnozí dobří lidé o swůj statek skrze to přišli, nejsúce swědomi a neumějíce swé sprawedlnosti dskami wyhledati; a také jestliže král JM^t koho obdaří odumrtí sprawedliwú, tehdy jest welmi obtížen tím úřadem, že musí dwoje peníze dáti, ježto toho nikdy prwé nebylo, pánu sudímu wedle starého práwa a prokuratorowi druhé peníze, aneb wíce proti práwu, majíce jedněmi penězy odbyti; a tak mají za to lidé, že z toho nějaký puožitek jmíti budú, ano škodu, ano náklad nepostihne, zač odúmrt stojí, a tak lidé peníze dáwají, ježto to wedle práwa býti nemá. Pomníme to, že jemu páni na plném saudu rozkázali, aby w rejstřích ani we dskách newyhledáwal, a úředníkuom také přikázáno, aby jemu wyhledáwati nedali, a on na to přes to nikdy nedbal, a přijda ke dskám, řekl že jest rozkázání králowské, a tudy weliké zmatky lidem činil a je ke škodě připrawowal. I protož prosíme wšickni KM^ti i wšech pánuow, poněwadž ten úřad wedle starého práwa wysazen není, abyste toho neráčili dopauštěti, by i nyní býti měl. Také slitujte se nad chudými lidmi, aby se jim potomní časy tak weliká úzkost a obtěžowání nedálo.

Item, také týž prokurator relaci k úřadu činí od krále, ježto nám se zdá, že jest proti práwu, poněwadž jest nowý úřad a jest úředník králowský, ale ne zemský, a tak relaci činiti nemá. Úřadowé, kteréž páni drží, jsú netoliko králowští, ale zemští, a protož mohú relací činiti. I protož aby toho také nebylo, neb skrze to mohlo by mnoho zlého obci přijíti, ježto tuto není čas psáti. Zdá se nám že potřebu králowskú má wésti od JM^ti pan komorník najwyšší wedle práwa, aneb komuž JM^t rozkáže, a že prokuratora nám třeba není.

Item registra z kanceláře králowské slyšíme, že se jinde chowají, aneb chowaly se, nežli tu w kanceláři mezi přísežnými kancléři, a že je jeden člowěk mnoho časuow u sebe měl. Toť se pro weystrahu klade, ježtoby pro to zmatkowé králi JM^ti i zemi mohli přijíti.

Item, což se Hory dotýče, račte o to mluwiti a JM^ti králowské prositi, aby také Hora byla opatřena wedle práwa a wedle swobod wysazení horního předkuow JM^ti. Neb slyší se, že Hora jest welmi zle opatřena w práwích i w dielech, neb jediný werk se dělá w minci na teyden pro úředníky a dělníky etc. a by nebylo pro křik úředníkuow a dělníkuow, i ten by werk dělán nebyl; a cožkoliwek ostatek stříbra přijde na teyden, že mincmeistr to wšecko do Němec posílá a prodáwá; a to jest weliká škoda a záhuba wší země. Ježto pro takowú neslušnú wěc mělby trestán a wěčně úřadu zbawen býti; neb práwa horní tak ukazují, že najwyšší komorník zemský má Horu říditi a zprawowati i konšely saditi. Neb jest úředník tak dobře zemský, jako králowský; ale mincmeistr jest toliko králowský úředník a nemá s horami nic činiti, než což se samého krále dotýče, to opatřiti má a wíc nic. I w to račte nahlednúti wedle práwa. Také jest bylo prwé mluweno o dělání peněz, aby bylo děláno sedm hodných peněz za groš Český; i bylo powědíno od KM^ti, že má děláno býti i ještě. JM^ti prosíme i pánuow, aby dělán byl, neb chudina welmi křičí pro takowé obtížení a prosí, aby byla mince oprawena a ten peníz dělán, neb se ještě dosawad nedělá; i rozumíme tomu, že se to děje skrze mincmeistra, že w tom swého užitku hledí a nedbá, že proto král JM^t i wšecka země hyne a welmi chudne. Protož račte to opatřiti, aťby země tak welmi nehynula a úředníci u Hory aby byli usazeni podlé práwa horního, a aby byli Čechowé a ne jiného jazyka.

Item jakož měšťané kupují na zemi swobodná zboží bez powolení zwlášlního KM^ti, ježto to jest proti práwu a panskému nálezu k ujmě KM^ti, rytieřstwu a na dobrých lidech, neb sme někteří z nás při tom byli, kdy se jest ten nález panský stal za krále Ladislawa slawné paměti, ten nález najde se dskami zapsaný i jiné práwa, že nemají žádní měšťané swobodných zboží kupowati a we dsky jim nemá zapisowáno býti bez powolení KM^ti.

Item, Pražané kšafty swými městskými swobodná zboží twrdí a zapisují a prawíce, žeby též mocno mělo býti, jakoby dskami zapsáno bylo, také bez powolení KM^ti; a tudy zemské dsky swými kšafty ruší a lehčí, a to jest proti práwu zemskému a řádu; neb řád zemský jest, kdožbykoli zboží swé chtěl zapsati, že to má dskami zapsati, a jinak nic; a také ruší zápisy dskami zapsané swými kšafty, chtíce aby wětší moci byli jich kšafti, nežli dsky zemské. I milí páni i wšickni dobří lidé, račte o to s pilností mluwiti, aby to dopuštěno nebylo, by měšťané w našich zemských swobodných práwích wětší swobodu měli míti proti práwu, nežli WM^t milí páni, rytieřstwo i zemané; wšakť swá práwa městská mají, ať jich požíwají, a našich zemských ať nechají.

Item, aby měšťané na sněmích zemských obecních nebýwali, tu kdež se páni, rytířstwo sjedú, majíce jednati o zemské obecné dobré a o zemská práwa. Neb mnozí městští a řemeslníci neb žáci, wetrúce se mezi rytířstwo, překážejí jednání práwuom zemským a obecnému dobrému. Wšak měšťané swá práwa mají, nechť o ně časem swým stojí, aby byli při nich zachowáni, a zemských práw ať nechají.

Item, což se kněží dotýče, kdyžkoli král JM^t, páni i rytířstwo na kterém sněmu jednají obecné dobré zemské, aby země upokojena byla, w řádích a práwích swých stála a nawedena byla: tehdy kněží na swých kázáních bauří lid obecný i hanějíce a chtíce wždy, aby země w roztržení byla a nikdy se neupokojila, než wždy k ruoznici kážíce a wolajíce křiwě, žeby skrze to měli o prawdu boží připraweni býti, chtíce aby se lidé o ně krwawili, jako prwé, majíce milého pána boha prositi, aby milý pán buoh ráčil dáti pokoj, lásku, swornost w zemi, pak roztržení činí. I protož račte také o to mluwiti, ať sú kněží při sněmích pohotowě, když se obecné dobré zemské jedná a řídí; než   zdáloliby se jim, žeby se jim jakákoli křiwda dála, buď o wíru, wšak máme krále pána, že JM^t se pány a radú swú to opatří, pokudž jich potřeba kázati bude; wšak pak také mají práwa swá duchowní jakožto i swětští, ať se jich drží a jimi se sprawují.

Item, někteři zboží manská sobě wyswobozují bez swolení pánuow a země, ježto to jest proti práwu. Rádi jedni druhým pomáhají, říkajíc, nebýwaj w této wěci proti mně, a jáť také proti tobě nebudu, atak sobě wespolek pomáhají k škodě králi JM^ti i wší zemi.

Item, někteří králowstwie k swobodě a dědictwí sobě wyprošují; a to jest proti práwu, pod welikými pokutami, ke škodě králi i wší zemi.

Item, jakož se summy weliké připisují z nowa w těchto wálkách na králowstwí a na duchowenstwí, k ujmě a k škodě králi i wší zemi, ježtoby to býti nemělo bez wuole pánuow zemských a země, a tak sobě ta rada komorní pomáhali buď ke škodě králi a zemi, na to nic nedbajíc, když jsú oni sobě w tom pomáhali a swuoj užitek tudy prowedli; a budú chtíti berně ukládati, abychom obec jich takowé zmatky, což sú proti práwu swéwolně učinili, wyplacowali  swými statky, ježto se toho nedopustíme. I milí páni, račte to opatřiti, což jest proti králi a zemi škodného, aby napraweno bylo.

Item, o ty majestáty, kteří nyní této wálky znowa zapsáni jsú a wydáni, aby w to také nahlédnuto bylo, ježtoby nebylo králi JM^ti a zemi ke škodě, aby opět berněmi nemělo wypraweno býti; a takby nikdy konce nebylo, a w berniech a w takowých obtížení wždycky bychme byli, a nikda bychme z nich newyšli.

Item, což se wojny a berně dotýče, aby také to opatřeno bylo, abychom nebyli obtěžowáni proti práwu starodáwnímu, jakož sme za krále Jiřího jsúce z práw wywedeni, obtěžowáni byli, neb když jest někdo wytrhna i swolil k berni, potom wšichni swoliti musili. Ačkoli král Jiří dskami se zapsal i budúcí krále České, aby takowého obtěžowání na zemi neuwodil, proto w tom nejsme zachowáni. Protož aby se potom nedálo takowých wěcí, račte w to nahlednúti. A když páni odpírali takowým neswobodám, někteří k králi mluwili: nechtíliť páni swoliti, ale musíť.

Item, odúmrtí některé se we dsky zemské wpisují proti práwu a nálezu panskému, ježto mají najprw we dsky dworské zapsány býti, a dále práwo má wedeno býti, jakž toho řád desk dworských jest, a jestližeby se komu proti tomu zdálo odpírati, aby wuoli měl; ale když odúmrt we dsky zemské zapsána bude, ihned uwodí se listy králowskými skutečné držení, ježto jest to proti práwu a panskému nálezu; i protož aby i to napraweno bylo.