12.
Zdání pánůw koruny České ku králi Polskému Kazimírowi, jakowá odpowěd by Matiášowi Uherskému w příčině králowstwí Českého daná býti měla.
R. 1471. (Z rkp. Děčinského.)
Najprwé, jakož král Uherský chce mieti lepšie práwo k králowstwie Českému, nežli král Wladislaw: k tomu se nám tak zdá, aby odpowěd dána byla biskupowi takowáto, a předloženo bylo jemu, kterak on sám i přátelé jeho sami ústy i listy wyznali sú blížnost podlé krwe prwotných králuow Českých, a to wolením swým sami sú wedli, i otce swatého papeže powolenie i wyznánie přinesli sú. Pak nadto nadewšecko již dostatek a celá sprawedliwost: skrze pány a rytieřstwo, města i ty, kteříž korunu a stolici králowskú w swé moci mají, za pána a za krále wzat a přijat jest syn WKMti; a že tomu sám kněz biskup i každý rozuměti muož, že jest to wětší sprawedliwost, kterúž syn WKMti má, nežli ta, kterúž král Uherský mieti chce.
Druhé, což se příměřie dotýče, k tomu kusu nám se tak zdá, že nenie potřebie synu WKMti králi Českému, než celého pokoje králowstwie a koruně učiniti, a že WMt toho žádá, aby král Uherský králowstwie syna WMti u pokoji nechal; neb wie král Uherský, že k králi Českému synu WMti, ani k tomu králowstwie žádné winy nemá. Protož aby kněz biskup ráčil k tomu mluwiti a jednati, aby to králowstwie hubeno nebylo. Neb syn WKMti pro jiné nejede ani wzat jest, než napřed k chwále a ke cti božie a k rozmnoženie wiery křesťanské a jazyka Slowanského, a králowstwie toho k zwolenie; ale pro nižádné jiné swéwolné nesnáze, by s kým buďto s duchowním aneb swětským zacházeti ráčil, ale aby staweno bylo proléwánie krwe křesťanské.
Třetie, jakož žádá, aby ta wěc na otce swatého byla podána: k tomu se nám takto zdá odpowědieti, že král Český syn WMti otce swatého w ničemž nezbiehá, we wšie powinnosti, cožby Jeho Swatosti z powinnosti měl učiniti: ale newí oč s králem Uherským na otce swatého přicházeti, neb JSti wšecky swé příbuznosti i náchylnosti k koruně České jest připowiedal. Než zdáli se králi Uherskému z čeho winu synu WMti dáti, (máť) i před otcem swatým i jinde král Český syn WMti a pán náš sprawedliwý se okázati. Neb jest král i knieže křesťanské, a proti otci swatému zachowal se jest, zachowáwá a zachowati se mínie podlé powinnosti osoby swé i králowstwie swého.
Čtwrté, jakož král Uherský žádá, aby král Český syn WMti přišel jemu w poručenstwie, a sám aby najprw byl korunowán: na to se zdá, aby takowá odpowěd byla dána, že to nenie podobné; neb syn WMti král Český na WMti jakožto na otci poručníka mel jest až do sie chwíle: ale již jakž jest za krále Českého přijat a wzat, zdá se že JMti nenie potřebie poručníkuow. Neb ta koruna Česká králem a pánem swým swobodna, aniž žádnému nic powinowata nenie podlé swobod swých. A ponewadž syna WMti odmlúwáno jest k korunowání za žiwnosti krále Jiřieho slawné paměti, nad to že nepřieteli swému koruna Česká ku pochwale neučinilaby toho, aby král Uherský byl korunowán.
Páté, což se králowny dotýče: nám se zdá ta rada při WMti, ale poněwadž sme již jako jedno z daru božieho, zdá se nám takowá odpowěd knězi biskupowi žeby byla dána: že WMKá přísně králi Uherskému neodpowiedá ani připowiedá: než WMt že ráčí prwé wěděti, kterak král Uherský k králi Českému synu WMti bude se mieti, a potom že ráčíte radu wzieti.
Což se wytištěnie a wyhnánie pánów z země dotýče, k tomu se nám tak zdá, aby biskupowi powědieno bylo, že WKMt o jejich hanbu ani wyhnání wen z země nestojí, než o powinnost jich, kterúž jsú koruně České jakožto obywatelé, a tak králi Českému synu WMti powinni; a že to mohú pomnieti i znáti, že WMt s králem Jiřím jednala jest a puosobila, kadyby oni ti páni bez řečí i záhub k dobrému konci přijíti mohli, i příměřie WMti jednána jsú; a že se WKMti zdá, že žádnému nic powinowati nejsú, než králi Českému a synu WMti. A poněwadž WKMt k ciziemu, ježto WMti krwe k příbuznosti nic jest nepříslušelo, nad to u syna swého snáze WMt bude se moci přičiniti, jedné aby oni též učinili, což jsú powinni. Neb jiného záští proti králi Českému synu WMti, než což nenie záhuby, powolení syna WMti se děje. A bylyliby které nesnáze mezi poddanými krále Českého syna WMti a těmi pány, že WMt ráčí se přičiniti, aby ty wěci rownány byly milostiwě.