18.
Zápis sněmu Benešowského r. 1474, (4 Jan. - 27 Febr.)
(Z rkp. Talemb. a přepisu w Česk. Museum.)
Léta božieho tisiecého čtyrstého sedmdesátého čtwrtého, jakož sněm w Benešowě najjasnější králowú Českú etc. a pány řediteli i jinými pány, rytieřstwem a městy obojie strany držán byl prwnie neděli u puostě, i takto jest obapolně jednáno a zřiezeno, jakož níže sepsáno jest:
It. najprwé že králowé JMti dána jest moc, když ráčí a toho potřebu uzří, do města Slaného sněm položiti, ku kterémužto sněmu obě straně mají jeti, napřed páni i jiní páni rytieřstwo i města, a k tomu sě majie klejtowati s obú stranú obyčejem prwniem, i také od toho města Slaného, ktož toho budú potřebowati.
Item, také ktož majie s kým činiti jedni proti druhým, aby na tom sněmu byli a práwi sobě byli podlé smluw obapolně učiněných.
Item, také na tom zuostáno obapolně: ta ruoznice, kteráž jest mezi králi králem Uherským a králem Polským JchMtmi, že páni majie obojie z každé strany dwa wyslati a snažiti sě, aby ta ruoznice, kteráž jest mezi JchMtmi s boží pomocí mohla w dobré uwedena býti, a na to majie strana krále Uherského JhoMt obeslati prosiece, aby ráčil klejty bezpečné pánóm a dobrým lidem, kteří pojedú o to pracujiece mezi JchMtmi, dáti; a druhá strana též také krále Polského JhoMt obeslati a za též prositi majie.
Item, toto také na tom sněmu jednáno: najprwé co sě dotýče králowé Jejie Mti a Jindřicha Rúbíka, o tom jest tak rozkázáno a powědieno: jakož jest on Rúbík seznal sě, že jest některými slowy dotekl JMti, že jest to učiniti neměl a že jest JMti křiwdu učinil; a protož on Rúbík má státi bez klejtu na prwniem sjezdu, když od panuow řiediteluow bude dáno jemu napřed dwě neděli wěděti, a což jemu o tom tu nalezeno a rozkázáno bude pány řediteli, to on tu uslyší. A což sě dotýče otce jeho Oldřicha Rúbíka, také tu státi má a práw býti po pániech řediteléch, z čehož jeho KéMt winiti bude. Také tu a tenž čas má slyšáno a rozeznáno býti to, což jest mezi panem Medkem z Waldeka a tímž Oldřichem a Jindřichem Rúbíky z Hlawatec.
Item, co se dotýče zbožie postupowánie podlé smluw: pan Lew z Rožmitála postúpil jest Janowi Wrábskému L ff gr. platu, to což jmenowaný Wrábský od Chwalka z Řepice kúpil.
Item, pan Jiřík z Stráže etc. postúpil jest Jarohněwowi z Úsušie zbožie řečeného Wal.
Item, pan Zdeněk z Šternberka etc. postúpil jest Kalenicowým dětem jich zbožie.
Item, také týž pan Zdeněk z Šternberka etc. postúpil jest panu Sezemowi zbožie řečeného Pleše.
Item, týž pan Zdeněk z Šternberka postúpil jest Mezenskému z Tábora zbožie Přehořowa.
Item, pan Jan z Hasnburka postúpil jest kláštera Doxanského; wšak takto jest řekl, co sě dotýče starodáwnie oprawy k Haznburku po jeho předcích, tomu bez škody.
Item, týž pan Jan z Haznburka také powěděl jest, že ten plat z Slatiny, kterýž jest plat k probostwie kostela Litoměřického, že ten také má wydáwán býti tomu kostelu.
Item, pan z Plawna mladý jménem otce swého i swým majie postúpiti Hanušowi Húgwicowi zbožie jeho manského bez škody a wybránie poplatkuow. Tíž páni z Plawna majie postúpiti Mikulášowi Kfeléřowi též manského zbožie také bez škody a wybránie poplatkuow. A oni Hanuš Húgwic a Mikuláš Kfeléř majie wšechno učiniti panóm z Plawna to, což z práwa a powinnosti manské učiniti majie.
Item, týž pán z Plawna na miestě otce swého i od sebe což držie od zbožie Teplského, majie postúpiti opatu a konwentu bez škody a wybránie poplatkuow, krom toho, cožby sobě mohli obdržeti z milosti wedle námluwy w Benešowě mluwené skrze přímluwu králowé Jejie Mti a panskú.
Item, pan Bohuslaw z Šwamberka což držie zbožie kláštera Teplského, o to jest smlúwa panem Zdeňkem z Šternberka a panem Wilémem z Rizmberka mezi týmž panem Bohuslawem a kněžími Teplskými učiněna, ač budeli k tomu wuole KMti.
Item, co sě dotýče kněze Jindřicha o Minsternberk a Cukmantl, o to jest psáno knězi biskupowi Wratislawskému JMti.
Item, co sě dotýče pana Čeňka Kuny z Kunstatu a jeho zbožie, o to jest psáno knězi biskupowi Olomuckému JMti a Podmanickému panu Ladslawowi, aby sě stalo panu Kunowi podlé smluw o Nowé Hrady učiněných.
Item, najprwé panu Zdeňkowi z Šternberka má postúpena býti wes Miletice, ten pátek před kwětnú nedělí, bez škody a wybránie poplatkuow. Pakliby wes nebyla postúpena, ale suma toho zápisu má jemu dána býti na jmenowaný čas podlé zněnie zápisu na sto a na 40 ff gr., podle wyznánie páně Čeňkowa prokuratorowa. A jmenowaný pán přijma peníze za ten zápis, tu hned má zase zápis wrátiti tomu, ktož mu penieze dá.
Item, témuž panu Zdeňkowi z Šternberka má postúpeno býti na týž den ff gr. platu we wsi Řisutech, též bez škody a wybránie poplatkuow.
Item, témuž panu Zdeňkowi z Šternberka má postúpeno býti na týž den wsi Dušník, Chrašťan, Libečowa, též bez škody a wybieránie poplatkuow.
Item, témuž panu Zdeňkowi z Šternberka majie postúpeny býti bez prodlewánie dwě winici u Litoměřic, jedna řečená Klín a druhá Křešická, kteréž král JMt držie.
Item, týž pan Zdeněk má smlúwu králowú JíMtí takowúto, že na týž den w pátek před kwětnú nedělí má jemu Měšic postúpeno býti bez škody a wybránie poplatkuow s tiem příslušenstwiem, co skrze Pražany jemu otjato. Pakliby na ten den nebylo jemu stúpeno, tehdy témuž panu Zdeňkowi mají dwa listy udělány býti na tři tisíce zlat. uherských dobrých, a listy takowé swědčící mají býti s rukojmiemi na schwálenie KéJMti a pana Wiléma z Risenberka, pana Čeňka z Klinšteina, aneboli dwú jich, a jeden list má swědčiti na tisíc zlatých uherských na sw. Jiřie najprw příštie a konečně dwě neděli potom, a druhý list též s rukojmiemi swědčící na dwa tisiece zlat. uherských dobrých etc. plněnie na swatý Hawel najprw příštie. A přišloliby k tomu, žeby jmenowanému panu Zdeňkowi již takowí a jmenowaní listowé uděláni měli býti: tehdy pan Zdeněk z Šternberka má listy swé wšecky třie i s dobrými wólemi, jakož jsú již jmenowáni, k ruce KMti nebo komuž by JMt rozkázal, u pana Wiléma položiti často jmenowaného; a on král JMt, aneb komužby JMt dopustil, držeti Měšice má. Aneb mají jmenowanému panu Zdeňkowi w moc jeho na hrad Točník také w tom času swrchudotčeném položiti ta dwa listy s rukojmiemi na tří tisíce zlat., tak jakož swrchu dotčeno jest.
Item, také což sě dotýče 124 ff gr. platu ročnieho, ku Karlsperku přislušejícieho, kteréž ze zbožie Hlubockého a zwláště s richty Milejowské má sě wydáwati: KáJMt s jmenowaným panem Zdeňkem takto jsú se srownali dobrowolně, že JMt powoliti jest ráčila, aby jmenowaný pan Zdeněk aneb jeho budúcí swrchudotčenú summu na té richtě Milejowské wybieral neb wybierali, wšak podlé milosti wedle nynější záhuby, aby sě tiem spieše mohli oprawiti a osaditi.
Item, o Sušické richtářstwie aneb z Sušice sumy aneb ze zbožie Sušického, což by ku Karlsperku mělo placeno býti, na tom jest zuostáno, že Král JMt má to opatřiti aby jmenowanému panu Zdeňkowi to wše na prówod najprw příštie stúpeno bylo bez škody a wybránie poplatkuow.
Item, témuž panu Zdeňkowi wes Železná na týž čas prówod má postúpena býti také bez škody a wybránie poplatkuow.
Item, toto má panu Janowi z Hazmburka postupowáno býti ten pátek před kwětnú nedělí:
Item, od Lúnských měšťan městečko Slawětín s jeho příslušenstwiem, bez škody a wybránie poplatkuow.
Item, od měšťan Malostranských na týž den clo na malé straně má postúpeno býti.
Item, od pana Bořity clo w Mostě, kteréž on držie.
Item, témuž panu Janowi z Hazmburka: což sě dotýče Žirotína, má jemu stúpen býti se wšiem příslušenstwiem, jakž jest jemu otjat, a bez škody a poplatkuow wybieránie, na prówod najprw příštie.
Item, co sě dotýče Libic s zbožiem k němu přislušejíciem, také se pana Jana jmenowaného dotýče. Strana odporná nestála, a poněwadž jest nestála, zdá sě nám, žeby panu Janowi sprawedliwě postúpeno mělo býti. Pakliby straně odporné jmenowanému panu Janowi zdálo sě který odpor jmieti, tehdy aby ku konečnému rozsudku stáli na najprwnějšiem sněmu a sjezdu, kdežby s obojí strany páni byli, a na tom aby přestali, cožby jim tu páni ředitelé rozkázali, a w tom požitkowé a poplatkowé aby žádní hýbáni nebyli.
Item, o domy pana z Šternberka, pana Jana z Hazimburka a panuow z Rosenberka: poněwadž nižádný ku odporu nestál, zdá se nám, aby stúpeni byli jmenowaným pánóm. Pakliby kto těch domuow odpor jměl, aby stál ku konečnému rozsudku na najprwnejšiem sjezdu aneb sněmu, kdežby obojie strany páni ředitelé byli; tak wšak wedle zápisu a smluw Benešowských.
Item, což sě dotýče pánuow z Rozmberka: najprwé měšťané Slánští majie služebníku jich Blahutowi 12 ff gr. platu postúpiti konečně ten pátek před kwětnú nedělí bez škody a wybránie poplatkuow.
Item, týmž panóm má Miličín postúpen býti od Malowcuow, podlé psanie panów řediteluow, bez škody a wybránie poplatkuow.
Item, což sě dotýče Sedlčan, jakož winil Mikuláš Střela úředníky páně z Rozmberka, žeby sě jemu w to uwázali w tomto křesťanském příměří, o to majie státi před pány řediteli na prwniem sjezdu a práwi sobě býti, a též o rybník, kterýž Jarohněw z Usušie slowil a držie. Protož tak jest rozkázáno, aby s obú stran pokoj zachowali řečí i skutkem, a jakož kto držie, aby tak držel do toho času. Než což dále Střela winie, žeby jemu jeho některý statek tu na tom kostele wzat byl, tak jest rozkázáno, aby wrátili, což jsú wzali. Pakliby mezi nimi která ruoznice byla o to, proto nemějte žádného záštie spolu, ale stuojte o to před jmenowanými pány na čas swrchudotčený.
Item, což sě pak dotýče o Netolice, o to také mají státi před pány řediteli na najprwnějšiem sjezdu neb sněmu obě straně, od pánuow z Rozmberka i Jindřich Rúbík. Než on Rúbík do té chwíle má to zbožie držeti, wšak lidí neobtěžuje mimo sprawedliwé poplatky, ani w nic wiece sahaje, než tak jakž jest w držení.
Item, což se dotýče pana Děpolta o Dub s jeho příslušenstwiem, takto jest zuostáno, že jmenowaný pan Děpolt má do Prahy jeti a tu budeli moci smlúwu mieti o Dub, má přijieti; pakliby smlúwy newzal, tehdy má státi s stranú sobě odpornú na Zelené Hoře před panem Zdeňkem z Šternberka a panem Wilémem mladším z Risenberka w témdni po swatém Jiřie, a což jim bude týmiž pány rozkázáno, na tom mají přestati.
Item, týž den na Zelené Hoře před týmiž pány mají státi p. starý z Plawna a Mikuláš Kfeleř o ten dluh, jakož jmenowaný Mikuláš prawie, žeby dal za jmenowaného pana z Plawna, a také mají na tom přestati a dosti mieti, cožby jim bylo rozkázáno jmenowanými pány.
Item, což sě dotýče Bohuslawa Krašowského a pana Dobrohosta o wes Přehýšow, také což sě dotýče Fremuta z Stropčic o wes Najhřany, takto jest o to rozkázáno: prowedúli Bohuslaw a Fremut, že ty wsi byly zapsány od krále Jiřieho prwé nežli jest klášter Chotěšowský dobyt, že toho mají Bohuslaw neb Fremut požiti; pakli po dobytí téhož kláštera mají zápisy, tehdy nemají z toho pana Dobrohosta winiti pobránie, kteréž jest tem lidem učinil.
Item, jakož jsú puotky hanliwé mezi panem Dobrohostem z Romšperka a Fremutem z Stropčic: poněwadž sě jich cti obojích dotýče, pani jsú rozkázali, aby sě obojie strany u pokoji řeči i skutkem zachowaly, a stály osobně před pány řediteli na prwniem sjezdu neb sněmu, kdežbykoli spolu byli, a tu což jim obojiem rozkázáno bude, aby na tom přestali.
Item, což se dotýče zbožie kláštera Želewského, ježto opat téhož kláštera chtěl winiti pana Mikuláše Trčku, a on pan Mikuláš wěda to, nesčekal jest toho a odjel jest pryč bez wuole králowé Jejie Mti i panów řediteluow: jest jemu o to psáno, aby těch zboží Želewských u pokoji nechal, a poplatkuow z nich nebral on ani opat Želewský, ažby o to rozeznáni byli, kto k tomu práwo mieti bude, a k tomu rozeznánie aby oboje strany před pány řediteli stály na najprwnějšiem sjezdu neb sněmu, když spolu budú.
Item, také jakož Ondráček Oremus někdy hofrichtéř chtěl také winiti Plzenské o richtářstwie w Plzni i o jiné, což jsú jemu otjali a držie, a jmenowaní Plzenští proti wuoli králowé Jejie Mti i pánuow řediteluow nesčekawše pryč jsú odjeli: a proto se jim také rozkazuje, aby wšech poplatkuow i puožitkuow nebrali a nepožíwali od tobo času, ale nechali jich ležeti a před pány řediteli na prwniem sjezdu neb sněmu, kdež pospolu budú, aby stáli a práwi sobě byli. A což jim tu pány řediteli rozkázáno bude, aby na tom přestali, toho aby žádná strana jináč nečinily.
Item, w těch we wšech artikulích swrchupsaných i w každém zwláště, přišlaliby která ruoznice, chtiec sobě kdo zwlášť k swému rozumu wykládati, to buď na rozeznání obapolnie pánuow řediteluow, a při jich rozeznání každý má přestati a sobě k žádnému forteli nebrati.