30.

Zápis sněmowní r. 1486.

W Praze, 1486, 17 Febr. (Z rkp. Talmb. f. 168).

Tertio Andreae, B. primo.

Najjasnější knieže a pán, pan Wladislaw z božie milosti Český král a t. d. se pány a wládykami, na plném saudu s powolením a wuolí kniežat i wšech pánuow a wládyk a Pražských měst, i jiných měst i wší obce králowstwie Českého, na obecním sněmu wšeho králowstwie, kterýž byl léta božieho MCCCCLXXXVI w pátek o suchých dnech postniech, KM^t se pány a wládykami, nahledše pilně w starodáwní zřiezení a ustanowení, což se zámkuow, hraduow, twrzí w králowstwí Českém odcizowánie dotýče, kterak jest to pod welikými pokutami zřiezeno a utwrzeno, aby toho nebylo, též i nyní JM^t králowská se pány a wládykami na plném saudu zřiece na to, aby takowá wěc škodná této koruně newznikla k záhubám, a k škodnému roztrženie nepřišla: i nalezli a ustanowili za práwo wuobec, aby po dnešní den žádný z kniežat, z pánuow, z wládyk, kteréhožkoli stawu, buď duchowní nebo swětský, swých hraduow, twrzí, měst i wšelikterakých zboží w králowstwie Českém cizozemcuom buďto osobám nízkým, nebo wysokým nižádným neprodáwali, nazastawowali, nezapisowali, nepostupowali ani nesměňowali nižádným wymyšleným obyčejem, nic sobě ku pomoci neberúce, buďto swobodných, manských, nebo zápisních, bez powolenie JM^ti králowské i potomniech králuow Českých; a JM^t králowská i potomnie JM^ti králowé Čeští neráčí a nemají k takowým wěcem nižádného powolenie dáti bez rady zemské. Paklibv kdo přes tento nález které hrady, twrze, nebo města, aneb jiné wšeliké zboží zastawil, prodal, dal nebo změnil cizozemcuom, jakož swrchu dotčeno jest, ten aby ztratil swú čest, a jmín byl jakožto psanec a zhaubce králowstwie Českého, a z země wypowědín, a žádným wymyšleným obyčejem aby zase nebyl nawrácen ke cti duchowniem ani swětským práwem. A ten každý cizozemec, kteréhožkoli stawu, přes tento nález co by takowého kaupil, dánie(m) přijal, anebo zástawú anebo změnú, penieze aby swé ztratil, a zámek ten nebo zbožie aby na KM^t spadlo nebo spadly, a král JM^t s radú zemskú to aby obrátil na obecné dobré. A jestli pak žeby se přihodilo, a který obywatel koruny chtěl dáti, prodati, neb poručiti swuoj statek cizozemci s krále JM^ti wuolí, tehdy prwé nežli se w to uwáže ten cizozemec, má napřed ujistiti, aby žádného jiného pána dědičného neměl, nežli krále Českého korunowaného, a we wšech powinnostech aby se srownal s obywateli země České. Toto wšak znamenitě se wyměňuje, že obywatelé markrabstwí Morawského, ani jiných zemí obywatelé, kteříž jsú dědičně a wěčně k králowstwie Českému připojeni a wtěleni, že se ti za cizozemce nepokládají. Než poněwadž markrabstwie Morawské i jiné země w této míře odzastaweny jsú, o tom se takto nalézá: Jestližeby který obywatel těch zemí swrchupsaných kteréhokoli zboží a zámku wedle práwa země České došel: ten má králi Českému nynějšiemu i budúciemu z toho slib a powinnost učiniti jakožto jiní obywalelé w králowstwie Českém, a s takowým zbožím aby žádného jiného za pána neměl, nežli krále Českého korunowaného, pod pokutami swrchupsanými.