33.
Psaní hejtmanůw králowstwí Českého ke stawům markrabstwí Morawského o jednání obau zemí společné proti aukladům králi Wladislawowi z Říše strojeným.
W Praze, 1490, 27 Dec. (Z rkp. Děčínsk.)
Urozeným pánóm, p. Stiborowi z Cimburka, hajtmanu markrabstwie Morawského, p. Wilémowi z Pernštejna, najw. hofmistru král. Českého, p. Wratislawowi z Pernštejna, najw. komorníku cúdy Brněnské, p. Janowi Kunowi z Hodonína, p. Oldřichowi z Boskowic, p. Janowi z Lomnice, p. Albrechtowi z Šternberka, p. Puotowi z Lichtenburka, p. Jindřichowi z Sowince, p. Wáclawowi z Ludanic, p. Janowi z Žerotína, p. Jiřikowi z Weitmile, i jiným pánóm; a urozeným panošiem, Jakubowi z Šárowa, Bohuslawowi z Kobor, Protiwowi z Zástřizl, Wáclawowi z Laškowa; a slowútné múdrosti a opatrnosti purkmistróm měst Olomúce, Brna, Znojma, Jihlawy, Hradiště, Uničowa, a jiným obywatelóm markrabstwie Morawského, přátelóm našim zwláště milým.
Službu swú wzkazujem WMti, urození páni, stateční, múdří a opatrní páni a přátelé naši milí! Jakož ste nám oznámili a přiepis poslali psanie wašeho, kteréž ste učinili k najjasnějším kniežatóm a panóm, p. Fridrichowi a p. Maximilianowi ciesaři a králi Římskému JMtem, při té wěci také oznamujíc nám předešlé časy, kterak koruna Česká w roztrženie přišla, při tom připomínajíc, aby na tu wěc myšleno bylo, kudyby se toho mohlo potomně wywarowáno býti; také připomínajíce, kterak národ neb jazyk Německý, kteříž pod říší jsú, hledali zlehčenie našeho, a w nedáwních časiech i o korferstwie připrawiti usilowali sú; to též oznamujíc, jakožto přietelé naši milí, jsúc jednoho jazyku a k jedné koruně příslušiec, cožby se nám koli poctiwého dálo, žebyste nám toho newinšowali jinak, než též jakožto sami sobě etc. Páni a přietelé milí! psaní wašemu takowému wšemu sme wyrozuměli: najprwé, což se ciesaře a krále Římského JMtí s králem pánem naším i waším milostiwým JMtí dotýče, w dobré a přátelské wuoli přijali sme, to před sebú majíce, jestližeby takowí útiskowé a nepřátelstwie, kteréž se od JMtí ciesaře a krále Římského králi JMti pánu našemu milostiwému dějí, nebyli přetrženi a přestáni, že my JKMti, jakožto pána swého milostiwého, nemieníme aniž chceme opustiti; a cest těch hledali sme a bohdá je před sebú máme, že JMti Král. pánu našemu milostiwému welikú a skutečnú pomoc učinieme, kteráž jest neslýchaná a diel nad obyčej, a wšakž pro našeho milostiwého pána sobě to nic obtěžowati nechcme; a takowé cesty w krátkém času WMti oznámeny budú. Kdežto také k WMti nepochybnú naději máme, že to ráčíte také před se bráti, a té cesty hledati, kudy a kterakby od WMti JMti Král. pomoc užitečná a skutečná mohla se státi. Také páni a přietelé milí! jakož péči máte o korunu tuto králowstwie Českého, ufajíc pánu bohu, s pomocí pána boha wšemohúcieho, wás i jiných k koruně příslušejíciech, že se Německého jazyku neb národu předsewzetie nám i brání škodného uwarujem, a buohdá spuosoby předkuow našich i wašich proti nim hledati budem, budúli nám k tomu příčinu dáwati. Kdež pak dále některých znamenitých potřeb koruně České příslušejících, nás i wás i jiných dotýče se, i také přátelského winšowání, nám tak mnoho jako wám samým: z takowých wšech pečliwostí, napřed o krále pána našeho i wašeho milostiwého, o králowstwie České a o korunu tu, o nás i o wás že péči máte, WMti z toho welmi děkujem, na miestě nás i wšech pánuow i rytieřstwa i měst králowstwie Českého. WMti také oznamujem, že na suché dni postní najprw příštie tu sjezd a sněm držán bude na hradě Pražském. I zdá se nám i wám potřebné, abyste ráčili některé z sebe k nám na ten sněm wyslati s těmi spuosoby a potřebami, kteréžby se wám zdály k dobrému koruny této, a také kudyby se ta nebezpečenstwie mohla předjíti, kterýchž ste některých w swém psanie sami ráčili dotknúti. A my s těmi, kohož ráčíte wyslati, rádi rozjímati a jednati chcme, cožby k dobrému této koruně slúžilo nynie i budúcie časy, a též wám wšie cti i dobrého přejíc, jako wy nám. Dán na hradě Pražském, w pondělie po božiem narozenie, den S. Jana, léta božieho MCCCC XC. 1o.
Wok z Rosenberka, hajtman králowstwie Českého;
Jan z Janowic, najw.purkrabie Pražský a hajtman téhož králowstwie;
Jindřich z Hradce, najw. komorník králowstwie Českého;
Puota z Risenberka, najw. sudí králowstwie Českého;
Beneš z Weitmile, purkrabie na Karlšteine a mincmeistr na Horách Kutnách,
a Albrecht z Leskowce, podkomořie a hajtman králowstwie Českého.