5.

Stawowé Morawští zapisují se pánům Českým k zachowáwaní čtyř artikulůw Pražských, k neuznání Sigmunda za krále etc.

Bez datum (1421 m. Mai) (Kopie arch. Třebon.)

My N. haubtman, Petr z C. etc. wyznáwáme tiemto listem wšem, ktož jej uzřie neb čtúc uslyšie, že sme takowúto úmluwu a smlúwu s múdrými a opatrnými pány i obcí slawného města Pražského a s urozenými pány zemskými, obcí Táborskú, s zemany, rytieři, panošemi, městy i wšemi obcemi králowstwie Českého k zákonu božiemu příchylnými učinenie (sic) mocí tohoto listu činíme, že ty čtyři kusy prawé a spasitedlné a písmem swatým stále pewně utwrzené, o kteréž sú sě swrchupsaní páni i obce wěrně zasadili, dobrowolně sme přijali a k nim přistúpili a mocí tohoto listu přijímáme a přistupujeme. Kteřížto čtyřie artikulowé slowo od slowa takto stojie psáni: Najprw aby slowo božie po králowstwí Českém a markrabstwie Morawském swobodně a bez překazy od křesťanských kněží bylo zwěstowáno a kázáno. Druhé aby welebná swátost těla a krwe pána našeho Jezu Krista pod dwěma spósobama chleba a wína wšem wěrným  křesťanóm, starým i mladým swobodně byla rozdáwána podlé jeho ustanowenie a  přikázánie. Třetie, že mnozí kněžie a mnišie swětským řádem panují nad welikým zbožím tělesným proti Kristowu přikázaní a na překazu swému kněžskému úřadu a k weliké škodě stawu swětského, aby takowým kněžím pro to neřádné panowánie  odjato a staweno bylo a aby podlé čtenie nám žiwi byli a nawedeni byli k stawu  Kristowu a  apoštolskému. Čtwrté aby wšichni hříchowé zjewní, smrtedlní a jiní neřádowé zákonu božiemu odporní řádně a rozumně od těch, ježtoť úřad k tomu mají, w každém stawu byli stawowáni a kaženi, a zlá i křiwá powěst w těchto zemiech České i Morawské aby očištěna byla, tak aby sě obecné dobré králowstwie a markrabstwie jazyku českému dálo. Slibujíce ty kusy swrchupsané naší dobrú, čistú wěrú pode ctí bez wšie zlé lsti wěrně a skutečně zachowati a držeti, a swé wšecky poddané swětské i duchownie, což najdále moci budeme a uměti, k témuž wésti a připrawiti, a wšecky takowé, kteříž by sě kusóm prawd swrchupsaných protiwili, neústupně na našich panstwích netrpěti, lečbychom písmem swatým swětleji a stáleji od jiných zpraweni byli a naučeni, jemuž by sě mistři Pražští písmem swatým opřieti a odolati nemohli. A hned ote dne úmluwy swrchupsaní my páni učiněné těch čtyř kusów napředpsaných máme i slibujem stále a pewně hájiti a brániti wěrně, wší mocí proti každému člowěku, ktožby je anebo nás kterého od těch prawd napředpsaných kterúkoliwěk mocí aneb kterýmžkoliwěk  obyčejem tiskl aneb nutil, anebo nutiti a tisknúti mienil, do těch hrdel i našich wšech statków. Také znamenitě toto jest wymíněno, abychom od neděle nynie příštie w šesti nedělích pořád zběhlých řádným poselstwím krále Sigmunda  Uherského obeslali a swú čest proti němu ohradili, a to učiniece swrchupsaným pánóm i obcem w tom času na pátý kus w dole psaný odpowěď dali, a k němu beze wšie wýmluwy a otpieránie přistúpili, a se pány a obcemi českými sě za jeden člowěk utwrdili a spojili. Kterýžto kus anebo artikul pátý takto zní: aby krále Sigmunda Uherského za krále a pána dědičného králowstwie Českého a markrabstwie Morawského nižádnú měrú nepřijímali, lečby pán buoh ráčil a wuole i hlas najprwé k tomu byly slawného města Pražského, wšech pánów českých, obce Táborské, rytieřów, panoší, měst i jiných obcí země české, kteříž a kteréž sú přistúpili a ještě přistúpie ku prawdám artikulów swrchupsaných; neb jest tupitel těch prawd swatých často psaných, písmem swatým jasně dolíčených, a wrah cti a osob jazyka českého. Pakliby kteří páni a zemané města nebo obce  kteréžkoli od jiných sě pánów, zemanów nebo obcí wytrhnúce, ku prawdám božích (sic) příchylných, tomu králi nákladni a pomocni byli, buďto radú nebo skutkem, bez swolenie obce Pražské, pánów, zemanów i obcí jiných swrchupsaných, a to na ně dowedeno bylo dobrým swědomím, a jsúce napomenuti posly neb listy jistými, toho i hned skutečně neodpadli, tehdy aby ten nebo ti čest a wieru ztratili a jich zbožie aby na obecné dobré spadlo dědičně, jakoby to w zemských dskách bylo zapsáno, a aby ten nebo ti z země a koruny České hnáni a puzeni byli, jakožto nectní a newěrní a zrádce koruny České. (S. dato.)