6.
Smlauwa mezi Petrem z Krawař a ze Strážnice a králem Sigmundem učiněná, kterauž pan Petr, wydědiw nejstaršího syna swého Wáclawa, činí poručníky mladších dětí swých dle wůle králowy.
W Brně, 13 Nov. 1421. (Z orig. w c. k. tajném archivu we Wídni.)
Já Petr z Krawař, od jinud z Strážnice, wyznáwám tiemto listem přede wšemi, ktož jej uzřie anebo čtúce uslyšie, že přejasný knieže, kněz Přemek, knieže a pán Opawský, s urozeným pánem Benešem z Krawař odjinud z Krumnowa, strýcem mým milým, najjasnějšie knieže a pána Sigmunda, Římského krále po wše časy rozmnožitele říše, a Uherského, Českého etc. krále, pána mého milostiwého, a mě takowě smluwili, jakož dole psáno stojí.
Najprwé já mám poručníky swé činiti kohož chci swým dětem mladším wšeho swého zbožie i panstwie, kromě syna mého staršieho Wáclawa: protož ty jisté swé nápadníky a poručníky, zejména urozené pana Beneše z Krawař odjinud z Krumnowa, pana Zbyňka Dúbrawku z Dúbrawice a pana Jana Kužele z Žerawic sobě woluji a postawuji mocí tohoto listu. Pakli by sě pan Zbyněk zase nawrátil u wiklefstwie, tehdy inhed nemá žádného práwa mieti ani k mému nápadu, ani ku poručenstwie, a těch poručníków nemám ssazowati kromě swrchupsaného krále wuole.
Item neuchowalli by mne pán buoh, tehdy ti poručníci mají ty mladší děti až do let chowati. Pakliby pán buoh těch mých mladších dětí neuchowal, tehdy komuž bych já swé zboží dal, kromě wiklefów a kromě Wáclawa syna mého swrchupsaného, to má mocno býti, a ten starší syn mój Wáclaw nemá žádného dielu mieti zbožie mého, ani dědietwie ani nápadu mého: awšak takowú wýmluwú, jesližeby ten syn mój Wáclaw we dwú nedělí mne poslušen byl a k témuž přistúpil jako já, tehdy ten jistý Wáclaw syn mój starší nemá swého dědictwie odlúčen býti, a ten list má mně zase wrácen býti a žádnej moci nemá mieti.
Také mám swým poručníkóm nebo nápadníkóm kázati mým úředníkóm s mými hrady slíbiti, aby na ně s těmi hrady hleděli, a těch nemám ssazowati až do desk wloženie, a po wloženie we dsky mají ti úředníci mým poručníkóm w tom slibu státi, a jestli že bych kterého swého úředníka chtěl proměniti, nebo který umřel, to mám s mých poručníków a nápadníków wuolí a wědomím učiniti a jinak nic, a ti moji poručníci nemají sě mého poručstwie zbawiti ani zbaweni býti bez králowy wuole.
A to wše, což swrchu psáno stojí, já Petr napředpsaný mám tak we dsky wložiti, když dsky najprw otewříny budú o prwniem, nebo o druhém sněmu ostatní a konečně. A to aby tak we dsky došlo a zdržáno bylo, zaručil sem Králowě Milosti swrchupsanému podepsanými mými rukojměmi pod pokutu dwanádct tisíc kop grošiew, ač bych toho Králowě Milosti nezdržal, jenž toho pán buoh nedaj, tehdy abych propadl swrchupsaný základ Králowě Milosti zaplatit od dne propadenie w roce šest tisíc kop grošiew u polúročí, a druhých šest tisíc kop grošiew w druhém pololetie.
A my Wilém z Pernštajna, markrabstwie Morawského hauptman, Jan z Lomnice, Smil z Lichtemburka odjinud z Bietowa, Sulík z Konice, Jindřich z Lipé od jinud z Templštajna, Aleš z Kunstata, Jan z Boskowic odjinud z Brandýsa, Jan z Cimburka odjinud z Towačowa, Jiřík z Štermberka odjinud z Lúkowa, Jindřich z Walštejna odjinud z Sádku, Jiřík z Lichtemburka odjinud z Bietowa, Jan z Lichtemburka odjinud z Corštajna, Stefan z Lichtemburka odjinud z Corštajna, Jan mladší z Boskowic, Jan z Cimburka odjinud z Sehradic, Artleb z Drahotúš odjinud z Deblína, Janek z Sowince, Heník z Walštejna, Hlawáč z Ronowa a Jošt Hecht z Rosic, rukojmě pana Petra swrchupsaného, slibujem swú dobru wěrú beze lsti, že to wše Králowě Milosti králi Sigmundowi, pánu našemu milostiwému, pan Petr zdrží a splní, weč se jest podwolil, jakož swrchupsáno stojí. Pakliby toho neučinil, tehdy my i s ním slibujem swrchupsaný základ Králowě Milosti, totižto dwanádct tisíc kop grošiew Pražského rázu na ty roky swrchupsané splniti. Pakli bychom toho neučinili, tehdy inhed my rukojmě swrchupsaní, kteříž od Králowy Milosti listem nebo poslem napomenuti budem, jeden druhého nečekaje, ani sě druhého nebytím wymlúwaje, každý z nás s jedním pacholkem a se dwěma koňoma do města u Morawskej zemi Králowú Milostí jmenowaného do hospody ctného hospodáře, kteráž nám od Jeho Milosti listem nebo poslem ukázána bude, mámy i slibujem wléci w prawé a w obyčejné ležení, aneb miesto sebe panoše řádu rytieřského poslati, kteříž jsú k swým erbóm přirozeni, a z toho jistého ležení na nižádné práwo newyjezditi ani wyjíti, doniž bychom Jeho Milosti swrchupsaný základ dwanádct tisíc kop grošiew na ty roky swrchupsané úplně nezaplatili penězi hotowými. A když by po napomenutí čtrnádcte dní minulo, a my Jeho Milosti swrchupsaného základu na ty roky nesplnili, tehdy ležmy neb neležmy, dáwáme Jeho Milosti tiemto listem plnú moc i plné práwo, swrchupsaných dwanádct tisíc kop grošiew základu dobyti a wzíti w křesťanech i w židech na naši na wšech škodu, a my wždy z toho leženie nemáme wyjeti ani wyníti, leč bychom prwé Jeho Milosti těch jistých dwanádct tisíc kop grošiew základu i se wšemi škodami, kteréž by JMt pro naše neplně[nie] wzal, a ty škody dobrým swědomím ukázal, plně zaplatili penězi hotowými. A neuchowalli by buoh kterého rukojmě z nás swrchupsaných, tehdy my žiwi zóstalí slibujemy tak dobrého a tak mowitého miesto toho umrlého k sobě přistawiti u měsíci, a list tento w táž slowa obnowiti pod takúžto pokutú leženie swrchupsaného. Také ktož by tento list měl s Králowy Milosti dobrú wuolí, ten má též práwo a moc k těm penězóm swrchupsaným jako KMt swrchupsaný. A toho na potwrzenie a jistost já Petr i my rukojmě jeho swrchupsaní s dobrým rozmyslem swé sme wlastní pečeti přiwěsili k tomuto listu. Jenž jest dán w Brně, we čtwrtek w den swatého Briccie, léta od narození syna božieho tisíc čtyřstého a dwadcátého prwnieho.
(Na listině 21 pečetí wisutých.)