23.
Mistr Šimon z Tišnowa napomíná Čechy, aby wrátili se ku poslušenstwí církwe, jížto dána byla od Krista pána moc, činiti wšeliké proměny při řádu křesťanském.
Mart. 1428. (MS. bibl. univ. Prag III, G. 16. (fol. 25sq.)
"Haec litera oblata est capitaneo, magistro civium et consulibus juratis civitatis Piescensis, et est lecta publice in ambone dominica Judica anno etc. xxviijo."
Milost a pokoj pána boha a sjednánie s cierkwí swatú obecnú rytěřující buď s wámi! Poněwadž jsem křesťan, tehdy jsem wedle křesťanského zákona zawázán wás milowati jako sám sě: a protož mám wás wystřéhati od toho, což wás wede na zatracenie. A bylbych to rád dáwno učinil, ale čekalť sem obecného w zemi slyšenie, a tu bylbych s boží pomocí wšicku obec zprawil toho, na čem pochybeno jest od kněží w tomto králowstwie, a tak zawedeno jest protiw bohu i protiw lidem we mnohé zlé; a na to sem mnohé písmo byl sebral. Ale nynie wám něco málo ohmatných příkladów z písma swatého miením popsati, a z těch budete moci rozoměti, kterakbyšte sě měli mieti. Najprw to račte wěděti, že w písmě swatém, w božím zákoně, jsú některé prawdy a ustawenie, kteréžto nemohú před súdným dnem proměněny býti: jakožto jest celá wiera, neb ta jednostajná trwá od otców swatých w starém zákoně až do súdného dne. A tak což oni sú wěřili, že sě má Kristus naroditi, a že má za nás umřéti etc. to my wěříme, že sě již jest narodil i umřel, a tak táž wiera jest naše, jakožto otców swatých. Ale otcowé swětí túž wěrú hleděli sú na budúcie časy, a my hledíme swú wěrú na minulé. Také jsú w swatém písmě, w božím zákonu, mnohé prawdy a božie ustanowenie, kteréžto mohú proměněny býti, a tak mnohá božie ustawenie w božiem zákoně z naučenie ducha swatého jsú proměněny. Neb duch swatý z swé dobroty zprawuje skrze úředníky duchownie wždy církew swatú a učí ji wšelikakú prawdu k spasení lidskému potřebnú. A takowú proměnu sám pan Ježíš učinil jest w nowém zákonu. Neb prwé byl jest apoštolóm swým ustawil a přikázal takto: jdúce kažte, že přiblíží sě králowstwie nebeské, nemocné uzdrawujte, mrtwé křešte, malomocné učišťujte, ďábly wymietajte, darmo ste wzali darmo dajte, neroďte wládnúti zlatem ani střiebrem, ani jmějte penieze na pásech wašiech, nemějte mošny na cestě etc. Toto ustawenie stojí psáno w 10é kap. Sw. Matúše, w 3ie sw. Marka a 9é sw. Lukáše. A potom pan Ježíš ihned před swú smrtí toto swé přikázanie proměnil, jakožto stojí psáno w 22mé kap. sw. Lukáše, a takto řekl jest swým apoštolóm: když sem wás poslal bez měška a bez mošny, zdali sě wám čeho nedostáwalo? A oni sú odpowěděli, nic. A pan Ježíš jim řekl: ale již prawím wám, kdo má měšek, wezmi s tiem i mošnu. Znamenajtež, že sám pan Ježíš swé swaté ustawenie proměnil jest. A poněwadž pan Ježíš swými swatými skutky učil jest církew swatú, jakož swědčí sw. Lukáš w skutciech apoštolských w 1ie kap., když tak die: počal jest Ježíš činiti a učiti. Tehdy tú swú proměnú zprawil a naučil jest pan Ježíš, že mohú úředníci cierkwe swaté někteří ustawenie w zákoně božiem proměniti wedle potřeby časów pro lidské spasenie. A wedle toho naučenie najprwnější úředník w cérkwi swaté, sw. Petr, učinil welikú proměnu we křtu; a to jest najprwnější swátost a najpotřebnější k spasení, tak že dietě, když má křest a tak umře bez jiných swátostí, spaseno bude, ale beze křtu zatraceno bude. Neb pan Ježíš při swém na nebesa wstúpenie tresktal apoštoly z newěry a z twrdosti srdce, a potom jim přikázal, aby šli a učili wšecky lidi, a aby je křtili we jméno otce i syna i ducha swatého. A tak wedle toho božieho přikázanie dobrú chwíli sú apoštolé křtili pod tú formú Kristem wydanú, tocižto we jméno otce i syna i ducha sw.; to psáno jest w poslední kapitole sw. Matúše a sw. Marka. A potom sw. Petr z úřadné swé moci přikázal jest wšem apoštolóm, aby křtili we jménu pána Jezu Krista; a ta forma sw. Petrem wydaná dlúho trwala jest; to psáno jest w Skutciech apoštolských w druhé kapitole a w desáté; a tu chwíli ktožby byl proti tomu přikázanie sw. Petra wědomě jinak křtil, bylby rozdělencem od cérkwe swaté, a w tom stoje by byl umřel, bylby w pekle. Neb wšech w cérkwi swaté má býti jedno srdce a jedna duše, t. j. že mají býti sjednáni w jedné wieře a w jednostajných obyčejích cérkwe swaté. Také to znamenajte, že tu moc, jíž proměnil formu křtu, měl jest sw. Petr ne pro swatost žiwota, neb ta sě mění na člowěku, ale pro úřadnú moc, jižto wzal jest od Krista, aby zprawowal cérkew swatú, když jest jemu dal klíče nebeského králowstwie, t. j. moc úřadnú, zprawowati cérkew swatú. Neb ta úřadná moc móž tak býti mocna we hřiešném jako w dobrém člowěku, práwě jakožto úřadná moc poswětiti chléb w prawé tělo božie jest tak mocna we hřéšném knězi, jakožto w najswětějším. Také to znamenajte, že daleko po apoštolech úředníci cérkwe swaté zase nawrátili sú křest we formu pána Jezu Krista, a přikázali sú a ustawili, aby žádný wiece nekřtil we jméno pána Jezu Krista, a ktožby byl křtěn bez jmenowánie osoby kterékoliwěk w swaté trojici, že ten nenie okřtěn, a že jinak ty osoby tři nemají jmenowány býti we křtu, než tak: já tě křtím we jmě otce i syna i ducha swatého. Znamenajtež, poněwadž při té najprwnější swátosti a najpotřebnější k spasení tak mnohé staly sú sě proměny, takéť mohlyť sú sě státi proměny w požíwání jiných swátosti. Item stala sě jest daleko po apoštolech weliká proměna w třetiem božiem přikázaní: neb w starém i w nowém zákoně dlúho cérkew swatá swětila jest w sobotu, wedle božieho přikázanie. Potom úředníci cierkwe swaté přikázali sú pro jisté příčiny, aby miesto soboty w neděli swětili, a tak božie přikázanie proměněno jest. Item w starém i w nowém zákoně za dlúhé časy po apoštolech swětili sú den welikonoční XIVtý den na wečer prwnieho měséce: a wedle toho dostal sě jest tak den welikonoční něterdy w pátek, něterdy w sobotu, něterdy w jiný den, jakož sě nahodilo; a to psáno w Exo. XIIté kapit. A potom úředníci cierkwe swaté ustawili sú, aby na jiný den nebyla držána, než w neděli. A tak opět božie ustawenie od apoštolów a otewšie cérkwe swaté držané proměněno jest od úředníków. Item manželstwo a pokánie sú welmi dóstojné swátosti a počaly sú sě za Adama, manželstwo w ráji a pokánie ihned po wyhnání z ráje, a trwati budú až do súdného dne: a při obé swátosti stala sě jest mnohá proměna: neb prwní děti Adamowy pojímaly sú sě manželsky, potom to bylo staweno do třetieho kolena, a již to staweno jest do pátého kolena, a tu sě mohú pojímati. Item kmotrowstwo dřéwe manželstwu nepřekáželo, a již překážie. Také bratr mohl dřéwe pojeti ženu swého bratra umrlého, a to jest již proměněno. A pokánie také jest proměněno: neb poněwadž zpowěd jest částka pokánie, a w zákoně přirozeném byla jest zpowěd toliko w mysli samomu pánu bohu, a w zákoně psaném přibyla jest nad dřewní zpowěd w některém znamení zjewném, psáno máte Levitici IVté a Vté kapitolách, a w nowém zákoně, poněwadž od Krista dána jest moc kněžiem hřéchy odpustiti, tehdy musie kněžie wěděti, kteří jsú to hřiechowé, psáno máte w XXté kapit. sw. Jana, kterým wy hřiechy odpustíte, těm jsú odpuštěni. Protož úředníci cierkwe swaté z naučenie ducha swatého ustawili sú, aby tajně člowěk bez úrazu swé cti prawil knězi swé hřéchy a za ně tajně přijal pokánie. A mnoho jest jiných ustawení zákona božieho, ježto dlúho byloby je psáti. Protož milí Čechowé a milí křesťané! poněwadž úředníci cierkwe swaté učinili sú proměnu při křtu, a také o božiem přikázaní, túž tehdy mocí mohliť sú učiniti proměnu o přijímaní těla a krwe božie. A já donidž sem neprohledl byl w takowé proměny, které staly sú sě w cérkwi swaté od úředníków mocí od pána boha jim danú, také sem přestúpil poslušenstwie, dáwaje tělo a krew boží lidu obecnému pod dwojím spósobem: ale nikdá sem nedržel, by jinak nemohli spaseni býti, neb to jest kacieřstwie a to nemóž žádným písmem dowedeno býti. Prosím tehdy pro buoh a pro waše spasenie, sjednajte sě s jinými wěrnými po wšem swětě křesťany u wieře i we wšem křesťanském řádu, neb jinak wám nelze spasenu býti. A zwláště nedajte sobě úředníka cérkwe swaté na zemi najwyššieho a jiné jemu poddané hyzditi a mrzkost klásti; neb oni jsú od boha nám dáni, a buoh jest řekl jim: ktož wás slyší, mneť slyší, a ktož wámi zhrzie, mnúť zhrzie. Pomněte, že Jidáš byl zlý, a wšak od Krista za apoštola wolený, Kaifáš zlý a wydal súd a odsúdil pana Jezu Krista, a wšak měl moc biskupskú. Protož že wám sú ty duchownie úředníky zhyzdili, proto sě k nim potupně máte, a tak ste z jich poslušenstwie wystúpili. Ale znamenajte, že takto die sw. Augustin w swém kázaní 66ém: by sě člowěk postil a we dnech a w nociech sě modlil, a bylliby w žíni anebo w popele, aby nečinil nic jiného, než což mu přikázáno w zákoně božiem, a bude sě sobě widěti múdr a nebude poslušen otci duchowniemu wšecky ctnosti ztratil jest. A jakž ste z poslušenstwie a z řádu křesťanského obecného wystúpili, buoh na wás to přepustil, že w horšie a w horšie wstupujete, a že wám jest snadno zle učiniti. Již pohřiechu wám lehko jest cize pobrati a to jako swé držeti, lidem w této i w jiných zemiech spáliti a je zamordowati, jímati, hrdlowati a šacowati, poswátná miesta oblúpiti i spáliti. A protože sě wám w tom wede po wašie wóli, mníte byste w tom dobře činili. Pomněte, že pán bóh mluwil jest s Mojžéšem a s lidem Israelským, a jim kázal bojowati proti pohanóm Filistským, a wšak přestúpil, že archa božie byla židóm w boji wzata a mnohé sú boje proti pohanóm ztratili. Ještě prosím pro buoh, milí Čechowé, smilujte sě nad sebú! neb w tom umrúce, nelze wám spasenu býti; smilujte sě nad tú sirú zemí Českú, w niežto pohřéchu wešken duchowní i swětský řád waším neřádem jest poražen, a wšecko zlé má w ní swobodu. Ještě w řád wstupte, buohť wám to wšecko odpustí; swých duší a sebe málo newažte, neb jste drahým zaplacením wykúpeni, ne zlatem ani střébrem, ale drahú krwí neposkwrněného beránka pána Jezu Krista. Toto napsanie psal sem pro nic jiného, to buoh wie, než pro waše i pro wšie obce české dobré; a byllibych wás tiem w čem rozhněwal, prosím pro buoh odpusťte etc.
Mistr Šimon Tišnow, sw. písma bakalář,
wěrný za wás k bohu modlitebník etc.