24.

Heitmané wojska Táborského a Sirotčího obci Kutnohorské, která po druhém wypálení města se usadila, pojišťují statky jim někdy od Žižky a Hwězdy rozdané, aby jich těm, kdo utekli byli s králem Uherským, nawracowati powinni nebyli etc.

Bez místa, 25 Jun. 1428. (Ex orig. arch. civit. Kutn.)

My Jaroslaw z Bukowiny hauptman, kněz Prokop i jiní starší wojska Táborského, a my Welek z Březnice, Jan z Kralowic hauptmané, kněz Prokópek i jiní starší wojska Sirotčieho: wyznáwáme tiemto listem předewšemi, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že z zdrawé rady našie společnie bratřím našim purkmistrem, konšelóm i wšie obci na Horách Kutnách, kteříž sú se znowa sadili u Hory Kutny po wypálení druhém, a moci nám od pána boha pójčené, dali sme i mocí tohoto listu dáwáme plnú moc, aby wšeckna městišče domowá, zahrady, doly, mlýny, lázně, winnice i což k tomu příslušie k swému požitku mocně drželi, tak jakož jesti jim rozděleno a rozdáwáno za dobré paměti Jana Žižky a Jana Hwězdy předków našich, a hauptmanów wojsk swrchupsaných, nižádnému nejsúce winni těch stupowati a nawracowati z uteklých, kteřížť sú dřiewe ot nich utekli s králem Uherským aneb kamžkoliw, zákonu božiemu protiwiece se. Jedno samy ty wymieňujíc, kteříž sú s bratřími Pražany byli proti nám zašli: těm jich statkowé dědiční, domy, zahrady etc. mají zase nawráceny býti, jakož na slawném míru mezi námi a Pražany učiněném umluweno jest. A také komužby oni z dobré wuole swé co takowého statku nawrátiti chtěli, toho jich (sic) neodpieráme; ale jinak jich k tomu mocí tisknúti nemieníme aniž chcem. A toho na potwrzenie i pro lepší jistotu pečeti swrchupsaných obcí polních s prawým wědomím dobrowolně k tomuto listu přiwěsili smy. Jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého osmmezcietmého, ten pátek po swatém Janu křtiteli božiem.

(Pečeti obě utržené chybějí.)