25.

Pamět o jednání na sněmě Pražském, majíli Čechowé obeslati budaucí koncilium (Basilejské) a uzawříti mezitím příměří s králem Sigmundem.

W Praze, 23 Mai 1429. (Ex analectis Ant. Boček.)

"Articuli Taboritarum et Hussitarum, conclusi in civitate Pragensi et transmissi regi Hungarie Sigismundo in Posonium alias in Prespurk etc. jx, in die sancti Viti martyris."

Léta božieho etc. XXIX u pondělí po swaté Trojici (23 Mai), a ten celý týden trwal weliký a walný sněm pánuow, rytieří, panoší i obcí k zákonu božiemu přichýlených, u Praze městě hlawném země České, a na ten sněm král Uherský učinil po swých pániech a rytieřích poselstwie. Na tom tato slowa popisuje: na tom poselstwie dwa kusy znamenitá sta položena, jakožto: sněm, sbor, a latině concilium wšeho křesťanstwa; a druhé poklid anebo příměřie za dwě létě s králem i stranú jeho, a to s některými zeměmi strany jeho.

K tomu obému mistři a kněžie dali swú radu z zákona božieho takowú, že to obé muož býti s jistými a hodnými příčinami a wýmluwami; a proto swrchupsaní rytieři, panoše, města i obce k tomu obému swolili, a na tom přestawše odpowěd učinili dolepsanú:

Najprwé, bude-li ten sbor wšeho křesťanstwa tak, aby tu byli Řekowé, Armenowé, patriarcha z Konstantinopoli, ježto pod oběma spósoboma přijímají tělo a krew pána našeho Jezu Krista.

Druhé, aby na tom sboru byl súd z zákona božieho, ale ne wedle ustawenie papežského, tak jakož sme to králi powěděli; a tu aby papež nejměl toliko swé moci súditi, ale wšecko křesťanstwo. A když sbor takowý puojde předsě, tehda k tomu chcem wyslati lidi múdré a opatrné i bohobojné, swětské i duchownie, s plnú mocí. Také aby byl sněm před polúletí, nežli by jměl ten sjezd býti.

K příměří také swolují obce swrchupsané s wýmluwami dolepsanými:

Najprwé, kteříž sú slíbili přistúpiti a sě zapsali k zákonu božiemu, smlúwa buď s králem nebo nebuď, nepřistúpie-li, s takowými nechcem příměřie jmieti.

Druhé, aby bylo oprawowáno, co sě nám stalo za tiem příměřím.

Třetie, kteříž sú přistúpili k zákonu božímu, a potom sú odstúpili, a nám zrádně učinili, s takowými nechcem příměří jmieti.

Čtwrté, s králem Uherským a jeho zemí, a Rakúskú a s Morawskú zemí: ale s Miešnany a Bawoříci nic.

Páté, Rakúský, chce-li jmieti příměřie, aby Morawčice zachowal w práwiech a zápisiech, jakož sú se nedáwno zapsali, že cizozemec nemá býti úředníkem; a král ať poručí některému pánu aneb kniežeti zemi Morawskú, kterýž by byl jazyka českého nebo slowanského.

Šesté, holdy a platy chcem před sě držeti w tom příměří.

Sedmé, kněžie naši aby jměli wšady swobodu; ale kněžie jich aby byli na zámciech a lidu neswodili.

Osmé, kteří přijímají tělo a krew pána našeho Jezu Krista pod oběma spósobama, aby nám puol úroka dáwali, a jim puol, aby sě w tom mohli oprawiti.

Dewáté, aby sedláčkowé nebyli nuceni o zadržené úroky.

Desáté, aby hřiechowé zewní byli stawowáni, a to aby neškodilo příměří.

Jedenácté, když polem táhnem, potřebu abychom wzeli skrownú, a to aby neškodilo příměří.

A po posléch našich abychom dali odpowěd s těmito posly králowými.