30.

Hejtman i starší wojska Sirotčího zapisují obci města Nowého Kolína wes Křečhoř s příslušenstwím.

Bez místa, 22 Febr. 1432. (Orig. w Českém Museum.)

We jmeno božie amen. My Jan Čapek z Sán, hauptman a starší wojska Sirotčieho, wyznáwáme tiemto listem obecně přede wšemi, ktož jej uzřie, čísti aneb čtúc slyšeti budú: že znamenawše i spatřujíce mnohú snažnost, pilnost a lásku k wyswobozenie prawd zákona božieho opatrných purkmistra, konšeluow i wšiej obce města Nowého Kolína nad Labem, a k tomu k welikým a k mnohým jich a města jejich nákladem, kteréž sú oni w našem poslušenstwie a rozkázanie pro to dobré nadepsané naložili, i ještě bohdá w časiech budúciech pro též dobré nakládati budú, i také k tomu k mnohému a k welikému ochuzenie města a obce jich hlediece, mocí nám od pána boha pójčenú dali sme a listu tohoto mocí dáwáme jim i jich potomním náměstkóm na časy wěčné wes řečenú Křečhoř s tiem se wšiem práwem, panstwiem a požitky, tak a tiem obyčejem, jakož sme sami ji drželi a požíwali, a jmenowitě se wšemi úroky i s jinými wšelijakými poplatky a požitky, w nichž ta wes od starodáwna zásedie, i tudiež s úroky a platy wšelijakými těch dědin, kteréž sú někdy od té wsi předepsané k dworu Šotnofu odkúpeny, i také s tiem mlýništěm aneb městištěm, kdežto někdy mlýn bieše pod Skalkú s druhé strany přes Labe proti městu předepsanému usazený a wzdělaný, nic sobě tu a na tom nepoostawujíc: tak aby předepsaný purkmistr, konšelé i obec swrchu jmenowaného města, aneb potomní jich náměstkowé, tu wes swrchupsanú i s těmi poplatky těch dědin k dworu předepsanému odkúpených, i s požitky toho mlýniště předepsaného swobodně mohli držeti a wšickny užitky tak té wsi předepsané, w nichž od starodáwna zásedie, jako těch poplatkuow těch dědin odkúpených k dworu předepsanému, i tudiež toho městiště anebo mlýniště, ač kteří budú w časy potomní aneb nynější přicházeti, k swé ruce obrátiti a jich požíwati wedle zpráwy zákona božieho jakožto swých wlastních. A my swrchupsaný Jan Čapek hauptman a starší wojska předřečeného slibujem jim i jich potomním náměstkóm w tu wes swrchupsanú i we wšeckna práwa a požitky jejie, ani w požitky těch dědin k tomu dworu předepsanému odkúpených, ani w mlýništi, tak jakož sě swrchu dotýče, nic sobě tu na tom nepoostawujíc, nesahati, ani komu kázati sstúpiti nižádným wymyšleným obyčejem, ani k samým sobě obrátiti, lečbychom jim aneb potomním jich náměstkóm tak dobré zboží s takowým práwem a požitky i swobodami, w tak dobrém místě a w tak pokojném kraji s tak dobrými dědinami místo toho oddali a ukázali, ježtoby oni aneb jich potomní náměstkowé i s námi toho dobře pochwálili. Samo toto wšak znamenitě wymieňujem: jestližeby swrchupsaný purkmistr, konšelé a obec města předepsaného aneb potomní jich náměstkowé swowolně sě wytrhnúce i učinili něco proti zákonu božiemu a wojsku našemu, a wedle rady zákona božieho a obce aneb wojska našeho oprawiti nechtěli, jehož pane bože nedopúštěj: tehdy bychom my, ani potomní naši náměstkowé jim ani jich náměstkóm nebyli powinowati těchto umluw a zápisuow držeti a zachowati. Ale jinak přes to, jakož swrchupsáno stojí, nemáme ani mieti budem my ani potomní naši náměstkowé jim w to sahati. A ktožby tento list měl s swrchupsaného purkmistra, konšelów a obce předpsaného města anebo potomních jich náměstków dobrú wuolí, nejsa odporen prawdám zákona božieho, ten má a mieti bude též wšeckno práwo a moc jako oni sami. A těchto wšech umluw a zápisuow na potwrzenie a pro lepšie swědomie pečet obce a wojska našeho předepsaného wlastnie a hlawnie k tomuto listu s naším plným wědomím a plným swolením jest přiwěšena. Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřistého třidcátého druhého, w pátek den Sw. Petra na stolici.

(Pečet wisutá s nápisem: "p. obcze sirotczie. we gmeno bozy poľm praczu'e.")