43.
Císař Sigmund městečku Jilowému a obywatelům jeho potwrzuje wšech jejich práw a řádůw horničích.
W Praze, 8 Mai 1437. (MS. Kuttnens. Memorab. 15l2sq. (fol lit. C. 3-4.)
"Waysady pánuow Jilowských."
My Sigmund z boží milosti Římský císař, wždycky rozmnožitel říše a Uherský etc. král, wyznáwáme tímto listem předewšemi ktož jej uzří neb čtúce slyšeti budú, že znamenajíce mnohé a weliké záhuby wěrných našich milých měšťan Jilowských, skrz kteréžto wálkami w létech předešlých trwalými w chudobu welikú sú zašli a dálej a dálej zacházejí den ode dne, tak že pro jich chudobu i hory wšemu králowstwí našemu Českému potřebné a užitečné tudíž u Jílowého pohynuly sú téměř na najwyšší, k nemalé škodě komory naší i wšeho králowstwí našeho Českého. Protož my lítost nad jich záhubú z přirozené nám dobroty jmajíce a chtíce rádi což na nás jest, aby ti měšťané a lidé naši tím snáze a spíše se oprawiti i hory jim příležící wedle swého možení poznenáhla nawesti mohli: s dobrým rozmyslem a raddú naší městečku Jilowému swrchupsanému a měšťanuom i bydliteluom jeho wšech jich práw horničích, swobod, řáduow, milostí i obyčejuow jim od slawné paměti předkuow našich králuow Českých daných a od týchž měšťan z starodáwna z obyčeje nebo práwa požíwalých, jichžto i jiní také horníci w zemi České požíwali sú a požíwají, obnowili a potwrdili sme, i tímto listem mocí císařskú a králowskú w Čechách obnowujem a potwrzujem milostiwě tak w cele a plně, jakoby ta wšecka práwa, wšecky swobody a milosti, i wšickni řádowé a dobří obyčejowé swrchupsaní byla tuto a byli wšecka a wšickni skrz od slowa k slowu wepsána a wepsáni. To znamenitě jmenem našich i našich budúcích králuow Českých k wěčnosti a znowu tak wyjasňujíce, jakož i dříwe z dáwna bylo jest: aby městečko již jmenowané a měšťané i bydlitelé jeho wšech úrokuow, daní, berní i každých poplatkuow dědinných prázdni wěčně byli a swobodni, nám ani našim budúcím králuom Českým nikoli jich nejsúce zawázáni plniti nebo dlužni, kteréžto owšem což dědin se dotýče, mocí naší swrchudotčenú swobodili sme a swobodíme konečně tímto listem. Dále tak chcem a k wěčnému tak držení ustawujem, aby wšickni horníci, kteříž dělají nebo dělati budúcně budú tudíž w Jilowém neb wokolo na horách, na rýžích, na potocích, na řekách i w Kníně wšecko zlato cožkoli ho dobýwají a dobýwati budú, nosili k úředníku od nás nebo našich budúcích králuow Českých usazenému do Jilowého, a ten úředník aby nám a komoře králowské wěrně je dáwal, jakož práwo jest i obyčej z starodáwna. A oni také Jílowští měšťané nynější i budúcí aby súduow a práw swých k sobě i k jiným mohli a moc i práwo jměli požíwati, jakož sú za předkuow našich králuow Českých zdáwna požíwali zuobyčeje nebo práwa. Protož wšem úředníkuom, purkrabím i jiným našim a králowstwí našeho Českého poddaným, wěrným našim milým, nynějším i budúcím přikazujem, aby swrchupsaným měšťanuom Jílowským w jich práwích, swobodách, řádích a obyčejích nahoře položených nepřekáželi ani překážeti nedopúštěli, jakož našeho i našich budúcích králuow Českých welikého rozhněwání chtí ujíti. Toho na potwrzení náš císařský majestát kázali sme přiwěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán w Praze, léta od narození syna buožího tisícého iiiic xxxvii, den so Stanislawa biskupa a mučedlníka buožího, lét králowstwí našich Uherského etc. li, Římského xxvii, Českého w xvii a císařstwí w čtwrtém létě.
Ad relacionem domini Johannis de Ryzmberk
de Rábí Johannes Tušek.