15.

Král Wladislaw dekretem swým potwrzuje zřízení panské o přijímaní pánůw nowých do stawu panského w Čechách.

Na hradě Pražském, 17 Febr. 1502. (Rkp. Talmberský f. 215.)

My Wladislaw z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charwatský etc. král, markrabě Morawský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc. oznamujem tímto listem wšem, že sú před Welebnost Naši přistúpili poddaní naši, páni králowstwí Českého z roduo starožitných panských, a ukázali nám zřízení, kteréž sú mezi sebú učinili, a z rozkázaní našeho i dskami zapsali, což se pánuow nowých dotýče, kterak a na jaký spuosob jměliby do králowstwí tohoto přijímáni býti, a kterakby se k roduom starožitným panským budúcím zachowati jměli, jakož sme pak toto zřízení z desk zemských pamatných slowo od slowa w tento list náš pro budúcí wěčnú pamět wepsati rozkázali, kteréž se takto píše. "Léta božího tisícího pětistého prwního, w úterý po Swátosti, z mocnosti té, kterúž sobě podlé swobod swých panský i rytířský staw w zřízení zemském pozuostawili, že mají práw swých z jednostajné wuole přičiniti i ujíti. Protož" etc. Pak my znamenawše a s pilností spatřiwše takowé jich slušné a poctiwé zřízení w stawu panském, a také jich w tom starodáwní zwyklost a swobodu, kteréž sú wždycky požíwali, tak že žádný za pána na žádné obdarowání císařské do tohoto králowstwí přijat není, leč bychme my jakožto král Český a páni z roduo starožitných jsúc za to poctiwě prošeni, za pána jej přijali, že jest jinač panstwí žádný w této zemi užíwati nemohl aniž muož. A protož my jim jich takowý obyčej a zwyklost schwalujeme, a mocí králowskú ten obyčej a zřízení předepsané na wěčné a budúcí časy twrdíme a při něm zuostawujem jakožto král Český, a mocí listu tohoto upewňujem, chtíce tomu, aby to na budúcí wěčné časy držáno a zachowáno bylo w stawu panském bez wšelikterakého porušení, tak aby starodáwní rodowé panští nowými přijatými rody w potupy uwedeni nebyli. Tomu na swědomí majestát náš králowský k listu tomuto přiwěsiti sme rozkázali. Dán na hradě Pražském, we čtwrtek před nedělí postní, kteráž slowe Reminiscere, léta božího pětistého druhého, a králowstwí našich Uherského dwanáctého a Českého třidcátého prwního.