17.

Žaloby a odpory podané králi Wladislawowi we weliké rozepři stawůw mezi sebau roku 1502.

1.

Stížnosti stawu městského.

(Z rkp. Křižownického, pag. 406-413.)

Najjasnější králi a pane, pane náš najmilostiwější!

1. Najprwé před jinými wěcmi na WKMt wznášieme, kterak páni JMt, páni rytieřstwo, náš městský staw w této koruně České třetí, z swobody hlasu třetieho wywesti míní, sami spolu se při sněmiech zawierajíce, radiece a k ledačemus bez nás někdy swoléce, nás k tomu napomínají, abychom jich takowému swolenie činili dosti; kdež my toho na se dopustiti a z třetieho hlasu se dáti wywesti nemíníme, WKMti prosíce za opatřenie; neb sme jej měli tak dáwno, jako páni, a prwé nežli rytieřstwo w této koruně České. W tom se dokládáme listuow mnohých na Karlštýně složených, w kterýchž nejmenují se ani pokládají se nežli dwa stawowé: staw panský a městský; a toho jsú swědomi, kteří jsú byli woleni těch wšech wěcí k ohledání listuow. Dále dokládáme se sněmuow obecních králowstwie Českého, dskami zemskými zapsaných. Ještě se dokládáme i toho, kterak předci WKMti králowé Čeští, ciesař Sigmund, král Ladislaw, ujec WKMti, král Jiří z wuole a z hlasuow tří stawuow za krále České jsú přijímáni, totiž stawu panského, rytieřského a městského; najposléze i toho, že i WKMt skrze tří stawuow hlasy zwolena jest za pána a krále králowstwie Českého tohoto: od stawu a hlasu panského skrze osobu pana Lwa z Rožmitálu; od stawu a hlasu rytieřského skrze osobu pana Kdulince z Ostromíře; a od stawu a hlasu městského skrze osobu pana Samuele z Hrádku, tehdáž podkomořieho králowstwie Českého. Přesto ještě, milostiwý králi! poněwadž měšťané w zemích Morawské, Slezské, Lužické, kteréžto země nižšie jsú nežli země Česká, té swobody hlasu třetieho užiewají: nad to i my, kteří jsme w koruně a w wyšší zemi, užíwati máme.

2. Item. Druhé na WKMt wznášieme, kterak páni JMt a páni rytieřstwo, i s lidmi swými některými sedlskými, w obchod a w žiwnost městskú starodáwnie, a kteréž staw městský od jejieho počátku a začetie wždycky byl w požiewání, a s ní i služby i pomoci činiewal, i summy hromničné platiewal až do těchto časuow pánuom swým dědičným králuom Českým, totižto w dělání a prodáwání sladuow, wařenie a šenkowánie piwa wšelikého, bez práwa a wýsady na to zwláštnie, wkročili sú; kterážto wěc obchodnie i řemeslničie netoliko k stawuom panskému a rytieřskému prwních let, kterýmž owšem nepříleží, a i sedlákuom, kteřížby na to zwláštních wýsad neměli, zbráněna jest; w tom se dokládáme sněmu zemského obecnieho, zemskými dskami zapsaného. Při tom pak i o to WKMti oznamujem, kterak k záhubě naší dalšie a wětšie tíž stawowé, ani našich piw na swá zbožie, ani lidem swým obilé k městuom wézti nedadí, než we wsech radše cizozemcuom ladowánie dopúštějí, proti  swolenie   starodáwniemu   dskami též zemskými zapsanému. Protož i w tom WKMti prosíme za opatření, tak aby WKMt při této zwyklé a starodáwnie městské žiwnosti jakož zastati, i zuostawiti nás ráčila milostiwě.

3. Item. Dále na WKMt wznášieme tužebně, kterak páni JMt, páni rytieřstwo, nás jiná města, kromě starého a nowého měst Pražských a Hory, tiem obtěžují, že což sobě kúpieme zbožie swobodného na zemi, buď ku obci, buď osoba jedna a zwláštnie, sobě a swým dědicuom k užitku, že nám zapisowati a we dsky klásti zbraňují a nedopúštějí, bychme pak i powolení WKMti měli, leč by oni na plném súdu k tomu nám powolenie dali; a když jich za to žádáme, žádným během, žádným nám obyčejem toho dopustiti nechtí; w tom WKMti moc tu, kterúž předci WKMti užíwali, odjímajíce. Kterážto wěc jest znamenitě proti obyčejuom, řáduom a zwyklostem prwním: neb časuow prwních minulých wždycky až do těchto let, někdy bez powolenie a někdy s powolením králowským, netoliko osobám zwláštním aneb k obci, ale i k záduší we dsky kladeno jest wždycky. Dokládáme se desk zemských, a podlé toho sprawedliwě od WKMti žádáme opatřeni býti.

4. Item. Opět na WKMt wznášieme, kterak páni JMt a páni rytieřstwo mimo a přes swolenie a podánie naše swobodné, kteréž jest takowé, že z dědin swobodných, z lidí a z čeledi zběhlé podwolili sme se i puohony i práwo zemské  nésti, nás a naše obýwající z jiných wěcí dobře lehkých někdy k zemskému a někdy k komorniemu súdu pohánějí, proti swobodám a práwuom milostným našim, kdež my o žádnú jinú wěc na wšem swětě krom wěcí swrchupsaných súzeni býti nemáme, než jedni každí před purkmistrem a konšely swými, a tak jsme prwé zachowáni byli. Dokládáme se w tom desk zemských, milostí a majestátuow; a w tom, při tom a podlé toho žádáme pokorně zuostaweni a zachowáni býti.

5. Item. Ještě na WKMt wznášieme, kterak páni JMt a páni rytieřstwo, když my swá práwa buď jmenujeme, buď před nimi ukazujem, nám řiekají a mluwie, že ani předci WKMti nám jich dáti, ani WKMt twrditi nemohli ste bez jich a jich předkuow wědomie a powolenie; kteráž opět takowá wěc jest netoliko předkuom WKMti, ale i WKMti k zlehčení. A protož při tom žádáme, rač WKMt napřed swé i swých předkuow lehkosti litowati, a podlé toho i nás poddané WKMti tak opatřiti, abychom my wšickni, i jedno každé město při swých práwích a swobodách, statutiech, dobrých obyčejích a starých zwyklostech podlé slibu WKMti mohli zachowáni býti.

6. Item. Ještě také dále na WKMt wznášieme, kterak mnozí z pánuow a z rytieřstwa na swých zbožích krčmy nowé sobě zarážejí a wysazují, a w nich množstwí potom škuodcí lidských a mordéřuow od krčmářuow jich přechowáwá se; a sáhneli kdy město které, majíc poprawu, buď na krčmáře toho, jako fedrowníka, buď na takowé zločince, tehdy hned pán té krčmy a takowého krčmáře pohruožky činí, že chce je pohnati práwě tiem, když zlému chtie překaziti, že by mu moc a kwalt a pych na jeho gruntích činili, ani oprawce jsú. A protož i přitom žádáme opatřeni býti milostiwě, milostiwý králi! tak a podlé toho, jakož o tom prwé nálezowé učiněni jsú i o krčmách i o zlodějiech.

7. Item. Mimo tyto wěcy nadepsané, i toho na WKMt wznášieme, milostiwý králi, kterak mnoho na zboží panských a rytieřských nowých městeček i trhuow powstalo jest, ke škodě městuom WKMti i nám w nich obywajícím, komoře WKMti, tak že tudy a proto k městuom tolik jako prwé se neweze a nenese; i žádámeť pokorně i w tom od WKMti milostiwě a potřebně opatřeni býti.

8. Item, i toto na WKMt wznášieme, kterak na zboží panských a rytieřských mnoho nowých cel po wodách i po zemi wzniklo jest, k obtieženie našemu welikému; kterážto wěc býti nemá, neb jest proti nálezu starému zřetedlně, zemskému dskami zapsanému za ciesaře Sigmunda; a protož žádáme i při tom WKMtí opatřeni býti, podlé toho nálezu a podlé majestátuow, kteréž na to máme.

9. Item. Ještě jiné a nowé obtieženie na nás od týchž stawuow nalezené a wymyšlené na WKMt wznášieme, milostiwý králi! takowéto, že když jmem kterého lotra zločinného, a k němu po tom práwem přistúpíme, a on že bude prawiti zlé činy a skutky na některého urozeného člowěka, tehdy nám ho nedadí na naší poprawě kázati utratiti, než abychom jej takowého zločince a lotra na hrad Pražský k wyšší poprawě wydali a přinesli: kterážto wěc jest nám welice těžká a owšem nesnesitedlná; neb pro takowú wěc jedno na cestě s tiem lotrem jedúce od jiných lotruow w nebezpečenstwie býwáme, a k tomu na to weliké práce, náklady a útraty činíme. W kteréžto wěci nowé, milostiwý králi, též prosíme za opatření, žádajíce, abychom při swé poprawě zuostaweni byli a takowých newolí při tom zbyli. Budeli wšak kdy kto na kterého urozeného prawiti, proto my takowému   swým psaním a listem chceme dáti wěděti, že se naň toto od tohoto a tohoto prawí, aby on přijel swobodně a po swé cti stál, jako dobrému příleží. Též také i to býwá, milostiwý králi! a často se to přiházie, když který zloděj w kterém  městě lapí se a wsazen bude: tehdy hned nebo některý pán, nebo některý z rytieřstwa, hned oň šle a mluwí prawiec, že jest služebník jeho, chtě tomu,  aby wydán byl; a nestaneli se to podlé wuole jeho, tehdy hned že pohnati chce; proto pohruožky býwajie, a tak se zlé zlým tudy překážeti nemuože.

10. Item. Opět a ještě na WKMt wznášieme, kterak páni a rytieřstwo a zwláště ti, kteřížto w saudiech sedají, swědomie listowního od súsed našich podlé obyčeje prwnieho a práwa našeho pod městskú pečetí wydaného přijímati nechtie, a prwé mnoho let je přijímawše, i podlé něho sic nálezy a powědi (sic) činiwše. I při tom opatřenie žádáme, abychom mimo prwnie a staré obyčeje k takowým přísahám nuceni podlé jich wuole nebyli. Neb jest to prwé a zwláště při saudu komorniem nebýwalo. W tom se dokládáme i WKMti napřed, i jiných dobrých lidí paměti.

11. Item, dále také na WKMt wznášieme, kterak těchto časuow páni JMt a páni rytieřstwo čímž dále wždycky wiece a wiece přistupují, že když který sirotek, zwláště pohlawie ženského, anebo kmetična některého pána, nebo rytieřského člowěka, w městě kterém wdá se a řádně w staw manželský wstúpí, nechající statku za pánem a grunt osadieci, že páni JMt, i páni rytieřstwo na takowé osoby sahají, chtíce, aby jim od jich mužuow a manželuow wydáwány byly, a pakli nebudú, že proto nás pohánějí a k znamenitým škodám a prácem tudy a proto nás připrawují, a ještě někdy i pokuty pro newydánie sirotka wezmúce, i ještě znowa opět pohánějí, jakož se jest to nyní přihodilo nedáwno měšťanuom Táborským; kterážto jest wěc i proti pánu bohu i jeho přikázání swatému tomu, že žádný manželstwí děliti nemá; jest tudiež i proti rozumu i wší sprawedlnosti. A protož i při tom milostiwého žádáme od WKMti opatření, aby dle toho milý buoh WMti dal dlúhé zdrawí, prospěch we wšem dobrém a potom i korunu wěčné sláwy.

12. Item, wznášieme i toto na WKMt, kterak někteří z pánuow a z rytieřstwa, kteří domy swé buďto w městech Pražských, buďto w jiných městech mají, že těch domuow neoprawují, ale jim se bořiti dopúštějí; kterážto wěc jest i ke škodě i k lehkosti jich napřed, a také i městu tomu, w kterémžto týž duom leží. Také že z nich nechtí podlé jiných ni k obci, ni k zaduší co činiti; a protož i w tom žádáme takowého opatřenie, aby jim rozkázáno bylo WKMtí, aby oni neb domy oprawowali, a neb je prodáwali, aby na miesto zpuštěni nebyli, a také což s nich činiti mají, aby podlé jiných činili.

13. Item, najposléze na WKMt wznášieme, kterak onehdá, když z rozkázanie WKMti nowí spisowé a nálezowé w sněmu čteni byli sú, jim sme odepřeli a i nynie otpieráme, neb jsú mnozí proti práwuom, wýsadám a milostným obdarowáním našim. Jedno tudy, že se w nich mnoho pokládá, ježto jest k ujmě cti, sláwy, obdarowánie měst WMti králowských našich a hlasu našeho třetieho. Druhé takto,  že jest ledacos w nich na nás swoleno a položeno bez naší přítomnosti a wědomie našeho, jako o přiesaze se zmatkem, o hájenie práwa zemského a o jiných wěcech. Třetí tudy, že jest mnoho w nich nepoloženo, což jest našeho dobrého, jako to, že sme se swolili stáwati ku práwu zemskému toliko pro dědiny swobodné, pro lidi a čeleď zběhlú. Také že páni a rytieřstwo mají nás zase při našich práwích zuostawiti. Item. Takto proto sme jim otepřeli, že slowú swolenie zemské, a ne panské a rytieřské toliko, a my sme také jeden úd a staw swobodný a powýšenější, swobodný hlas i na swobodných dědinách drahně majíce, kdež sme my ani při wyhledánie, ani oprawowání, ani swolowání jich býwali. A protož, poněwadž jsú bez nás třetího stawu a hlasu jednáni, nemají swolenie zemské, než toliko panské a rytieřské slúti; a pakliť mají slúti zemské swolenie, nechť jsme k nim také wolně a prostranně připuštěni, ať co nám náleží a stawu našemu, také se wpíše, a což nám škodí a našim práwuom a swobodám, ať se naprawie. A pakli toho nemuož býti, ale ať slowú swolenie pánuow a rytieřstwa králowstwie Českého, a ne práwa zemská; a cožkoli nás se tu měst dotýče a proti nám se pokládá, ať to jest wymazáno, a dskami zemskými památními ať jest to zapsáno, že pod ta práwa sami páni a rytieřstwo slušejí a města nic; jako i prwé, milostiwý králi! tak i nynie pokorně w tomto wšickni společně WKMti žádáme a prosíme za opatřenie.

Milostiwý králi! Tato wšecka těžká břemena a wymyšlená s welikú bolestí nesli sme až dosawad, ne pro strach, hruozu aneb bázeň pánuow a rytieřstwa, ale z rozkázanie WKMti; již  pak prosíme pokorně, račiž nás WKMt w tom we wšem milostiwě opatřiti. Neb obtíženi jsúce a pod takowými břemeny ustawše i zemdleni jsúce, již jich déle nikoli nésti bychom nemohli, kterýchžto se neumenšuje, ale wždy wiece a wiece se přičínie.

2.

Odpory stawu panského a rytířského.

(Z rkp. Křižown. p. 414-423.)

Tito jsú otporowé pánuow a panuow rytieřstwa panuom městuom daní na jich kusy aneb artikule takto:

1. Item, na prwní artikul, kdež prawie Pražané i jiná města, žeby měli hlas swobodný tak dáwno, jako páni, a prwé než rytieřstwo: slowa jsú slyšána zbytečná, ale pruowod žádný nenie. Item, na tento kus takto odpowiedáme: že napřed panský staw a rytířský hlasu swého sme užíwali, každý podlé powahy stawu swého společně, podlé swobod našich swobodně, jakožto swobodní stawowé, w obecných wěcech a potřebách zemských; ale staw městský hlasu swobodného w ničemž nemají, ani ho ukazují, ani w čemž prowodí, neb sami swobodni nejsú, jako poplatníci WKMti. Neb což panský a rytieřský staw swobodný při králích, pániech swých, ustanowili sú za práwa, že sú města to držiewali, což král JMt s wolí panského a rytieřského stawu zawřieti jest ráčil. Toho duowod, což panský a rytieřský staw s předky WKMti, i tudíž s WKúMtí což zawřeme, měst našich ani městeček i ze wsí lidí našich poddaných k tomu zwláštnieho powolenie nenie potřebí ani hlasu: tolikéž a mnohem wiece, k čemuž koliwěk WKMt přistúpiti k nám ráčí, poddaní WKMti powinni tolikéž jsú to držeti; a z té powinnosti, WKMt, což na ně nám ukážete, nikterak se odtahowati nemoh[, než to poslušně a poddaně podnikn[ti powinni jsú, jako nám naši lidé.

Item, powěděli, že mají hlas třetie při wolenie krále starodáwní: když to prowedú, dáme jim nato odpowěď; ale wedle zdánie našeho, pruowodu žádného k tomu konečného neslyšieme, než slowa jalowá beze wšeho pruowodu.

Item, kdež při tom položili, žeby třetieho hlasu užiewati měli, toho sú neprowedli ani pokázali, w čem by jim ten hlas náležel. Z stawu městského že jsú to dobře wieme, a toho jim neodpieráme, ale hlasu jim příležitého s námi spolu w tomto králowstwie swobodného w ničemž neznáme, poněwadž WKMti we wšem poslúchati mají, a což WKMt rozkáže, ničímž se wymlúwajíce, buď zemi obhajowati, a neb cožkoli jiného, wšecko jsú powinni podniknúti. Dokládáme se majestátuow,  kteříž jsú o poprawách, a podlé toho cedule w kanceláři WKMti zapsané, o hlasy mezi námi a jimi, a dále wšech sauduow a práw w tomto králowstwie zřiezených, jakož sme to napřed slowy swými před WKMtí opáčili, a privilegií a dsky pruowod.

2. Item. Což se piwa wařenie dotýče, k tomu takto prawieme: poněwadž jsme swobodní páni a rytieřstwo, že wšelijaký užitek swobody swé, jakž jej koli wymysliti muožem k užitku našemu se ctí naší, žádná nám meze toho uložena nenie; a cožkoli w tom činieme, z swé swobody sprawedliwě činíme, neb nám jich wýsady proti našim swobodným statkuom w ničemž k ujmě býti nemohú, ani dánie králowská našim statkuom mohú býti škodná. A což se krčem  dotýče, o to swolenie zemské s wámi máme, oč jsme králem JMtí srownáni. Wystupujeli k to z toho a jich přes to užiewá, práwem sobě jednoho každého k náprawě sobě přiwesti muožete. Pročež ta žaloba waše w tom kusu jest nepotřebná. A těch wýsad jsú w užiewánie nebyli, až několikera práwa prošla; na to se dokládáme rozsudkuow.

3. Item. Což se kladenie we dsky dotýče, k tomu takto odpowiedáme, že panského stawu a rytieřského swobodného jsú dsky zemské, a těch sme od staradáwna, jakž jsú založeny, užiewali a užiewáme swobodně bez pře s WKMtí w jich užiewánie jsúce, což se WKMt dotýče, w to nic nesahajíc; a pokuď oni ke dskám swobodu mají, nálezowé starodáwní, i WKMti tento w sobě zawierá. A protož, pokuď w sobě ti nálezowé zní a okazují, při tom žádáme zachowáni býti.

4. Item, což se puohonuow dotýče Pražan i jiných měst, žeby k sauduom poháněni býti neměli, k tomu takto odpowiedáme: že jsú předkowé jich wždycky i oni také ku puohonóm stáwali, odpowiedali, nálezy trpěli, sami se poháněli, práwa na ně staná wedena byla a dáwána. W tom se dokládáme puohonuow a králowských i zemských rozsudkuow.

8. Item. Což se cel dotýče, winie nás, že se jich přiwyšuje, kdež to sami činie, jakož toho duowod, kdež o to WKMti w žalobě swé proti nim položili sme, uslyšeti ráčíte; a protož poněwadž sú měli práwa a saudy osazené, bylili sú od koho obtěžowáni mimo sprawedlnost, jednoho každého k náprawě saudem, kterýž jest jim otewřien, přiwesti sú mohli. Též ta žaloba jest nepotřebná, a tolikéž o ladowánie.

7. Item. Což se městeček dotýče i cel nowých: w které moci sú byli předci WKMti, w takéž a nic méně w též mocnosti WKMt jest, komuž ráčí to učiniti; kdež jsú to netoliko naše swobody, ale WKMti dotýče se mocnosti, jakožto pána našeho.

9. Item, kdež se jim zdá obtiežení o zločince, kteří wyznáwají na urozené lidi, k poprawě WKMti najwyššie hradu Pražského wydáwati, bráníc toho swú poprawú: rozdiel welmi weliký jest mezi stawem naším a jich; neb my w ničemž k jich práwu, ale oni k našemu we wšem, jakož od starodáwna, tak i nynie jsú poddáni a příslušejí odpowiedati. Neb nám se zdá, že k WKMti poprawě každý jest powinen wydati každého.

10. Item. Což se swědomie k saudu dáwánie dotýče, jak se jest starodáwní obyčej zachowáwal w tomto králowstwie od starodáwna, tak při tom je zuostawujem. Neb poněwadž my sami najpowýšenější staw panský w tomto králowstwí a rytieřský před saudy swědomie, jsúc k tomu práwem připraweni, osobně k tomu stojiec, je dáwáme, jakož na powahu stawuow našich přísluší, podlé obyčeje starodáwnieho.

12. Item, což se domuow w městech dotýče, ktož je koli z panského aneb rytieřského stawu w městech mají, ta pře wuobec wšech se nedotýče, nežli žwláštních osob. Ta žaloba před WKMti zdá se nám býti zbyteční a nepotřebná, poněwadž wystupujeli jeden každý w čem mimo těchto domuow wýsadu a swobodu, každý práw z toho býti musí tu a na tom miestě, kdež jemu o takowú při odpowiedati příslušie.

13. Item. Najposléze sami swuoj staw posměšně w tomto králowstwie položili za najpowýšenější hlas swobodný, a těmi i jinými mnohými zbytečnými slowy žalobu swú sú zawřeli, kdež z těch slow WKMt muožete rozuoměti i znáti, že z umyšlené buojnosti a mysli rozpustilé wysoké, ne z potřeby swé, počátek žaloby i konec její zawřeli na slowiech úštipných a lehkomyslných; k kterýmž kdyžbychom chtěli mluwiti, mnoho umělibychom powědieti: ale my to wšecko WKMti jakožto pánu našemu k rozumnému a sprawedliwému rozwáženie porúčieme. Poněwadž se jest to nám panskému a rytieřskému stawu k nějakému zlehčení stalo, rač nám to swým sprawedliwým saudem na swých poddaných a poplatníciech naprawiti, podlé wuole WKMti a jich proti nám wystúpenie, jakožto pán náš milostiwý a sprawedliwý.

3.

Žaloby stawůw panského a rytířského.

Item, z tohoto páni a páni rytieřstwo města winí:

1. Item. Najprwé kterak z našich wěcí samých, kteréžto do měst posieláme, cla w branách i s miest berú, ježto jest to proti wšemu práwu, poněwadž jsme w této zemi tak swobodní, aby pak s našich statkuow clo bráno býti mělo; a také s lidí našich berú clo a tržné neobyčejné. Protož žádáme, aby wšecko ukázali, kde jim co swědčí a z čeho co bráti mají na zemi i na wodě; a k tomu silnic neoprawují, jich užiewajíce.

2. Item, kterak nechowají těch lidí, kteřížby zločince wyzdwihowali a jim překáželi, ježto sú předkowé jich wždycky prwé takowých wěcí pilni byli, a i podnes w okolniech zemiech tak se zachowáwají.

3. Item, kterak některá města držie zbožie, a we dskách ho nemají. Protož za to žádáme, aby podlé pokut k nim se zachowáno bylo, a to zbožie k obecnému dobrému aby obráceno bylo.

4. Item, domuow w městech zemanóm zapisowati nechtí.

5. Item, která puotka w městě trefí se tak, že z našich stawuow sami se oč w městě pohodnú, tehdy oni ty osoby wsázejí, a nebo je tresktati chtí, ježto jest ta wěc WKMti a neb panuow súdcí w zemi.

6. Item. Také tak činí, když widí člowěka chudého, tehdy jemu piwo wystawují na dluh anebo maso, suol, sukno a jiné wěci prodáwají, a to wajše neb dráže, než na trhu platí, posadíce; a potom jiné lidi naše proto stawují, aby jim za ty nuzníky platili, nejsúce sami dlužni, ježto jest to proti wší sprawedlnosti.

7. Item. Také jest toto obtíženie od měst, ktož před nimi co činiti má, tak že o jednu při we třech a neb we čtyřech létech konce neučiní, a jie odkládati budú, ježto jest to zjewně proti práwu; a k tomu urukují obě straně,  která strana pře neobdrží, chtie na ní základ; a saud má býti swobodný. Pakli rozsudek učiní a wyššie práwo ohradí, ktožby chtěl k wyššiemu práwu doložiti, nechtí před ním ortele čiesti, kterýžto k wyššiemu práwu wydadie, a prawiece že to mají za obyčej, ale za práwo nemají, ale wšak měliby před stranoma ortel čiesti, kterýž spíší a před nimi zapečetiti; i jest potřebí o to mluwiti, aby se to nám nedalo od nich a lidem našim.

8. Item. Také w městech swých nižádné zřízenosti nemají, aby co uložili, zač která wěc prodáwána býti má, než každý prodáwá, zač kto co chce.

9. Item. Suol, železa, obilé a jiné wěci k obci překupují, ježto jest to wšem jiným lidem k welikému obtieženie; a při tom i trhy zastawují, wywěšujíce wiechy, aby žádný nepřekupowal nic, leč se oni prwé nakaupí; ježto jest to proti wší sprawedlnosti, nebo trhowé swobodni býti mají.

10. Item, přiwezeli kto na sladownu které obilé, tehdy toho od sebe zase wzieti nedadí, by to mohl jinde dráže prodati; a také kúpíli kto sobě jakého obilé k swé potřebě, toho wen z města wézti nedadie.

11. Item, páni Pražané wína hostinského do Prahy wézti nedadie, ježto jest toho jindy nebýwalo, a k tomu wína rozličně čistí a kazí, ježto proto mnoho lidí k nemocem přiwodí.

12. Item, na wodách zahrazují wrata, ježto lidé s lesem a s loďmi wolně jeti nemohú.

13. Item, když wlnu kupují, tehdy súkenníci mistři nedadí žádnému jinému kupci kupowati; ježto jest to i proti práwu, poněwadž jsú trhowé swobodní.

14. Item, kteréhož člowěka w městě našeho najdem, tehdy oni jeho upúštějí rozličnými spuosoby.

15. Item, prwé na richtách w městech býwali rytieřští lidé, kteříž ku potřebě WKMti i tudiež zemské na čtyry sta koní mohli mieti: a již oni ty richty sami wšecky drží, a tudy ujma koruně znamenitá scházie.

16. Item. Také z toho jim zwláště winu dáwáme, že ti, kteřížto na zemi mají a stawu rytieřského užiewali sú, že již nynie proti nám a našemu stawu a proti našim swobodám stojí. Protož proti nim prawieme, že sú swé práwo ztratili, kteréž we dskách mají; i toho na WKMti žádáme, aby jim wiece we dsky kladeno nebylo, a což jest jim wloženo, aby to na obecné dobré obráceno bylo.

4.

Odpory stawu městského.

Tito jsú odporowé na žaloby pánuow a panuow rytieřstwa:

1. Item. Jakož prawie, žebychom s jich statkuow a wěcí samých, kteréž do měst posielají, w branách a od miest, též i s jich lidí i clo i tržné neobyčejné brali, k tomu takto odpowiedáme, že se nás ta wěc nedotýče. Než z nás jestli ktožkoli aneb kterékoli město co činí proti jich a neb jich lidí swobodám, když bude winěno před WKMtí z toho, a oni a neb jich lidé okáží, žeby se něco činilo, ježto by toho býti nemělo, každé chce práw býti i naprawiti (sic); a též o silnicech prawieme.

2. Item, jakož prawí, že nechowáme těch lidí, kteříž by zločince  wyzdwihali: k tomu tak prawieme, že w té wěci nic námi neschází, než že wždy wysieláme na takowé lidi, ale že nám w tom překážku činí, tak jakož sme toho w swé dotkli žalobě; a naprosto někdy někteří i otboj tomu činí.

3. Item, kdež jsú položili, že některá města drží zboží a we dskách jich nemají, žádajíce, aby podlé pokut k nim se zachowáno bylo etc. k tomu tak odpowiedáme: kterážkoli města co drží dědičného, we dskách toho nemajíce, že to jimi nescházie ani přišlo jest, než jinými, kteříž jim toho we dsky klásti nedopúštějí, by pak na to i WKMti měli powolenie.

4. Item, kdež prawie, že jim domuow w městech zapisowati nechceme, na to odpowiedáme, že žádnému toho nejsme odporni, ktož podlé toho gruntu městská chce nésti břemena, jako i my pro dědiny swobodné zemské práwo trpieme.

5. Item, jakož dále wznášejí, když která puotka w městě kterém trefí se mezi osobami jich stawuow, že je treskceme: k tomu tak prawieme, že jakož oni we wšech puotkách se na swých zámciech, městech i twrzech zachowáwají, žádného nikam nepropúštějíce: tak i my w zámciech WKMti se zachowáwáme, i zachowáwati budem podlé swobody naší.

6. Item, což se toho dotýče, kdež prawie, že když widieme člowěka chudého jich, tehdy wšecky wěci trhowé že wysazujem, nežli na trhu platí, dráže i wýše, a potom jiné stawujem pro takowé lidi: k tomu prawieme, že my, ktož jest bohatý a neb chudý, newieme, než že stawujem, to proto činieme, že páni a páni rytieřstwo našich dluhuow nám nedopomáhají, ani nám jistcuow wydati chtie podlé zřiezenie zemského. Než oni nám to činí, že widúce nuzné býti lidi, proto jim ryby aneb jiné statky swé wěřie, a potom jiné proto hyndrují.

7. Item, což se sauduow dotýče, k tomu tak prawieme, kteréžkoli město to aneb jiné činí, ježto jest to proti práwu, to nes winu swú před králem JMtí  aneb před pánem podkomořiem JMti podlé jich práw; než, bychom to wšickni činili, tomu odpieráme.

8. Item, což se dotýče té nezřiezenosti, co zač by mělo dáno býti, k tomu tak prawieme, toho sama času proměna nepřeje, aby jednostajně wěc jedna mohla prodáwána býti. Než wšak my proto k tomu wždy prohledáme, i úředníky k tomu sadieme, aby prohledáno bylo, aby wšecky wěci w sprawedlnosti býti mohly.

9. Item, což se toho kusu dotýče, žeby suol, železa, obilé a jiné wěci překupowány byly, a k tomu že wiechowé w trhy že se w městech wystrkují: k tomu tak prawieme, že se ta wěc měst wšech nedotýče, než některá sklad solný mají, a jestliže kdy co kúpí železa aneb jiné kúpě k obci, že jie w trh nekupují, než po trhu, jestliže jie co tomu, kdož prodáwá, zuostane, aby s tím pryč nejel, a oni potom aby nedostatku netrpěli i kúpí to od něho. Wěchtowé pak ne proto se wystrkují, aby sobě k swé potřebě neměl kúpiti, ale proto, aby nepřekupowali přemykači, aneb cizozemci nekupowali, a potom jiných nedřeli.

10. Item, jakož prawie, když kdo na sladownu které obilé přiweze, že ho zase wzieti nedadie, aneb kúpíli sobě kto jakého obilé k swé potřebě, že ho wen z města nedáwáme: k tomu tak prawieme, ktožkoli to činí, buď z toho winen před WKMtí a neb před pánem podkomořiem; ale my mnozí o tom nic newíme, a tomu odpieráme.

11. Item, co se dotýče Pražan a wína k nim wezení cizieho, a domácieho čištění, k tomu tak prawieme: což činíme, z obdarowání WKMti předkuow i tudiež WKMti (činíme); a ktožkoli wína kazí, budeli to na koho prowedeno, chcem každého tresktati.

12. Item co se wrat zahražení dotýče na wodě: toho nenie, neb bychom sobě huoře wiece nežli lépe učinili, potřebujíc lesu a cla majíce.

13. Item, co se wlny dotýče kupowánie, k tomu tak prawieme, že ta wěc pruowodu nemá na wšecka města; než jestliže jest to w kterém městě, to jest proto dopuštěno, aby súkenníci od přiekupníkuow nekupujíce, sukna laciněji dáwati mohli.

14. Item, což se lidí dědičných dotýče, jakož prawí, když je najdú  w městech, že je upúštieme, k tomu tak .............................

(Ostatek chybí.)