23.

Zdeněk Kostka z Postupic Janowi z Šelnberka: o roztržce, která jest mezi stawy o práwa i swobody jejich.

Item odpowěd na to.

1502, bez datum (m. Aug.) (Kopie w arch. Třebon.)

Urozený pane, pane a přieteli muoj milý! Pán buoh cestu waši we zdrawí proweď.

Widěl sem, kterúž ste odpowěd ráčili p. mincmaistrowi dáti; z kteréž srozuměl sem, že ne od sebe sami, ale k žádosti některých pánuow k králi JMti jeti ráčíte, ač já newím proč, než přitom píšete, odpowěd dáwajíc což se měst dotýče na psaní páně mincmaistrowo. Protož milý pane, račte to wěděti, že jest to mně, ač snad na mně nic, ale mnohým odporné, abychom k tomu, což Pražané s městy podáwají, přistúpiti měli; a rozumiem tomu, že i w jiných krajích již o to se búří, a to mnozí. Protož jestliže o to ráčíte k králi JMti, welmi tomu nerad jsem pro wás. Neb což ste se mnú mluwili, abychom stáli podlé toho rozsudku krále JMti, a při tom abychom také o sobě wěděli, mně se jest dobře líbilo to, abychom w tu swornost wešli: ale tuto neswornost a roztržení naše wšech se jedná; ježtobych nerad, by wámi to šlo neb waším jednáním, jinému bych toho radši přál. Neb to napřed bude, že z toho nic nebude, a ktož to jednati bude, podezření hotowé; jakož wíte, co sú wám prwé bez waší winy připisowali. Protož milý pane, muožli to býti, neračte k tomu krále JMti nachylowati, jistě tím nic dobrého w zemi nebude. Pakli bez toho wždy býti nemuož, staň se to tak, shledáte to, že se mezi tím najlép městuom stane, čehož nerádi uhlédáte, naše ruoznice, kteráž z toho wzniknúti muož; a ještě prawím wám, že z toho nic nebude. Protož neračte mi za zlé mieti, že wám tak píši; nepíšiť pro jiné, než též boje se w zemi horšieho, než sme před sebú měli a máme, a také pro wás. Neb by i tak bylo a ta práwa minula, nadějeli se kto pokoje, mně se zdá že se meylí. A já tak držím, newím zle-li, by král JMt nepowolil nám o našich práwiech wěděti, žeby již dáwno dobře nebylo. A toto račte wěděti, že já, pokudž na mně bude, i s přátely swými lepším nerozumím, a k tomu, aby ta práwa zrušena býti měla, nikoli neswolím, dokudž lepších neuzřím. A mně se zdá, žeby se jiné cesty s městy k jednání slušnější najíti mohly, než tyto, kteréž napřed králi JMti k lehkosti bylyby, a pánóm a rytieřstwu též; ježto, nežbychom to což žádají nynie na ten čas jim k wuoli učiniti měli, dwornú wěc bychom podstúpiti měli. Již sme se dosti o ta práwa wadili, byloby čas nechati; neb konečně bez toho nebudem, což jedni wědí, jiní aby také wěděli, a to najméň. A ktož to koli jedná jinak, potom zwí, že nic dobrého nejedná w zemi. A na tu wěc prosím sněmu na králi JMti nejednajte; neb jistě země křiežem swadí se, a což sme rozděleni nebyli, opět budem, a to se nám na tento čas zle hoditi bude. A nemohly sú města, ač z nich samých jest, k swádě nás lepší odpowědi dáti, i těm kteříž o to stáli, aby ta práwa zkažena byla. Ex Arce nova etc.

Zdeněk z Postupic etc.

(Ibid.) Urozený pane, pane a přieteli muoj milý! Na waše psaní, kteréž dosti dlúhé jest, slušelaby také dlúhá odpowěd: ale že jest psaní waše došlo mne na cestě, ani k tomu místa nemám, ani prázdnosti. Než krátce já wám takto k tomu odpowiedám, že toho žádnému napřed nedám, ktožbykoliwěk w této zemi rád obecnému dobrému; žebych já tak rád widěl to, cožby bylo obecného dobrého, a o zlé sem nikdá nejednal, aniž ještě bohdá jednati míním. Než z psaní wašeho jest rozuměti, že k tomu podobně píšete, jakoby se s městy již něco zjednalo a netoliko zawřelo; ježto se to w prawdě nikdá nenajde. Než to býti muož, že sú oni něčeho podáwali, což pak potom tajné nebude: ale jim není připowědíno, než wšecko napřed na krále JMt a potom na obecní sněm jest wzloženo; kdež za to mám, že se w tom lidé neomýlí, což budú jmíti činiti, a tak nerádi potřebného z ruky pustí, jako wy s swými přátely, a o nepotřebné také se zasazowati nebudú. Jakož ste pak zmínku učinili o nějakém rozumění, k kterémuž sem já s wámi a s p. mincmaistrem na Litomyšli mluwil: i wěřte mi w jistotě, žebych já to byl s prawú wěrú rád widěl, abychom byli w to wšichni wešli. Ale jakú ste wy mi na to odpowěd dali dobře lehkú, nepochybuji že wy to pomníte, a já také. Dán we wsi, míle od Brodu Německého etc.

Jan z Šelnberka.