25.

Jan z Šelnberka Bohušowi Kostkowi z Postupic: o různici mezi stawy o práwa nowá i rozsudek králowský, odpowěď.

Na Přerowě, 25 Aug. 1502. (Kopie arch. Třebon.)

Panu Bohušowi Kostkowi.

Urozený pane, pane a přieteli muoj zwláště milý! Wězte že když jest mne psaní waše došlo, že málo před tiem té hodiny wyprawil sem k wám psaní swé, w němž sem wám oznámil o wýjezdu swém k králi JMti; a toho přitom necháwám. Což se pak tohoto wašeho psanie dotýče, kdež mi oznamujete úmysl swuoj i také pánuow a přátel wašich, což se těch ruoznic dotýče mezi námi a mezi městy; kdež já úmyslu wašeho nehyzdím, a mně se zdá, že jest rowně pleš jako hole. Neb oni při tom stojí, abychme my, totižto páni a rytieřstwo, wšeho toho užíwali, což jest bylo od starodáwna, nic newyměňujíc, téhož tak žádajíce, aby při starodáwním zuostali spuosobu. Pak wy prawíte, že wšecky wěci starodáwní tu sú w ty knihy wepsány. A poněwadž jest tak, tehdy jest snadné srownání, abychme při starodáwním zuostali, tak jakož sú toho předci naši před námi a my po nich užíwali, a dobře sú tak oni i my stáli. Budeli pak kdo co napsáno w swém domě jmieti, toho jemu žádný newezme; a muož sobě každý pro swú paměť chowati, což se jemu líbí. Což se pak rozsudku krále JMti dotýčce, o tom oni nic nemluwí, ani jeho w čem dotýčí. Pak bychme jim toho jměli podáwati, aby oni nám oznámili, co se jim w tom nelíbí: za to mám, žeby nám na sněmu dali odpowěď, že se jim wšecko nelíbí, kromě toho kusu, kdež sobě král JMt moc pozuostawil, aby jim we dsky kladeno bylo s JMti powolením. A protož mně se zdá, že jest lépe na ně těch otázek nedělati. Přes to pak i o ta práwa, kteráž slowú nowá, i o ten rozsudek, když buohdá sněm položen bude králem JMti, tu spolu potřebně rozmluwíme. Ex Przerow, fer. Vta post festum Bartholomaei.

Jan z Šellenberka.