33.

Akta sněmu zemského při S. Jeronymu r. 1503.

30 Sept. 1503 sq. (Cod. Talmberg. f. 388b-389. Cod. Gersdorf. f. 336 ab.)

"Léta božího tisícího pětistého třetího při S. Jeronymu sněm držán jest, a to co jest tu znamenitějšího zřízeno, jednáno i zuostáno, tuto se dole wypisuje."

Páni JMt strany Římské ráčili z sebe wyslati do Prahy jednoho z pánuow a jednoho z rytířstwa ku pánuom Pražanuom i k mistruom, podáwajíc straně pod obojí spuosobau přijímajícím toho přátelstwí, že s pány, rytířstwem, pány Pražany i se wšemi té strany stawy w prawé wěrné celé přátelstwí ráčí jíti; jakož o to sněm držeti ráčí a drželi před matičku boží narození, a na čemby tu wšecka strana Římská zuostala, to ráčí přinésti do Prahy při S. Jeronymu. Tu také od krále JMti i od sebe samých sau se ohlásili, žeby jich došlo, kterak o JMKé i o páních Římské strany někteří rozséwají, žeby král JMt i s těmi pány Římské strany, utisknúc pikharty, měliby úmysl i přijímající pod obojí spůsobau utisknúti: aby o těch neprawých řečiech páni Pražané i mistři neráčili wěřiti, že JMKé ani pánuom strany Římské jest to nikdy w úmyslu nebylo, ani jest, než w prawé upřímé přátelstwo že chtí jíti s nimi bez wšeliké ošemetnosti, jakož o tom cedule daná od nich pánuom Pražanuom šíře ukazuje. Páni Pražané i s mistry ráčili sú týmž pánuom poslóm odpowěd dáti, že napřed o JMKé ani o páních JMti nic zjewného nás jest nedošlo o útisku, ani o králi JMti toho wěříme, ani přijímáme k sobě, než že JMt ráčí jednoho každého zachowati při wíře,   práwích a řádech podlé přirčení JMti; a též o páních JMti držíme jako o ctných páních a přátelích našich. A toto přátelstwí, kteréhož JMt podáwají nám, od JMti wděčně přijímáme, jako od prawých a celých přátel; jakž i cedule na to daná od pánuo Pražan šíře ukazuje.

It. při S. Jeronymu páni, rytířstwo, města, mistři sešli se na rathauz staroměstský. A odtud začali, kterak páni Římské strany ráčili k nim poslati o wjítí přátelské lásky, jakož napřed dotčeno jest. S druhé strany wážili přirčení p. hofmistra i p. komorníka JMti, že poddaných swých pod obojí spuosobau neráčí utiskati, ani dopúštěti utiskati jiným. W tom otázka byla druhá, po které prwé poslati mají, ku pánuomli Římské strany, čili pro ta dwa pány; a w odpořích stojíc dlúho, to jest obdržáno bylo, aby najprw posláno bylo pro ta dwa pány. I bylo wysláno z pánuow etc. (sic) do domu páně hofmistrowa, a tu poděkowání stalo se JMti z prwní dobré wuole okázaní, žádajíc, aby při tom ještě ráčili státi. A poradiwše se odpowěd dali, že chtí státi při straně pod kalichem, ale podlé zápisu desk jich neopúštěti do těch statkuow i hrdel. Tu znamenitá zmínka stala se o pikharty; i podlé rozkázaní KMti odpowěděli páni dwa, že oni sami pikharté nejsau, a že chtí swé poddané postawiti před mistry Pražskými a nejinde, a to k naprawení. Při tom jsau žádáni, aby ráčili jíti do sněmu na rathauz, a tu wěc i úmysl swuoj oznámiti před wším sněmem. I stalo se tak, túž řeč opakujíc jako prwé, a přiříkajíc podlé strany pod obojí spuosobau aby stáli do těch statkuo i hrdel, a zase téhož od nich k sobě žádajíce od strany té. I jest JMtem též zase přirčeno ode wšech stawuow.

W tom přišli sú poslowé od strany Římské a poselstwí dáli podlé zuostání sněmu Plzenského etc. Na tom poradiwše se strana pod obojí spuosobau, ceduli sú sepsali, čeho žádají na straně Římské, jakož ta cedule šíře ukazuje. Než při tom jednání najtěžší bylo zápis učiniti o dítkám rozdáwaní, poněwadž to pánuom Římské strany nepříleží ale prelátuom; než při wšem, což jest w kompaktatích jakž w sobě znějí, že je chtí zachowati, při tom, co jim jest od koncilium dáno i puojčeno, mají zachowáni býti. Toho se nezdálo přijíti straně druhé, aby tady nebyly dítky wyhraženy a odděleny od přijímaní těla a krwe páně. A když na tom dlauho stálo, páni strany Římské ráčili poslati k straně druhé, že ani o přijímaní starým ani dítkám nebudete tištěni, krom zápisu učiniti nemuožem o dítkách, poněwadž naše wěc není. I odloženo do příjezdu JMKé, i přistaupeno jest k zápisu desk, aby strana strany neutiskala etc.

It. mezi stranau pod obojí spuosobau zuostáno o pikhartech: najprwé aby hned jich sborowé a schuoze zastaweny byly. It. kostelowé jich aneb sborní domowé aby byli zastaweni a lidem dáni, a do nich se nescházeli. Item na nowé léto aby starší jich před pány, rytířstwem, pány Pražany i mistry a kněžími aby postaweni byli, ne k hádaní, ale k naučení, w čemby scestní byli; a nechtěliliby naprawiti, páni jich nemají jim toho trpěti, ale od sebe hnáti. Pakliby kteří naprawiti chtěli, ať prwních bluduow odwolají zjewně a jich se odřeknú.

"Takto jest mezi námi w Plzni uzawříno."

Poněwadž král JMt pán náš milostiwý ráčil jest to před se wzíti a pikhartuow w městech JMti w tomto králowstwí netrpěti: na ten spuosob my podlé JMti to oblibujíce sobě sme slíbili jich pod sebú netrpěti; a na ten spuosob, chtěliliby nás pikharti aneb kdožkoli jiní podlé nich od wíry církwe swaté w přijímaní těla božího a jeho swaté krwe pod jednú spuosobú od toho mocí utiskati, že my sebe w tomto králowstwí společně a spolu proti nim opustiti se nemáme do hrdel a státkuow našich. A též také sáhliliby na stranu kališnú, že jich opustiti nemáme; a to až do krále JMti příjezdu a do našeho spolu srownání s kališnú stranú státi má.

"Zápis w kterýbychom chtěli jíti s kališnú stranú na tento spuosob o S. Jeronymu."

Páni, rytířstwo i města wšecka králowstwí Českého pod poslušenstwím kostela Římského a církwe swaté tělo pána Krista a jeho krew přijímajíc pod jednau spuosobau wšickni, též také s strany přijímající tělo boží a krew boží podlé znění kompaktatuow pod obojí spuosobau wšickni, slíbili sme sobě, společně se k sobě wěrně a práwě zachowati, strana strany w ničemž tom mimo řád ten a prwní swolení naše dskami, králem JMtí a námi zapsané, jedni druhých ani pod jednau ani pod obojí spuosobau kteříž máme obyčej tělo boží a krew boží přijímati podlé nahořepsaného spuosobu mocí od wíry neutiskati, a tak podlé swolení toho sebe jednostejně neopúštěti jedni druhých, nic sobě ku pomoci neberauce. A lidi bludné pikhartské z sebe, kteřížby se w tom we wšem s námi oběma stranama jednostajně nesrownali u wíře a řádích kostelních od církwe swaté wydaných, ty a takowé máme z sebe pleniti a kaziti, jakožto zlé, bludné a nekřesťanské lidi, a w tom přízně ani nepřízně nehledíce, proti takowým se jednosworně w tom wšickni skutečně míti a zachowati slibujem, i pod těmi pokutami, tak jakž pokuty i záwazkowé k práwu dopomáhaní dskami zemskými zapsané mezi námi ukazují.

"Libák mluwil od nich."

Pan hofmistr, p. komorník JMt, páni a přátelé naši milí, páni JMt, páni rytířstwo, poctiwí páni mistři, páni Pražané i wšech stawuow wšecka jednota, duchowní i swětští strany naší přijímajíc tělo a krew boží pod obojí spuosobau, poslali sú nás k WMtem, jakož ste prwé i teď nyní skrze poselstwí waše nám oznámili i spisu podali, w jaké přátelstwí a spojení s námi wstúpiti ráčíte: kterúžto wěc ta wšecka jednota sú k sobě upřímě a wděčně a přátelsky přijali. Než poručili nám WMtí se otázati, takli také WMt z jednostejné jednoty a s wolí prelátuo swých, kapitoly jakožto Pražské, strany w to wjíti chtí? Když od WMtí to uslyšíme, jsúli w to kapitola podlé WMtí pojata čili nic, také dále, což nám poručeno jest od pánuow JMti i ode wší té jednoty, WMtem oznámíme.

"Na Libákowo poselstwí odpowěd."

Páni milí! S čím sme mezi WMt wšecky stawy wyslali, i nyní bohdá sme wěrně a práwě a upřímým úmyslem to z jednostejné wuole učinili. Než kdež žádáte wěděti, jestli při tom také wuole prelátuow a kněží našich: wíte dobře, že za cís. Sigmunda sl. paměti mezi námi stranú naší, i také za jiných králuow, i za krále JMti pána našeho, mnoho jednáno bylo jest, a nikdá sme my w tom jednání obzwláštně knězstwa swého w swolení a zuostání naše s wámi zejmena nekladli; než což sme my koli, buď my neb předkowé naši se s wámi oč srownali a zapsali, to sme wždycky bohdá, jako na ctné pány a dobré lidi sluší, zdrželi. Neb my hlas knězstwa našeho sme w se wpojili, tak že což sme kdy swolili, to sú oni wždycky podlé nás zachowáwali. Jakož pak i nyní za krále JMti tento poslední zápis mezi námi učiněný grálem JMtí a námi stranama oběma, w tom sme knězstwo s obú stran zawázali, jak haněti strana strany nemá, a kdožby haněli, jaká oprawa králem JMtí a saudem zemským se díti s obú stran má; kdež tomu knězstwo naše nikdy sú neodepřeli. A též také nyní, cožkoli s WMtí smluwíme bohdá beze wšeho fortele upřímě, wěrně a práwě zdržíme a tomu dosti učiníme, jakožto na ctné pány a dobré lidi přísluší. Než toto přičiníme: ráčíteli wy pány mistry a swé knězstwo zejména w to pojíti, myť jich w tom nezamítáme, než podlé WMtí je rádi w tom spojení společně míti chcem; neb naprosto beze wšech forteluow upřímě a wěrně s WMtí w tom wuokol jdeme.

(Další odpowěd strany podobojí.)

Páni milí, WMt! Jakož ste ráčili poselstwí ku pánuom Pražanuom a ku pánuom mistruom předsím učiniti, že byšte ráčili s námi w to a w takowé jíti přátelstwí, pod kterýmž bychom se wám duowěřiti mohli, i na to nyní mezi nás ráčili ste wyslati p. kancléře, některé pány a některé z rytířstwa, kteříž sú nám to slowem WMtí wšech oznámili a na nás wznesli, i spis dali toho, že byste nás ráčili podlé znění kompaktat a podlé zápisu dskami učiněného zuostawiti a nás obhajowati, kdožby nás chtěl od wíry utiskati, a tak podlé swolení toho a dotčeného řádu proti nižádnému neopauštěti, nic sobě ku pomoci neberúce: i račtež WMt wěděti, že my znajíce, že skrze kompaktáta mír a pokoj w Čechách i w Morawě jest uweden, k tomu ke wšemu též přistupujeme, to oblibujem a swolujem. Než aby potomně pro newydorozumění sobě nic w omylu nepřišlo, toto WMti otewřeně prawíme, což se dítkám rozdáwaní dotýče, že jest ta wěc při jednání a twrzení kompaktát na tom zuostawena, aby ta wěc stála tak, jakž w ty chwíle stála, i nyní stojí až do budúcího koncilium, a k žádné překaze jednání a twrzení kompaktat jest nic nebyla; též aby k nynějšímu tomuto našemu společnému jednání na překážku nebyla, než aby na té míře stála. A což pikhartuow, kteříž pod námi a mezi námi jsú, dotýče, na tom jest mezi námi zuostáno, aby oni konečně k náprawě před administratorem, mistry a kněžími našimi, pány některými z rytířstwa i pány Pražany stáli, a pokudž jim bude nalezeno, tu aby se tak zachowali; pakliby nechtěli, pány swými k tomu mají připraweni býti;  pakliby wždy i po páních nechtěli naprawiti, tehdy páni jich pod sebú trpěti nemají. A páni JMt, pan hofmistr zemský a pan komorník zemský též k tomu sú přistúpili a swé poddali lidi zwláště. Což se pak saudu o útisk dotýče, kdyžbykoli takowý  saud přijíti měl, tehdy w tom saudu aby bylo tolikéž osob s strany naší, jako s strany Římské; napřed, kteřížby byli strany naší tu w saudu sedíce, ti aby tam zuostali; a cožby wíce osob potřebí bylo strany naší, aby byli wzati z saudu komorního, tak aby mohl rowný počet jedné strany jako druhé býti. Pakliby i z súdu komorního osobami wzatými nemohl počet wyplněn býti, tehdy aby jinými k tomu hodnými wždy doplněn byl. Co se pak naposledy Morawy dotýče, aby páni JMt, páni rytířstwo s strany Římské s námi za to krále JMti prosili, aby JMt, jakož jest připsati ráčil, týž řád a spuosob mezi stranami tam spuosobiti ráčil, jaký zde w Čechách spuosoben a swolen bude mezi námi.

"Naše podání k zápisu s nimi."

Poněwadž král JMt, pán náš milostiwý, ráčil jest to předsewzíti, a pikhartuow w městech JMti w tomto králowstwí netrpěti: protož my podlé JMKé to oblibujíce sobě, sme slíbili jich pod sebú netrpěti. A na ten spuosob páni a rytířstwo i města wšecka králowstwí českého pod poslušenstwím kostela Římského a církwe swaté těla pána Krista a jeho swatú krew přijímajíc pod jednú spuosobú wšickni, též také přijímajíc strany tělo a krew boží podlé znění kompaktatuow pod obojí spuosobau wšickni, slíbili sme sobě, společně se k sobě wěrně a práwě zachowati, strany strana w ničemž w tom mimo řád a to prwní swolení naše dskami, králem JMti a námi zapsané, jedni druhých etc. mocí od wíry neutiskati etc.

(cet. vide supra pag. 286.)