54.

Sněmowní zůstání o prostředkowání Pražanůw mezi  stawy král. Českého a pány Šliky, o Jiříkowi Wšerubském z Gutšteina a zemských  odpowědnících wůbec.

W Praze na sněmu, 4 Oct. 1505. (Rkp. Raudnický f. 8-10.)

Sněmu obecního zuostání léta M^o V^c V^o při roku Sw. Jeronyma.

Páni Jich Mti, páni rytířstwo, Horníci a poslowé z měst jiných w sobotu den Sw. Františka léta M^o V^c V^o na obecním sněmu k žádosti, prosbě a přímluwě Pražan staroměstských i nowoměstských toto sú učinili a k tomu sú swoliti ráčili: jakož páni Šlikowé k nim Pražanům sú psali i mluwili, k čemu jim smějí raditi, že to chtí učiniti, že páni Jich Mti, páni rytířstwo, Horníci a poslowé z měst k tomu, což sú Pražané w té wěci jim podali, přistúpí, i na ten spůsob, jestližeby oni páni Šlikowé toho také nepřijali, když jim k tomu oni Pražané raditi mají, abychom sobě wšichni stawowé proti nim a na ně bez meškání a dalšího prodléwání pomohli a weřejně táhli a tak práwo aby dopomoženo bylo.

Nejprwé aby pan Šebastian Šlik zámku Lokte s městem a se wším příslušenstwím bratřím swým panu Albrechtowi a panu Quirinowi postúpil; a potom o suchých, dnech postních nejprw příštích (4 Mart.) aby wšichni páni Šlikowé, totiž pan Wáclaw, pan Mikuláš, pan Kašpar, pan Šebestian, pan Quirin, pan Albrecht s sestrami swými aby do Prahy bezpečně na sněm přijeli, a tu přede wšemi třemi stawy oni pan Wáclaw, pan Mikuláš a pan Šebestian o swé cti a potřeby, a pan Kašpar a pan Albrecht s panem Quirinem a s sestrami swými o swé statky a sprawedlnosti aby mluwili. A též při týchž suchých dnech manowé a Hisrle i měšťané Loketští na tom sněmu aby byli a o swé práwa a škody aby také mluwili, a o takowé wšecky wěci wšichni na těch třech stawích, panském, rytířském a městském aby mocně přestali. Pakliby pan Quirin a pan Albrecht w tom času co před se proti tomuto wzali, anebo, pokudžby zemí wypowědíno bylo, se nezachowali, aby swé práwo a swé díly ztratili, a až do tohoto času, dokudž o to o wšecko wýpowěd se zemí nestane, aby oni páni Šlikowé wšichni na many ani na žádného z nich nikterakž nesahali, a lidi jich aby jim postúpili, i w statky jich aby je wpustili, aby oni bez jich překážky mohli swého užíwati. A též manowé, majíli které lidi panůw Šlikůw, aby je jim také k jich užíwaní propustili, a k nim ku pánům Šlikům aby se také pokojně zachowali; a na těch lidí hrdla ani páni Šlikowé ani manowé aby nesahali, ani jich wězením trápili nyní i potomně. A postúpili pan Šebestian Lokte bratřím swým, a oni se k manům tak zachowati přiřknú, jakož se předpisuje, tehdy Wary zámek s městečkem i se wším jeho příslušenstwím má jim hned postúpen býti, a wězňům, kteříž w tom obležení buď rytířští neb obecní lidé zjímáni sú, ti wšichni s obú stran aby rok měli až do toho času suchých dní swrchupsaných. A také kteřížkoli manowé nyní při páních Šlicích jsú, těm od těchto manůw jiných, kteříž proti pánům Šlikům jsú, nikoli nemá překáženo býti, ale mají se k nim zachowati také pokojně.

It. o pány Šliky na tom jest zůstáno, že s nimi rokowáno býti má na ten spůsob, jakožto již pánóm Pražanóm dáno jest. Pakliby k tomu páni Šlikowé přistúpiti nechtěli, tehdy jich předce dobýwáno býti má, a na to lidé dáni býti mají, napřed král JMt s many, s kláštery, s městy podlé swé možnosti JMt swú moc wyslati má.

It. páni Jich Mti dáti mají pět set lidí.

 

Léta M^oV^cV^o w pátek po S. Remigii (3 Oct.) na sněmu obecním králowstwí Českého páni a rytířstwo, Pražané a jiná města králowská na tomto sú wšickni tři stawowé zůstali, aby pan Jiřík Wšerubský zase w králowstwí Českém byl, a wězně, kteréž jest zjímal w králowstwí Českém, anebo poddané kteréž koliwěk krále JMti ty aby propustil, a wšeckna země má woň psáti knížatům Míšenským a toho žádati, aby se jemu sprawedliwé stalo a škody jeho aby napraweny byly od knížat, a knížata Míšenská aby počet rad swých do Prahy na den jmenowaný wyslali, a že od země také k tomu času wysláno bude počet, a ti obojí aby w tu wěc nahlédli, mezi nimi s obú stran jednali, tak aby se panu Jiříkowi sprawedliwé stalo. A pan kancléř hned má s knížaty jednati do S. Martina konečně, kdy a kde ten rok mělby položen býti, a panu Jiříkowi oznámiti to, wšak tak, aby to jednání toho roku přes den a čas S. Ondřeje nikoli dále se newztahowal a neprodléwal (sic). A co se Kafunkůw dotýče, ti také k takowému roku mají obesláni býti a státi, a tu což se jim od knížat má sprawedliwé státi, aby se stalo. A jestližeby toho knížata učiniti nechtěli a jemu panu Jiříkowi žeby se od nich sprawedliwě nestalo, tehdy aby pan Jiřík na nich na knížatech swého dobýwal z králowstwí Českého aneb odkudžby se jemu zdálo, a zdáloliby se komu z obywatelůw Českých jemu pomáhati, toho každý měj wůli bez překážky, a má jemu panu Jiříkowi hned gleit dán býti. A pan Ladslaw z Šternberka a pan Jetřich z Gutšteina a Markwart Linhart z Hrádku ti mají s panem Jiříkem wo to hned jednati, a má jim ode wšech tří stawůw list pod zemskú pečetí wěřicí dán býti, na to nahoře psané jednánie, a jestliže to tak zjednají, tehdy on pan Jiřík má hned pokoj zachowati s králowstwím Českým i se wšemi zeměmi a poddanými krále JMti, a také kteřížkoli jeho služebníci a pomocníci jsú, kteříž w té odpowědi wedle pana Jiříka byli sú, ti wšickni také o tu při páně Jiříkowu s králem JMti a s jinými poddanými pokoj míti mají. A ti jednatelé nadepsaní, kteří se panem Jiříkem jednati budau, jednajte s ním nebo nejednajte, mají to hejtmanu hradu Pražského oznámiti, a hejtman dále panu kancléři, anebo oni sami panu kancléři, a pan kancléř má hned listy rozepsati skrze písaře páně podkomořího, aby wšudy we wšem králowstwí wšem oznámeno bylo, na čem ta wěc postawena jest, aby se tím wšickni zprawiti mohli.

A pakliby pan Jiřík toho podání nepřijal a přes to wálel, jižby to známo bylo, že swéwolně chce krále JMti a Českým nepřítelem býti: protož wšickni tři stawowé králowstwí Českého slíbili sú sobě proti němu a proti jeho pomocníkům i proti těm wšem, kdožby jeho koli k sobě přijímali aneb kterakkoli fedrowali, pomáhati, a to pod těmi pokutami, kterak zřízení zemské o tom ukazuje, kterak každý proti zhúbcím zemským zachowati se má.

Také sú na tom zůstali, aby každý pán a rytířský člowěk a též města tak zřídili a swým úředníkům a lidem přikázali a sami se při témž zachowali tak, aby každý člowěk, u kteréhož by chtěl nocleh jmíti, zwěděl kto jest ten, kterýž by noclehu žádal, a hned to má pánu aneb úředníku aneb richtáři oznámiti, a ten pán a ten úředník aneb richtář má se sám dowěděti toho kto by byl; a nechtělliby se kdo jmenowati, má naň skutečně sáhnúti. A pakliby byl nepřítel, a ten, kdožby o něm zwěděl, nemohl by s to býti aby jej jal, tehdy má sausedy swé kteréhož koli stawu hned obeslati, a jim to oznámiti a k šturmu kázati wšudy zwoniti, a každý ktož by o tom zwěděl, má na takowé zhúbce a nepřátely zemské sáhnúti a pomoci podlé wší swé možnosti bezewší swé wýmluwy. A kdyžby kdokoli zwěděl o takowých nepřáteléch aneb k šturmu zwoniti uslyšal a nehonil a skutečně nepomáhal, k takowému každému máme hleděti k jeho hrdlu i k jeho statku, tak jakož o tom zřízení zemské ukazuje na toho, kdožby nepřátely a zhúbce zemské fedrowal. A také hned má král JMt i země na to spůsobiti lidi a to zříditi, aby pana Jiříka a jeho pomocníkůw zwláštně hleděli, a to sepsání má a swolení po wší zemi ohlášeno býti listem krále JMti. A jestližeby kto jej pana Jiříka Gutšteina neb kterého jeho spolupomocníka na swé zámky, twrze a obydlé přijímal, jej přechowal aneb jak fedrowal, k tomu hledíno býti má jako k zhúbci zemskému.

 

It. páni rytířstwo pět set dáti mají, a páni rytířstwo na tomto sú se swolili, aby dali ktož má za tisíc kop na Míšeňsko půl druhé kopy Míšenské, a to se připauští k každému k jeho dobré powěsti, a to se bráti má bez meškání a konečně w témdni po S. Hawle a w každém kraji, a tak z každého tisíce a ze wšech krajůw konečně we dwú neděléch po S. Hawle aby ta summa do Prahy poslána byla, a w Starém městě purkmistrům a konšelům aby byla swěřena; a s rotmistrem jedním aby bylo jednáno, aby pět set pěších zjednal, a z těch peněz aby jim bylo placeno; než páni Trčkowé ti mají na každý týden patnácti pěším platiti, neb prawie, že neumějí powědieti, zač mají.

It. panu Dubeckému a panu Oldřichowi Myškowi má to poručeno býti, aby oni berúc peníze s rathúzu, rotmistru platili na každé čtyři neděle, pokudž těch peněz stáwá.

 

1505. Nalezli wuobec za práwo: jestližeby který clowěk kteréhož koliwěk stawu, obywatel králowstwí Českého, králi JMti aneb zemi odpowěděl, an práwa jdau, a zemi hubil, w ní lidi jímal, bral, pálil; jestližeby jaký statek pod swěřením prodal aneb zápisem jej swěřil komu, anebo jakž koliwěk by ho komu postúpil a sám se z země wystěhowal: ten statek má na krále JMt připadnúti, a král JMt nemá toho statku žádnému dáwati, lečby tomu, komuž škodu učinil ten ktož jest odpowěděl, z toho statka naprawena ta škoda byla, a ostatek při králi JMti a budúcích králích a zemi zůstati má. A ten kdož by tak odpowěděl a škodu do země učinil, jakž se na hoře píše, má zbawen býti swé cti, a nemá do králowstwí Českého nikdá žádným obyčejem přijat býti; a pakliby kto od takowého k sobě statek jeho přijal pod jakýmž koliwěk swěřením, tak žeby se to poznalo, že jest jeho nekaupil a sprawedliwě nezaplatil, tehdy má o to tázán býti od pánůw, kterak jest k sobě ten statek přijal. A jestliže on jej pod swěřením přijal a prawdu powí, tehdy ten kdož jest ten statek držal, má jeho králi JMti a zemi w moc postúpiti, a král JMt má jej též k obecnému dobrému obrátiti; a jestližeby pak tu prawdy nepowěděl jsa tázán, a potom naň to prowedeno bylo, že jej pod swěřením ten statek přijal, má se král JMt i wšickni tři stawowé k němu míti též jako k tomu, kterýž jest odpowiedal a pod těmi wšemi pokutami. A také jest na tom zůstáno, kteří by koli takowí zhúbce a škůdce země nalezeni byli, kterýž by tak zemi odpowěděl (sic) a to žeby naň zjewně známo bylo, že žádný člowěk králowstwí Českého s takowým nemá s ním kwasiti ani obcowati, ani jeho do swého obydlé přijímati a jeho nikterakž nemá; fedrowati, ani jemu kleitu dáwati. A také jestližeby ten zhúbce zemský přijeda  k komu prawil, že jest přijel k němu jemu wěře, ani na to nemá jeho k sobě přijíti, než má se proti němu jakožto proti nepříteli a zhúbci zemskému zachowati; a pakliby se s ním kde potkal, tehdy má jej jíti, jestli jej můž, a nemůžli má naň wokřik udělati. A jestližeby se w tom tak nezachowal anebo jemu pomáhal, tehdy má naň sazeno býti též jako na odbojného proti práwu, a na takowého aneb na takowý sú sobě slíbili wšickni stawowé panský i rytířský a městský pomoci pod těmi pokutami jako práwa obhajowati, a král JMt má se skutečně proti takowým míti podlé těch tří stawůw a naň skutečně má sáhnúti wší swú mocí na takowého zhúbce zemského. Pakliby kto oč s cizozemci činiti měl, má oň král JMt i země státi a chtěliliby ti z cizé země kohožby on winil sprawedliwě od sebe učiniti podlé těch smluw, kteréž toto králowstwí s kterými zeměmi má, tehdy král JMt aneb země mají o to den jmenowati a jemu konec a místo což nejspíš budú moci učiniti, a to konečně w polúletí aby on konec měl aneb swého před se dobýwal. Pakliby který cizozemec kterému obywateli Českému od sebe anebo od swých poddaných sprawedliwého učiniti nechtěl, tehdy o tu jeho sprawedlnost tak chudému jako i bohatému dobýwání w sprawedlnosti w zemi České, anebo odkudž se jemu zdá, nemá býti hájeno, ani tomu kdožby jemu pomáhati chtěl. A pakliby w tom ten cizozemec, proti kterémuž se tak wálka dala, na krále JMt anebo na zemi se podal a mocně přestal, má to král JMt aneb země k sobě přijíti a tomu ktožby wálel a také straně druhé den brzký k stání jmenowati, a o to konec w polúletí konečně učiniti. A cožby koli král JMt aneb země za sprawedliwé a zadosti wyřkli, má  ten, kdožby wálel, na tom přestati.