57.
Páni Pražané p. Albrechtowi z Kolowrat nejw. kancléři: zpráwu dáwají, kterak poslowé jejich s pány Šliky učinili námluwy, wšak tak aby roku jim prodlauženo bylo do suchých dní postních n. př. A týž pán oznamuje to dále Chrudimským.
W Praze, 15 Oct. a na Mělníce 21 Oct. 1505. (Kopie arch. Kutnohorsk.)
Urozenému pánu p. Albrechtowi z Kolowrat a na Libšteině, najw. kancléři král. Českého, nám přízniwému pánu a přieteli milému.
Službu swú wzkazujem, urozený pane, pane nám přízniwý a příteli milý! WMti oznamujem, že poslowé naši se pány Šliky sjewše se w Žatci a s nimi rokujíce, k tomu sú je přiwedli, že wšickni k tomu sú přistúpili, k čemuž země také jest swolila, tak jakož toho cedula dána jim posluom od země byla. Než to sú nám poslowé tíž oznámili, co se roku dotýče, kterýž ráčili ste jmenowati w listu za námi poslaném, w pondělí po S. Martině, že sú k němu přiwesti nemohli. Nebo páni Šlikowé toho jměli mnohé wýmluwy, a zwláště že p. Quirina k tomu času míti by nemohli, kterýž odsud wíce jest nežli mil sto, a sestry jedné také, kteráž we Francích jest za panem Šenkem, a také že přátel znamenitých k tomu potřebowati musí, kterýchž také k tomu času nemohliby sobě zjednati; též i swědomí že sobě k tomu některá zjednati musie, nebudúli dobrowolně moci jmíti, ale že podlé práwa musí sobě připrawowati. Než k roku suchých dní postních státi, na zemi o wšecko mocně přestati, a bratra s sestrami aneb mocnosti od nich zjednati, rukau dáním posluom našim wšichni sú slíbili před pány Žateckými. A pan Šebestian hned jest tudíž postúpil panu Albrechtowi zámku; a pan Albrecht též rukau dáním hned jest slíbil, při tom zámku a při tom wšem tak se zachowati, jakož cedule ukazuje. Za to sú wšak zase prosili, aby straně druhé bylo rozkázáno, aby se také tak zachowala do toho času suchých dní postních, jakožto cedule ukazuje; Wary aby byly postúpeny, a Šertingarowi aby psáno bylo zwláště, aby též do toho času proti nim nic nepočínal, jakožto proti těm, kteříž sú řekli a slíbili rukau dáním proti manuom pokojně se zachowati; též také aby jiní lidé jich byli propuštěni, a zwláště kteréž jest pán z Plawna sobě dědicky zawazowal. Kdež my WMti, pane milý, prosíme a žádáme, že WMt to wšecko opatříte a slowem přikázati králowským ráčíte, aby se také tomu wšemu dosti stalo od panuow manuow i od jiných potud, pokud ta cedule společného zuostání w sobě drží a zawírá, aby nám w tom žádná lehkost se nestala, kteříž dobrým a upřímným úmyslem sme pracowali, chtějíce rádi pokoji a obecnému dobrému. Dat. fer. IV ante Galli.
Purkmistři a rady starého i nowého měst Pražských.
(Ibid) Urozeným pánuom, urozeným a statečným rytieřuom a wládykám, múdrým a opatrným purkmistruom a raddám i jiným wšem obywateluom kteréhožkoli řádu a stawu, městeček a wsí kraje Chrudimského, pánuom a přáteluom mým milým: Albrecht z Kolowrat a na Libšteině, najw. kancléř králowstwí Českého.
Službu swú wzkazuji WMtem, wěděti dáwaje, že sú mi psali páni Pražané, že sú páni Šlikowé sobě wzali prótah do suchých dní postních: jakož tomu z listu jejich panuow Pražan, kteréhož wám přípis posílám, šíře a lépe wyrozumíte. Dat. in Mielnik, fer. III die S. XI millium virginum, annorum etc. (sic)