67.

Jan z Šelnberka Krištofowi ze Šwamberka: zdání swé píše o nastáwajících, skrze smrt nejw. purkrabího, proměnách w nejwyšších úřadech zemských.

Na Boleslawi, 22 Januar. 1507. (Copia arch. Třebon.)

Pánu synu mému milému p. Krištofowi z Šwamberka a na Zwiekowě.

Urozený pane, pane synu muoj milý! Byšte se dobře měli a zdráwi byli i se dcerú mú, tohobych wám s prawú wěrú přál.

Jakož mi píšete, oznamujíce mi o smrti páně Hradeckého, kteréž já jemu w prawdě nepřeji: pak již jinače býti nemuož, pán buoh rač se nad ním smilowati. Kdež mi pak o tom píšete, že auřadowé bez pochyby budau se měniti, žádajíce, abych já také w tom péči měl, abyšte wy k nějaké poctiwosti přijíti mohli: i muožte mi toho wěřiti, muoj milý pane synu, žeťbych já wám wšie poctiwosti i wšeho dobrého wěrně přál, nic méně než jakobyšte muoj přirozený syn byli; a bych jedné wěděl, kudy a kterak wám k čemu pomoci, o tom nepochybujte, žeťbych to rád učinil, a učiním, bych jedné wěděl k čemu se obrátiti. Neb já sobě takto myslím, žeby k tomu auřadu purkrabskému hodnějšieho w této zemi nebylo, nežli pán z Rozmberka; neb jest pán mladý, a mohlby sebú ku potřebě hýbati, k tomu pán bohatý a mocný, ježtoby w čas potřeby mohl sebú doraziti; a já prawím, žeby pánu slušně bylo o to státi. Což se dotýče p. hofmistra p. Perštainského, to jest také pán mocný, ale již něco letitý; a také já nemám té naděje, by on swuoj auřad pustil pro purkrabstwie; nebo ač purkrabstwie jest poctiwost wětší, ale proto hofmistrstwie jest také auřad poctiwý a jeho užitek bez nákladu dwakrát wětší než purkrabstwie; a protož já nemám naděje, by on o purkrabstwie stál. Což se pak dotýče pana kancléře, to jest pán mladý, a po cti stojí; já nepochybuji, než poněwadž nynie osobně jest při králi JMti, že on o ten auřad stane. A tak jakž od mnohých jest hlas slyšeti, že král JMt k němu jest laskaw náchylen (sic), jest dobře podobné, staneli o to, že jej snad obdrží. Chtělilibyšte wy kancléřem býti, toho já newiem; než jestiť auřad poctiwý a časem užitečný, a nade wšecky auřady najwiece práce má. A protož já wám takto oznamuji: wezmeli to na se pán z Roznberka, zeť tu proměny žádné nebude w auřadech; pakliby to na se wzal pan kancléř, tehdy nebude žádný jiný auřad prázden nežli kancléřstwie. Pak což mi koliwěk dáte znáti, žebych já měl učiniti, očbych měl státi aneb se přimlúwati, to já wšecko rád učiním, jako pro syna swého milého. A mně by se zdálo, abyšte pánu z Roznberka oznámili, že je to má rada, aby o ten auřad purkrabský stál. A panu strýci swému službu mú powězte. Dat. na Boleslawi, w pátek den S. Vincencia.

Jan z Šelnberka a z Kosti etc.