79.

Manifest wydaný od stawu panského a rytířského proti Pražanům. (Sepsání Rendlowo.)

Bez datum, (m. Januar. 1508.) Z rkp. archivu Pražsk. f. 103.

Páni, rytieřstwo králowstwie Českého, kteříž sme se w tomto listu podepsali, wám páni Pražané, purkmistři a raddy wšeckny obce wšech měst Pražských, připomínáme wám, i sami o tom dobře wíte, kterak práwa dsky naše tu w městech Pražských máme, i také saudowé našich stawuow tu na hradě Pražském se pokládají a drží, podlé kterýchžto práw a súduow wšickni a o wšecky naše wěci, ktož s kým oč činiti má, konec bráti máme. A žádný z nás nemá na nižádného mocí žádnu sáhnúti, a na nás žádný, než každý podlé práwa a práwem naším jeden k druhému hleděti má o každú wěc. A protož práwa i dsky naše každému bohatému i chudému odewřena a swobodna jsú. A poněwadž každému jsú swobodna, a jest k nim každý pode ctí a wěrú zawázán, aby se podlé nich zachowal, tehdy jmá každý k nim swobodně a bezpečně přijeti a přijíti moci, tak aby jeden druhému zapsati a též jeden druhému propustiti swé práwo mohl; a též ktož koho chce pohnati, aneb jsa pohnaný státi jmá, aby každý pro puohony a wšecky jeho potřeby ke dskám a práwuom i k sněmóm obecním přijeti i přijíti mohl bezpečně a swobodně. Protož toho na wás žádáme, abyste wy w městech wašich Pražských i jinde na nižádného z nás panského a rytieřského stawu, kteříž k práwuom a súduom našim zemským stáwáme a stáwati chtie, nižádnú mocí nesahali, ani komu jinému sahati dopustili w městech Pražských, poněwadž sme my práw našich i úředníkuow, kteříž též dsky a práwa naše w rukú mají, wám sme jich swěřili. A přihodiloliby se pak w městech wašich mezi některými osobami z stawuow našich, že se w takowé wěci podlé práw našich zachowáte k každému tak, aby každý člowěk panského i rytieřského stawu jinde sauzen ani tresktán nebyl, než při práwu našem zemském jsa prwé rozsúzen, jakož na to naše wšecka práwa ukazují, a od starodáwna wždycky jest tak býwalo. A pakli byšte z nás kterému panského neb rytieřského stawu co učinili aneb kto jiný koliwěk, a k nám se podlé práw našich nezachowali, a mimo naše práwo, pokudž w sobě ukazuje, a na koho mocí nebo práwem swým mimo práwo naše sáhli, tiemto listem wám oznamujem, že sme sobě slíbili wšickni, jeden druhého neopúštěti, a toho chcem a máme litowati a mstíti, komužby se moc aneb proti našemu práwu stalo, jakožto milowníci našich práw a swobod. Kteréžto naše práwo wždycky jest bylo swobodné, tak že k němu každý swobodně a bezpečně jezditi a přicházeti mohl a má, buď wy aneb ktokoli jiný chtělby nás před našimi saudy podlé našich práw winiti, že chcme každému práwi býti. A to psaní proto wám činíme a oznamujem, že waši předkowé k našim předkuom podlé našich práw, swobod a sauduow každému z stawuow našich zachowáwali se, a komu co před našimi súdy a práwy nalezeno bylo z obywateluow měst Pražských aneb komu jinému, že každý to podstúpiti a držeti musí. A toho předkowé waši našim předkóm wždycky pomáhali, a ktož byl z obywateluow Pražských odsúzen, ku práwu našemu wzat podlé našich práw, nikdy sú se nestrojili zbrojně a mocí k stolici králowské na hrad Pražský, kdež saudowé naši jsú, aby měli běhati a koho chtieti mocí wyswoboditi, by pak do wazby králowské a panské wzat byl; jakož pak teď předsím prawili, žeby z wašich někteří nahoře wzati byli, tu z wašich obcí zbrojně k hradu běžeti chtěli a přes most běželi. A by se byli s wašimi těmi nepotkali, o kterýchž prawili že jsú tam wzati, newíme jakýby konec byl; neb zjewně waši běžíc prawili, když widěli, ani někteří z našich stawuow do měst wašich jedau: wšak teď tyto máme, také je w kusy ssekajme. Také druhá příčina, že naše stínati dáte proti našim práwuom, když Kopidlanský byl sťat, že jeden z wašich mluwil ku panu Zdeňkowi Malowcowi a k jiným, kteříž tu s ním z rytieřstwa byli: "dobře tak na wás zwyjebaní zemánkowé, aby wám hlawy skákaly". Potom wám žalowáno bylo; nic ste proti tomu neřekli. A třetie, udělali ste s městy zwláštní zápis, kterýž jest zjewně proti našim swobodám, a zawazujete se sobě pode ctí a wěrú pomáhati swých wýsad, zwyklostí a obyčejów starých, ježto jste w mnohých odsúzeni králem JMtí proti našim swobodám. I zawazujíce se pode ctí a wěrú, jmělibyšte nás práwem zemským hleděti aneb před králem JMtí, ne mocí, jakož ste se k nim zawázali, jestližeby se wám zdálo, že jsme wám co winni, a také práw (sic) k tomu zawázati. A také súdowé zemští mají swobodni a bezpečni býti, a nemá žádných stranných zápisuow býti, když práwa jdú. Také jsme pohnáni z měst wašich: pod našimi puohony stínají ty, ktož je pohánie. Také z našich stawuow do swých wězení bez winy sázíte, hanějí (sic) z našich bez winy; kdyby je zase haněli, strach žeby zbiti byli. Z nahoředotčených příčin, poněwadž naši súdowé i osoby bez potřeby nejsú pro takowé spuosoby, kteréž ste před se brali a béřete, že by swobodně ani bezpečně súduow swých držeti ani k nim jezditi (sic) nemuožem, žádáme toho na wás ode wšech měst Pražských, aby nám od wás glejt swobodný dán byl nynie i na budúcí časy těm z panského i z rytieřského stawu, kteříž před práwem zemským stáwáme a stáwati chcme, před mocí i před jinými wěcmi, abychom my do wašich měst přijedúce, před wašimi obywateli bezpečni byli i před každým jiným; než před našimi práwy a súdy, kteréž se na hradě Pražském držie, chceli kto nás před těmi súdy winiti wedle našich práw, před těmi glejtu nežádáme. Pakli byšste nás tak neopatřili, abychom w wašich městech bezpečni býti mohli, jižbychom na to mysliti a to tak předse wzieti a těch cest hledati museli s radú krále JMti pána našeho, kudyby nám řád a práwo wámi a nižádným jiným přetrženo nebylo, a my abychom pod práwem seděti a jeho užíwati, k němu jezditi a přicházeti bez překážky bezpečně mohli jako swobodní stawowé. A již bychom wšickni znali, že wašimi příčinami předsewzatými práwo by přetrženo bylo, neb bychom my k němu jeti nemohli bezpečně pro ty příčiny nahoře položené, poněwadž w té swobodě naše práwo a naši súdowé nejsú, též jako za našich předkuow a našich předkuow býwalo swobodné (sic).