85.

Wilém z Pernšteina Albrechtowi Rendlowi: o půtce, kterauž má p. Ladslaw (ze Šternberka s nejw. kancléřem z Kolowrat), o odpowědi, která Kafunkům činiti se má, o p. Rendlowě příjezdu do Pardubic etc.

W Pardubicích, 30 Mart. 1508. (Copia arch. Trebon.)

Pane Albrechte, přieteli muoj milý! Tento list, kterýžť posielám, byl sem napsal prwé, než mne twuoj list, kterýž mi jest s listem p. Ladslawowým přinesen, došel. O té wěci, o kteréž mi píšeš i p. Ladslaw mi wypisuje, prwé sem slyšel od Hanuše Kafunka. Ale jáť pán buoh wie newiem, čemu se wšecci stawowé w tomto králowstwí díwají; a mně se zdá, že se díwají takowé wěci, kteráž za wěkuow lidských dwú w králowstwí Českém nebyla, při tom času aby se dala, majiece krále žiwého. Bychom krále neměli, a wálka zjewná byla, nebylaby toho desátá čest, co se nynie děje; a tak mám za to, žeby na rowném muselo přestáno býti.

Což se dotýče Sigmunda Kafunka a druhého bratra jeho, mně se to dobře líbí, abychom my se panem Ladslawem psali, a wy wedle nás kteřížkoliwěk chcete, za to jeho prosiec, aby té wálky nechal do sněmu tak wedle rozomu twého, jakožs byl přiepis toho udělal; pakliby toho učiniti nechtěl, že proti němu swú čest ohražujem. Neb toho jinak s swú ctí učiniti nemuožem, než tak.

Muoj milý pane prokurator! Což se twé příjezdy ke mně dotýče, já tebe rád uzřím, radši než ty ke mně přijedeš, dokonce mi toho wěř.

Než zato tebe prosím, což se toho listu k Kafunkuom dotýče, toho neobmeškáwej žádným žiwým obyčejem, za to prosím wíce než welmi. Neb znáš sám, že se nynie lidé za žádné lotrowstwie nestydie. Někto snad myslí na to, aby námi snad toho dowedl, abychom též w takowú wěc wnikli, udělajiec něco bez odpowědi. Kdež nás toho pán buoh ostřeže, jeho milosti swaté wěřím.

Já, bych chtěl kam jeti, nemohu, wí pán buoh; neb mám welikú bolest na zubiech přieliš, a k tomu na ledwí sem se dnes welmi roznemohl.

S knězem biskupem bosákem mezi sebú listy máme, ale ještě já nic newiem co jest.

Pak milý pane Albrechte! teď já sekret posielám po poslu p. Ladslawowu, a swého posla s ním posielám. Přitisknětež jej k tomu listu Kafunkowu, a přiepis mi jeho pošlete, w jaká slowa jest, a sekret mi po tomto poslu zase pošlete, zapečetíc jej, aby jej mohl schowati; a w listu o něm zmienky nečiň pro lotrowstwo, a pro wzetí. Než prosím tebe, buď u mne což muožeš najspíš; a daj mi wěděti, který den budeš.

Což se p. Ladslawa dotýče, jeho puotky, neumiem nic wíc psáti než to: wedle něho jsem a budu upřímně a wěrně, ač jemu toho jaká potřeba bude. Ex Pardubicz, fer. V ante Laetare anno 1508.