93.

Král Wladislaw Ladslawa z Šternberka i Oldřicha  Malowce z Chýnowa ustanowuje za heitmany kraje Bechynského, i dáwá jim naučení obšírné.

Na Budíně, 2 Aug. 1508. (E MS. curiae Prag. f. 113-115, it copia Mus. Boh.)

Wladislaw z božie milosti Uherský Český etc. král a markrabě Morawský etc. urozenému Ladslawowi z Šternberka a na Bechyni, najwyššiemu komorníku králowstwí Českého, a slowútnému Oldřichowi Malowci z Chýnowa, wěrným našim milým, milost naši králowskú a wšecko dobré wzkazujem. Wěrní milí! Znamenawše mnohé neřády w zemi a w koruně našie České, kteréž se den ote dne čím dál tiem wiece rozmáhají, položiwše sněm obecní wšeho králowstwí w úterý den s^o Jakuba apoštola božieho, we wšecko s pilností nahlédnúti a řád desk wšecken zřiezený na tom sněmu pilně rozwážiti rozkázawše, takto sme o tom zřiedili, a wás za hajtmany kraje Bechynského usadili a tiemto listem usazujem, porúčejíc, abyšte wy se i jiní hajtmané, kteříž po wás budú, tiemto zřiezením zemským zprawowali, a proti wšem těm swéwolným se tak jměli a zachowali, a wšecky obywatele kraje toho k tomu wedle toho zřiezenie zřiedili a pohotowě měli, jakož tato zřiezenie dolepsaná wší zemí utwrzená a dskami zapsaná ukazují.

Takto řiedíme: hajtmané po krajích aby byli námi woleni, jeden z pánuow a jeden z rytieřstwa w každém kraji; a kohožkoli jmenowati budeme, aby se žádný newymlúwal, než to hajtmanstwie na se aby přijal. A ktožby té práce nésti nechtěl, aby dal puol léta napřed wěděti, že w tom hajtmanstwí déle býti nechce; a my máme jiného na to místo jmenowati, a ten od nás jmenowaný má na se to hajtmanstwie přijieti a též se zachowati, když by býti nechtěl, jako se nahoře  píše. A hajtmané po krajích učinění mají po krajích říditi podlé zřiezení zemského. A w každém kraji páni, rytieřstwo, města, k kterémuž kraji přisedí, aby se každý listem pod pečetí swú hajtmanóm přiznal, buď osedlý neb neosedlý, že chtie hajtmanuow námi učiněných poslúchati. A Pražané Starého a Nowého města Pražského ti se mají přiznati též listem najwyššiemu purkrabiemu Pražskému. Pakliby se kto přiznati tak nechtěl, má napomenut býti ot hajtmanuow jednú i druhé toho kraje, (sic) aby se tak jakož se nahoře píše, přiznal. Pakliby se nechtěl přiznati, má to wzneseno býti na najwyššieho purkrabí Pražského. A purkrabě Pražský najwyšší má se k němu zachowati, jako k odbojníku práwa.

Najprwé, což se morduow a nešlechetného zlodějstwa po silnicích dotýče, takto sme se swolili a na tom zuostali, aby takowí powaleči a zloději, kdežby mohli přezwěděni býti, buď w městech, w městečkách aneb we wsech, aby wyzdwihowáni byli, by pak osedlí lidé byli sedlští; a kteréhožby koliwěk kto takowého osedlého wzal, má obeslati pána jeho, oznámiti jemu, že jest wzal člowěka nebo služebníka jeho pro zlodějstwo anebo pro přechowáwanie takowých zlých lidí; a tu chtělli by jej ten pán jeho wzieti a jej podlé práwa a zaslúženie jeho trestati beze wšech forteluow, tehdy má jemu wydán býti. A jestližeby o to ruoznice byla, žeby chtěl aby naň urukowáno bylo, to buď rozeznáno hajtmany kraje toho. A ktožbykoliwěk k poprawě koho dal, ten má ot něho zaplatiti, od prwnieho má dáti jednu kopu gr. tomu poprawniemu člowěku, a ot jiných po puol kopě grošuow; pakliby nechtěl, tehdy ten, ktožby jej u wězení jměl, muož se k němu jmieti podlé práwa. Pakliby nejměl swé poprawy, daj jej hajtmanu kraje toho. Pakliby který takowý zločinec byl přezwěděn na hradích aneb na twrzech, tehdy ten, komužby se zdálo, aby toho pána, u kteréhožby byl, obeslal a jemu dal znáti, že takowý zločinec na jeho hradě aneb na jeho twrzi jest, aby se jím hned dobře ujistil a jej postawil. A bylliby ten jistý panského neb rytieřského řádu, aby postawen byl před pány a wládykami saudu zemského. Pakliby byl ten jistý řádu jiného, bud před hajtmany postawen toho kraje. Pakliby toho neučinil swéwolně a toho nepostawil, tehdy k tomu pánu neb zemanu aneb k měštěnínu o to hledíno buď též jako k tomu zločinci. A též w městech, kdyžby na koho žádáno bylo, aby se tak zachowali, a zločincuom i žádným aby žádných gleituow nedáwali ani páni ani rytieřstwo ani města.

Také na žádného psance newywedeného a na zloděje zjewného nemá urukowáno býti. Pakliby páni a rytieřští lidé aneb z měst kteří w krčmách se powáleli, služeb nechtiece hleděti ani hospodářstwie, ten též wzat buď rowně jako jiní, ale wšak na takowý spuosob, aby byl postawen před pány a wládykami na plném súdu zemském, a wina jeho aby oznámena byla jakáž pak koliwěk, a wedle té buď súzen beze wšie milosti. Což se sedlských lidí dotýče, w městech, w městečkách, we wsech žádných powalečuow aby nebylo trpíno, a zwlášť neženatých; podružstwie aby jim nebyla dána, ani w krčmách aby se nepowáleli, než přistáwali a slúžili, a tudy čeledi aby dosti bylo, lečby kteří neženatí pro starost a nemoc slúžiti a dělati nemohli, těm má podružstwie dáno býti. A podruhowé ženatí, k těm mají hospodáři dohlédati, aby se swými diely žiwili. Pakliby co hospodář na podruha seznal, že jiným než dielem wuokol jde a po krčmách se powálé, aby hned to swému pánu oznámil, a ten pán toho podruha hned skutečně treskci. Páni, rytieřstwo, Pražané i jiná města aby to wšichni opatrowali w městech a po swých panstwích, aby takowí nahořepsaní powaleči místa nejměli. A ktožby se tak nezachowal, tehdy hajtmané toho kraje mají jej obeslati a skutečně jej k tomu jmieti, aby takowých powalečuow pod sebú netrpěl.

Jestližeby kto wen z země jat byl, napřed král JMt se pány a wládykami súdu zemského a s jinými pány a úředníky zemskými a s wládykami a radami JMti, kteřie w saudu komorniem sedati budú, a s hajtmanny kteříž po krajích budú, rozwážiti to JMt má neb poručiti, jak by tomu mělo pomoženo býti z toho wězenie. A což těmi rozwáženo bude a na čem zawřieno, toho wšecka země podlé krále JMti aneb podlé moci, kterúžby JMt w zemi jměl, wšichni třie stawowé skutečně pomáhati máme a sebe neopúštěti podlé JMti, než chudému jako i bohatému, aby každý z swého wězení wywazen býti mohl bez swé škody, tím wším obyčejem a pod tiem záwazkem jako práwa obhajowati.

Kdežby se koliwěk trefilo, ježtoby zhaubce a takowí zločinci honěni byli, a ujeli na který zámek, twrz, město neb městečko w tomto králowstwí, hned mají ti žádati ktož honie, aby jim wydáni byli. Pakliby jim jich wydati nechtěli, mají tu ti hned ostati ktož honí, a swým hajtmanóm w krajích hned dáti znáti mají. A oni hned mají obeslati pány, rytieřstwo a města, aby táhli a buď zámek, twrz neb město aby hned obehnali. A k tomu tíž hajtmané aby hned obeslali toho neb ty, ktož by mocí králowskú zde w zemi wládli, aby hned táhli s tú mocí králowskú a pomáhali obehnati w tom kraji; a ti hajtmané aby to hned rozwážili, coby podlé moci králowské dosti lidí bylo k tomu obehnání, aby to zřiedili, kteří lidé tu ostati mají, aby wedle krále JMti ta wšecka země nesla, aby toho kraje samého škoda nebyla, kdyby dobýwati měli, než wšech krajuow jiných aby ten náklad byl toho dobýwanie podlé krále JMti. A cožbykoliwěk dobyli, to má w králowstwie wpojeno býti, a král JMt nemá toho žádnému dáti, a žádný toho wyprošowati nemá; pakliby kto wyprosil, aby žádné moci nejmělo. Než pro kohožby honili neb obehnali, tomu z toho dobytého statku škody nawráceny býti jmají, a ostatek při králowstwí zuostati.

Kdyžby se morduow neb lúpežuow na silnicech nebo na cestách přihodilo, tehdy wšichni z panského, rytieřského stawuow, Pražané i z jiných měst, z zámkuow, twrzí, měst, městeček, ze wsí, honiti mají. Pakliby kto z panského, rytieřského, z městského stawuow nehonil, an mu dáno wěděti aneb pokřik uslyšal a k šturmu zwoněno bylo, tehdy o ty škody, komuž se jest stalo, k takowému hleděti, a před saud zemský, před pány a wládyky aby obeslán byl listem ot úřadu ten, ktožby nehonil, a tu aby winěn byl. Kdyžby k šturmu zwoněno bylo a pokřik by zešel, aneb žeby wěděti dáno bylo: ktožbyto koliwěk z sedlských lidí uslyšal a těch zhúbcí zemských nebo zlodějuow nehonil, ten má před hajtmany toho kraje postawen býti, a budeli naň to uwedeno, že jest swéwolně nehonil, tehdy má bez milosti oběšen býti. A tu hned páni, rytieřstwo, Pražané i jiná města aby wšem swým oznámili a w městech prowoláno bylo, což se toho honěnie dotýče, aby se tak zachowali. A jakož se mnozí na tom urážejí, prawiece, žeby to jejich cti ke škodě bylo, kdyžby kto takowého zločince honil a jej jal: to žádnému z stawu panského ani rytieřského ani městského nemá jich cti a jich dobré powěsti k škodě ani ujmě ižádné býti. A také aby ižádný té smělosti nebyl ani směl dotýkati ižádného toho, kterýžby honil a při tom jímaní těch zločincuow byl. Pakliby kto koho w tom dotýkal anebo dotýkati směl, a naň to uswědčeno bylo, ten takowý jmá obeslán býti před pány a wládyky na plný saud listem ot úřadu, aby stál aneb postawen byl, a to což jest koho w čem dotýkal, aby to oprawil, a což jest koliwěk mluwil, že jest w hrdlo lhal, a dwě neděli aby u wěži seděl beze wšie milosti, a padesáte kop gr. českých tomu, koho jest dotýkal, aby dal beze wšie otpornosti, a nadto jestližeby wiece nadto naložil, stáwaje, a slušným swědomím to prowésti mohl na schwálenie panské, to také jemu zaplaceno buď.

Což se dotýče silnic při Železných horách, i kdežkoli jinde na silnicech laupežowé a mordowé od takowých zločincuow se dějí, aby se lesowé okolo těch míst, kdež by toho potřeba byla, omýceni byli od cesty zšíří jedněch honuow s obú stran. A ty lesy ihned mýtiti mají ti, kteříž jsú držitelé těch lesuow, beze wšie otpornosti a odtahu, a tak potomně aby ti lesowé na těch místech mýceni byli, kdyžby toho potřeba byla. Pakliby kto mýtiti nechtěl, tehdy ot kohožby napomenut byl, aby mýtil, a on mýtiti nechtěl, tehdy muož ho ten, ktož ho napomenul, pohnati z desieti kop gr. českých před menší úřad, a on mu je dáti má, prowedeli to naň na schwálenie týchž úředníkuow.

Při wšech poprawách, jestližeby w tom wyznání dotklo kterého pána neb rytieřského člowěka, žeby o tom wěděl aneb toho příčina byl, tomu aby to hned oznámeno bylo, a ten jistý zločinec, který na toho pána aneb na rytieřského člowěka prawí, aby utracen nebyl až do najprwnějších suchých dní po tom přišlých, aby ten zločinec přiweden byl na hrad Pražský, a ten pán neb člowěk rytieřský, kterémužby dáno wěděti bylo, že naň ten zločinec prawí. A skrze ty kteříž sú při tom tázáni byli, má se tomu wěděti dáti, na kohož prawí, a ten beze wšech wýmluw státi má před pány JMtí na plném saudu; pakliby nestál, aby obeslán byl též jako o moc. A nestálliby po tom druhém obeslání we čtrnácti   dnech před purkrabí Pražským, aby čest, wieru ztratil, aby k jeho hrdlu i k statku hledieno bylo, neb by již sám sebú winen byl. Pakli stane, aby se z toho před pány JMtí na plném saudu poctiwě wywedl na schwálenie panské. A ten takowý jestližeby swéwolně nestál aneb před saudem odsúzen byl, takowého statek jmá býti obrácen w králowstwie, a nemá pryč dáwán býti ani wyprošowán, než z toho statku komuž se škoda stala, má napraweno býti.

Jestližeby kto swého wězenie neměl a kterého zločince jal, má jej k hajtmanuom toho kraje dáti, a oni jej přijieti mají.

Což se rybníkářuow dotýče, kdežbykoliwěk na rybníciech dělali, w kterých lúpežích neb w mordiech postiženi byli, a žádáno bylo na ně práwo ot kohožkoliwěk a u kohožkoliwěk dělají, aby beze wšie otpornosti wydáni byli, aneb se jimi ujisť a před hajtmany kraje postaw.

Což se rajtaruow dotýče, kteříž po silniciech jezdie, buď Čechowé pod spuosobau a postawú německú, aneb Čechowé Němce přijímajíce, a posměch a pychy lidem země České činiece, ježto jest to prwé nikdy w králowstwí Českém nebylo obyčejuow německých se chytajíce: toho wiece aby nebylo. A jestli žeby pak kto to učiniti směl a uswědčen byl, jakéhožkoli stawu byl, aby ten takowý před pány stál, kdyžbykoliwěk z plného súdu od pánuow JMtí obeslán byl; a před pány JMtí jestližeby se z toho newywedl, aby napřed dwě neděle u wěži seděl, a tomu, na koho jest ten pych okázal, 1 fB gr. českých aby bez milosti dal, a jeho aby otprosil, tak jakžby mu pány a wládykami nalezeno bylo. A jestližeby pak jeho ranil, na kohožby tu puotku udělal, tehdy má trestán býti, a škody a náklady aby nawrátil. Pakliby koho zabil, tehdy aby bez milosti sám také hrdlo ztratil.

Při tázaní zločincuow na hradě Pražském žádný býti nemá, než purkrabě hradský s raddú swú a s práwem při tom tázaní býti má; a na žádného z panského a rytieřského stawu a z měst zejména tázáno se nemá  býti a na jeho hanbu ptáti; než chceli se kto po swé škodě ptáti, daj purkrabi na ceduli napsáno, a oni se ptajte jeho, kam je to nosil, neb wieli kto o tom. Pakli by wyznali na koho z panského neb rytieřského řádu člowěka, ten má tam puštěn býti k tomu tázaní sám třetí s přátely swými, aby jemu wuoči znal a prawil. Než na žádné poprawě, buď u hajtmanuow po krajiech, na zámciech, na twrzech, w městech, městečkách,   žádný se nemá ptáti, jmenuje koho z panského aneb rytieřského řádu člowěka. Pakli by kto, jmenowal koho buď z pánuow aneb z rytieřstwa, ten od toho, kohož jest jmenowal, muož pohnán býti z nářku cti, a on to jemu naprawiti má. Než na psance odsúzeného každý se bude moci zejména ptáti, buď na panského neb na rytieřského člowěka. Každý se při poprawě swé zachowaj týmž řádem, a nedopúštěj k tázaní leč přísežné aneb úředníky swé. A mučeni buďte podlé práwa starodáwnieho.

Kteřížbykoliwěk obywatelé w tomto králowstwí byli, aby žádní Němcuow ani rajtaruow nepřechowáwali, aby zemi škoditi jměli, ani z země wen aby wálku do cizích zemí jměli wésti. Ani wězňuow aby žádný w swém obydlí z cizích zemí nepřijímali bez wuole krále JMti a pánuow a rytieřstwa, kteříž w saudu zemském a w radě JMti jsú.

Jestližeby se komu škoda od cizozemcuow stala, ten má to na krále JMt wznésti, tehdy na pány a wládyky do plného saudu wznésti má (sic), a král JMt skutečně o to aby ráčil státi, kterakby jeho sprawedliwost od cizozemcuow jměla dopomožena býti podlé zápisuow a smluw, kteréž JMt a koruna tato s okolními zeměmi má. Pakliby komu z cizích zemí přes smlúwy a ne podlé smlúwy swéwolně sprawedliwého učiniti nechtěli, ačby kto z cizozemcuow činiti jměl, tehdy napřed král JMt se pány saudu zemského a wládykami, s úředníky zemskými a s radami saudu komornieho z panského z rytieřského řádu a s hajtmany krajuow rozwážiti se to má, jak ten swého dobýwati na cizozemcích má, a jak jemu toho dopomáháno býti, aby k swé sprawedlnosti přijíti mohl. Tak při tom se ten zachowaj, což mu tu nalezeno bude.

Tento obecní nález starý, i což se jest k němu kdy přičinilo, má hajtmanóm po wšech krajích wypsaný z práw dán býti, aby se wěděli jím zprawiti.

Poslowé na toto swolenie zemské byli sú: Zdeněk Lew z Rožmitálu a z Blatné, najwyšší sudí králowstwie Českého, Petr z Rožmberka, Wilém z Pernštejna, najwyšší hofmistr k. Českého, Albrecht z Kolowrat a na Libštejně, najwyšší kancléř téhož králowstwie, Petr Holický z Šternberka a z Leštna, Jiřík Bezdružický z Kolowrat, Ladslaw z Šternberka na Bechyni, Mikuláš Žehrowský z Kolowrat purkrabě Karlštejnský, Viktorin z Ronowa, Wilém Šwihowský z Ryzmberka a na Rábí, Krištof z Šwamberka, Bernart z Walštejna mincmajstr k. Českého, z pánuow; a Mikuláš z Hořic a na Pecce, najwyšší písař k. Českého, Tobiáš z Sulewic purkrabě Karlšteinský, Burian Trčka z Lípy a z Lipnice, Albrecht Rendl z Aušawy prokurátor krále JMti, Jiřík Karlík z Nežetic, Kunat Pešík z Komárowa, Purkart z Sulewic, Radslaw z Šebieřowa, Linhart Markwart z Hrádku, Jan Řepa z Neweklowa, Bawor Neznašowský z Hustiřan, Opl z Victum, Mikuláš Pecingar z Bydžína a Mikuláš Wančura z Rehnic. Toho wšeho na pewnost pečet naši králowskú rozkázali sme přitisknúti k tomuto zřiezení. Dat. Budae, die seti Stephani papae, anno dni 1508, regnorum autem nostrorum Ungariae decimo octauo, Boemiae vero tricesimo septimo.

Ex commissione propria Regiae Majestatis