96.
Mandát krále Wladislawa proti pikhartům, kteříž se Bratří jmenují.
Na Budíně, 10 Aug. 1508. (Z desk zemských VI C. 1-3.)
"W II Wáclawa z Chwojence, B. 3."
My Wladislaw z božie milosti Uherský, Český, Charwatský král etc. a markrabie Morawský, Lucemburské a Slezké knieže a Lužický markrabie etc, oznamujem tiemto listem wšem, že znamenawše, kterak w králowstwí našem Českém i také w markrabstwí Morawském znamenitě bludowé pikhartští se rozmohli a den ode dne čím dále wíce se rozmáhají, a když bychom se tomu dále díwati ráčili, žeby tady ten blud netoliko nám, dědicuom našim a tomuto králowstwí, ale snad i wšemu křesťanstwu škoditi mohl; nechtiece, aby ten a takowý blud pikhartský k dalšímu zniku se rozmáhati měl a mohl, napřed proti pánu bohu i jeho milé matce a jeho swatým a proti swaté wíře křesťanské; a wzhledše na naše předky, kterak to králowstwí České k znamenité sláwě přiwedli sú, nechtíce, aby též králowstwí, we wšech zemích w slawné powěsti roznesené, za času našeho panowání w potupu i zkázu swé powěsti přijíti mělo; pomníce na naše přísahy, kteréž sme učinili pánu bohu a swatým jeho při korunowání našem: to s pilností rozwážiwše, a jsúce napomenuti od okolních knížat křesťanských duchowních i swětských, položiwše sněm obecný walný wšeho králowstwí našeho Českého w úterý na swatého Jakuba, wyslawše na místě našem důstojné w Kristu otce, kněze Jana, biskupa někdy Waradínského, a kněze Stanislawa, biskupa Olomuckého, nábožné a wěrné naše milé, dawše jim listem naším plnú moc k jednání a zawření wšech a wšelijakých potřeb a neřáduow k přetržení w tom králowstwí, tak jako bychom tu sami býti ráčili, aby túž moc s radú pánuow, wládyk, Pražan i jiných měst (majíce), cožkoli s nimi spolu tíž biskupowé oblíbí, schwálí a zawrú, to wšecko aby stále a nepohnutě ode wšech stawuow držáno a zachowáno bylo. Kdež pak s radú jejich i s wolí wšech stawuow králowstwí tohoto o tom bludu pikhartském mocí naší králowskú, jakožto král Český, takto řídíme, rozkazujem a ode wšech poddaných našich k wěčnému a konečnému zachowání míti chceme.
Item najprwé, aby wšickni sborowé a schodowé pikhartští zjewní i tajní zastaweni a zkaženi byli, a osazeni lidmi wěrnými; a jsúli kostelowé nebo klášterowé, ježto by se w nich scházeli, ti aby zawřeni byli, tak aby wšichni schodowé zjewní buď w těch místech, kdež se obyčej mají scházeti, ani také w nižádných domích a městech dopuštěni býti nemají na nižádném místě.
Item wšecka učení a psaní jejich bluduow zjewná i tajná mají zastawena býti a zkažena, knihy jejich wšecky spáleny, tištěné i psané, a žádný pán, rytířský člowěk i města těch kněh takowých traktatuow psáti ani tisknúti pod sebú dopustiti nemá ani prodáwati, a ktožby je přinesl kde, a u něho by nalezeny byly, má skutečně trestán býti wedle uznání pánuow saudcí zemských.
Item po tento den jim wšecko posluhowání a rozdáwaní, jakž je wedú, křtowé i také oddáwaní zastawena býti mají, a nikdež nemají dopuštěna býti, než s kněžstwem se to říditi má s obojí strany, kterúžby sobě oblíbili.
Item wšickni jejich učitelé a spráwce, ktož jim káží a ty bludy wedú a učí, ti také postaweni býti mají k náprawě před kněžstwem obojí strany; a ku které koli straně přistúpí, té strany kněžstwem se zprawte a naprawte, skutečně se toho hned dotýkajíc. Pakliby se tú náprawú zprawiti nechtěli, kteráž jim dána bude, tehdy w moc a trestání najwyššímu panu purkrabí Pražskému w králowskú moc dáni býti mají, a pan purkrabie Pražský se k nim zachowej podlé naučení pánuow a wládyk saudu zemského, jako o jinú wěc, pokudž o tom krále JMti zřízení ukazuje.
Item. Toto wšecko, co se napřed píše, ode wšech stawuow, pánuow, wládyk, Pražan, Horníkuow i jiných měst zachowáwati a se dosti státi má a k náprawě přiwedeno býti konečně do wánoc; a ktožby toho wšeho z těch stawuow tří králowstwí Českého učiniti zanedbal a naň to zjewně známo bylo, a těch swrchupsaných neřáduow dopustil, ten má obeslán býti jednau od pana purkrabie Pražského najwysšího a napomenut býti, aby se wedle toho zřízení zachowal; pakliby to po napomenutí neučinil we dwú neděléch pořád zběhlých: tehdy má obeslán býti listem od úřadu, aby ten pán, rytieřský člowěk mužského i ženského pohlawí, též město, aby před pány a wládykami stál najprwnější suché dni po tom obeslání přišlé.
Itm. Jestližeby který takowý (byl) učitel pikhartský nebo pikhart, buď mužského neb ženského pohlawí, a kterého takowého k sobě přijal a wydati ho tomu pánu nechtěl: tehdy pán, čí jest byl, druhého pohnati muož před saud zemský z pokuty i spolu s puowodem jako o člowěka newydaného, a tu pokutu aby dáti byl powinen i s člowěkem; pakliby toho newydal, tehdy wždy předse z tolikéž pokuty hnáti muož, a tu pokutu obdržeti má dotud a tak dlúho, dokudž ten člowěk pikhartský buď muž nebo žena wydán nebude.
Item obecný lid pikhartský ze wšech stawuow, mužského i ženského pohlawí, ti mají k náprawě a k přestání takowého bludu swého pikhartského wedeni kněžstwem z obojí strany býti rozumně; a páni, wládyky, Pražané i jiná města mají fary kněžími osaditi a užitky od far kněžím pustiti; nemohúli míti k kosteluom wšem farářuow, nechť jeden farář drží far šest i wíc i méně, jakž se to zřiediti muož, a k té každé faře měj osadní swé sepsány, a oni choďte na kázaní a do kosteluow a kněžími se wíře učte.
A toto naše zřízení, při sněmu obecném s radú pánuow, wládyk, Pražan i jiných měst králowstwí Českého zjednané a zřízené, chcem a přikazujem wšem poddaným našim wšech stawuow, duchowním i swětským, k králowstwí našemu Českému příslušejícím, aby we wšem jeho znění a zřízení zachowáno a ode wšech držáno bylo pod milostí naší králowskú a trestáním, s upadením w hněw náš králowský; porúčejíc pánuom, úředníkuom, wládykám, saudcím zemským, kterýmž sme s radú wšech stawuow poddaných našich králowstwí Českého králowstwí naše a zemi Českú bez naší přítomnosti poručiti a swěřiti k zřízení ráčili, na ty přísahy jejich, kteréž napřed pánu bohu, nám, pánuom, wládykám i wšem stawuom a obci králowstwí Českého učinili; poraučejíce i přikazujíce, aby to na ty přísahy s pilností opatrowali na místě našem, tak jako jiné neřády, které sme jim na místě našem od nás i od země pod pečetí naší i zemskú swěřili a poručili, aby ten blud pikhartský zastawen a zkažen (byl) a k dalšímu zniku dopuštěn nebyl, jakož jim toho wěříme. Tomu na swědomí pečet naši králowskú rozkázali sme přiwěsiti k listu tomuto. Dán na Budíně, den swatého Wawřince, léta božího tisícího pětistého a osmého, a králowstwí našich Uherského osmnáctého a českého sedm a třicátého.
Frater Johannes episcopus olim Waradinensis manu propria subscripsit.
[Podpis tento čte se jen w některých exeplářích tohoto listu.]