V BĚLEHRADĚ, 1527, 11. listopadu. Opis v arch. česk. místodrž. v Praze.

Urozeným, statečným, věrným našim milým: Zdislavovi Berkovi z Dube na Zákupí, najvyššímu sudímu, Adamovi z Hradce, najvyššímu kancléři, Radslavovi Beřkovskému z Šebířova a na Liběchově, najvyššímu písaři zemskému království českého, Jindřichovi Hložkovi z Žampachu, radám našim a zřízeným posluom a komisařuom na sněm obecní, kterýž v středu po sv. Alžbětě příští v království našem českém držán býti má, pospolu neb větší straně.

Ferdinand z boží milosti uherský, český etc. král, infant v Hispanii, arcikníže rakouské a markrabě moravský etc.

Urození, stateční, věrní milí!

Jest Vám vědomé, v jakém zpuosobu jsme my zboží naše komorní a jiné duochody v království českém při vkročení v kralování téhož království skoro všecky zastavené, závadné a zapsané najíti ráčili, tak že my odtud stolice naší královské ani mnoho ani málo vychovati nemuožem. A protož z té příčiny a protože taková potřeba naše i toho království, kteráž znamenitá jest, to míti chce a potřebuje, aby nějaký řád před se vzat byl a toho slušné cesty i prostředky pohledány byly, abychom my sobě zase v témž království obyčejem slušným důchody zříditi mohli, kterýmiž bychom dvuor náš, když bychom v království tom bytem naším býti ráčili, slušně vydržeti a vychovati mohli, a dluhy ty veliké, kteréž před očima jsou, zaplatiti a též zastavené zboží naše komorní zase vyplatiti a jiné také potřeby, kteréž nám jakožto králi českému náležejí, odtavád zříditi a zpuosobiti mohli. Poněvadž pak nám více než jednoukráte oznámeno jest, že za krále Vladislava a potom také za krále Ludvíka, obojích chvalitebné a slavné paměti, na pivo daně byla uložena, a zvláště v Praze, tak že od jednoho každého sudu piva jeden groš bílaj dáván jest byl, tehdy bychom my snad také týmž zpuosobem takovou dani na jeden každaj sud piva jeden groš bílaj uložiti a ustanoviti mohli.

Druhé, také zpraveni býti ráčíme, jakož skrze cizozemce a hostinské lidi mnoho všelikterakého obilí, hovad a jiných věcí ven z země vezeno a hnáno bývá, aby na obilí, též také i na každou hlavu hovadní a na jiné věci, kteréž by ven z země vezeny byly, také nějaká daně bez zvláštního obtížení uložena býti mohla, a to takto: aby od jednoho každého pytle nebo strychu z obilí, kteréž by ven z země buďto po vodě nebo po zemi vezeno bylo, nám do komory naší vždycky jeden groš bílý, též také od hovad a od jiných kupectví podlé povahy jedné každé věci dáván byl a přišel, jakož pak někdy za předkuov našich předešlých králuov českých, tak jakž najvyšší písaři naši jména těch bez pochyby dobře vědí, též jest se dávalo a vybíralo, čehož sobě obyvatelé království českého zvláštně obtěžovati nemají a nemohou, poněvadž cizozemcuom a ne jim obyvateluom náleželo by ten groš dávati.

Třetí artikul, také tomu rozuměti ráčíme, kterak (jakož pak v kronikách to se najíti muože a nachází), císař Karel Čtvrtý slavné paměti, kterýž přirozený a kralující král království českého byl jest, užitečné a dobré téhož království českého vždycky jest obmajšlel, jednal, puosobil i rozmáhal, čině to skrze chvalitebnaj řád, zřízení a ustanovení, kteréž jest on v témž království zřídil a ustanovil, kdež, poněvadž my také k tomu nakloněni býti ráčíme i toho žádostiví, naší i koruny království českého poctivosti, užitku a prospěchu pomáhati i jednati, a protož potřeba toho ukazuje, abychom my takovaj pořádek, kterýž jest od císaře Karla zpuosoben a zřízen, v vědomosti a známosti míti mohli; a tak se nadíti i zprávu míti ráčíme, že by to zřízení a takové mělo podle jiných privilegií a potřeb zemských, kteréž na Karlštejně jsou, při jiných věcech ležeti anebo kdež by pak kolivěk takové pořízení jmenované nalezeno býti mohlo, vajpis jeho míti žádáme, a tomu také chceme, aby toto předsevzetí naše v jmenovaných třech artikulích na sněm vedle jiných potřeb skrze vás na stavy vzneseno a o tom od vás s jich vědomím a radou jednáno bylo. Ale poněvadž o tom pochybnost míti ráčíme, budou-li tito artikulové naši tři tohoto našeho předsevzetí místo při stavích míti čili nic, na to se ohledati ráčíme, jestliže by takové předsevzetí naše k místu přivedeno býti nemohlo, tehdy by se nám při tom vidělo pro uvarování posměchu, přísloví a jiných vuobec posměšných řečí lépe bajti, takovou věc mlčením pominouti nežli o tom při tom sněmu jakou zmínku činiti.

A protož přísně vám poroučeti ráčíme, abyste vy spolu s zřízenou radou naší komorní často jmenované koruny české na takové věci poseděli a ji pilně spolu i s radou jich uvážili, zdali by ti jmenovaní tři artikulové předsevzetí našeho tak tím zpuosobem na stavy vzneseni býti měli čili neměli, a jestliže se jim zdá, mohli-li by k skutku přijíti čili nic. A mějte paměť s jedním každajm obzvláštně o to radu vzíti, zdali by mohl ten první artikul, což se posudního toho dotýče, po vší zemi, anebo toliko po městech našich královských, anebo toliko v Praze uložen býti, a takéli by taková daň v obou dvou artikulích pojatá měla a mohla na věčné časy čili na vyměřená a jmenovaná léta a časy žádána od nás i uložena býti. A pokadž byste koli vy spolu s radou naší komorní u sebe to uvážili a nalezli, buďto že by artikulové ti všickni, anebo na dílu někteří mohli předsevzati býti, tehdy ty a takové stavuom při nynějším sněmu obecním v čase k tomu přináležitém potřebně, a pokudž by býti mohlo v najlepší formě a křtaltu, s předložením příčin, kteréž byste k tomu v radě své nalezli, vzneste a oznamte. Pakli to v radě své najdete a uznáte, že by užitečné nebylo ani prospěšné takové artikule, buďto jeden nebo více jich, na stavy vznésti, čehož my se nadíti neráčíme, tehdy toho zanechajte a nám příčiny, proč by vzneseny býti neměly, oznamte. V tom učiníte a vyplníte vuoli naši přísnou a konečnou.

Dán v městě našem královském v Horním Bělehradu jedenáctého dne měsíce listopadu léta etc. 27 království našich léta druhého.