NA BUDÍNĚ. 1528, v outerý den sv. Anežky (21. ledna). Opis v arch. třeboňském.

Instrukcí od nejjasnějšího knížete a pána, Ferdinanda, uherského, českého etc. krále, infanta hispánského, arciknížete rakouského, markrabí moravského: urozenému Zdeňkovi Lvovi z Rožmitála a z Blatné, nejvyššiemu purkrabí pražskému, Adamovi z Hradce, nejvyššiemu kancléři královstvie českého, Janovi z Vartmberka na Dubě, Šebestiánovi z Veitmile na Chomútově, radám komory našie království českého, statečným: Radslavovi Beřkovskému z Šebířova a na Liběchově, nejvyššímu piesaři království českého, Vilímovi z Vřesovic na Dúbrovské Hoře, podkomořímu téhož královstvie, Jindřichovi Hložkovi z Žampachu na Březině, radě komory naší téhož království a Pavlovi Choltickému z Újezdu, všem spolu neb některým z nich komissařóm našim, věrným milým, k napravování práva a k vyhledání privilejí od nás k osobám od stavuov království českého k témuž napravování práv a vyhledání privilejí vybraným, kteréž ten úterý po Hromnicích na hradě pražském nyní na sjezdu shromážděny sú, daná.

Napřed povězte jim od nás milost naši královskú a všecko dobré. Potom jim oznamte, co se odpovědi, kterúž nám na poselství naše sepsánu jsú poslali, do kteréž již sme nahledše, dostatečně rozvážiti ráčili, a pokudž jsme jeden každý artikul a na čem postaviti ráčili, tomu všemu v níž dotčeném sepsání porozumíte.

Přední artikul, co se jednání s markrabím Jiřím dotýče, ten jsme oblíbili a jemu rok o tuž věc tu středu před nedělí letare na hradě pražském aby stál, položiti ráčili; protož což by koliv potřebného k tomu bylo, to aby nyní s dostatkem vyhledali a před rukama hotové měli.

Druhé, co se knížectví opavského dotýče, o tu věc poslati jsme ráčili urozené: Hynka z Vrbna na Klinkovicích radu naši a Jana z Kunovic na Uherském Brodě, podkomořího markrabstvie moravského, věrné naše milé, aby s knížetem Kazimírem o to dostatečně jednali, aby Opava k rukám našim a k vlastnímu našemu drženie přijíti mohla, a na čem se to koli s tím knížetem postaví, to se jim oznámiti neobmešká.

Co se smlouvy, kteráž by pezi námi a markrabí Joachymem kurfirštem učiněna býti měla, dotýče, pokud šíře ten artikul v instrukcí naší předešlé postaven, ale z odpovědi od nich nám dané nemuožem se dostatečně zpraviti: protož jim od nás povězte, poněvadž se nyní privileje a svobody království českého přehlednuti mají, ať to dostatečně vyhledají, a netoliko v starých privilejích a svobodách, ale při nejposlednějších předkuov našich lén propuojčení, v pamětech, pokudž sú ta markrabím buď na statky, které drží pod dědičná léna i také což drží v zástavě, propuojčována bývala, a na který způsob ta panství zastavena a vyplacena býti mohou, to všecko pilně vyhledajíc, tudíž radu a zdání své po Vás jakožto poslích našich aby nám poslali; i kdyby o léna propůjčení od Jeho Lásky s námi jednáno bylo, abychom se věděli čím zpraviti a jak v tom zachovati.

Čtvrtý artikul, co se knížat říšských a některých obyvateluov v říši, a proti tomu poddaných našich, ježto v říši (spravedlnosti) se míti praví, dotýče, a těch od týchž knížat i jiných sobě rovných osob dosáhnuti nemohu: i toho na tento čas odkládáme až bohdá do šťastného našeho do téhož královstvie příjezdu, a tu spolu s nimi to tak uvážiti ráčíme, aby zemiem ani poddaným našim od Jich Lásky i jiných útiskové se nedali.

Což se lén propadených předešlých i nynějších, která by se v říši našla, dotýče, nejsme na tom, abychme v čem tom svobodám královstvie českého ublížiti ráčili, než tak jakž sou králové čeští a předkové naši užívali, v tom sobě také ublížiti a ruku zavříti dopustiti neráčíme.

Což se mince dotýče, oznamte jim, že námi v tom nic nescházelo a neschází, jedné ať se oni také podle svého obtížení, kteréž o minci mají, tak jakž sou na nás vznášeli, k tomu skutečně přičiní; však na tom sjezdu ať sou ty osoby předešle vybrané pohotově, když bychom jim spolu s jinými zeměmi našimi den jmenovati ráčili, aby na též místo, kdež se jim oznámí, ty posly své vypravili.

Což se dotýče odpovědníkuov a zhoubci zemských a loupežníkuov, etc vuole naše jest: aby při zřízení ustanoveném a dskami zemskými zapsaném zuostalo, a nad to výš byloli by co potřebí, při tomto sjezdu ať se napraví, a byl-li by i v tom jaký nedostatek, aby se o to hejtmanuom krajuov zvláštní Zřízení udělalo, kterakby še při tom zachovati a každý v svém kraji opatrovati měli; a pro zpuosobení dobrého řádu i nějaký počet koní mírný aby se choval, od toho bychom také býti neráčili, uhlídajíc na zřízení, jaké se o tom učiní.

Co se p. falckrabí na Rýně a kláštera valdsaského dotýče, za dobré uznáváme, aby se ještě v té věci s tímž falckrabím přátelské psaní učinilo a oznámilo: kterak to sobě všichni tři stavové královstvie českého a jich předsevzetí obtěžují, aby radše dle dobrého sousedství zachování než jak jinak ustoupili; jestliže by pak vždy předce na svém úmyslu státi chtěli, již by se jiná cesta k opatření té věci s radou stavuov téhož královstvie obmysliti musila; pakli-by přes to nic lepšího nám se neukázalo, tehdy takovým psaním prodlévati bychom neráčili.

Co se devátého artikule, totiž vyhledání spravedlnosti a mocnosti naší dotýče, to Vám nyní v psaní našem, jak se v tom zachovati máte, poručili jsme, kdež nepochybujem o Vás, než že se v tom bedlivě zachováte. - Což se úřadu nejvyššího hejtmanství královstvie českého dotýče, to při nynějším sjezdu aby vyměřeno a vyhledáno bylo, co k tomuž úřadu přísluší, zuostaviti ráčíme.

Co se země mazověcké dotýče, k světlejšímu nám oznámení jim to také poručíte, ať se vyhledá.

Co se nádeníkuov a myslivosti dotýče, což v tom nejslušnějšieho mezi sebou naříditi mohou, vděčni toho budeme.

Což se užitkuov našich v témž královstvie dotýče, zdá se nám za neslušné, aby nám kdo v tom jakú míru ukládati měl, jak bychom je spravovati, říditi měli.

Což se kanceláře královstvie českého, aby při tom, což té kanceláři od starodávna náleží, zuostavena byla, dotyce, i toho žádáme, aby nám při napravování práva to oznámeno bylo, v čem jí ublíženo jest.

Při tom což se potvrzení tomu královstvie i všem stavuom v něm podle žádosti toho sněmu dotýče, i toto jim od nás povězte: že jich žádáme, aby sobě toho do nás neobtěžovali, že žádosti jich v tom na tento čas dosti se státi nemohlo, než ať malé strpení, až dáli Buoh do šťastného a a brzkého našeho do téhož královstvie příjezdu, mají, to což jim povinni budeme, učiniti a k nim se v tom milostivě zachovati ráčíme.

Co se také silnicí, kteréž aby jinudy nešly než ku Praze, kudy od starodávna chodily, dotýče, na tom býti ráčíme, aby tak podle svobod starodávných zachovány byly, však bez ujmy jednoho každého spravedlnosti.

Poroučíme Vám také obzvláštně, abyste nám všech privilejí vyhledání, co v jednom každém a jaká spravedlnost jest, inventář neboližto spis učinili a nám to s jinými věcmi poslati neobmeškali.

Oznamte také všem tu na tom sjezdu shromážděným stavóm, aby žádný stav, stavové neb osoby sjezduov sobě nepokládali a nedrželi bez naší zvláštní vuole a povolení, neb toho bychom žádnému trpěti neráčili; než bylali by toho jaká v témž královstvie potřeba a na nás to vzneseno bylo, rozvážíc příčinu, Vám toho, která v tom vuole naše dále bude, milostivě oznámiti neobmeškáme.

Předložte při tom, kterak tohoto času nový blud "novokřtěncuov" v říši, v Moravě, v Slezi i v dědičných našich a vokolních zemích povstal, a tak jak se rozumí, nemalý počet že těch již jest; a to jistě z vyznání těch, kteréž jsme pro týž druhý křest do vazby naší vzíti rozkázali, věděti ráčíme: že sú se spuntovali, aby hned proti vrchnostem z jara se pozdvihli, a jeden druhého do hrdel a statkův aby neopouštěli, přísahou se zavázali; protož žádejte rady od nich a nic méně též i svou nám oznámiti neopomeňte, jakby ta věc nejslušněji přetržena a v nivec obrácena býti mohla, a to bez dalšího takového zavedení lidského.

Což se pak dluhuov milostných i zasloužených dotýče, toho předložení také stavuom učiňte, proč jim na žádost jich konečné odpovědi sme nedali, ať toho obtížnost nemají, neb z jiné příčiny toho jest se nestalo, než že celý úmysl náš jest v brzkém bohdá času v tom království našem českém býti, a pokudž bychom co spravedlnosti povinni byli, v tom se podle náležitosti zachovati ráčíme. Dán, etc.