V té při mezi stavem panským z jedné a stavem pánóv rytířstva z strany druhé o psaní a ve dsky vložení titule o pana Jaroslava z Vřesovic, že se psal "najvyšší hajtman krále J. M. v královstvie českém", opustivši při tom vyměření titule jim pánóm hejtmanuom od krále J. M., toto jest o tu ruoznici zdání naše:

Item, aby pan Jaroslav z Vřesovic při tituli hejtmanstvie tak se v psaní zachovával, jakož J. Kr. M. jim pánóm hejtmanuom psáti ráčí, poněvadž sám hejtmanem není a poněvadž spolu se panem Hanušem Pflugem jinač se nepíší.

Item, což se toho do desk zapsání "najvyšším hejtmanem etc." a do krajuov rozepsání týmž titulem dotyce, takové do desk zapsání i rozepsání nyní i na časy budúcí stavu panskému k žádné ujmě a potupě stavu jejich býti nemá a není; též také toho titule pan Jaroslav ani rod jeho i také stav pánóv rytířstva k žádné povýšenosti proti stavu panskému nyní i napotom ku pomoci sobě bráti nemají.

Item, pan Jaroslav pokudž se panem Pflugem spolu v tom úřadu jsú, více najvyšším hejtmanem psáti se nemá, než tak jakž na vrchu dotčeno jest, a to jemu panu Jaroslavovi k žádné lehkosti a potupě býti nemá.

V. M. páni milí! Toto k tomu pravíme: že z toho spisu, kterýž ste nám ráčili poslati, nahlédše ven, neporozuměli sme tomu, aby napřed králi J. M., pánu našemu milostivému, ta mocnost pozuostala, kdyby J. M. ráčil z obú stavuo hejtmany zdělati v jakém by pak koli počtu aneb z jednoho kteréhož koli stavu, aby J. M. moc měl a mohl jim dáti titul, aby se psali "najvyšší hejtmane." A nahlédše také v spis pánóv našli sme v něm, že toliko tu poctivost sobě sami osobují, když by byl jeden z stavu jich, že by měl toho titule užívati najvyšší ho hajtmanstvie, ješto sme my tomu nikdá místa nedávali a nedáváme, aby to byla via stní věc stavu panského a na jích vuoli aby státi měla. I protož z takového spisu nemohli sme odevřeně srozuměti, již-li králi J. M. pánu našemu taková věc přistáti by měla pod touto smlouvou, i také stav náš aby na potomní časy takové poctivosti neužíval a docházeti nemohl, a protož prosíme, že nám to odevřeně oznámiti ráčíte. A my když tomu od V. M. vyrozumíme chceme také V. M. další úmysl náš při tom oznámiti. A též prosíme, že V. M......

Páni rytířstvo milí! Jakož ste k nám najvyššího pana písaře s některými osobami z pánóv rytířstva vyslali dotazujíc se, abyste vyrozuměti mohli, nebude-li naším tímto jednáním mocnost krále J. M. zavřína, když by osoby aneb osobu z obu stavú aneb z jednoho na úřad hajtmanstvie královstvie českého saditi ráčil, aby se psáti mohl aneb mohli titulem "najvyššího hejtmana" etc. Také ste toho dotkli, neměl-li by stav Váš na budoucí časy takové poctivosti užívati? Pak na to Vám tuto odpověď dáváme: co se mocnosti krále J. M. dotyce, té my se tímto jednáním naším nic nedotejkáme ani jí ubližujeme, tolikéž spravedlnosti Vaší, kterúž byste k tomu tituli a úřadu míti chtěli, jakož z zdání našeho ráčíte tomu vyrozuměti; a protož již neprodlévajíc úmysl svój nám oznamte, neb stav panský úmysl svój jsú nám oznámiti ráčili.

Item, tento by se nám zdál prostředek slušný. Kdež sobě páni ráčí obtěžovati do pana Jaroslava, hajtmana krále J. M. královstvie českého z stavu našeho, že by se psal najvyšším hajtmanem království českého bez prostředku, i ten omyl, zdálo by se nám, aby takto napraven byl: najvyšší hajtman krále J. M. královstvie českého z rytířstva a druhý pan hajtman, pan Hanuš Pflug, aby se též psal najvyšším hajtmanem, když by sám psal dolože tomu slovo: "z pánuov"; a když by společně psali, aby se tak psali: "Najvyšší hajtmané" etc. Neb se nám zdá, že jim ten titul spravedlivě přísluší, poněvadž i dskami zemskými jest o tom zapsáno, a hajtmané z krajuo že mají k nim zření míti a jimi se spravovati. A jestliže by se pak i to pánuom nelíbilo, ač nevíme proč by osobě stavu svého té poctivosti nepřáli, tehdy i to muožem snésti, ač bylali by vuole krále J. M., aby se také tito nepsali "najvyšší hajtmané" ani jiný žádný na budúcí časy, buď jeden hajtman neb jich víc. A kdež jsú se psali "najvyšší hajtmané" kníže Karel J. M. a po něm pan Vojtěch z Pernštajna etc. aby to bylo dskami zemskými zapsáno, že takové titule stav panský nemají sobě ku pomoci bráti nyní i na budoucí časy, a stav rytířský tolikéž, kdež jest se psal pan Jaroslav z Vřesovic najvyšším hajtmanem.

V té při mezi stavem panským z jedné a stavem rytířským z strany druhé o ve dsky vložení titule a pana Jaroslava z Vřesovic, kterýž jest osoba stavu rytířského, že se psal "najvyšším hajtmanem" etc. královstvie českého, tak jakž šíře to ve dskách více nežli na jednom místě napsáno jest, opustiv při tom vyměření titule jim pánuom hajtmanóm od krále J. M. oznámeného.

Item, aby pan Jaroslav z Vřesovic při tituli hajtmanstvie tak se v psaní zachovával, jakž J. Kr. M. jim pánuom hajtmanóm společně psávati ráčil, poněvadž sám hajtmanem není a poněvadž spolu se panem Hanušem Pflugem jinač se nepíší.

Item, co se toho do desk zapsání "najvyšším hajtmanem" etc. a do krajuo rozepsání aneb mnohým osobám týmž titulem psávám dotýče od něho anebo jemu, takové do desk zapsání nyní i na časy budúcí stavu panskému ani žádné osobě z nich, k žádné ujmě a potupě stavu jejich panskému býti nemá a není. Též také toho titule pan Jaroslav ani rod jeho i také stav rytířský a osoby v něm k žádné povýšenosti proti stavu panskému nyní i napotom ku pomoci sobě bráti nemají ani proti osobám z nich.

Item, pan Jaroslav, pokudž se panem Hanušem Pflugem spolu na tom úřadu sú, více najvyšším hajtmanem psáti se nemá, než tak jakž na vrchu dotčeno jest. A to jemu p. Jaroslavovi, poněvadž se jest takové srovnání stalo, k žádné lehkosti a potupě býti nemá.

Item, tito artikulové napřed jmenovaní mají pro budúcí paměť do desk zemských vepsáni a vtaženi býti a tu, kdež se jest "najvyšším hajtmanem" pan Jaroslav psal anebo napsán, ješto jest to ve dsky vloženo a vepsáno, má to z desk vymazáno býti i z těch smluv vyňato, kdež jest tím titulem napsán.

Item, a poněvadž pan Pflug jest hajtmanem stavu panského, drží místo vyšší nad panem Jaroslavem z Vřesovic; to také aby bylo dskami zapsáno, kdež jest se on pan Jaroslav najvyšším hajtmanem psal, že to nemá býti a není k žádné lehkosti a k potupě jemu panu Hanušovi Pflugovi ani rodu jeho nyní i na potomní časy.

Item, jakož ste k nám skrze najvyššího pana písaře královstvie českého řeč učinili ztěžujíc sobě v slovích širokých cedule, kteráž jest nám dána od stavu panského a při tom v řeči jste své zavázali, žádajíc nás za rozsudek etc., na to Vám tuto odpověď dáváme: což by nám koli v té věci náleželo učiniti pro lásku a svornost, že bychom v tom práce své nelitovali a nelitujíce, ješto to do nás v skutku znáte; než vajpověď krále J. M., kteráž jest učiněna mezi stavem panským a stavem Vaším, to v sobě ukazuje a zavírá, že J. Kr. M. ten rozsudek sobě pozuostaviti ráčil, aby jej ráčil učiniti s těmi, kteréž jest k té věci k vyslyšení vyslati ráčil. Poněvadž jest nás J. Kr. M. listy svými k té věci k vyslyšení vyslati ráčil a o týchž listech nám poručiti ráčil, abychom v těch ruoznicích stav panský a stav Váš vyslyšeli a vyslyšíce gruntovně všecko rozvážíce a spolu se o to snesouce J. Kr. M. abychom to sepsané se zdáním svým a radii poslali; a J. Kr. M. vyrozumějíce a to u sebe rozvážíce, vedle té výpovědi, kteráž se J. Kr. M. na hradě pražském při odjezdu stala, konec mezi stavem panským a stavem Vaším učiniti ráčí. Potom J. Kr. M. sem na hrad pražský psaní nám učiniti ráčil listem otevřeným, kdež v tom psaní J. Kr. M. nám poručiti ráčil, mohli-li bychom o to, což se těch cerimonií a poctivostí i jiných ruoznic mezi stavem panským a stavem Vaším přátelským jednáním prostředky srovnání učiniti, že bychom J. Kr. M. na tom vděčnů věc učinili. Pakli-by se to tak zjednati nemohlo, tehda abychom se zachovali podle prvního J. Kr. M. rozkázání. Pak toho u sebe povážiti muožete, bychom my mimo vuoli a rozkázání J. Kr. M. vajše se več dávati měli v jaké rozsudky, kterýchž jest sobě J. Kr. M. pozuostaviti ráčil, že nám to nenáleží učiniti, než podle vuole a rozkázání J. Kr. M. hotovi sme se zachovati. Jako ste pak té vuoli a rozkázání J. Kr. M. vyrozuměti mohli z toho psaní, kteréž jest nám J. Kr. M. učiniti ráčil a nás podle psaní toho sem vypraviti, poněvadž to jednání, kteréž sme předsevzali k konci jíti nemuože, pokládáme Vám rok ve 14 hodin zítra v soudné světnici a též sme stavu panskému oznámili. Což se služebníkuov panských dotýče, kterú ste sobě ceduli ztížili, tu sme pánuom poslali; dána jest nám odpověď taková: že na jiném stav panský není než to všecko zachovati, což jest podle řádu a práva tohoto královstvie českého, než chtěl-li by kto svou vuoli proti stavu panskému provozovati, že chtějí s služebníky svými to s rozumem míti, aby s nimi na omylu nestáli.

Item, dotázati se služebníkuov, poněvadž páni nic tomu stavu rytířskému bráti nechtí a odjímati, což by jim spravedlivě náleželo, nežli někteří pod jménem stavu rytířského chtěli by to pánóm pobrati, to což jim spravedlivě přísluší stavu panskému: pak přišlou by k tomu, že by to dále mimo pořad práva zašlo, chtějí-li předce u pánóv svých zuostati, že toho žádáme od nich bez odtahuov věděti.

A protož páni a přátelé naši milí! Známe, že tu nemalá těžkost od nich na Vás se vztahuje, ješto my na jiném nejsme a nebyli sme, než zachovajíce k J. Kr. M. věrnu poddanost, řád a právo abychom také zachovali každému. A protož za to prosíme i věříme, že o nás o žádném toho věřiti nebudete, abychom my toliko samých osob svých co tu obmýšleli, než že při tom stojíme, což nám i Vám spravedlivě stavu rytířskému přísluší a vedle toho bůhdá stanem, milujíce poctivost stavu našeho rytířského, tak jakž jsú a při čem předkové naši i Vaši stáli a žádnu mocí toho jsú před se k dosažení nebrali, ale zachovávajíce věrnu poddanost k králóm, pánóm svým, povolně a trpělivě toho jsú hledali a ještě i my podnes všech těch cest hledáme, abychom toho, což nám spravedlivě přísluší, spravedlivým soudem skrze J. M. Kr. dojíti mohli; neb i to na tento čas, když by nás jaký slušný prostředek potkati mohl, bez posměchu svými nemalými útratami a těžkostmi očekávající rádi bychomto byli učinili a přijali. A protož té naděje do Vás do všech sme, kteříž při paních v službách ste i jiní, že takovým zprávám a cedulem víry nedáte, ale vedle stavu svého při těch potřebách stavu rytířskému náležitých, jako na dobré po všech předcích (sluší), milovníky stavu svého a své poctivosti že zůstanete; neb jací nám sů byli prostředci podáváni, jakž rytířský stav v tomto královstvie od počátku svého jest, nikdy by v takú lehkost nepřišel jako nyní, když by podání pánuov mělo svój pruochod míti, ale žeť jest nás pán Buoh od toho zachovati ráčil! A také kdež dotýčí, že by se stavu našeho nedotýkalo než osob, kdož nahlédne v výpověď krále J. M., kteráž jest zjevná, a v spis od pánóv stavu rytířského podaný "a tak činí mezi stavem rytířským a panským etc." ten to každý pozná, že tak není, by bylo osobní. A protož neračte dáti se v takové věci roztrhati od stavu svého jako věrní Čechové stavu rytířského, neb nemáme o Vás žádné pochybnosti, abyste Vy to měli učiniti, nébrž o tom stavu rytířském, kdež by taková věc došla jich, v zemích k tomuto královstvie příslušejících i také v říši, nevěříme, aby proti stavu svému slúžiti u pánuov proti nám měli a naší spravedlnosti stavu rytířského.