1532. V Suchých dnech postních (po 20. únoru). Orig. v arch. třeboňském.

Jakož jest sněm obecní držán byl na hradě pražském, léta etc. 31, ten pondělí po provodní neděli, i v témž sněmě mezi jinými artikuly tento artikul: což se mincí všelijakých cizích, kteréž do tohoto království sou neseny, dotýče, jest zavřín, aby všecky ty mince zpruobovali, a zač by která proti našim mincím českým stála, aby tak brána byla. Poněvadž lehčejší mince sou nám do země přineseny a naše lepší a vyšší mince z země jest vynesena, i vedle toho předešlého sněmu páni J. M., páni rytířstvo a páni Pražané i jiná města, kteříž sou se o Suchých dnech postních léta etc. 32 na hradě pražském k soudu zemskému sjeli a společné shledání měvše, nemohše se prvé pro ránu boží morovou shledati, v to ve všecko s pilností sou nahlédli a ty věci vyhledali, jakž se níže píše, jak ty mince jedny proti druhým mají brány býti bez škody.

Joachymstálský groš má brán býti, kterýž se tepe v Čechách za široké groše české, za puoltřimecitma groše českého.

Týž groš má brán býti za bílé peníze české, za puolpětmecitmého groše českého.

Týž groš má brán býti za české haléře za šestmecitma grošuov a za pět peněz českých.

Rakouské dvanácterníky, kteréž po 12 krejcařích sou platily, mají brány býti za bílé peníze české po 4 groších a po 6 penězích českých.

Tyž dvanácterníky mají brány býti za haléře české po pěti groších českých a šesterníci rakouští toho polovici platiti mají.

Což se pak pacuov všech dotýče, ty se bráti mají po puoljedenáctu penízi bílém, kteréž sou pak pod ty páce lehčejší, jakéžkoli groše cizí, ty se mají vyptati, jejich rázové mají tištěni býti a v Praze zpruobovány, a zač která mince státi bude, potom aby brána byla.

Což se peněz pasovských dotýče, kteréž dávají ve třech penězích dva, ty aby po jednom penízi bílém brány byly, a kterých dávají čtyry za krejcar, ty aby po haléři českém brány byly.

Co se grošuov mareckých dotýče, ten má brán býti za puolpáta peníze českého.

Co se grošuov slezských dotýče, jedny mají z jedné strany obraz svatého Jana a z druhé strany lva, a druhé z jedné strany orla a z druhé strany oděnce na koni, ty se srovnávají a mají brány býti po pěti penězích českých.

Slezské peníze, na kterýchž jest z jedné strany slovo V. a na druhé straně lev, těch má bráno býti šestnáct za sedm peněz českých.

Druhé slezské peníze, na kterýchž jest z jedné strany koruna a L. R. a z druhé strany lev. těch má bráno býti dvaceti za sedm peněz českých.

Gerlických peněz bráno býti má šestnáct za sedm peněz českých.

Co se grošuov polských i svidnických dotýče, ty mají brány býti po puol třetím penízi českém.

Jestliže by pak jaké jiné mince nové a neznámé, mimo ty svrchu psané mince do této země přineseny byly, o tom mají páni Pražané péči a pilnost míti, aby brány nebyly, léčby prvé zpruobovány byly a tu po čem se uloží, tak aby brány byly.

Takové braní mincí, jakž se nahoře píše, má se počíti ihned ode dne svatého Bartoloměje najprv příštího, aby lidé, kteříž je mají, v tom času jich odbýti mohli.