1531, v neděli první po sv. Trojici (11. června). Tisk v arch. města Kutné Hory.

Svolenie všech stavuo královstvie českého, přijímajících tělo a krev pána Ježíše Krista pod obojí zpuosobou, nynie na sjezdu shromážděni jsúce v Praze první neděli po svaté Trojici léta Páně tisícieho pětistého třidcátého prvního, tento pořádek společně učinili sú:

Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice, jednoho pána Boha našeho všemohúcieho, amen. My páni, rytieřstvo, Pražané a horníci, města královstvie českého, mistři učenie pražského, knězi, správce far pražských a děkanové, všickni stavové přijímající tělo a krev pána spasitele našeho pod obojí zpuosobou z viery, jsúce na sjezdu shromážděni spolu léta Páně tisícieho pětistého XXXI. v neděli prvnie po svaté Trojici tento pořádek a zřízenie jsú společně učinili, a jak v své jednotě a společnosti při podstatných věcech zřiezenost mají držeti, k těmto artikuluom jsou svolili:

Item, jakož jest najprvní artikul rozjímán, kterak by strana naše a s jakým zpuosobem mohla býti ke cti a chvále boží, králi J. M., pánu našemu milostivému k potěšenému pokoji zachována, to ač mnohá jsú rozjímání byla, však poněvadž ten artikul potřebuje pilného uváženie na tento čas do dalšieho opatření, tento artikul tiemto aby opatřen byl: Napřed hned se máme srovnati duchovní světští, kteříž sme v jednotě našie, abychom měli administrátory neb administrátora, a ti nebo ten muži dobrými, poctivými z mistruo a farářuo pražských radu a konsistoř aby osazenou měli, a což nenie dokonáno při tomto artikuli, o tom oni přemýšlovati mají, což by najužitečnějšího býti mohlo ke cti a k chvále boží a strany našie aby vyhledávali; a bud" v té nebo v jiné potřebě nemohli-li by sami čemu postačiti, tehda Pražané jim v tom pomocni aby byli radami svými a jich aby neopouštěli, že jim my stavové toho duověříme, však bez stavuo strany našie nic aby nezavírali a bez povolení.

Item, jestli by pak toho potřeba znamenitá byla, a administrátor nebo administrátorové s konsistoří i Pražané nemohli-li by některé věci sami z sebe dosti učiniti, aby nedostatek při tom nebyl a když by toho potřebu uznali, přidali jsme jim dva z panského stavu a dva z rytieřského, a dožádali jsme, aby takovú práci k sobě přijieti ráčili, urození páni: pan Jan z Vartumberka etc. najvyšší purkrabě pražský a pan Vojtěch z Pernštajna etc., najvyšší hofmistr království českého; urození a stateční rytieři: pan Jan Litoborský z Chlumu, purkrabě kraje hradeckého a pan Jaroslav Brozanský z Vřesovic, aby ty v jistém času obeslali, a to, čehož by sami nemohli dostatečně opatřiti, s nimi radu aby brali; pakli by i ti tomu nemohli postačiti, tehdy k jistému času strana naše aby obeslána byla těmi osobami a Pražany, a tu sjedouce se a potřebu uvážíce, proč by obeslánie bylo. a nerozjíždějíce se, to aby na místě postavili.

Item, poněvadž potřebujeme úřadu kněžského a někdy mládenci dávají se v učení pražské, ale někteří z nás stavu panského a rytieřského tomu překážku činí, že je z učenie berou, toho aby z nás žádný nečinil a jim v tom nepřekážel, než aby se učili, a obrátil-li by se který k duchovnímu úřadu anebo k duostojenství mistrskému k straně naší, toho abychom jemu přáli: pakli by več v jiného vjíti chtěl, mimo to což jest položeno, to učiň s volí pána svého.

Item, jakož z daru božieho mnozí poznavše což pravda jest v zákonu božím, k nám se připojují, a spolu s námi v jednotě naší že státi chtie věrně, ti všickni tak aby přijímáni byli, řád při podstatných věcech viery svaté křesťanské, zúplua jako my stavové strany našie pod obojí způsobou podle zákona Páně držíme, aby držali, a řády poctivé aby zachovávali; a mají-li které kněžstvo pod sebou, ty v konsistoři pražské aby postavili, a konsistoriánové s administrátory na nich pilné zeptánie aby učinili: při podstatných věcech jak držie v zákoně božím založených a jak věří? srovnávají-li se v tom s kněžstvem strany našie podle zákona Páně, tehda ti aby přijati byli; nesrovnali-li by se kteří, to nám straně aby oznámeno bylo, a my v to s duchovními lidmi vkročíce a rozdílu vyrozumějíce, nebylo-li by možné takových k nápravě přivésti, těch abychom se zbavili.

Item, kněží a farářové lidem učenie zdravé vedle zákona božieho aby činili, od bluduo a hříchuo je vedli; jestliže by pak který z kněžstva dal se več mimo pořádek jednoty naší, administrátorové s konsistoři toho aby obeslali a z toho jej aby vyvedli, mimo zvyklý náš pořádek nic aby nezačínal, a byl-li by ten pod kterým pánem, rytieřským člověkem nebo městem, když by se obeslánie stalo, takový žádný toho aby nebránil, ten aby neměl postaven býti; pakli by ho pán neb rytieřský člověk postaviti nechtěl neb ho bránil, buď město nebo obec která, tehda aby sám stál neb stáli a toho se spravil neb spravili, proč jest ho nepostavil. Pakli by nestál anebo nestáli ani na miestě svém poslal, anebo že by kněze slibem nezavázal, aby stál a listem toho že by neoznámil, ale taková svévolnost by proti naší straně ukázal, takového každého máme se všemi obyčeji zbaviti.

Item, žádný pán, rytieřský člověk ani Pražané a města ani která obec toho aby nebránili, aby každý kněz svého statku, což by ho pán Buoh nadělil, neměl jeho odkázati a pryč dáti, komuž by se jemu zdálo a vidělo; pakli by jemu kto překážku v tom činil nebo učinil, o taková věc obeslánie aby se stalo od těch pánuo čtyř k radě administratoróm a konsistoři přidaným, a ti aby to rozvážil a k nápravě přivedli, což se jest tu ublížilo, aby napraveno bylo, tak což se koli tu uzná, na tom aby přestali.

Item, což se souduo konsistořských dotýče, poněvadž z strany naší žádný se jest od toho soudu nikam neodvolával, ještě to na tom aby bylo, od toho soudu žádný z strany naší aby se neodvolával, a my administrátorovi nebo administratoruom a konsistorianuom toho se duověříme, že oni s pilností takové věci opatrovati budou, pamatujíce na své povinnosti. Kdož by se také nevážně při tom soudu měl, a viece z všetečnosti mluvil a ubližoval, nežli by potřeba kázala, a oni to na Pražany vznesli, k tomu svolujem, aby každý takový, jakž by provinění bylo, tak aby trestán byl.

Item, učinil-li by kdo kterému knězi jaká svévolností pych, tak že by jeho zbil nebo jemu statek pobral, sám sobě na něho příčinu výmysle, an o to, jestli jemu co vinen anebo není, souzen nebyl, takový každý aby se utekl k administratoruom a k konsistoři, a ti těm čtyřem osobám z panského a z rytieřského stavu, to aby oznámili; a ti k určitému času sjedouce se, kdo jest taková věc knězi učinil, jeho aby obeslali, a nechtěl-li by ten státi, na J. Kr. M. toho abychom se dožádali hned, J. M. ráčilali by v zemi býti nebo náměstkuo svých nechati, takový od Pražan aby ke čtyřem nedělóm obeslán byl, a v pořádek jiných při takové obeslání aby pojato nebylo, než hned aby bez hojemství odpoviedal, ktož by to koli straně našie učinil, z toho aby práv byl. Než jestliže by co nepořádného pán a kteréž koli povahy kollator strany našie na knězi seznal, to aby na administrátory a konsistoř vznesl, a oni uznali-li by vinu, toho kněze aby trestali; byla-li by veliké viny příčina, aby jeho z té fary vzali a z úřadu kněžského jej aby složili dotud, dokudž by k nápravě nepřišel, a přišel-li by k tomu sám se poznaje, a z pokory toho želel, tehda na faru aby jeho nedávali než k jinému faráři pod správu jeho aby poručili, pokudž by toho uznáno nebylo, že jest fary zase hoden. Než páni, rytieřstvo, Pražané, města ani žádná obec strany našie jim statkuo aby nebrali.

Item, s pilností to aby.opatrováno bylo, ženatých žádných na kněžský úřad aby nepřijímali ani zlopověstných, ale dobrého svědomie i zachovalé lidi a na ně se vyptajíce, těm aby dimissoře dávali. Pakli by kto takový, jakžkoli bez dimissoře kněžského úřadu došel, žádný pán ani rytieřského tavu, Pražané, města ani žádná obec toho aby za kněze nepřijímali, a jestliže by přijali bez podání administrátoruo anebo konsistoriánuo, tehda administrátorové a konsistoriánové takového aby vyzdvihli, a nechtěl-li by ten jeho pustiti, pod kýmž by obyt svuoj měl, též aby jeho ke čtyřem neděluom Pražané obeslali, jakož se svrchu píše, a takový k tomu přiveden byl tiem pořádkem, kdož by to svévolně činil.

Než neprotivil-li by se tomu, aby kněz neměl podán do konsistoře býti a sám aby ho nestavěl, má slibem toho kněze zavázati pod ztracením cti a viery i kněžského jeho úřadu, aby stál, a to po listu aby oznámil, že jest to tak opatřil, aby se postavil. Pakli by toho neučinil a kněze nezavázal ani jeho postavil, ani sám stál a se toho nespravil buď listem anebo osobně, tehda sto kop grošuo českých k straně naší pod obojí způsobou aby pokuty propadl. A tento řád, k kterémuž jsme se svolili, stavóm do markrabstvie moravského našie strany pod obojí aby vydán byl, kteří by zde vuole ve zlém knězi neměli, tam také jich aby netrpěli.

Item, co se dotýče kněžstva, aby žádný fary neujiemal ani se zamlouval bez povolení a podánie administrátora a konsistoře, a kteréhož by kde kněze chtěli vyzdvihnouti jakožto z nepotřebnějšího miesta na potřebné, toho moc aby měli a jiného s volí pána poddacieho aby podali.

Item, což se tohoto našeho společného snesení a zřiezenie všemi třemi stavy s duchovními i mistry učenie pražského dotýče, tak jakž svrchu v těchto artikulích sepsáno a položeno jest, vedle toho tak se máme chovati: napřed zákonem božím máme se spravovati a tyto artikule všickni strany naší mají držeti a je zachovati dotud, dokudž bychom jinak té věci stavové, mistři i kněží, byla-li by potřeba na společném sjezdu strany našie neproměnili, když by ten od nás všech tří stavuo a kněží i mistrao pražských držán byl. A kteříž jsú k nám a k straně našie přistoupili anebo ještě přistoupie, k tomu každému máme se jako sami k sobě zachovati.