251. Artikule sněmovní.

1537, 5. března. Opis v archivu třeboňském.

Tito artikulové na sněmu obecním ode všech stavuov svoleni jsou v přítomnosti krále J. M., kterýž držán byl na hradě pražském v pondělí Oculi, jinak po přenesení svatého Vácslava, léta etc. 37.

Jakož král J. M., pán náš milostivý, ráčil jest na všecky stavy žádost vzložiti, aby J. M. Kr. pomoc učinili proti Turku nepřieteli všeho křesťanstva, pro rozšíření mezí a hranic, aby ten lid J. Kr. M. ráčil obrátiti kdež ráčí, tak aby J. M. Kr. proti témuž nepřieteli, majiec pomoci sobě učiněné, mohl odepřieti i odolati: i na taková J. M. Kr. žádost, na tomto jsou se všickni tři stavové k J. M. Kr. potřebě svolili, že J. M. Kr. za šest měsícův tisíc koní zbrojných a 4.000 pěšího lidu z královstvie českého mezi tiemto časem a svatú Trojicí najprv přieští konečně zjednati a do města Vysokého Mýta aneb do Litomyšle k popisu vyslati mají, také aby jim hned od času popisování služba jich šla a dávána byla. A k tomu také svrchu psaní stavové J. Kr. M. 25.000 kp. gr. českých v pěti měsících na děla a prachy a na jiné válečné potřeby svolili, a těch 25.000 kp. gr. českých v těch pěti měsících vyplniti mají a J. M. Kr. v ruce dáti povinni jsou a to rozdílně, totiž: jednu polovici ve dvú měsících od dnešního dne pořád zběhlých a druhú polovici ve třech měsíciech také pořád zběhlých, však na takový zpuosob a s touto výmienkou, aby J. M. Kr. z lásky a milosti své neráčil býti odporen, aby všecky berně předešle svolené, které jsou i dskami zapsané, z desk propuštěny hned byly, a my také proti tomu, když by sněm obecní potom J. M. Kr. položiti ráčil a pokoj byl a na nás jiné těžkosti nešly a nebyly, chceme na témž sněmě jednati i to obmýšleti, aby v slušných časích J. M. Kr. zámkové a důchodové, kteříž by na vajplatách byli a J. M. Kr. náleželi, zvyplacováni v království českém byli podle možností našich.

Item, což se zámku Brandejsu s jeho přieslušenstviem dotyce, na témž sněmě obecním, když držán bude, máme se panem Kundrátem Krajířem o slušný trh jednati, aby králi J. M. ten zámek Brandýs koupen byl a k jiným zámkuom a duochodům v královstvie jej připojiti, tak aby J. M. Kr. nač chován a držán býti v tomto královstvie mohl.

Item, ve všech krajiech královstvie tohoto sjezdové aby položeni byli ten pondělí po Svátosti najprvé přieštie, a králem J. M. aby ti sjezdové hned rozepsáni byli, aby se každý na ten den, když J. Kr. M. místo položiti ráčí v každém kraji najíti dal, a na kteréž osoby to J. M. Kr. v listu obsílacím vložiti a je jmenovati ráčí, ty se z toho vytahovati nemají a ty listy přiznávací i registra, že k sobě přijímati a potomně na hrad pražský vyšším berníkóm že posílati mají; a ti vyšší berníci, majíc ta registra i listy přiznávací, to rozvažovati mají, co který stav z kolika milionův se jest šacoval rozdílně, a potom složíc sumy summarum, aby to do kraje týmž osobám od J. M. Kr. v krajích voleným vyslali i s tím se vším, což na tisíc kop grošuov českých nebo na sumu vyšší nebo nižší přijde; a ta každá osoba z stavuov bude povinna ten díl sumy z téhož tisíce kop gr. českých nebo vyšší nebo nižší sumy, což na kterúž osobu přijde, do neděle před božím vstoupeniem těmž berníkóm na hrad pražský v moc dáti a položiti jednu polovici, i k tomu má na hrad pražský chce-li která osoba sama s tou berní přijeti anebo poslati, a z toho což která osoba dá té berně z stavuov, že má hned od týchž berníkuov vyšších kvitována býti. A každá ta osoba z stavuov ze všech třie má statek svuoj pozemský šosovní i také který na užitcích i na listech má spravedlivě šacovati, zač by statku svého měl, a listem svým pod pečetí svou přiznati, vezma to k svému svědomí, že jest svuoj statek spravedlivě šacoval. Horníci z pozemských statkuov i z peněz, kteréž na užitcích mají, i také svobodníci, dědinníci, nápravníci též učiniti mají i ti, kteříž platy komorní mají, kopu gr. za 20 kp. gr. počietajiec, i také města, městečka panská i rytířská, i osoby v těch městech a městečkách, kteréž pozemské statky majie i penieze na listech a užitciech, též učiniti majie; též také manové královští i panštie totéž učiniti majie. A což se osob duchovních, buď pod jednu neb pod obojí zpuosobú, totiž: opatuov, prelátuov, proboštuov, převoruov, jeptišek, mistruov, kolegátuov, osadních i těch všech osob, kteréž statky duchovní držie, dotýče, ty také své statky šacovati mají i listy, zač která osoba neb osoby statku majie, se přiznati na své svědomie i z toho statku dáti podle stavuov, však vyberúc tu sumu do toho času na lidech svých; a Pražané a jiná města, což se koli šacunku najde od osob městských, že v registra osoby zejména vepsati mají, což jest se každá osoba obzvláštně jich šacovala též na své svědomí, a při tom list pod pečetí městskou s registry dáti těm osobám, kteréž na to v každém kraji vybrány budu, kteréž statky pozemské majie i městské i také krom peněz hotových a klenotuov.

A kdož by kolivěk na ten sjezd králem J. M. položený nepřijel aneb šacuňku z statku svého těm osobám, kteréž na to voleny budou na ten čas, neposlal a neoznámil, že ty osoby mají na takovú každú osobu položiti sumu peněz slušnú, podle zdání jich s radou těch osob, kteréž se na ten čas sjedou, na statek jeho v čemž by šacován byl; a cožkoli ty osoby uloží na kterúžkoli osobu a toho ta osoba, že by dáti nechtěla, že budu moci ty osoby volené na hradě pražském k každé té osobě, kteráž by té pomoci dáti nechtěla, listem zatykacím přistúpiti anebo s komorníkem pražským v statek se jeho uvázati a na něm toho s škodami a nákladem dobývati a ten držeti a jeho užívati dotud, dokudžby se tomu všemu od té osoby neb osob podle tohoto svolení, což by naň nebo na ně přišlo, dosti nestalo. A když by se tomu od té osoby neb osob dosti stalo, že mají jemu zase statku, v kterýž by se uvázaly, postúpiti bez odpornosti; a Pražané i jiná města též mají učiniti, a kteráž by se osoba jich toho chtěla zpříčiti anebo zepříti, ji k tomu vězením přidržeti mají, aby také dala a tomu dosti učinila.

Item, při tomto jest také svoleno, kteříž koli rozdílně mají z stavuov a osob statky v krajích, v kterýchž koli rozdílně mají, tehda tu, v kterémž kraji sedí, muožou se do toho kraje přiznati, zač těch statkuov všech svých mají.

Item, a jestliže by kdo své vlastní pečeti při sobě neměl, tehda muože se jiného dožádati, aby na místě jeho pečeť svú na svědomie k tomu listu přiznávajícímu přitiskl, sobě beze škody.

Item, ty osoby na zámku pražském od stavuov volené, kdyžby od osob z kraje k tomu volených penieze a sumy zpuosobem svrchu psaným přijaly, tehdy mají z též sumy a z týchž peněz, co se dostane na ten lid jiezdný i pěší v moc dávati tomu hajtmanu, kterýž by k tomu od stavuov zjednán a zvolen byl; a on aby přijímal a lidu jiezdnému i pěšímu zase platil, však předkem králi J. M. na potřeby válečné na těch 25.000 kp. gr. českých svolených má se z toho dáti 13.000 kp. gr. českých, groš český počítajíc na minci drobné za 7 den. českých. A kdož by dával groše široké, zlaté uherské, rýnské i groše jachmtálské, ty mají tak dávány býti, po čem toho času platiti budou.

Item, ode všech tří stavuov má svoleno býti při tomto sněmu, aby dobrého a hodného muže Čecha za hajtmana volili, buď stavu panského nebo rytířského; a ten aby jednal, kdo by chtěli roty vésti, buď z panského, rytířského aneb městského stavu a to jiezdné i pěší, tak aby k tomu času, jakž svrchu jest vyměřeno, postačiti a přihotoviti se mohli; a krále J. M. za to žádati, aby J. M. Kr. téhož hajtmana na vychování slušně službu opatřiti ráčil.

Item, jestliže se za slušné zdáti bude, tehdy ty osoby volené, aby k sobě posluov zemí k tomu královstvie příslušejících povolaly a s nimi jednaly, co jiezdnému a pěšímu na měsíc spravedlivě dáváno býti má, aby s nimi rovnost zachována byla.

Item, kteříž z stavuov v krajích a na zámku pražském na té berni seděti budu, ti jak mají při tom opatřeni býti, to aby se od stavuov uvážilo; a ti berníci povinni budu, kteříž na hradě pražském sumy peněžité k sobě přijmou, těmto osobám A, B, C, D, E, kteréž od stavuov k tomu zvoleny budou, počet řádný, co těch sum a peněz od kohož kolivěk k sobě příjmú a zase komu vydají na tu potřebu válečnů, učiniti, když jim den od těch osob volených položen bude.

Item, také na tom jsou se všickni tři stavové svolili, což se ručnic dotýče, kteréž jsou byly sněmem předešlým zapovědíny, aby s nimi nejezdili ani nechodili, ty se na tento zpuosob a těm toliko osobám propouštějí, kteréž by v této potřebě táhnuti a sobě je jednati i opravovati dáti měly, a to od dnešního dne za šest měsícuov pořád zběhlých, a ty osoby a drábové, kterýmž se ty ručnice propouštějí, nemají s nimi po žádných myslivostech v království českém choditi ani jezditi.

Item, což se pak stavuov panského, rytířského i městského dotýče, kteříž na statcích pozemských mají, že se těm také ty ručnice propouštějí na tento zpuosob: aby každý z stavuov těch ručnic na svých gruntech toliko strany myslivosti tu svobodu měl užívati a s nimi dáti choditi myslivcóm a služebníkem svým po týchž gruntích svých, a těm myslivcóm aneb služebníkem, že každý pán jeho má jim list dáti pod sekretem svým; než jestliže by kdo na cizích gruntech s ručnicí postižen byl a jemu nebylo dopuštěno od toho pána, číž sou grantové a neměl takového listu, že toho při předešlé pokutě se zuostavuje.

Item, což se berně předešle svolené dotýče, kterúž J. Kr. M. odpustiti má: kteříž koli berníci na hradě pražském jakožto pan Jan z Donína a Heřman Sedlecký od Dubu a Jakub Fikar z Vratu jsou ji k sobě přijímali od kterýchž koli osob z stavuov, ti aby se k těm pánóm berníkóm vyšším na hrad pražský našli a tu berni s sebú přinesli a jim ji v moc dali a z toho počet učinili, a co by jim za jich práci přišlo, potud pokudžby za spravedlivé uznáno bylo těmi vyššími berníky, to aby sobě vyrazili a ostatek těch sum peněžitých, kdo jsou je dali, aby jim zase navráceny byly aneb vyraženy na této pomoci svolené.

Item, což se pak předešlé pomoci dotýče proti Turkóm, kteráž k Vídni pro obranu markrabství moravského a arciknížetství rakouského svolena byla, ti, kteříž jsú ta vedle šacuňku a uložení k tomu nevyslali a té pomoci neučinili, to aby skrze ty vyšší berníky vyhledáno bylo; což jsou kolivěk pozuostali, to aby stavuom na tento čas k této pomoci na penězích dali a vyplnili pod pokutami těmi, tím sněmem předešlým uloženými.

Item, a toto naše svolení, o kteréž jsme se svolili, má býti bez ujmy svobodám toho královstvie i každému jednomu stavu bez ujmy jeho spravedlnosti, kteréž jsme na tento čas z své svobodné vuole učinili.

Item, jakož jest pan Hanuš Pflug z Rabštejna a na Bečově, najvyšší kanclíř královstvie českého, na J. M. Kr. i na všecky tři stavy královstvie českého vznesl, kterak by jemu zámek Tachov z gruntu vyhořeti měl, žádaje, aby na týž zámek Tachov zase na stavení do 1500 kp. gr. českých vynaložiti mohl; i poněvadž jest zámek pomezní a z dopuštění božieho taková se příhoda stala, že J. M. Kr. i všickni tři stavové královstvie českého témuž panu Hanušovi Pflugovi své povolení dávati ráčí, tak aby jemu ta suma těch 1500 kp. gr. českých k první sumě na témž stavení připsána byla, a on pan Hanuš Pflug má těch 1500 kp. gr. českých na týž zámek Tachov k dostavení vynaložiti, a když by týž zámek Tachov zase k výplatě přišel, že jemu panu Hanušovi Pflugovi těch 1500 kp. gr. českých i s první sumu má zase dáti se a zaplatiti.

Item, na tomto také jsou se všichni tři stavové svolili, což se vyšších berníkuov, kteříž by na hradě pražském na též berni seděti a ji přijímati měli, dotýče, i také těch osob, kteréž by po krajích byly a k sobě listy přiznávací i registra přijímaly, že ten žádný, na kohož by to koli J. M. Kr. vzložiti ráčil, nemá tomu býti odporen. A to Cechy... s radou královstvie českého.

Item, což se dotýče některých artikuluov, o kteréž by se ještě jednati mělo. totižto o mincí opatření, aby ta zlehčena nebyla, než aby v svém zrnu zuostala.

Item, což se drahot a překupování dotýče.

Item, o silnice na vodách i na zemi.

Item, o soud komorní a dvorský, kdy by a na které časy držány býti měly.

Item, o privilegia, aby dovezena byla na Karlštýn.

Item, o čeledi a o poválečích.

Item, aby měď v Čechách zagrována byla a stříbro aby v Čechách zuostávalo.

Item, o vkračování mezí královstvie českého i jiných zemí k tomu příslušejících


[Až sem opis z archivu třeboňského, ostatní část z MS. v knihovně knížete Jiř. z Lobkovic v Praze].

Item, o láduňky.

Item, o napravování práv některých artikulův.

Item, o lidské spravedlnosti a dluhy, kteříž při J. Kr. M. mají i jinde.

Item, cizozemci aby po všech koní, dobytkův, obilí ani jiných věcí nepřekupovali, což by ven z země hnáti a vézti chtěli.

Ti všickni artikulové mocí sněmu tohoto odkládají se na takový způsob: poněvadž jsou na to osoby volené, mají se sjeti a počíti mezi tímto časem a Suchými dny letničními nejprve příštími, kdy by J. Kr. M. těm osobám všem voleným den jmenovati ráčil, při přítomnosti J. M. Kr. a z vůle J. M., a to všecko s pilností rozvážiti, poněvadž jsou to artikulové znamenitě potřební tomuto království. A když je na místě a na konci postaví, tehdy moc těm osobám k tomu voleným mocí sněmu tohoto se dává, aby ve dsky zemské vloženy a vepsány byly.

Item, tyto osoby jsou vybrány k zavření svrchu psaných všech artikulův na místě všeho sněmu: napřed z stavu panského a rytířského: všichni páni ouředníci zemští a soudce, a osoby z obce stavu panského a rytířského, kteréž zejtra bohdá při J. M. Kr. zůstanou, mají voliti a jmenovati a králi J. M. ty osoby oznámiti, kteréby J. M. Kr. obeslati ráčila k času, o kterýž s J. M. Kr. zůstanu; a Pražané a jiná města, ti mají také z sebe deset nebo patnáct osob voliti.




Přihlásit/registrovat se do ISP