NA HRADĚ PRAŽSKÉM 1538, 4. ledna. MS. v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.

Ferdinand z boží milosti etc. Urozeným, statečným, slovutným, poctivým, opatrným pánům, rytířům, vladykám, Pražanům, městům i jiným všem obyvatelům kraje N., věrným milým, milost naši královskou a všecko dobré vzkazujem. Věrní milí! Jakož Vás tejno není, z kterých znamenitých a důležitých příčin času minulého z království českého výjezd náš vzíti a k království uherskému pomezí nepřátelskému přiležejícímu, znajíc toho nejednu potřebu býti, obrátiti se a dohlídnouti sme ráčili, chtíc všechno to při lidu našem válečném a poddaných našich opatřiti i obmysliti, co by nám a poddaným našim i všemu křesťanstvu k užitečnému dobrému sloužiti a prospěšné býti mohlo; kdež pak v tom ve všem prací, bedlivostí, důkladem a osobní pilností naší nic jest nescházelo, než to všecko, co sme dobrého a prospěšného poddaným i křesťanstvu užitečného znáti ráčili, podle najvyšší možnosti naší nic v tom nelitujíc, činili a obmejšleli.

Ale poněvadž pro hříchy lidské z dopuštění pána Boha všemohoucího mimo naději a všecken oumysl náš jinače a nešťastně se jest lidu našemu v slovanské zemi zběhlo a stalo, majíc nad tím nemalou nýbrž velikou lítost i těžkost, pokudž ta vůle J. Sv. M. byla, to změniti a nám k nápravě nynějšího času přivésti dobře možné není; avšak proto předmejšlejíce i s povinností opatřujíce, kterak bychom královské země i poddané naše těchto nebezpečných časův před škodami, vjezdy, vpády a dalšími od nepřátel svaté víry křesťanské i jiných záhubami zachovati mohli, znáti ráčíme, dvojí věci k takovému opatření potřebné býti, předkem: jsúc napomenuti a prošeni z království uherského i z jiných dědičných zemí od poddaných našich věrných milých o společné s jinými královstvími, zeměmi a poddanými našimi shledání, při kterémž by o obranu proti Turku jednati se mohlo, a spolu znajíc že jednokaždé království a země sama takovému ukrutnému nepříteli bez pomoci pána Boha a jiných zemí odepříti ani odolati nemůže, o společnou pomoc snésti se a tím dostatečněji nepřátelům víry křesťanské odepříti a před nimi sobě pokoj zpuosobiti i meze a hranice rozšířiti mohli, a druhé, také zatím nežli by to obecní, království a zemí našich snesení a vojska společného bez nedostatku proti nepřátelům vypravení postačiti a dostatečně se naříditi mohlo, aby pomoc pro obranu a opatření pomezí nepřátelům příležících obmyšlena, učiněna a dána byla; neb bez toho náklad, kterýž znamenitý bez přestání činiti a služebné jak jízdné tak pěší v mnoha tisících držeti ráčíme, pro mnohá a ustavičná vydání déle snášeti nám možné není. Protož abychom ty dva artikule svrchu psané i jiné, což by nám i Vám i zemím našim k dobrému uznáno bylo, na místě postavili a osoby také k takovému společnému z království a zemí našich o dostatečnou, užitečnou a trvalou pomoc proti Turku jednání od stavův království českého voleny a spolu s mocí vydány byly, a zatím pro obranu pomezí také slušná a snesitelná pomoc se obmyslila, sněm obecní, nemohúc, ač bychom byli rádi pro uvarování práce a outrat lidských, toho pominouti, na den sv. Vincence nejprv příštího v království českém na hrad pražský položiti sme ráčili a tímto listem naším pokládáme, poroučejíc všem i jednomu každému z Vás, abyste se na den svatého Vincenciusa do Prahy sjeli a hned na zejtří na hradě pražském tím raněji k jednání sněmovnímu se sešli, a před osobu naší královskou najíti se dali, a předložení, kteréž Vám při tom času učiniti a oznámiti ráčíme, slyšeli, jinač nečiníc. Jestli by pak někteří na ten sněm nepřijeli a doma zůstali, kdež té naděje býti neráčíme, proto nicméně ti, kteří se sjedu, jednati a s námi podle starobylého obyčeje zavírati moc míti a jiní tomu dosti činiti povinni budou. Než z měst našich, což se poslův vypravení dotýče, poroučíme, aby s plnou mocí, vědouc oč se jednati má, posly své vypravili, neb ty věci spěšného jednání potřebují. Kdež znajíc jistou vůli naši a potřebu všeho křesťanstva i Vás samých býti, tak se zachovejte.

Dán na hradě pražském v pátek před svatými Třemi králi léta 1538 a království našich římského sedmého a jiných dvanáctého.