260. Jednání a odpověď stavův království českého na vznešení královské.
MS. v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.
Jakož V. M. Kr. ráčila jest na nás na všecky tři stavy království tohoto vznášeti a oznamovati, jakou předkem péči otcovskou, bedlivou a pilnou V. M. Kr. ráčila jest míti, a v prvním artikuli toho sněmu V. Kr. M. obšírně a důležitě ráčila jest dotknuti, že pomoci u všech vrchností a potentátův ráčí žádati i také při nich jednati, aby spomoženo tomu křesťanstvu býti mohlo, kteréž již pod mocí ukrutného nepřítele všeho křesťanstva tureckého císaře jest, jakož pak ten artikul sepsaný a nám podaný dostatečně to v sobě obsahuje a zavírá.
Kdež předkem V. Kr. M. z takového pilného a bedlivého pečování děkujeme a což by nám v tom za možné bylo učiniti, V. Kr. M. jak sme se snesli, oznamujem. Poněvadž jest se moc turecká znamenitě rozmohla, že císař turecký netoliko některá království křesťanská opanoval jest, ale některá i pohanská, a protož jemu odpírati a na něho do jeho zemí táhnouti bez veliké a znamenité moci není bezpečné a jednomu i dvěma královstvím křesťanským, jakž se tomu rozumí, nesnadné: než kdyby V. Kr. M. pánu našemu milostivému skutečnou a znamenitou pomoc učinili otec svatý papež, císař římský, J. M. král francský, jiní králové křesťanští, též kurfiršti duchovní i světští i jiná knížata a všecka říše římská, a my to v skutku poznali a V. M. Kr. ráčila nám o to obecní sněm položiti, také my, pokudž bychom slušně mohli a nám náleželo, s jinými zeměmi k království českému příslušejícími, rádi bychom se o to snésti chtěli a tak se zachovali i činili jakž dobrým křesťanům náleží.
Kdež V. M. Kr. ráčila jest artikul druhý tohoto sněmu položiti a připomenutí učiniti, kterak při obecném sněmu minulém na nás na stavy o společném shledání s zeměmi a knížetstvími V. M. Kr. dědičnými vznášeno bylo, a co by mělo při tom shledání a společném sjetí jednáno býti týž artikul to v sobě světle ukazuje: i milostivý králi! my tomu odporni nejsme, aby poslové od stavův království tohoto neměli s V. Kr. M. zeměmi, knížetstvími dědičnými se sjeti v místě příležitém, však ty posly vyslati chceme, aby vyrozuměli, jaká žádost a potřeba těch zemí jest, a ti poslové tomu vyrozumějíce, v to aby se nedávali, aby co jednati a zavírati měli, než vyslyšíce a vyrozumějíce jich potřebu a vznešení, aby se zase navrátili a stavům tohoto království na obecném sněmu to, což by na ně vzneseno bylo, oznámili.
A z těch poslův stavové vyrozumějíce potřebám a všem příčinám, oč by tu naše snesení bylo, to abychom V. Kr. M. oznámili a odpověď dali.
Také to poselství mělo-li by býti a osoby, kteréž by vyslány byly, aby je opatřili a vypravili na náklad z té berně, kteráž nyní dobírati se má, pakli by se V. M. Kr. zdálo při sněmu obecním budoucím z těch zemí dědičných i také zemí jiných k tomuto království příslušejících, což by tu potřebného vznášeti chtěli, obeslati, to buď a stůj při vůli V. Kr. M.
Jakož V. Kr. M. ráčila jest žádati, aby se cesty obmyslily a ostatek sumy berně svolené a nedodalé, aby ještě dodána a vybrána byla a V. Kr. M. v moc položena k doplacení těm služebníkům, kteří se navrátili aneb ještě z Turek vrátí, což by jim spravedlivě zůstalo, a k tomu božskému a křesťanskému skutku a předsevzetí aby obrácena byla, že V. M. Kr. hranice a pomezní místa jiným válečným lidem osaditi a opatřiti ráčí etc. jakož ta žádost V. Kr. M. v širších slovech v tom artikuli položena jest: i na tom se stavové všichni snesli, rozvažujíce V. M. Kr. důležité potřeby a velikou práci, pilnost i bedlivost, že V. M. Kr. netoliko pod V. Kr. M. mocí své panství opatrovati ráčí, ale i všeckno křesťanstvo, k tomu my, jakožto V. Kr. M. věrní poddaní vůli dáváme, aby ta berně, kteréž jest jmenovitě 22 tisíc kp. gr. pražských českých a králové J. M. 2 tisíce kp. gr. českých, páni berníci aby dali a což by se koliv výše této pomoci a berně na komž koli vyhledalo a najíti mohlo, to též J. M. Kr. v ruce dáno býti má, kromě z toho pánům berníkům za práci zaplaceno býti má i také písařům, poslům a na jiné potřeby což by se vynaložilo.
A J. M. Kr. za to prosíme, aby od toho času až do Středopostí nejprv příštího příročí lidem se propůjčilo, aby což mají vyplniti a dodati, v tom se opatřiti mohli.
Pakli by kdo to obmeškal a do toho času nedal a nevyplnil, aby se páni berníci k takovému každému tak zachovali, jakž o dobývání berně této jest nařízeno.
A také V. Kr. M. všichni stavové prosí, kteřížkoli vězňové jsou, a jakož se ohlašuje: Petr, syn Petra Holice (?) z Jičiněvsi, že by jemu spomoženo býti mohlo, i mohloliby jemu i jiným spomoženo býti, aby se V. M. Kr. k tomu a k takovému vězni i všem jiným, kteříž by se z toho království optati mohli, milostivě nachýliti a jim z vězení pomoci ráčila.
Což se concilium dotýče, poněvadž strana pod obojí způsobou V. Kr. M. svůj úmysl jsou oznámili a na ten artikul odpověď dali, také strana pod jednu způsobú odpověď V. M. Kr. dáti chtějí.
Kdež V. M. Kr. zmínku v artikuli čtvrtém o napravování práva učiniti ráčila, na tom sme se stavové snesli: to což prvním sněmem jest zavříno, v celosti zůstati má na takový způsob, poněvadž V. Kr. M. stavům povolení své milostivě dáti ste ráčili, kteříž artikulové o napravení práva na konci postaveni nejsou a napravovati se mají, i také o jiné artikule podle předešlého sněmu poznamenané, aby sjezdové po krajích v jistém času býti mohli, a tu osoby k takovému napravování práva i výš dotčených artikulův aby voleny, vybrány i vyslány k V. M. Kr. a k osobám prvé voleným, pokudž by se čas od V. M. Kr. uložil, byly. Než co se stavu panského dotýče, kteříž by koli k tomu času přijeli, ti všickni při tom napravování při osobách prvnějších býti mají a mohou.
A to mezi tímto časem a Suchými dny letničními nejprv příštími, aby se to vykonalo. A ti artikulové, kteříž ještě v dsky nejsou vloženi, aby rozváženi byli., jestliže by co na odporu při kterém bylo, V. Kr. M. v tom aby prostředkovati ráčila, tak aby se to napravování, na čemžby se snesli, zavříti i na konci postaviti a v dsky zemské vložiti mohlo.
Jakož V. M. Kr. ráčila jest naposledy i to položiti, bylili by jací rozdílové a rozepře mezi stavy nebo v stavích mezi osobami, že V. Kr. M. ráčí to srovnati: jest k V. Kr. M. naše žádost, aby se tak stalo, kteříž koli jsou rozdílové mezi stavy, abyste je V. Kr. M. na jistém času na konci a místě milostivě postaviti ráčili.
Všickni tři stavové království českého na tomto sněmu ráčili jsú povolení dáti panu Šebestianovi z Veitmile na Chomútově, aby směniti mohl od hradu mostského půl vsi Polerad a ves Kamennú Vodu, kteráž k mostskému hradu a k království přísluší a na to místo jinými směniti, jakožto Sušany, a což by se tu nedostalo v jeho všech dědičných.
A kdyžby kolivěk hrad mostecký od něho a dědicův jeho k vejplatě přišel, na to místo zase postúpiti má tolikéž platův, beze všeho umenšení, což polovice v Poleradech a v Kamenné Vodě na tento čas jest, k témuž hradu mostskému, a ty jemu a dědicům jeho dědičně zůstati mají; a J. M. ráčí hned mocí tohoto sněmu na to jisté osoby, totiž pana Jana Zajíce z Hazmburku na Budyni, pana Jana z Lobkovic na Bílině z pánův, pana Karla Dubanského z Duban na Liběšicích, pana Volfa z Vřesovic na Doubravské Hoře z vladyk vyslati, kteříž takovou věc ohledati mají.
Též všickni tři stavové království českého ráčili jsú své povolení dáti, aby manství v Lipovicích k zámku Karlštejnu příslušející, jak se směna stala s Výskem, kterýž toho prvé v držení byl s Janem z Vítence, (?) za jiné grunty od Tachlovic směněno bylo. A k ohledání takové směny ráčili z sebe pana Mikuláše z Říčan na Hořovicích z pánův a Jindřicha Karla z Vranova z vladyk vydati, aby podle purkrabí karlštejnského na to vyjeli, takovou směnu ohledali a podle spravedlnosti na místě postavili.
Kdež jest pan Volf mladší z Krajku stavův království českého žádal, aby povolení své dali, aby na opravu zámku Točníka do 500 kp. grošův pražských českých naložiti mohl: uzavřevše to všichni tři stavové, že ten zámek opravy znamenité potřebuje, k tomu jsou své povolení dáti ráčili, aby J. M. Kr. ráčila do 500 kp. grošův pražských českých na tom zboží a panství jemu Volfovi připsati, a kdykolivěk on Volf tu sumu 500 kp. grošův pražských českých vynaloží, to pořádným počtem před těmi, kterýmž se poručí, ukázati má.