MS. v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.

Tito artikulové na sněmu obecném ode všech stavův svoleni jsou v přítomnosti krále J. M., kterýž držán byl na hradě pražském v pondělí po provodní neděli, jinak před svatým Filipem a Jakubem apoštoly božími (29. dubna) léta božího 1538.

1.

Z toho a takového J. M. Kr. napomenutí, kdež J. M. Kr. všem třem stavům oznámiti ráčil, že by turecký císař osobně s mocí svou na království uherské táhl, na tom jsme se stavové snesli, aby takové moci jeho odepříno býti mohlo že toho učiniti chceme: kdo má statku za 2000 kp. gr. česk., aby jednoho jízdného zbrojného aneb místo takového jízdného tři pěší dal, a tak aby se v tom rovnost zachovala podle velikosti a malosti statkův, tak jakž jest předešle podle první berně statek svůj jeden každý šacoval, i ti, kteříž peníze na listech a úrocích mají a jestliže jest co komu statku v tomto času jakkoli přibylo aneb ubylo, ten kdož statku více má více daj a kdož méně má méně daj, a to při sjezdích krajských aby se vyhledalo.

2.

Item, co se dotýče všech duchovních, prelátův buď opatův aneb jiných klášterův, mistrův, kollegiatův, kteříž jakéžkoli platy a důchody mají, též manův, svobodníkův, dědiníkův a nápravníkův, ti všickni podle předešlého sněmu a přiznání z statkův povinni jsou totéž učiniti a dáti.

3.

Item, nejprve hotovost od tohoto pondělí nejprv příštího ve 3 nedělích pořád zběhlých od jednoho každého podle statku jeho, aby způsobena a nařízena byla, a taková hotovost, co by se jí koli nařídilo, má obrácena býti proti moci turecké byla-li by toho potřeba a ne jinam, a takový lid za 4 měsíce držán od stavův království tohoto býti má; a byla-li by toho tam ta potřeba další uznána, aby i za pátý měsíc jim služba připověděna a dána byla; pakli by Turek neb moci jeho preč utahovaly, tehda ten lid z království tohoto vyslaný jinam nemá obrácen býti, nežli zase svobodně puštěn býti má.

Než jestliže by ty všecky pomoci společně za dobré a užitečné uznaly a uvážily, proti Turku předce táhnouti a jemu škoditi že by se mělo, tehdy týž lid z království toho vyslaný aby s těmi pomocmi předce táhl na ten způsob, jakž se jim služba připovídá. Jestliže by pak papež otec svatý, yelebnost císařská, Benátčané a jiní křesťanští páni a z říše znamenitá a skutečnu pomoc učinili proti nadepsané moci turecké, tehdy my z této hotovosti nařízené také týž lid vypraviti máme, anebo jestliže by potřebovaly toho země k království tomuto příslušející, též také lid obrátiti máme pro obranu jich, pakli by se oni nehýbali a toho nepotřebovali, také tím lidem hýbáno býti nemá.

A pro nařízení takové hotovosti společně stavové žádati máme, aby J. M. Kr. ráčil nám sjezdův po krajích dopustiti, neb by se jinak bez takových sjezdův i prospěšnější a snadnější takového lidu vypravení naříditi nemohlo, a ti sjezdové v krajích aby byli držáni od tohoto pondělí ve dvou nedělích pořád zběhlých, to jest ten pondělí po sv. Urbanu; J. M. Kr. aby takové sjezdy bez meškání a prodlévání rozepsati rozkázati ráčil a oč jsou se stavové na tomto sněmu snesli, aby ty artikule při týchž listech, kteréž se od J. M. Kr. po krajích rozpisovati budou, též rozpisovány byly, aby o takovém zůstání a svolení všickni vědomost měli, neb na těch sjezdích tu se rovnati mají tak podle velikosti statkův, aby ten počet lidu od jednoho každého, rovnosti v tom zachovaje, vypraven byl.

4.

Item, každý k tomu tažení má lidi buď jízdné neb pěší zjednati a chtěl-li by hejtmanu krajskému, kterýž by z kraje ty lidi vedl, místo jízdných anebo pěších peníze dáti a ten by chtěl na ně lidi hodné k takové potřebě zjednati, toho vůli každý bude míti aneb jak se komu vidí nejlépe sám to opatřiti, aby jim bez zadržování placeno bylo, a to všecko aby pro dobré J. M. Kr. a pro obranu zemí k tomuto království příslušejících a náležejících i tohoto království skutečně se J. M. Kr. vyplnilo a vykonalo pod pokutou tou, o kterouž by se stavové snesli.

5.

Item, o hejtmana nejvyššího polního, kterýž by ten všecken lid pod správou svou měl, aby se stavové snesli a ten aby byl Čech.

6.

Item, jakož jsme svolili ze 2000 kp. gr. česk. jednoho jízdného neb tři pěší dáti, i kdož by koli ke 20 (?) pěším aneb k desíti jízdným vůz vypravil, to má z toho nákladu a šacuňku jíti, co se z 2000 kp. gr. česk. na jízdné neb pěší sumy dostane, tak jakž za obyčej jest, aby toliko služba dána na zadní koně byla jako na jízdné koně.

7.

Item, kdožkoli mají statky po krajích rozdílně, ten každý v tom kraji, v kterémž sedí, z těch ze všech statkův, tak jakž prvé bývalo jízdné aneb pěší aby vypravil aneb hejtmanu krajskému na ty lidi peníze aby dal. A jestliže by taková nadepsaná potřeba toho léta pominula, tehdy dále takovým naším svolením povinni býti nemáme.

8.

Což tuto J. M. Kr. z lásky a z své dobré a svobodné vůle a ne z povinnosti činíme aneb činili jsme, za to J. M. Kr. prosíme, aby nám na to list dáti ráčil, že to býti má nám i tomuto království bez ujmy právům a svobodám našim nyní i na časy budoucí.

9.

Za pana hejtmana polního z stavu panského tyto osoby se jmenují, aby z nich jeden k témuž hejtmanství volen byl:

Z stavu pánův z rytířstva tyto osoby:

10.

Kdož by koli buď z stavu panského neb z stavu pánův z rytířstva z výš psaných osob k sobě to hejtmanství polní přijal, s tím aby se hned o službu jednalo skrze osobu nejvyššího pana hofmistra aneb kdož by byl místo páně držící s radou, kterouž by na ten čas při sobě pan hofmistr aneb místo jeho držící bud! z soudu zemského aneb z soudu komorního měl; a Pražané všech měst pražských po jedné osobě ku panu hofmistru a radám svrchu jmenovaným přidati mají.

11.

Item, též také s těmi rotmejstry, kteříž by lid z kraje vedli jízdný i pěší, s těmi též také pan hofmistr jednati má aneb místo páně držící s touž radou, což by se kterému z kterého kraje dáti mělo služby; a takový každý rotmistr maje sobě počet lidí v kraji uložený vedle šacuňkův statkův, povinen bude a má k sobě ty lidi v poručení, opatrování přijíti a chtěl-li by kdo vedle šacuňku na lidi naň uložené peníze dáti, též také povinen jest je k sobě přijíti a na ně lidi zjednati aneb na svou službu obrátiti. A jestliže by se pak to trefilo, že by ta potřeba dříve těch čtyř měsícův minula, tehdy což by výše nad tu službu a vydání služebným až zase na pomezí české za ním zůstalo, přijeda domů má z toho počet pořádný v každém kraji před hejtmany učiniti a to zase navrátiti. A též také i tomu jaká se služba dáti má, kdož vozy klásti ve vojště má.

12.

Item, na kůň jednomu jízdnému 12 zlatých rejnských na měsíc dáno býti má a zlatý za 24 grošův českých počítajíc.

13.

Item, pěšímu na měsíc 4 zlaté rejnské dáno býti má.

14.

Item, kdo by se svým počtem, kdyby k tažení přišlo, pohotově nebyl a podle oznámení na místo jisté uložené se do třetího dne najíti nedal aneb ten počet lidí, který by na něj přišel, nepostavil k mustruňku aneb sumy peněz, co by se na týž lid naň uložený dostalo, hejtmanům neb rotmistrům nedal, tehdy má pokuty propadnouti tolikéž ještě jednou toho, co se na něj dostalo té vší pomoci z jeho statku dáti, a toho na něm hned bez odtahův hejtmane krajští v tom kraji dobývati mají a s jedním komorníkem pražským v statek se uvázati a dotud držeti, dokudž by té pomoci se všemi škodami i s náklady zase nedal. Pakli by kdo na dědinách svobodných neměl, než na listech toliko a na penězích a úrocích, na takového list zatykači vzíti mají hejtmane a jim vydán býti má, a takový vazbou aby k tomu přidržán byl, aby tu pomoc s pokutou i se všemi škodami dal, a takové pokuty i s tou pomocí mají na lid služebný a k té potřebě obráceny býti.

15.

Nejprve J. M. Kr. za to prositi, aby nám ráčil to potvrzení všech svobod tohoto království, kteréž od císaře J. M. zjednati ráčil, milostivě dáti, aby při jiných privilejích položeno a chováno bylo; i také ten majestát, kterýž ráčil zjednati, co se dotyce přijímání léna jakožto král český, poněvadž J. M. Kr. stavům oznámiti ráčil, že jest to od císaře zjednati a v své moci míti ráčí, vzhlédnouc J. M. Kr. na ty volné služby, kteréž jsme J. M. Kr. činili a činíme.

16.

Item, co se mince české dotýče, J. M. Kr. za to aby prošen byl, taková mince aby v tomto království zase vyzdvižena byla, tak jakž dsky o tom šíře ukazují, a jiným prostředkem taková věc nemůž napravena býti, léčby J. M. Kr. ráčil minci spraviti, pakli by J. M. Kr. pro toto zaneprázdnění práce k tomu prázdnosti míti neráčil, aby takovou věc pánům úředníkům a soudcům zemským a radám J. M. Kr. z soudu komorního v království českém poručiti ráčil. A když by taková potřeba přišla k rozvažování, mají osoby z měst pražských k tomu voleny a vydány býti, aby takovou potřebnou věc a všemu království užitečnou opatřily a na konci ji postavily, aby všickni obyvatelé království tohoto více v těch těžkostech pro nedostatek mince nebyli a těch škod dále nenesli. A pokudžby koli pány ouředníky a soudci zemskými a radami svrchu psanými v království českém ta potřeba o minci zřízena byla, v to jiný žádný aby se nevkládal a překážky nečinil; a pokudžby se takový pořádek o minci nařídil, (?) za to J. M. Kr. prosíme, aby z jeho království, dědičných zemí, jakž nám a jakou minci po čem dávají, aby ji též zas také od nás brali, aby o tom J. M. Kr. těm zemím poručiti ráčil bez prodlení.

17.

Item, pro zdělání a rozmnožení mince, v Praze měna, jakž od starodávna bývalo, aby byla a k té měně ze všech hor, kdež se stříbra dělají a kdež se mincuje, aby stříbra prodávali; a pokudž nahoře dotčenými pány ouředníky a soudci zemskými podle každého spravedlnosti a frystuňku uváženo bude, tak se jednomu každému platiti má.

18.

Item, co se mědi dotýče, kteráž ven z země jde, ta aby v zemi zagrována byla a zůstávala, tak jakž o tom předešle sněmem zapsáno jest, a co by se stříbra z té mědi nacházelo, to aby se také v té zemi zmincovalo; též páni ouředníci a soudci zemští svrchu psaní mají to rozvážiti a opatřiti, jakby ta věc předsevzata býti měla a to bez prodlévání.

19.

Item, za to všichni tři stavové J. M. Kr. žádáme, co se dotýče ujímání mezí království tohoto, aby to na konci a místě postaveno bylo beze všech odtahův, poněvadž se toho vždy čím dále více přičiňuje a ukracuje a tohoto království ujímá, aby to též J. M. Kr. ouředníkům a soudcům zemským poručiti ráčil, čehož předešle na konci postaveno není, aby to postaveno bylo.

20.

Item, co se kláštera valdsaského dotýče, aby to J. M. Kr. na konci a místě postaviti ráčil, aby zase k této koruně připojen byl, tak jakž to předešle k tomuto království s jeho příslušenstvím náleželo, i také ty majestáty a listy, kteréž jest J. M. Kr. Kašpar z Strojetic dal na týž klášter s jeho příslušenstvím svědčící, zase ráčil rozkázati dáti, aby takové listy a majestáty při privilejích zase položeny byly, k tomu také jiné listy, kteréž potřebný jsou, tohoto království od téhož Kašpara J. M. Kr. dány jsú, aby též položeny a navráceny byly.

21.

Item, co se dotýče drahot, láduňkův a silnic všech na vodách, na zemi, za to J. M. Kr. žádáme, jakž ti artikulové k rozvážení podle artikulů o napravování práva předešlým sněmem podáni jsou, aby bez prodlení a odtahův k napravení a konci přivedeni býti mohli, poněvadž se obávati jest, že by to k vykonání podle předešlého od J. M. Kr. uložení sněmu, který při času sv. Vincence držán byl, přijíti nemohlo; také J. M. Kr. za to prosíme, kteréž těžkosti které osoby nesou, nemohouce svých spravedlností dosáhnouti a jich spravedlivě užiti, aby J. M. Kr. tak, jakž jsme i prvé k J. M, Kr. o ně se přimlúvali, každého ráčil milostivě a spravedlivě opatřiti, tak aby každý z nich neprůtažně k své spravedlnosti přijíti mohl.