308. Vznešení královské na sněm, l. 1543, 30. dubna.

MS. v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.

Předložení sněmovní, kteréž se stalo na hradě pražském u přítomnosti J. M. Kr. v pondělí den sv. Filipa a Jakuba, apoštolův božích.

J. M. římský, uherský, český etc. král, pán náš nejmilostivější, ráčil jest z odpovědi stavův království českého na minulém sněmu obecním J. M. poslům dané vyrozuměti, na čemž jsou se na instrukcí a předložení J. M. Kr. strany pomoci proti nepříteli všeho křesťanstva Turku snesli, šacuňk mezi sebou uložili, čas k vybírání, k vyplnění dotčeného šacuňku jmenovali a na tom se jednomyslně srovnali, kterak by při tom dále zachováno býti mělo, jsouc i toho úmyslu stavové veřejnou hotovost mezi sebou naříditi, za to J. M. Kr. poníženě prosíc, aby J. M. Kr. bez prodlení sněm obecní položiti, rozepsati, na tom osobně býti a posly k království českému náležející k tomu času obeslati ráčil, na kterémžto sněmu aby také stavové o potřeby obecní zemské jednati a rozmlouvati mohli: kdež J. M. Kr. na takovou pokornou stavův království českého prosbu tento nynější sněm rozepsati i také z jiných zemí k. království vtělených posly s plnou mocí obeslati a podle žádosti stavův, znajíc J. M. Kr. toho důležité potřeby býti (a nemohouc J. M. prvé k tomu, jakž jsou stavové z listův krajských sněmovních vyrozuměli, postačiti), osobně mezi stavy, věrné poddané své milé, se jest vypraviti ráčil.

A předkem J. M. Kr. jich stavův svolení i také že jsou se k nynějšímu sněmu sjeli a poslušně najíti dali, milostivě přijímati ráčí, jsouc J. M. Kr. zvláštní milostí k tomu nachýlen se stavy království českého, kterak by dotčená stavův svolená pomoc nejužitečněji na potřeby válečné obrácena a vynaložena a také na jaký by způsob království a země příslušející dostatečnou pomoc a veřejná hotovost předsevzíti a naříditi mohly, rozmlouvati, jednati a zavírati a v skutku to vykonati, tak jakž J. M. Kr. toho vysoce znamenitou potřebu J. M. Kr., stavův i jiných zemí a poddaných svých věrných milých uznávati ráčí. Kdež aby stavové o osobním valném tureckého císaře tažení vědomost měli, (ač J. M. Kr. nepochybujte, že jsou stavové z předložení J. M. poslův na minulém sněmu, z kterých důležitých potřeb J. M. Kr. téhož slušně tehdáž pominuti nemohl, dostatečně vyrozuměli), J. M. Kr. stavům, věrným poddaným milým, o špehéřích a novinách tureckých, kteří J. M. Kr. víc než z jedněch míst přišli, oznamovati ráčí, čemuž z těchto výpisův příležících vyrozuměti a tudy tím gruntovněji i spěšněji k jednání přikročiti a k místu vésti budou moci. A přes to nechtíc také i toho J. M. Kr. z milosti před stavy, co jest J. M. Kr. těchto nyní minulých časův při horních i dolních J. M. Kr. dědičných rakouských zemích strany pomoci turecké, veřejné hotovosti a retuňku, jednati, naříditi a obdržeti ráčil, tejna učiniti, toho oznamovati ráčí: že dolní rakouské země takovouž jako minulého roku znamenitou peněžitou pomoc, k tomu veřejnú hotovost, retuňk a přitažení, a nad to hrabství tyrolské i horní země rakouské předešlu za tři léta svolenou tureckú pomoc vyplniti připověděly a přiřekly; a J. M. Kr. také s dotčeným hrabstvím tyrolským a horními zeměmi nynějšího času tolikéž

0 přitažení a retuňk jedná, té nepochybné víry J. M. Kr. k nim jsouc, že to J. M. Kr. při nich obdržeti ráčí.

A jakož také stavové o tom vědomost mají, že jest J. M. Kr. na nyní minulém sněmu říšském v Normberce osobně býti ráčil, kteréhožto sněmu říšského jednání poněkud se déle, než J. M. Kr. se nadál, prodlelo, ale z daru pána Boha všemohoucího na bedlivé, pilné a ustavičné J. M. Kr. jednání dotčený sněm jest šťastně zavřín, na kterémž ku potěšení J. M. Kr. královstvím, zemím a poddaným i všemu křesťanstvu od stavův svaté říše předešle svolená trvalá pomoc, totiž dvacet tisíc lidu pěšího a čtyři tisíce jízdného proti nepříteli Turku připovědíno a jednomyslně svoleno na ten způsob: že stavové svaté říše na dotčený lid válečný bez prodlení peníze sebrati a vydati přiřekli; na kteréžto peníze J. M. Kr. těch dvacet tisíc lidu pěšího a čtyry tisíce jízdného ze všech národův lid válečný, kterýž hodný a užitečný k válce proti nepříteli se pozná, přijímati i k tomu nejvyššího hejtmana polního a jiné hejtmany podle vůle J. M. Kr. objednati ráčí, a těm se z dotčených peněz říšských svolených skrze colmistry od říše k tomu zřízené každého času služba platiti má. Nad to jmenovaní stavové svaté říše podle důležitosti potřeby, tomu lidu válečnému přitažení a retuňk znamenitý učiniti přiřekli a jednomyslně svolili i osoby s plnou mocí zřídili, kteréž patnáctého dne měsíce června příštího v Pasově se sjeti a dále strany toho přitažení a retuňku i jiných potřeb válečných jednati budou.

Protož J. M. Kr. za potřebné a velice náležité uznávati ráčí, aby stavové království českého spolu s posly z jiných zemí vyslanými, tím neprodlévajíc k spěšnému jednání, pro kteréž jest tento sněm nynější položen a rozepsán, přistoupili, neb J. M. Kr. pilným a bedlivým jednáním i radou v tom, pokudž nejvejš J. M. rozuměti bude, nic sjíti nemá. Kdež na jaký způsob taková jednání strany pomoci turecké s nejlepším užitkem předsevzata by býti měla, J. M. Kr. stavův, aby J. M. v tom zdání a radu svou oznámili i artikule své o obecní věci a potřeby sepsané podali, otcovsky žádati a v takových potřebách stavův milostivě, jakožto k věrným poddaným svým milým, se zachovati ráčí, neb J. M. Kr. aby čas mrhán nebyl, pokudž možné, rád by dlouhých jednání pominul. A J. M. Kr. královstvím, zemím a poddaným věrným milým (...... ) ve všech potřebných artikulích a punktích, což nejspěšněji a nejužitečněji býti může, aby k vyřízení a zavření přišly, v skutku se k tomu přičiniti ráčí. A J. M. Kr. na tento čas se nezdálo stavův dlouhým sepsáním zaneprázdňovati, než když k jednání přistoupeno bude, aby to, což se dále za potřebné k nynějšímu sněmovnímu jednání uzná, předsevzato, předkládáno a to rozmluveno i zavíráno bylo.

I jakož jest minulého roku čtyřicátého druhého pomoc proti Turku od stavův byla svolena, ale J. M. Kr. podle zavření sněmovního zúplna vydána není, na kterúž J. M. se ubezpečíc, k vychování potřeb válečných na J. M. uložených, v znamenitou sumu pod úrok jest se vzdlužiti a těch vypůjčiti musel a rokové k placení dotčených sum již vycházejí: protož J. M. Kr. stavův milostivě žádati ráčí, aby J. M. ostatek té sumy a pomoci svolené podle počtu učiněného a přijatého bez prodlení vydali, Nepochybujíc J. M. Kr. o stavích věrných poddaných milých, že se v tom, jakž se svrchu píše, pro dobré vlasti, žen, dětí a jich všech povolně a poslušně i poddaně zachovají; a J. M. Kr. jim to všem i jednomu každému vší milostí svou královskou zpomínati, nahrazovati, králem a pánem jich milostivým býti ráčí.

J. M. Kr., pán náš nejmilostivější, ráčil jest odpovědi vyrozuměti i také pomoc, kterouž jsou proti Turku na J. M. Kr. milostivé předložení, jakž nynější důležitá potřeba ukazuje, stavové království českého svolili, přijímati, i to že jsou v též své sepsané odpovědi z počátku nařídili, kterak se jeden každý proti pánu Bohu a při službě boží zachovati má, oblibovati ráčí, s tou milostivou žádostí, aby se stavové tak při tom i také strany svolené pomoci poslušně zachovali a to všecko, jakž J. M. Kr. nepochybujte, k svému skutečnému vyřízení a vyplnění přivedli.

Avšak při J. M. Kr. se za důležité a potřebné snáší, aby se v těch některých od stavův sepsaných a J. M. Kr. poddaných artikulích (pro uvarování spletkův, kteréž by skrze to povstati mohly) vysvětlení a vyjádření stalo: protož J. M. Kr. svou milostivou vůli a zdání k dotčeným artikulům stavův ven na stranu, čemuž z spisu, co jest J. M. přistavil, vyrozumějí poznamenati rozkázati ráčil, jsouc J. M. Kr. té milostivé naděje, že stavové tomu na odpor nebudou ani žádné těžkosti nad tím neponesou. A J. M. Kr. na poníženou prosbu stavův první i druhý lid válečný od stavův svolený z milosti své královské, jakž ti artikulové v sobě zavírají, střelbou opatřiti ráčí.

Také J. M. Kr., znajíc toho znamenitou potřebu býti, k sjezdům krajským obecním na den svatého Prokopa nejprv příštího povolovati a ty po krajích skrze listy odevřené rozepsati rozkázati ráčí.

A jakož stavové v odpovědi své dané, podle předešlého svolení i oustního oznámení strany pozůstalé sumy k minulé pomoci svolené, aby ta suma J. M. Kr., což by se toho řádným počtem vyhledalo, vydána byla, žádné zmínky neučinili, z té příčiny J. M. Kr. stavův milostivě žádati ráčí: aby stavové o takovou pozůstalou sumu (jakž jest J. M. odpověď oustní od nich dána) sepsaný artikul podali a podle jiných artikulův při zavření nynějšího sněmu také zapsati dali, na ten způsob, aby ta suma peněžitá beze všech odtahův v moc J. M. Kr. od krajských berníkův v témdni vydána a vyčtena byla; což ještě za kterými obzvláštními osobami té berně pozůstává, aby krajští berníci ty osoby nejvyšším berníkům na hradě pražském poznamenané dali, a nejvyšší berníci podle zavření sněmovního beze všech výmluv a odtahův, aby to zvyupomínali a J. M. Kr. vydali.

A také stavové království českého aby to tak opatřili a o tom nařídili, poněvadž krajští berníci záplaty služeb svých tak vysoko nasadili, čehož prvé za obyčej v tomto království nebývalo a sněmem o tom vyměřeno jest, aby těm berníkům slušná záplata za službu a ne výše puštěna byla a to pro uvarování škody a prvé nebývalých věcí, k tomu aby tiž krajští berníci z přijmuv a vydání svých pořádný počet osobám, kteréž J. M. Kr. k určitému dni k takovému počtu zříditi ráčí, když od těch osob jim oznámeno bude, udělali, a tak J. M. Kr. každého podle náležitosti kvitovati ráčí.

A urozený Kryštof z Ejcinku, aby strany těch 50000 zlatých rejnských, na profant od stavův zapůjčených, podle zápisu jeho až do dalšího sněmovního o to jednání a počtu od stavův upomínán a starán nebyl.




Přihlásit/registrovat se do ISP