NA HRADĚ PRAŽSKÉM, v pondělí den Štědrého večera (24. prosince) 1543.

MS. v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.

Ferdinand etc. Věrní milí! Jakož Vás všech i jednoho každého tajno není, že jest nynější sněm obecní pro odjezd těch, kteříž jsou nám skrze urozeného Jana z Pernštejna na Helfenštejně, věrného našeho milého, připověděli, že se nerozejdou, nébrž sněmovní a obecní artikule na předložení naše jednati budou, před svátky příštími zavřín býti nemohl, než mocí sněmu z příčin hodných toho až do pondělí po svatých Třech králích nejprv příštích odloženo: protož Vám všem vůbec i jednomu každému zvláště poroučíme s pilností přikazujíc, abyste se na výš psaný den v pondělí do Prahy sjeli a hned nazejtří, totiž v úterý v hodinu patnáctou bez všelijakého jiného zaměstnání a prodlení na hradě pražském na paláci u nás k jednání sněmovnímu podle starobylého obyčeje a chvalitebného pořádku najíti dali; neb my, znajíc toho tak znamenitou potřebu poddaných našich, Vás a všeho křesťanstva býti, také osobně, dáli Bůh, na tom sněmu budeme.

A jiní poslové s plnou mocí z zemí k království českému příslušejících i také z dědičných zemí našich na ten sněm zde očekávajíc přítomni budou, kdež i proto, že dotčení poslové zde sečkání míti musí a z potřeb nastalých svrchu dotčených, kteréž prodlení žádnému nechtí, s tím sněmem sme déle protáhnouti neráčili; i vědouc vůli a jisté poručení naše a znajíc důležitou i vlastní potřebu Vás všech býti, nepochybujem, že se v tom povolně i poslušně zachováte. Jestliže by pak kteří nepřijeli a doma přes toto naše jisté poručení (ač té víry ani naděje býti neráčíme) zůstali, proto nicméně ti, kteří se sjedou, jednati a s námi i také s posly z jiných zemí podle starobylého obyčeje zavírati moc míti a jiní tomu dosti činiti povinni budou; než z měst našich posly své aby s plnou mocí na takový sněm vypravili, jinače nečiníce. A kterýchž by tento list náš nedošel, aby jedni druhým o tom oznamovali i také v městech našich tohoto listu přípisy na branách se přibíjeti daly, tak aby se žádný slušně nevědomostí vymlouvati nemohl.

Dán na hradě pražském, v pondělí den Štědrého večera, léta tisícího pětistého čtyřicátého třetího.