V DRÁŽĎANECH, v outerý po neděli postní Oculi, (15 března) 1547. - "Akta všech těch věcí" etc.

Ferdinand etc. Poctiví a opatrní věrní naši milí! Ztížnosti Vaší strany mince, o kteréž jste nám psaním Vaším oznámili, sme siřeji vyrozuměti ráčili, kteréžto ztížnosti do Vás ani do obcí sme se nenadali. Neb tu minci, kterouž sme ve Vratislavi zaraziti dali, stalo se s pilným uvážením a radou knížat i všech stavuov knížetství Slezského pro dobré a užitečné téhož knížetství a jiných poddaných našich a v tom jsme žádného užitku našeho hledati neráčili a nehledáme, aniž také jaký užitek z též mince míti ráčíme. A k tomu knížata a stavové jmenovaného knížetství Slezského žádné ztížnosti jiné nad touž mincí naší předešle neměli, než tu, že sou nás nejednou za to poníženě prosili, poněvadž táž mince naše na zrnu a šrotu lepší a vyšší jest než polská a z té příčiny se z země jako dobrá mince vynáší a zlá v zemi zuostává, abychom též minci naší uleviti, ji s polskou srovnati a na lehčejší zrno zaraziti dáti ráčili; čehož se nám pro jiné poddané naše učiniti nezdálo. Neb táž mince naše hned zprvupočátku jest na groš tolský saský zaražena a podnes se tak bez umenšení mincuje, kterýžto groš tolský saský všudy v království Českém a ve vší říši i v jiných královstvích a zemích našich se tak jako jiní jochmstálští bére a vydává, a dotčená mince naše všelijak na zrnu i šrotu tak dobrá jako jmenovaní groši sasští jest. Protož ste slušně prvé dotčenou minci, než ste to na nás vznesli, zprubovati dáti měli, abychom o tom vědouc, bylali by se lehčejší táž mince na zrnu neb šrotu, než po čem se vydává a bére, na pruobě našla, k mincmejstru našemu ve Vratislavi o to hleděti a to k slušné nápravě přivésti byli ráčili. Ale poněvadž často psaná mince naše za to, zač se bére. stojí a s tou mincí a zrnem saským, kteráž v království Českém jde, se srovnává, nemuožeme při též minci naší, na ten čas nejsa v království českém a souc jinými znamenitými věcmi zaneprázdněni, jakého zastavení činiti, než při šťastném, dáli Buoh, příjezdu našem na hrad Pražský, na sněmu obecním, vyrozuměj íc tomu, ráčíme se v tom, pokudž nám náležité bude, milostivě zachovati, tak že sobě žádný při tom ničehož slušně ztěžovati nebude míti. Než jestliže židé co toho nepořádného strany vexlování a stříbra ven z země vezení, proti předešlým našim a sněmovním zápovědem, před se berou, o tom zřízeným radám komory naší na hrad Pražský, aby to zastavili, psáti ráčíme.

Dán v Drážďanech v outerý po neděli postní Oculi léta etc. 47.

dd. DRESDEN, den 15. März 1547. - Aus den "Akten aller Handlungen".

Ferdinand etc. Erbare und ersame lieben Getreuen. Wir haben Eur Beschwerung, so ihr uns der Münz halben in Euerm Schreiben anzeigen thuet, nach lengs vernomben, und hetten und solcher Beschwerung bei euch und der Gemein nit versehen aus Ursachen, das wir die Münz zu Preslau mit vorgehabten zeitlichen Rat der Fürsten und aller Stende in Slesien zu Gutem, Nutz und Frumben bemelts Fürstenthums und anderer unserer getreuen Underthanen aufrichten lassen und darinnen unsern eigen Nutz nit gesucht auch noch nicht suchen. Dan wir von bemelter Münz keinen Nutz oder Geniss entpfahen, so haben auch die Fürsten und Stende bemelts Fursten-thumbs gedachter Münz halben kein andere Beschwerung gehabt, allein das sie uns oifternmal unterthenigist gebeten, weil unser Münz am Korn und Schrot besser dan die polnische Münze, und das dardurch unser Münz aus dem Lande gefurt und die pose ini Land gelassen, wir wolten bemelte unser Münz an Korn und Schrot ringern und mit der polnischen Münz vergleichen lassen, welches wir aber von wegen unserer Unterthanen zu thuu nit gedacht. Dann bemelte unser Münz ist bald in Anfang auf den sachsischen Taler gemünzt worden und wirdet also fortan bis auf heut ohn Ringerung gemünzt, dan bemelter sachsische Talergroschen wird im ganzen Pieich auch in allen unsern Königreichen und Landen wie ander Talergroschen ge-nomben und ausgegeben; so ist auch gedachte unser Münz allenthalben am Schrot und Korn so gut, als die sachsischen Taller. Derhalben hettet ihr euch billich solicher Beschwerung hierinnen enthalten, und die Münz, ehe und zuvor ihr soliches an uns gelangt, probiren lassen, damit wir alsdann, wo bemelte Münz am Schrot und Korn geringer, dann sie darfur ausgeben, befunden, unsern Münzmeister zu Presslau darumen furnemen und soliches zu Ergetzlichkeit bringen mugen. Und weil dann bemelte unser Münze des (wie sie genomben) wirdig und sich in Schrot und Korn mit der sechsischen Münz, so in Beheim genommen, vergleichet, konen wir dieser Zeit, weil wir ausser der Cron sein, und mit andern wichtigen Gescherten beladen, bemelte Münz nit sperren, aber bei unser glücklichen Ankunft auf das Prager Schloss auf dem gemeinen Landtag, wellen wir uns nach genügsamer Erkundigung im Fall der Billigkeit gemes, damit sich niemands zu beschweren hab, verhalten. So aber die Juden etwas Unordent-lichs wegen Aufweckslung und Verfuerung des Silbers aus dem Lande wider unser Verpot und Landtagsbewilligung furgenommen, haben wir unsern Cammerrathen in Beheim soliches abzustellen auferlegt. Wollten wir euch auf euer Schreiben zu antworten nit verhalten.

Geben zu Dresen Dinstag nach Oculi anno im xlvii unserer Reich ut supra.

Allen drey Prager Steten.