55. Zřízené osoby od stavův napomínají knížete saského Maurice, aby s knížetem Augustem a s vojskem svým ihned z Čech vytáhl, jinak že by museli jiné opatření učiniti.
V PRAZE, 25 března 1547. - Opis v archiyu Jindřicho-Hradeckém.
Služby naše etc. - Zprávy nás docházejí, kterak by V. kn. M. s osvíceným knížetem Augustem, bratrem V. kn. M., těchto dnuov s nemalým počtem lidu jízdného i také s husaři do země této a do království českého vtrhnouti a u města Mostu aneb snad v témž městě položiti se ráčili, o čemž my žádného psaní od J. M. Kr., pána našeho milostivého, nemajíce, jakým zpuosobem a během-li přátelským čili nepřátelským se to děje nevíme, ani také tomu vyrozuměti nemuožeme; nébrž při nás jest to s nemalým podivením, že bez vědomí stavuov království Českého i všech obyvateluov nás cizí národové způsobem zbrojným a válečným do království tohoto se vedou a pouštějí. A protož na místě všech tří stavuov i také obyvateluov království tohoto, tolikéž i sami od sebe V. kn. M. napomínáme, že z království a z země této české s takovým počtem lidu válečného vytrhnouti a do zemí V. kn. M. i také do jiných, které by k koruně české nenáležely, obrátiti se V. kn. M. ráčí, tak aby obyvateluom království tohoto škody se nedaly a my pokoje užiti mohli. Neb jestliže by se toho nestalo a V. kn. M. s týmž válečným lidem předce v království Českém na škodu obyvatelův království tohoto ležeti ráčili, V. kn. M. žádáme, jestliže bychom na jaké jiné cesty za příčinami těmito, nám danými, pomysliti a zemi tuto i také nás všecky jinak ně-kterak, než nyní opatřeni jsme, opatrovati i opatřiti musili, že nám v tom V. kn. M. za zlé míti neráčí; poněvadž my V. kn. M. ani žádnému jinému žádných příčin slušných a spravedlivých k nepokoji nikdyž jsme nedávali ani ještě nedáváme.
A byl-li by ten úmysl V. kn. M. k městu Jochmitálu táhnouti, o tom V. kn. M. oznamujem, že město to na ten čas stavuom království českého náleží, kteréžto my, jakožto věrní poddaní pro dobré krále J. M., pána našeho a království tohoto Českého s pomocí pána Boha všemohúcího pokudž možné bude, opatrovati míníme. Za odpověď spěšnou, jíž bychom se spraviti mohli, V. kn. M. žádáme po našem tomto poslu.
Dán v Praze v pátek den zvěstování blahoslavené panně Marii léta božího 1547.
55. Die "verordneten Personenl der bohm. Stände und die drei Prager Städte ermahnen den Herzog Moritz von Sachsen, dass er mit seinem Volk und mit dem Herzog August alsogleich Böhmen räume.
dd. PRAG, 25. März 1547. - "Aus den Akten aller Handlungen".
Wir werden bericht, das E. f. G. mit dem erlauchten hochgebornen Fürsten Herzog Augusto etc. E. f. G. Brüdern diser verschinen Tag nit mit einer kleinen Anzal Volks zu Ross auch Hussaren in dise Cron Beheim gerukt und bei der Stat Brixen und villeicht gar in der Stat drinen sich gelegert solten haben. Dieweil wir aber derhalben von der kön. Mt. unserm gnedigisten Herrn kein Schreiben entpfangen und könden also nit wissen noch verstehen, ob soliches freundlicher oder un-freuntlicher Meinung oder in ander Weg beschicht, wil uns nit wenig befrembden, das one Wissen der Stende diser Cron und aller unser Inwoner ein frembde Nation mit einer Kriegsrustung in dises Königreich gefuert und eingelassen wirdet, derhalben in Namen aller dreier Stende und Inwoner jetzt gemelter Cron Beheim auch von wegen unserer selbst wellen wir E. f. G. vermant haben, das E. f. G. mit solichem Kriegsvolk auss diser Cron Beheimb widerumb rucken und in E. f. G. und andere Lande, die zu disem Königreich nit gehören, ihren Zug nemen wolten, also das den Inwonern dises Kunigreichs nit Schaden zugefugt und wir zufriden sein möchten. Dann wo soliches nit geschehe und E. f. G. mit gedachtem Kriegsvolk fort in diser Cron Beheim zu Schaden und Nachtheil den Inwonern jetzgemeltes Kunigreichs Beheim ligen und wir etwo auf andere Mittel von wegen diser uns gegebenen Ursachen gedenken, das Land auf uns selbst anders dann wir jetzt versehen sein, versorgen und bewaren musten, bitten wir E. f. G. darfur, die wellen uns soliches nit verargen, in Ansehung, das wir E. f. G. noch jemanden andern kein billiche und rechtmessige Ursachen zu Unfrid nie geben haben und noch nit geben.
Und wo auch E. f. G. Gemuet were zu der Stat Johaimstal zu rucken, wellen wir hiemit E. f. G. angezeigt haben, das gedachte Stat jez-ziger Zeit den Stenden des Königreichs Beheim zusteet, weliche wir als die getreuen Unterthanen zu gutem der kün. Mt. unserm gnedigisten Herren und disem Königreich Beheim mit Hilf des Almechtigen, sovil es muglich sein wirt, zu versorgen gedenken und begern hierauf von E. f. G. einer eilunden Antwort bei disem unserm Poten, darnach wir uns zu richten wissen.
Datum zu Prag am Freitag nach Verkündigung Marie anno etc. xlvii.