1547, 15 dubna. Původní konc. v archívu Kutnohorském.

V. M. vysoce urození páni etc. Bezpochyby že v paměti míti ráčíte, kterak let předešlých i teď nevelmi dávno na J. M. Kr. i také na V. M. pány stavy skrze suplikaci i oustně mnohokrát vznášeli sme, že z příčin těchto Hory Kutny na pádu postaveny jsú:

Předkem, že J. M. Kr. štaury, to jest pomoci, kteréž na oboje hory stříbrné i Kaňkovské za předešlých králuov J. M. slavných pamětí dávány každého téhodne byly, i jiné milosti havéřuom (jimiž ty hory v bohatství i v chudobě držány byly) odjíti jest ráčil.

Potom že jest doly staré stříbrné, řečené Vosel, Rousí, Slašary etc. a tu všecku cechu hor stříbrných, bez kterýchžto hor stříbrných Kaňkovské nikdá dobře nestály a státi moci nebudu, proti poníženým prosbám našim i také proti radám znalých, rozumných, zvyklých horníkuov na radu některých Němcuov spustiti jest ráčil.

Pořádek pak slavný havéřský pro snětí dotčených štauruov jinak pomocí a milostí, kterými chudí a noví nákladníci fedrováni byli, aby s lepší chutí vedle svých nákladuov a prakcí, vortuov a míst hledati a díla svého vyhledati mohli, i pro jakýs nový škodný, na těch horách nebývalý, i proti právuom horním uvedený německý obyčej, nemoha míti živnosti, jest rozptýlen a téměř v nic obrácen.

Obec mincířská a prejkeřská znamenitými svobodami a právy od J. M. králuov českých, slavných pamětí, nadaná a obdařená, ta těchto časuov rozličnými pohrůžkami, jiných mincířuov na ně uvedením aneb jinde v cizí zemi mincováním, stříbr odjetím a od některých i na hrdle trestáním, od statkuov svých za dědictví koupených jsú utištěni. Neb kde jest prvé v sedmnácti šmitnách mincováno a odtud předně od nich na hory nakládáno bylo, též také chudí sirotci a vdovy, což po nákladích a cupusích na hory zbývalo, odtud své poživení měli, to jest proti právuom a privilegiím jich, jim i s jinými mnohými pomocmi za jiných císařuov a králuov J. M. ku pomoci na mincování dávanými, odjato a na čtyři toliko šmitny s pomocí stříbro k mincování grošuov se jim váží. A tak ta obec přes cupusy téměř nic dotčených statkuov svých neužívá, čehož jest za předkuov J. M. Kr. císařuov ani králuov i při větší chudobě za žádného nebývalo..

Erckafeři pak mezi jinými, ti sou také znamenitě zemdleni a souženi i k chudobě přivedeni, neb dokud jsou z hor starých stříbrných rudy, což jest opět v jinaj novaj štrych převedeno, kupovali, odtud roštverky majíce, že jsů z kyzuov Kaňkovských z jedné hýle o několiko lotuov stříbra více šmelcovati a do mince stříbro přinášeti i také odtud na hory nakládati mohli, a jak sou před tímž prodajové rud stříbrných svedeni a dolové staří spuštěni, že najvajš sedm nebo osm lotuov z jedné hýle vyšmelcovati mohu; a tak tiž erckafeři draho kyzy, olovo, uhlí kupujíce a znamenité náklady na dělníky a košt hutní činíce a stříbra jednu hřivnu po 2 ¹/₂ kp. gr. č. do mince dávajíce, státi a tak ani na hory cupusuov dávati a na ně nákladuov činiti nemohu.

Z kteréhožto oznámení našeho ráčíte V. M. dostatečně tomu vyrozuměti, že ty hory od obce naší a dotčených pořádkuov, vedle štauruov a pomoci, které z mince šly, a ne odjinud zdržovány byly.

Kaňkovská obec a kverci také sobě znamenitě ztěžují, že erckafeři pro spuštění doluov starých stříbrných, nemajíce z nich roštverkuov, lacino kyzy kupují, tak že proti jich nákladuom prodajové postačovati nemohu, tím dokládajíce, nebudouli erckafeři přidáním na stříbřích a ty hory štaury opatřeny a vedle starobylého obyčeje držány, že jsů již na pádu a že spuštěny budou.

Pořádek šlichýřský, který také na hory nakládal a nakládá, ten jest od svých živností také odstrčen, nebo Němci pod frystunky, haldy, které z našich nákladuov přišly, na hory nic nenaloživše a nenakládajíce, puchují a šlichují, a stříbra odtud přišlá některým Němcuom, jakž zpráva jest, po 4 kp. g. č. a některým po St. kp. 15 g. českých, čehož my Čechové užiti nemuožem, jsouc k tomu bližší a spravedlivější jakožto nákladníci, se platí.

Jakož pak na místě našem a jiných všech pořádkuov, tuto dotčených, ač bylaliby toho potřeba, buď skrze sepsané aneb oustní zprávy širší oznámení učiniti se má.

A protož za to V. M. snažně prosíme, že se ráčíte k J. Kr. M., pánu našemunejmilostivějšímu, přimluviti i mezi artikule snesené pro opatření a vyzdvižení těch hor toho doložiti, aby J. Kr. M. proti zřízení zemskému, pro kteréž jiné pokutovati ráčil, stříbr hertovních ani v mědi nikam jinam z země, než aby na Horách Kutnách mincována byla, aby tudy mince cizí německé, nehodné vypleněny byly, kterýchž ani na Horách Kutnách nemuožem prázdni býti, vydávati neráčil.

A též za to V. M. prosíme, pro vyzdvižení Hory Kutny, z které mnoho poctivého, dobrého a užitečného tomuto království přicházelo a s pomocí pána Boha všemohúcího přicházeti bude moci, že nějakú berni vedle uvážení V. M. slušnú a možnú (jakž se nadějem, že se tak stane) milostivě a laskavě opatřiti ráčíte.

A s tím se pánu Bohu a V. M. k ochránění, z takových těžkostí vysvobození, pro dobré tohoto království poroučíme a za milostivu a laskavú odpověď V. M. prosíme.

Datum na Horách Kutnách v pátek po slavném hodu vzkříšení pána Krista, spasitele a vykupitele našeho, léta Páně 1547.