91. Řeč nejvyššího purkrabí pražského Volfa Krajíře, že úředníci zemští v příčině obnovení některých svobod se stavy se srovnávají.
1547, 22 dubna. - "Akta těch všech věcí etc.".
Léta Páně 1547 v pátek před svatým Jiřím ode mne Volfa staršího Krajíře z Krajku a na Nové Bystřici, najvyššího purkrabí pražského, toto jest promluveno z poručení všech pánův ouředníkův, soudců zemských a rad J. M. K. a jiných pánuov a rytířstva i posluo z jiných některých měst k těm pánuom, pánuom z rytířstva a Pražanuom a k jiným posluom z měst, kteříž na ten čas u velikém počtu na hradě Pražském v placu shromážděni byli:
V. M. páni milí, páni rytířstvo, páni Pražané i jiní poslové z měst, páni a přátelé naši milí! páni ouředníci, soudce zemští a rady J. M. K. a jiní páni, páni z rytířstva a poslové z některých měst, kteříž teď s námi spolu v této společnosti stojí. Slyšeli sme řeč, kterouž jste k nám skrze pana Viléma z Ronova, pana švakra mého milého, učiniti ráčili, kdyby se to vše opakovati mělo, bylo by prodloužení a daremní zaneprázdnění, a poněvadž v řeči své obšírné, to jest promluviti od V. M., ode všech panuo a přátel našich milých ráčil, poněvadž sou těmi zápisy, kteréž sou mezi sebou učinili a pečeťmi stvrdili, nic nového a prvé nebývalého před sebe nebrali, ani toho což by proti J. M. K. býti mělo, ani proti řádu a právu, než to což jest před shořením desk ve dskách bylo, že sou sobě to obnovili pro dobré předkem J. M. K. a všech obyvateluov tohoto království: a poněvadž my ouředníci. jakožto hospodáři tohoto království, toho že sme zanedbali, že ste již déle toho pominouti nemohli, než to obnoviti a listy pod pečeťmi stvrditi, poněvadž i v markrabství Moravském každý k landfriedu list pod svou pečetí dáti musí, a že to nic proti J. M. K, pánu našemu milostivému, ani proti přísahám, které sme k úřaduom a jinače činili, není a býti nemá, a poněvadž sme tomu od V. M. a Vás pánuo a přátel našich milých srozuměli, tak jakž ste nám to obšírně vysvětliti ráčili, že tu nic nového, ani to, což by proti J. M. K. pánu našemu milostivému a dobrému pořádku tohoto království býti mělo, není, nežli to což jest prvé bylo a ve dskách shořalo, to že ste obnoviti musili a pečeťmi stvrdili, že my také pro dobré předkem J. M. K. a pro upokojení a lásku všech obyvateluov tohoto království také s V. M. v tom se snášíme a k tomu se přiznati chceme, aby to, což jest prvé bylo, se obnovilo i dskami stvrdilo. Nebo sme nikdá na jiném nebyli, než což se nám dobrého a užitečného předkem J. M. K., pána našeho všech milostivého, a tudíž nás všech obyvateluo tohoto království ukáže, že to rádi s V. M. spolu, jako milovníci vlasti své, učiniti chceme a k tomu ke všemu věrně rádi pomáhati, aby dobrá svornost, pokoj a láska mezi námi býti mohla, námi nic toho, což dobrého jest, rušeno býti nemá. A kdyby šte V. M. nám to byli dávno tak světle oznámili, byli bychom se s V. Mt. v tom těchto dnuov pominulých snesli.
Stalo se léta a dne, jak se svrchu píše.
|
Volf starší z Krajku,najvyšší purkrabie pražský,rukou vlastní. |
91. Jede des Oberstburggrafen vor dem Prager Landtag.
dd. 22. April 1547. - Aus den "Akten aller Handlungen".
Ain mündliche Red von dem obersten Burggrafen auf dem Prager Schloss geschehen.
Anno etc. im xlvii am Freitag vor Georgii ist von mir Wolfen dem eitern von Kraig etc. obristen Burggrafen aus Befel aller Herrn Officirer, Landrechtsitzer auch der kön. Mt. Räth und anderer Herrn und von der Ritterschaft, Pragern und anderen Gesandten aus den Stetten, so yetziger Zeit in grosser Anzal auf den Prager Slos im Platz versamblet gewesen, wie hernachfolgt gered worden.
Lieben Herrn und Freund! es haben die obgemelten Herren Officirer, Landrechtsitzer, auch der kön. Mt. Rät und andere Herrn, Ritterschaft und Gesandten der Stet, so yetzt neben einander in diser Versamblung steen, die Red, so ir zu uns durch Herrn Wilhelm Křinetzky von Ronaw meinen besondern lieben Herrn Schwägern gethan, angehört und wo soliches widerumb repetiert solt werden, were es nur ein Verlengerung und ver-gebne Muhe. Nachdem sich aber gedachter Herr Wilhelm mit ausfurlichen Worten von wegen und anstat euer aller unserer lieben Herrn und Freund hören lassen, dieweil sie mit den Verschreibungen, so sie unter einander aufgericht und mit ihren Insigeln bekreftigt, nichts neues und so vorhin nit gewesen, noch wider die kün. Mt. oder wider Recht und Ordnung sein solt, furgenomen, allain dasjenige, was vor dem beschehenen Prandschaden in der Landtafel verleibt gewesen, haben sie furnemblich zu gutem der kön. Mt. und dann allen Inwonern der Cron Behaim widerumb verneuert, und sindemal wir Officirer als die Hauswirt diser Cron soliches verabsaumbt und ihr dasselb numal nit lenger umbgeen mugen, sonder solches verneuert und mit Brief und Siglen bestettigt und bekreftigt, dieweil auch in Marggrafthumb Merhern ein yeder zum Landfrid einen Brief unter seinem Sigel geben muss und das soliches nicht wider die kön. Mt. unsern gnedigisten Herrn noch wider Aydspflicht, so wir zu den Ambtern und in ander Weg gethan ist, noch sein sol etc. Darauf und weil wir von Euern Gnaden und euch als unsern lieben Herrn und Freunden verstanden (inmassen ihr uns soliches klerlich und mit meererm anzaigt) da sich alda nichts neues, noch das wider die kün. Mt. unsern gnedigisten Herrn und gute Ordnung dieser Cron sein solt, zugetragen, sonder das ihr allain dasjenig so vorhin gewesen und in der Landtafel verprunnen, verneurn und mit Insigeln bekreftigen habt müssen, das wir uns demnach auch erstlich zu Gutem der kön. Mt. und zu Erhaltung Lieb und Ainigkeit aller In-woner diser Cron mit Eurn Gnaden und euch vergleichen und wellen uns darzu bekennen, damit das jenige, was vor gewesen, widerumb verneuert und mit der Landtafel bekreftigt werde. Dann wir nie änderst gesint gewesen, allain alles das, so uns furnemblich der kön. Mt. auch uns allen Inwonern der Cron Behaim zu Nutz und Gutem angezaigt wirdet mit Eurn Genaden und euch als die Liebhaber des Vaterlands gern zu thun und zu solichem treulich zu helfen, auf das gute Ai-nigkait, Frid und Lieb zwischen uns sein möchte. Durch uns solle in deme was Gut ist, nicht gestört werden und wo E. G. und ihr uns zuvor also klerlich anzaigt, hetten wir uns darinnen dise vergangne Tag mit E. G. und euch verglichen Actum ut supra.
|
Wolff von Kraig, obrister Burggraf manu propria. |