93. Adam z Sudoměři, Beřkovský zvaný, podává zprávu Heraltu Kavkovi Říčanskému z Říčan a na Štěkne, hejtmanu hraje Prachenského, o bitvě u Mühlberga.
V DRÁŽĎANECH. 1547, 27 dubna. Orig. arch. Třeboňského.
Službu svú vzkazuji etc. Vaší M. oznamuji, ač neráčíteli prvé o tom věděti, že tuto neděli minulu císaři J. M. a J. M. králi se šťastně i nám všem, kteří sme při tom byli, vedlo proti nepřátelóm a to tak, že někdejší kurfiršt na hlavu poražen a vězněm císařským jest, a též taky i vězněm jest jeho nejvyšší hejtman kníže Arnošt Praunšvejk a devatero hrabat jatých jest a jiných mnoho znamenitých lidí zbito a zjímáno jest. Však se žádný nenadal, aby ten den bitva měla býti, neb sme přes vodu od sebe tu noc měli ležeti a tak jakž sme blízko k ležení našemu měli dojeti, teda naši nepřátelé shlédli nás, když sme v horduňku stáli, jměli most udělaný přes Labe k nám i chtěli proti nám vypadnuti a nějakú škodu udělati, a my zas proti nim a tak hned zase ustúpili nazpátek a most zapálili svuoj a počeli z velké střelby stříleti proti nám, a naši zase; a tak sme nemohli k nim přes vodu a mostu sme nemohli tak brzo udělati a tak pán Bůh ráčil dáti nějakého sedláčka, že cesty opověděl: "Však tu brod máte blízko" a tak ukázal. I tu hned císař a král se tisíc sme všemi jízdnými přes ten brod předce sme se přepravovali i někteří plovali a pěších na padesáte všech museli za vodu nechati i střelby, a tak jakž sme se jízdní přepravili, tak hned ustupoval kurfiršt a my vždy po něm a tak až sme jim střelbu odjali, tu hned se v běh dali a ujížděli a tak se to všecko šťastně zvedlo z daru věčného pána Boha, že nedržím, aby z našeho houfu padesát osob bylo zhynulo. A tak pán Bůh velké štěstí ráčil na ten den císaři J. M. a králi J. M. dáti, že bez pěších samými jízdnými poražen jest i taky beze vší střelby a on maje střelby osmnácte kusů čistých a pěších třinácte praporců a jízdných na půl třetího tisíce měl; a tak sám pán Bůh ráčil za nás bojovati a taky tak i nyní o tom držím, že pán Bůh neráčil na to se dáti dále dívati na takové krve prolití, kteréž se skrze něho stalo a škody chudým lidem činěné, a chtěje sám vždy pýchy dostati a císařem anebo králem býti; měl bych V. M. mnoho psáti, ale nemohu postačiti. Dejž pán Bůh věčný, aby v království Českém a vlasti naší dobře působilo a obmyšlívání bylo, což by na budúcí časy k dobrému ostati mohlo. Císař J. M. a král dnes ráčí v Turkově býti a já bohdá vzejtra zase k houfu po vodě poplavím se a tak za to mám, že mustruňk bohdá budeme tento týden míti. Dejž věčný pán Bůh V. M. všecko dobré.
Dán v středu v Drážďanech po sv. Jiříl. etc. 47.