96. Odpověď stavův na sněmu shromážděných na instrukcí královskou.
Bez datum. (Zajisté po 20 květnu 1547). "Akta těch všech věcí" etc.
Instrukcí k najjasnějšímu knížeti a pánu, panu Ferdinandovi, z boží milosti římskému, uherskému, českému králi etc na osoby ode všech tří stavův království českého k J. M. Kr. pánu našemu milostivému vydané, totižto: na urozené Adama z Šternberka na Zelené Hoře, purkrabí karlštejnského, Joachyma z Hradce na Hradci, Václava Žeušického z Nestajova na Žeušicích a Jana Vrabského z Vrabí na Dřevčicích, a poctivé Václava Stříbrského z Rovin, Jana Panphila od zlatého Lva, z Pražan na místě stavu městského téhož království Českého.
Předkem, J. M. Kr. etc. vinšovati budete dlouhého zdraví... a, při tom J. M. Kr. listu tohoto našeho věřícího dodáte, a po přečtení téhož listu věřícího J. M. Kr. toto od nás oznámíte a předložíte. Jakož J. M. Kr., pán náš milostivý, k nám stavům království Českého na sněm obecný, kterýž hradě Pražském ten pátek po na nebe vstoupení na Krista pána držán byl, ráčil jest vyslati urozené pány, pana Pertolta z Lippého na Krumlově, nejvyššího maršálka království českého a pana Jiříka Žabku z Limberka na Kounicích, radu J. M. Kr. a místokanclíře již jmenovaného království Českého, s instrukcí a to takovou, kdež J. M. Kr. to sobě do nás stavův ztěžovati ráčí, že jsme bez povolení a vůle J. M. Kr. sněmu, kterýž od J. M. Kr. v neděli provodní již minulou na hradě Pražském položen byl, mocí téhož sněmu až do vejš psaného času, totižto do pátku po božím na nebe vstoupení poodložili, čehož by se J. M. Kr. do nás nadíti neráčil: i J. M. Kr. takovou odpověď od nás na to dejte, že jest se toho tím oumyslem, aby se J. M. Kr. jaké tu ublížení dalo, od nás takové odložení sněmovní nestalo, než toliko z příčiny té, že my stavové podle rozepsání J. M. Kr. a položení sněmu na hradě Pražském, když jsme se v nemalém počtu na týž sněm sjeli, pro nepřítomnost J. M. Kr. o věci J. M. Kí. a království českému i také nám všem obyvatelům užitečné jsme nejednali, té jsouce do J. M. Kr. nepochybné naděje, když se odložení takového sněmu od nás stane, že J. M. Kr. k snažné naší žádosti a prosbě, kterouž jsme na J. M. Kr. skrze posly naše, k J. M. vyslané, vznesli a vložili, ráčí mezi nás na tento sněm nynější přijeti.
A poněvadž paměti jsou, že z příčin slušných odkladové mocí sněmu do jiných časův prvé jsou se také činívali a my oumyslem dobrým i také upřímným pro dobré J. M. Kr. a království tohoto to jsme před sebe vzali, protož J. M. Kr. žádati od nás budete, aby J. M. Kr. do nás sobě toho ztěžovati a nám ke zlému toho přičítati neráčil.
Dále, jakož J. M. Kr. v instrukcí své v ob: šírných slovích to sobě velice ztěžovati a příčiny jmnohé předkládati ráčí, co se přátelského snesení! a nařízení našeho, kteréž J. M. Kr. v též J. M. \ instrukcí novejmi závazky, spuntováním a nesluš: ným předsevzetím proti zřízení zemskému jménoi vati ráčí, dotejče, a po mnohých i obšírných, nám i stavům předložených příčinách nás všech napo| minati i také přikazovati ráčí, abychom se hned: beze všeho meškání, tím neprodlévajíc, z takových svých spuntování a závazkův propustili a osobám J pečetí zase navrátili, jakž to vše v slovích dosti obšírných od poslův J. M. Kr. skrze instrukcí nám stavům předloženo jest: i na ten artikul J. M. Kr. pánu našemu milostivému toto od nás za odpověď dáte, že jest nám to věc lítostivá a toho jsme se do J. M. Kr., jakožto bohdá věrní poddaní do pána svého, nikterakž nenadali, abychom na něčí postranní a negruntovní zprávu tak velice a vysoce tím měli dotýkáni bejti, že bychom proti zřízení zemskému, starobylému dobrému chvalitebnému pořádku a obyčeji měli co toho učiniti, ješto my J. M. Kr., jakožto pána našeho milostivého, všelijak a ve všem vždycky jsme, jakožto věrní a upřímní poddaní, šetřili, nic toho před sebe neberouce, což by k ourážce poctivosti a dobrých našich pověstí býti mohlo, ale všemi obyčeji toho hledíc, abychom ve všech a všelijakých věcech k J. M. Kr., pánu našemu milostivému, náležitou poddanost i povinnost zachovali, toho žádnému jinému ze všech lidí a vlastí napřed v ničemž nedávajíce, ani také těm, kteříž snad J. M. Kr. s svými postrannými zprávami na to vedu a J. M. Kr. proti nám (však bez našeho všeho provinění a zasloužení) pozdvihovati a k hněvu popuzovati i zoškliviti smějí; ješto ani toho na J. M. Kr. jsme nezasloužili ani neprovinili, proč by J. M. Kr. k nám do království svého českého i na sněmy obecní a jinak přijeti neměl neb neráčil. A které jsou toho příčiny byly, pro kteréžto stavové království Českého to snesení a nařízení přátelské mezi sebou jsme učinili a v smlouvu přátelskou vkročili: ačkoli J. M. Kr. po našich poslích předešle jsme něco toho byli předložili, však aby J. M. Kr. ještě gruntovněji a dostatečněji tomu vyrozuměti ráčil, že jsme nic nového a prvé nebývalého proti zřízení zemskému ani také starobylým chvalitebným obyčejům tím takovým způsobem před sebe nevzali, toto J. M. Kr. oznámíte a příčiny tyto J. M. předložíte.
Předkem, J. M. Kr. dobrou o tom vědomost míti ráčí, že mnozí užiteční, znamenití a prospěšní staří i noví zápisové a tolikéž sněmové i povinnost přísahy J. M. Kr. podle zřízení zemského před shořením ve dskách zemských jsou byli, na kterýchžto všemu království českému a nám obyvatelům jeho nemálo jest ale příliš mnoho náleželo, poněvadž to za nejvyšší klenot a svobodu království Českého jsme měli, máme a sobě pokládáme i také na tom společně, aby zase k obnovení přišli, zů-stáno bylo. Ti a takoví zápisové, jakž ne jednou na sněmích obecných toho žádáno, až posavad do desk zemských jsou nevešli a vloženi nebyli.
Druhé, než jsou takoví zápisové a svobody království Českého k pořádnému svému utvrzení přišli, mandát od J. Kr. M. na veliké ublížení všech svobod království Českého jest vyšel, týžto ačkoli od J. M. Kr. odvolán jest byl, však ne tak pro osobu J. M. Kr., jako pro přetržení všelijakého svobodám království Českého budoucího zlého i k tomu podobného ubližování, od J. M. Kr. jinačejšího a grun to vnějšího opatření potřebujeme.
Třetí, že jsou za J. M. králův českých slavné a svaté paměti, předkův J. M. Kr., stavové království Českého za příčinami rozkazů a mandátů takových, ježto jsou se na ublížení svobod království Českého vztahovati chtěly, v jednostejná přátelská snesení a smlouvy pečetěné vcházeli a mezi sebou takové smlouvy pečeťmi stvrzovali pod znamenitými pokutami, aby se v tom neopouštěli dotud, dokudž by to, v čemž se jest někdy mimo náležitost a starobylé svobody království Českého jim ubližovalo, zase k nápravě přivedeno nebylo, tak aby svobod, jichž jsou jim předkové jejich s prací velikou a skrze věrné služby své dosáhli, dobyli a pozůstavili, užíti a při nich bez všelijaké překážky zachováni bejti mohli. Jakž pak i za slavné paměti krále Jiřího, krále Vladislava, krále Ludvíka to se jest v skutku, za menšími než nyní příčinami, stalo a vykonalo, což potom pro zachování v království Českém budoucího dobrého pokoje od J. M. králův českých k slušné nápravě přivedeno a dskami zemskými utvrzeno bylo. Kteréžto věci před rukama máme a J. M. Kr., když bohdá k nám šťastně do království Českého a na hrad Pražský přijeti a navrátiti se ráčí, na sněmu obecním ukázati dostatečně chceme, té jsouce do J.-M. Kr., jakožto do pána našeho milostivého, nepochybné naděje, když skrze dostatečné J. M. předložení a ukázání naše tomu vyrozuměti ráčí, že J. M. Kr. tomu pojednou místo dáti ráčí a tohoto našeho dobrým oumyslem spříznění a přátelského snesení neslušným předsevzetím a proti zřízení zemskému učiněním jmenovati neráčí, nýbrž to potomně v skutku a jinak, než nás a království Českého i obecního dobrého někteří nepřátelé u J. M. Kr. pod rozličnými barvami malují a obouzejí a J. M. v ošklivost dávají, ráčí poznati a shledati, že jsme nic nového a prvé nebývalého těchto nynějších časův před sebe nebrali, než to, což nám z příčin daných náleželo a dobře učiniti slušelo, že jsme to pro dobré J. M. Kr., pro zachování svobod království Českého i také pokoje mezi obyvateli téhož království dobře, pořádně i také spravedlivě učiniti mohli, nežli bychom příčinou toho byli, aby skrze nelásku a nesvornost stavův v království Českém měl nějaký rozbroj, nepokoj a různice povstati a vzniknouti, na čemž by J. M. Kr. neráčil bezpochyby žádné libosti míti. A protož J. M. Kr. poníženě od nás žádati a za to prositi budete, aby J. M. Kr. neráčil sobě toho do nás, jakožto do svých vždycky věrných poddaných, ztěžovati.
Co se propuštění z toho našeho snesení a z přátelského nařízení aneb smluv těch pečetěných dotejče, že J. M. Kr. vůle slušně na tento čas v tom vyplniti nemůžeme, neb sám J. M. Kr. dobře tolnu vyrozuměti a také místo dátiráčí, kdyby se to na tento čas tak pojednou a beze všeho slušného prostředku státi mělo, že by v království českém žádného řádu a pořádku práva zachováno nebylo, z čehož by nám všem obyvatelům znamenitá nebezpečenství nastati musela. Avšak aby i v tom J. M. Kr. od nás, jakožto od svých věrných poddaných, povolnost a slušné poddání seznati a tomu, že toho z žádného pychu a svévolnosti nečiníme, než z znamenité naší potřeby, jsouc tak vysoce dotčeni, skutečně vyrozuměti ráčil, to J. M. Kr. od nás oznámíte, že to a takové naše snesení a přátelské nařízení, kteráž sobě J. Kr. M. do nás ztěžovati ráčí, při dskách zemských, tu kdež jiné království Českého a lidské složeny jsou spravedlnosti, všeckna zapečetěná položiti jsme dali a rozkázali na ten konec, aby při dskách dotud ležela, dokudž by ty věci a zápisové, obecní sněmové i jiné království Českého svobody a náležející stavům téhož království Českého potřeby zase do desk zemských nevešly a od J. M. Kr. stvrzeny.nebyly. Než když by se to koli (jakž pak za to J. M. Kr. poníženě, aby se tím neprodlévalo, žádáme a prosíme) tím pořadem, jakž i předešle bylo, vykonalo, na jiném nejsme, než abychom všelijakou, jakž i vždycky předešle v tom jsme se chovali, náležitou povinnou poddanost k J. M. Kr., pánu.našemu milostivému, ukázali a zachovali a z takového snesení a zápisův listovních se propustili.
Při tom dále poslové naši J. M. Kr. předložiti a oznámiti mají, co se zastavení posudního, cel pomezních, item, odeslání některých artikulův i také jiných některých věcí, nad kterýmižto J. M. Kr. ztížnost míti a některé také zejména pokládati ráčí, dotejče, když J. M. Kr., pán náš milostivý, do království českého a na sněm obecný budoucí, za kterýž J. M. Kr., aby jej spěšně nám na hradě Pražském položiti a rozepsati ráčil, poníženě prosíme, přijeti a k nám se, dáli pán Bůh, šťastně navrátiti ráčí, že tehdy J. M. Kr. to všecko, což J. M. Kr. a nám spravedlivě náleží, bude moci se pořádně předložiti i také o všem zpráva učiniti, tak že, což sobě J. M. Kr. v těch ve všech artikulích strany Hanuše Fridricha a někdy kurfiršta saského, i také jiných, do kohož koli ztěžovati ráčí, skrze J. M. Kr. pořádné předložení nevinnosti naší dostatečně vyrozuměti a tomu, že tím, co se nám připisuje, vinni nejsme, místo dáti ráčí.
A při tom J. M. Kr., jakožto pána našeho milostivého, prositi budete, dokavadž J. M. Kr. na sněmu obecním od nás stavův tomu všemu gruntovně vyrozuměti neráčí, že také naším nemilostivým králem a pánem bez našeho bohdá provinění bejti neráčí, a toto J. M. Kr. doložíte, že jsme se stavové království Českého na tomto snesli, poněvadž k J. M. Kr. s touto odpovědí a artikuly vás, posly naše, posíláme, že se zase jmenovitě na den sv. Víta nejprv příštího na hradě Pražském sjeti máme, z příčiny té, abychom tomu, což by nám J. M. Kr. na naši stavův žádost za odpověď dáti ráčil, mohli vyrozuměti. Však jestliže J. M. Kr. k témuž dni sv. Víta, čehož žádostivi jsme a prosíme, mezi nás do království svého Českého přijeti ráčí, tehdy stavové při J. M. Kr., jakoby nám obecní sněm položiti a rozepsati ráčil, rádi s J. M. Kr., jakožto s pánem svým milostivým, což by J. M. Kr. a tohoto království dobrého a užitečného bylo, jednati chceme. A za to J. M. Kr. stavové prosíme, že J. M. Kr. k J. C. J. se přimluviti ráčí, aby J. J. C. vás posly naše s odpovědí milostivou a laskavou podle J. M. Kr. spěšně vypraviti ráčil, tak abyste vy poslové naši k témuž dni svrchu jmenovanému k nám na hrad Pražský s odpovědí navrátiti se mohli. A my se toho J. M. Kr. jakožto věrní poddaní pánu svému milostivému službami našimi hotovými na časy budoucí rádi vždycky odsluhovati míníme a chceme; a na to všecko od nás za milostivou a rychlou J. M. Kr. odpověď prositi budete.
Item, co se soudův zemských menšího i většího, kteříž by nyní při suchých dnech letničních naj-prvé příštích držáni bejti měli, dotejče, o tom J. M. Kr. oznamte a J. M. Kr. za to prositi budete, aby J. M. Kr. sobě toho do nás ztěžovati neráčil, že jsme stavové těch soudův až do nazejtří sv. Jeronýma příštího sobě odložili z příčin slušných, hodných i také z té, že mnozí pro dalekost cesty, majíce se z tohoto sněmu zase domů navrátiti, nemohli by postačiti zase k soudu přijeti a tak tudy by o své pře a spravedlnosti mohli přijíti.
96. Instruction des Prager Landtags für seine an K. Ferdinand abgeschickten Gesandten.
Ohne Datum. (Offenbar ist diese Instruction nach dem 20. Mai, an welchem Tage der Landtag zusammentrat, verfasst worden). - Aus den "Akten aller Handlungen".
Instruction zu dem allerdurchleuchtigisten, grossmechtigisten Fürsten und Herrn Ferdinanden, Römischen, Hungerischen und Behaimischen etc. König etc. auf die wolgebornen Herrn Adam von Sternberg auf Gruenperg, Burggrafen zu Carlstain, Joachim von Neuhauss auf Keuhauss, Wentzel Žhušitzky von Nestagow auf Žhušitz, Jan Wrab-sky von Wrab auf Dřewčitz und die erbarn Wentzeln Střibersky von Rowin, Jan Pamphilum von dem Gulden Leben, so von allen dreyen Sten-den des Königreichs Behaim auch von den Pragern und anstat der von Steten zu Irer kön. Mt. unserm gnedigisten Herrn abgefertigt.
Erstlichen wellet Irer kün. Mt. etc. langes Leben wünschen, dabey werden sie Irer kün. Mt. disen unsern Credenzbrief uberantwurten und nach Uberlesung desselben Irer kün. Mt. von uns ditz anzeigen und furbringen.
Als Ir kün. Mt. unser gnedigister Herr zu uns Stenden des Künigreichs Behaim auf einen gemeinen Landtag, welicher auf dem Prager Schloss den Freytag nach ascensionis Christi gehalten worden, den wolgebornen Herrn Herrn Pertold von der Leip auf Krumau, obristen Marschalk des Künigreichs Behaim und Herrn Žabka von Limberkh auf Kaunitz, Irer kün. Mt. Rat und gedachts Künigreichs Behaim Vicecanzler mit nachfolgender Instruction abgefertigt und sich Ihr kün. Mt. gegen uns Stenden beschweren thut, das wir one Bewilligung den Landtag, welicher von Irer kun. Mt. auf den Suntag Quasimodogeniti auf das Prager Slos gelegt worden, in Kraft desselben Landtags bis zu obbeschribner Zeit, nemblich den Freitag nach ascensionis Christi aufgeschoben haben, weliches sich Ir kön. Mt. zu uns nit versehen hetten etc. Darauf wellet Ihrer Mt. von uns dise Antwurt geben, das soliche Verschiebung des Landtags nit derhalben geschehen, das dardurch Irer kön. Mt. zu nahend gegangen werden sol, sonder alleiD von deswegen, das wir Stende, vermug Irer kön. Mt. auf das Prager Sloss angesetztem Landtag (da wir nit in klainer Anzal versamblet gewesen) von wegen Irer Mt. Abwesen, derselben Irer Mt. des Königreichs Behaim und derselben Inwoner Nutz und Frumen nit handlen haben wellen, sonder zu Irer kön. Mt. der ungezweifelten Hoffnung gewesen, so die Verlegung soliches Landtags von uns geschehen wurde, das Ir kön. Mt. auf unser fleisig Bit und Begern, so wir Irer kön. Mt. durch unsere Poten, weliche wir zu kön. Mt. abgefertigt furbringen lassen, zu uns auf disen yetzigen Landtag zu kumben ge-ruchten. Und dieweil in guter Gedechtnuss, das man auch zuvor von wegen billicher Ursachen die Landtag in Kraft derselben auf ein andere Zeit verschoben und wir guter Meinung auch aufrichtig Irer kön. Mt. und dem Kunigreich zu Gut soliches für uns genomben, derhalben werdet ir an die kön. Mt. von unserntwegen gelangen lassen, Ir kön. Mt. welle sich des gegen uns nit beschweren noch zu Argem wenden.
Weiter als sich Ir kön. Mt. in derselben In-struction mit ausfurlichen Worten des höchlich beschweren und vil Ursachen fürwenden thun, sovil die freuntlich Verainigung und unser Ordnung, weliche Ir kün. Mt. in derselben Instruc-tion neue Pundnussen und unbilliches wider die Landsordnung Fürnemen nennen etc. belangt und nach vilen und weitleiftigen Umstenden auch furgelegten Ursachen Ir kun. Mt. uns alle Stende vermanen und gepieten, das wir alsbald unverzüglich von solicheu unseren Verpündnussen und Verainigungen lassen und den Personen Ire Sigi widerumben zustellen sollen etc. inmassen soliches alles mit merern Worten von Irer kün. Mt. Comissarien durch derselben Instruction uns Stenden furbracht worden.
Auf solichen Artikl werdet Ir kün. Mt., un-serm gnedigisten Herrn diese Antwurt geben, das uns solichs kleglich zu vernemben furkumbt, dan wir haben uns zu Irer kün. Mt. als ob Gott wil getreue gegen Irem Herrn Underthanen mit nichte versehen, das wir irgends auf ein Ungewissen und ungegrundten Bericht, also seer und hoch damit berurt solten werden, als hetten wir wider die Landsordnung alle alte gute löbliche Ordnung und Gewonhaiten etwas furgenomben, dan wir auf Ir kün. Mt, als unsern genedigisten Herrn allenthalben und in alweg, als die getreuen, aufrichtigen Underthanen ain fleissig Aufsehen gehabt und nicht soliches für uns genumen, das zu Nachtail unsern Ehrn und gutem Geruch gedeuenktemöchte, sonder mit allem fleis betracht, damit wir in allen Sachen gegen Ir kün. Mt. unserm genedigisten Herrn die schuldige Pflicht, damit wir der kün. Mt. zugethan verhalten und wellen isolichem kainem andern aus allen Leuten und Landen nicht befor geben, ja auch weder denjenigen, so villeicht Ir kün. Mt. mit Wegrund darauf weisen und Ir kün. Mt. wider uns (doch on all unser Verschulden und Verdienen) bewegen zu Zorn raizen und verunglimpfen dürfen und haben soliches umb Ir kün. Mt. nie verdient noch verschuld, das Ihr kün. Mt. zu uns in derselben Kunigreich Behaim auf ainem gemainen Landtag zu kumen nit geruchten; was aber für Ursachen gewest, dardurch die Stende des Künigreichs Behaim soliche Verainigung und freuntliche Ordnung unter ihnen aufgericht und in eine freundlicher Berednus eingangen, und wiewol wir Irer kün. Mt. bei unsern Comissarien vormals davon anzaigen und furbringen lassen, aber damit Ir kun. Mt. nochmals der Sachen gründlichen und vollkom-menlichen Bericht entpfahen, dass wir nichts neues und das zuvor nicht gewesen wider die Landsordnung und alten löblichen Gewonheiten solcher noch anderer Gestalt nit furgenomben werdet ir Ihrer kun. Mt. anzuzeigen und diese Ursachen Irer Mt. furzulegen wissen.
Zum ersten tragen Ir kün. Mt. gut Wissen, das vil nutzliche ansehenliche und erspriessliche alte und neue Verschreibungen und Landtage auch Ir kün. Mt. Aids-Pflicht neben des Landsordnung vor der Brunst in der Landtafl gewesen, an welichen dem ganzen Kunigreich Behaim und uns Inwonern desselben nit wenig sonder höchlich gelegen. Dieweil wir auch soliches für unsern höchsten Schatz und Freihaiten des Künigreichs gehabt und geschetzt haben und noch und darauf verbliben, das soliches widerumb verneuert wurde, so seind aber soliche Verschreibungen, wie es nit einmal auf gemainen Landtagen begert, bisher in die Landtafl nit einkumben noch eingelegt worden.
Zum andern, ehe dan soliche Verschreibungen und Freihaiten des Künigreichs Behaim zu ordentlicher Bestätigung kumen, ist das Mandat von Irer kün. Mt. zu grosser Verkürzung aller Freyheiten des Künigreichs Behaim ausgangen, wiewol von Irer kün. Mt. dasselb wideruft worden, aber doch nit so vil von wegen Irer kün. Mt. Person, als von wegen Verhütung künftiges Unrats der Freyhaiten des Königreichs Behaim und dergleichen Verkürzungen halben bedürfen wir von Irer Mt. andere und grundlichere Versicherungen und cautiones.
Zum dritten, das auch bei löblicher und seliger Gedechtnuss der Künig zu Behaim, Irer kön. Mt. Vorfarn Zeiten, die Stende des Künigreichs Behaim von wegen solcher Bereich und Mandat, so sich zur Verkürzung der Freyhaiten des Künigreichs Behaim lenden wellen, in soliche uud dergleichen freundliche Verainigung und versigelte Berednuss eingangen und unter einander dieselbe Berednuss mit Siglen bestetiget bey merklicher Peen, sich darinen unter ainander nicht zu verlassen, so lang bis inen dasjenig, so inen etwan aber die Gepur und altherkumenden Freihaiten des Künigreichs Behaim zu Verkürzung geraicht, nit wider erstat worden, also das sie die Freiheiten, so inen ire Vorfarn mit grosser Muhe und durch ire treue Dienst erworben und inen gelassen, gemessen und dabey on alle Verhinderung erhalten möchten werden, als sich dan soliches auch bey löblicher Gedachtnus Kunig Georgen, Kunig Wladislauen, Kunig Ludwigen in der That (nachdem inen darzu weniger dann yetzund Ursach geben worden) befunden, weliches hernach inen, zu Erhaltung künftiges gutes Frids in Behaim von Iren kön. Mt. zu pillicher Ergetzlichkeit ge-pracht und mit der Landtafel bestettigt worden, inmassen wir dann solicher Sachen noch beyhendig haben. Und so Ir kün. Mt. ob Gott wil zu uns in das Kunigreich Behaimb auf das Prager Sloss glücklichen Ankumen, wellen wir alsdann soliches Irer kün. Mt. auf gemeinem Landtag genug-samlich darbringen und sein zu Irer kün. Mt. als unserm genedigisten Herrn, der ungezweifelten Hoffnung, so Irer kün. Mt. durch unser genugsam Furbringen und Beweisung, soliches verneurn, das Ir kün. Mt. demselben allem Glauben und Stat geben und diesen unsern in guter Mainung be-schehnen Vertrag und freuntliche Verainigung nit ein Unpilliches und wider die Landsordnung gethanes Furnemen nennen, sonder hernach soliches im Werk änderst, dann uns unser und des Ku-nigreichs Behaim auch gemeines Nutz etliche Feinde bey Irer kün. Mt. unter manicherlay Farben angeben und gegen Irer Mt. verunglimpfen, befinden und erfaren werden, das wir nichts neues und so vorhin nicht gewesen, diese Zeit furgenomen, sonder was uns aus gegeben Ursachen gepurt und zu thun wol gezimbt, und das wir soliches Irer kün. Mt. zu Nutz und zu Erhaltung des Künigreichs Behaim Freyhaiten auch von wegen gutes Frids zwischen den Inwonern desselben Kunigreichs ordentlich und von Rechts wegen auch billich thun haben mügen, als das wir ein Ursach gewesen weren, das durch Ungunst und Uneinig-kait der Stende in Kunigreich Beháim irgent ein Zwitracht, Unfrid oder Widerwillen entsteen und erwachsen solte, an welchem dann Ir kön. Mt. un-gezweifelt kain Gefallen getragen heten, derhalben Irer Mt. ob solichem gegen uns, als Irer Mt. alweg getreuen Unterthanen kain Beschwer haben wolten. Sovil aber die Ledigzelung und Cassierung der Pundnus und Berednus auch unserer freunt-licher beschehen Vertrag belangent künden noch mugen wir Irer kün. Mt. Willen ditzmals billich nicht erfüllen, dann Ir kün. Mt. mügen solches bey sich selbs leicht ermessen und demselben statgeben, do soliches diser Zeit also schnellig-lich und on allbillich Mittel geschehen solte, das in diesem Königreich Behaim kein Ordnung noch Recht gehalten würde, daraus uns allen Inwonern merkliche Unsicherheit ensteen möchte. Damit aber Ir kün. Mt. von uns als Irer Mt. getreuen Unterthanen willige und gepurliche Erpietung erkenen und das wir soliches aus kainem Freuel, Mutwillen oder Hoffart, sonder allain von wegen unser merklichen Noturft, damit wir so höchlich angetast, thun, spuren mugen, sollet ir Irer kön. Mt. von uns anzaigen, daz wir dieselbigen unser freundliches Vergleichung, deren sich Ir kün. Mt. gegen uns beschwert in die Landtafel alda dann andere des Künigreichs Beheim und der Leut Gerechtigkeiten liegen, versiegelt einzulegen befolhen haben, dergestalt, dass auf soliches bei der Landtäfel so lang, bis die Sachen und Verschreibungen auch die gemainen Landtag und andere des Königreichs Behaim Freihaiten und der Stende desselbigen Kunigreichs Noturften wider in die Landtafel eingelegt und von Irer kön. Mt. bestettigt werden, beleiben. Wann aber soliches (darfur wir dann Ir kön. Mt. untertheniglich, das damit nit gesaumbt würde, bitten) mit der Ordnung, als es auch vormals gewest verpracht wirdet, sein wir nit änderst gesint, dan das wir in alweg, als wir uns auch vormals alzeit verhalten, die schuldige Pflicht und Unterthenigkait Irer kön. Mt., unserm gnedigisten Herrn, beweisen, erzaigen und von solichem Vertrag und brieflichen Verschreibung lassen wellen. Dabey sollen unsere Comissarien weiter irer kön. Mt. furtragen und anzaigen: sovil das Biergelt und Zoll an den Granitzen auch die zugeschickten Irer kön. Mt. Artikel und etlich ander Sachen, darüber Ir kön. Mt. Beschwerung tragen und etliche auch mit Namen genent, betreffen, wann Ir Mt. unser gnedigister Herr in das Kunigreich Behaim auf künftigen gemainen Landtag umb welichen Landtag, das uns derselbe unverzüglich auf das Prager Slos angesetzt, wir untertheniglich bitten, zu uns glücklich ankumben werden, das Irer kön. Mt. alsdann soliches alles, waz irer Mt. auch uns rechtlich zusteet, ordentlich furbracht und von allem ein Unterrichtung geben wird mügen werden, also wes sich Ir kön. Mt. von wegen Hanns Friderichen, des gewesnen Churfürsten zu Sachsen, und auch anderer, sie sein, wer sie wellen, zu beschweren haben, das Ir kön. Mt. unser Unschuld und das wir an denjenigen so uns zugemessen nit schuldig gnugsamlich verstehen und demselben Stat geben werden. Beineben wellet Ir kön. Mt. als unsern gene-digisten Herren auch unterthenigst bitten, so lang Ir kün. Mt. auf dem gemainen Landtag von uns Stenden von disem allem nicht einen grundlichen Bericht entpfahen, das Ir Mt. unser ungnediger Kunig und Herr on unser all Verschuldnus nit sein wellen. Und zum Beschluss wellet Irer kön. Mt. an-zuzaigen nit unterlassen, das wir Stende des Königreichs Böhaim uns haben verglichen, dieweil wir auch unsere Comissarien zu Irer kön. Mt. mit diser Antwurt und Artiklen abgefertigt, das wir auf Viti widerumb auf dem Prager Schlos zusamen-kumben wellen aus Ursachen, das wir das jenig, so uns Ir kön. Mt. auf unser der Stende Begern zu Antwort geben werden, vernemen mugen. Wofern nun die kön. Mt. auf obbestimbten Sant Veits Tag, weliches wir begern und bitten, unter unser Mitel zu kumben gedenken, wellen wir Stende bei uns neben Irer kön. Mt. unserm gnedigisten Herrn, gleich als ob uns ein gemainer Landtag von Irer Mt. angesetzt were, waz Irer kön. Mt. und des Königreichs Behaim Nutz und Frumben sein wirdet, gern handien. Wir Stende bitten auch Ir kön. Mt., die welle bey der kays. Mt. ein Furbit thun, damit Ir kays. Mt. auch unsere Gesandten mit gnediger Antwurt neben Irer kön. Mt. unverzüglich befür-dern welle, also das ir zu dem obgenanten angesetzten Tag zu uns auf das Prager Slos mit der Antwort kumben muget. Dasselb wellen wir umb Ir kön. Mt. als die getreuen Unterthanén mit unsern gehorsamen Diensten zu künftigen Zeiten gern verdienen und wellet bey Irer kön. Mt. auf ditz alles umb gnedigiste sleunige Antwurt anhalten. Item das klainer und ober Landgericht, so yetzunder auf die negst Pfingst Quatember gehalten sollen werden, betreffund wellet Irer kön. Mt. vermelden und mundlich bitten, Ir kön. Mt. welle sich gegen uns nit beschweren, das wir Stende dieselben Gerichte bis auf Jeronimi künftig verlegt haben, dann es aus beweglichen Ursachen und auch derhalben beschehen, das ir vii ferr halben des Wegs, so yetzt von disem Landtag hinweg ziehen, widerumb zu rechter Zeit ztt denselben Gerichten nit erscheinen künnten, sonder also umb ir habende Gerechtigkait kumben musten.
Nach beschehener diser Werbung zu Pirna an Ir kön. Mt. getragen, ward von Irer kön. Mt. den Gesandten nachfolgunde mundliche Antwurt gegeben: Nachdem sie die Gesandten auch zu der kayserlichen Mayestat weren abgefertigt, bedurften sie yetziger Zeit kainer Antwurt, sonder am herwider von der kays. Mt. Raisen, solten sie sich bey Irer kön. Mt. aufhalten und ferrer Irer Mt. Gemüt hierauf vernemen.