97. Usnesení sněmu obecního, jenž zahájen byl dne 20 května 1547 na hrade Pražském. M. S. v královském českém archivu zemském, s nápisem: "Červení sněmové od l. 1541 do 1582".
Tito artikulové na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta 1547 v pátek po na nebe vstoupení pána Krista svoleni jsú:
Předkem, jakož jest J. V. C. a J. M. Kr., pán náš milostivý, jisté osoby k nám stavuom královstvie Českého s listy mocnými věřícími i tudíž instrukcími na týž sněm vyslati a vypraviti ráčili, na kteréžto poselství J. M. stavové posly své tolikéž s listy věřícími a jistými instrukcími pod pečeťmi zemskými vypraviti ráčili, zejména tyto: Adama z Šternberka na Zelené hoře, purkrabí karlštejnského, Joachyma z Hradce na Hradci, z pánuov; Václava Žehušického z Nestajova na Žeušicích, Jana Vrab-ského z Vrabí na Dřevčicích, z vladyk; Václava Stříbrského z Rovin, Starého města Pražského měštěnína a Jana Pamfila, Nového města Pražského měštěnína i na místě stavu městského.
Item, na tomto jsme se také všickni tři stavové snesli, což se souduov zemských menšího i většího, kteřížby nyní při suchých dnech letnicných najprvé příštích držáni býti jměli, dotýče, těch se menšího až do dne sv. Jeronýma nejprve příštího, a většího do nazajtří sv. Jeronýma odkládá z příčin slušných a hodných i také z té, že mnozí pro dalekost cesty, majíce se z tohoto sněmu zase domuov navrátiti, nemohli by postačiti zase k soudu přijeti a tak tudy by mnozí o své pře a spravedlnosti přijíti mohli. A protož stavové všickni, aby se zase jmenovitě na den s. Víta najprvé příštího na hrad Pražský sjeli k vyslyšení takového poselství a od J. M. odpovědi, tak jakž instrukcí to v sobě siřeji obsahují.
Item, na tomto jsme se všickni tři stavové snesli a svolili, abychom k J. J. C. a k J. M. Kr., pánu našemu milostivému, na čemž jsme se na tomto sněme snesli a oč k nám J. M. poslati a psáti ráčili, s odpovědí posly své zejména svrchu jmenované a postavené s jistými instrukcími mocnými, věřícími listy pod pečetí zemsků vyslali a vypravili, a na to tímto sněmem rektory vedle zřízení zemského ke dskám zemským, aby táž pečeť k týmž instrukcím, mocným a věřícím listóm přitištěna byla, vydati se mají.
Item, což se Jana jinak Puoty z Ryzmberka a z Švihova dotýče, podle J. M. Kr. komisí stavové jemu Janu Puotovi a Evě z Sudoměři, manželce jeho, do budoucího sněmu, dokudž držán bude, roku před věřiteli jeho, aby tím volněji své věci spraviti a jim věřiteluom práv býti mohl, přidávati ráčí.
Item, na tomto jsme se také všickni tři stavové svolili a snesli, což se těch listuov a zápisuov listovních spečetěných, které jsme mezi sebou pro dobré a užitečné krále J. M. a pro svobody tohoto královstvie českého a nás všech obyvateluov v něm na jistý zpuosob, tak jakž o tom šíře instrukcí k C. J. a k J. M. Kr. od nás stavuov učiněné v sobě obsahují, učinili, dotýče, tiž listové aby zapečetěni v truhlách byli od těch osob, kteréž jsou ty listy v své moci jměly a při dskách zemských i s klíči leželi a žádnému od úředníkuov menších od desk vydáváni nebyli, ale při dskách dotud leželi, dokudž by nám všem třem stavuom, to což jest prvé ve dskách bylo a nač se instrukcí k J. J. C. a J. M. Kr. od nás stavuov učiněné vztahují, zase do desk vloženo a utvrzeno nebylo.
Item, na tomto jsme se všickni tři stavové snesli a jednostajně svolili, jakož v těchto nynějších časích někteří zlí, zrádní a nešlechetní lidé písně, rýmy hanlivé bez podepsání jména svého předkem proti pánu Bohu, J. C. J. a králi pánu našemu J. M., osobám a stavuom královstvie českého a na znamenité ublížení a lehkost národu a jazyku českého jsú skládali, psali a tiskli, což jesti prvé zřízením zemským starým zapovědíno pod pokutami znamenitými a týmž zřízením zemským vyměřenými, kteréžto zřízení zemské slovo od slova takto v sobě drží a obsahuje:
Král J. M., páni, rytířstvo i všecka obec královstvie Českého na obecním sněmu takto mezi sebou zjednali a zuostali a dskami památnými zapsati rozkázali. Jakož v těchto předešlých časech někteří zlí a nešlechetní lidé cedule zrádné, nešlechetné a hanlivé na všecky stavy tohoto královstvie i také na pány a ouředníky zemské spisujíce zrádně, nešlechetně a pokoutně lepali, kladli a metali jsou, kteroužto tak zrádně nešlechetnou věc páni J. M., vladyky a Pražané vážíce s pilností a chtíce zastaviti i přetrhnuti, aby takoví zlí, zrádní a nešlechetní lidé v tomto královstvie prospěchu jmíti nemohli, takto o tom z rozkázání Kr. M. a s povolením a dostatečnou vuolí pánuov, rytířstva, Pražan i jiných měst královstvie Českého na sněmu obecním rozkazují, vypovídají a nalézají: kdožby kolivěk po tento čas z kteréhokoli stavu a povahy člověk v takové zrádě a nešlechetnosti postižen a v pravdě nalezen byl, ježto by takové zrádné cedule spisoval, lepal nebo metal a kladl anebo takových cedulí nešlechetných která příčina byl, že k takovému každému má hledíno a sazeno býti jako k nešlechetnému člověku a takový každý má bez milosti čtvrcen býti jako zrádce, a kdoby pak najda takovú zrádnú ceduli hned ji nestrhal a ji komu jinému ke čtení nebo k ohledání podal anebo poslal a v tom byl postižen, v skutku že jest to učinil a shledán, ten má seděti rok u věži bez milosti-a o takového žádného žádný se přimlúvati nemá zjevně ani tajně, a v tom roce byloli by naň shledáno a usvědčeno, že jest on tu ceduli sám spisoval nebo kladl a lepal, tehdy takový má trpěti pokutu svrchu dotčenu, to jest že má čtvrcen býti jako zrádce. A kdožby ji našel a čísti neuměl, má ji ukázati druhému, kterýž čísti umí a přečtouc má ji strhati.
Relatorové.
Volf starší z Krajku na Nové Bystřici, najvyšší purkrabě pražský.
Jaroslav z Šelnberka a z Kosti etc., najvyšší komorník královstvie českého.
Adam z Šternberka na Zelené hoře, purkrabie karlštejnský, skrze Jaroslava z Šelnberka, najvyššího komorníka, přiznal se.
Adam z Říčan na Zásmucích skrze Jana z Pernštejna přiznal se.
Jan mladší z Valštejna na Točníku skrze najvyššího pana komorníka přiznal se.
Jan z Pernštejna na Helfenštajně.
Zdeněk Mezeřický z Lomnice na Ledči.
Jan starší z Valštajna na Újezdě.
Jindřich Firšic z Nabdína na Hamrštatu.
Arnošt z Krejku na Mladém Boleslavi.
Vilím Křinecký z Ronova na Libři.
Václav z Vartemberka na Krupce skrze Viléma z Vartemberka přiznal se.
Vilém z Valštejna na Rychmburce skrze Václava Žehušického přiznal se.
Jan starší z Talmberka na Jankově.
Z rytířstva tito rektorové:
Jiřík z Gerštorfu na Cholticích, podkomoří královstvie Českého.
Petr Janovský z Soutic na Zaječicích skrze Jiříka z Gerštorfu etc.
Jan Salava z Lípy na Malešově skrze téhož Jiříka přiznal se.
Zikmund z Smiřic na Skalách.
Volf mladší z Krejku na Švamberce.
Jindřich Švihovský z Ryzmberka a na Rabí.
Bohuše Kostka z Postupic na Litomyšli.
Jan z Bibrštajna na Kosti skrze Arnošta z Krajku přiznal se.
Jan Liicek z Ryzmburka skrz Alše Rodovského z Hustiřan přiznal se.
Vilím z Vartemberka.
Jaroslav Vranovský z Valdeka.
Joachym z Hradce na Hradci skrz Volfa z Krajku,najvyššího purkrabí, přiznal se.
Jiřík Šlejnic na Tolštajně skrze téhož Volfa z Krajku etc.přiznal se.
Adam z Vartmberka na Dubu.
Šťastný Křinecký z Ronova.
Kašpar Flug z Rabštajna na Bečově.
Diviš Slavata z Chlumu a z Košmberka na Kostelci.
Bořivoj purkrabie z Donína.
Mauric Šlik z Holajče hrabě z Pasaunu.
Jan mladší z Talmberka.
Jan z Valštejna na Hostinném - Z pánuov.
Jan Kapléř z Sulevic na Košťálově. Zdeněk Malovec z Malovic na Chajnově skrz Jiříka z Gerštorfu přiznal se.
Burjan Trčka z Lípy na Lipnici.
Piram Kapoun z Svojkova. ;
Jan Beneda z Nectin na Libni.
Albrecht Čížkovský Kapléř z Sulevic.
Kuneš Bohdanecký z Hodkova na Žlebích.
Mikuláš Karlík z Nežetic.
Václav Žehušický z Nestajova na Žehušicích.
Hroch z Mezilesic na Tajnci skrze Alše Rodovského z Hustiřan přiznal se.
Jan Byšický z Byšic na Svatém poli, purkrabie hradu Pražského.
Vilím Kamajtský ze Lstiboře.
Albrecht Chotomiřský Kapléř z Sulevic.
Jan Nebřehovský z Nebřehovic skrze Václava Špulíře z Jiter přiznal se.
Jan Čejka z Olbramovic na Souticích.
Jan Hrzan z Harasova.
Jan Jeníšek z Oujezda.
Jan Malobratřický z Řehce.
Bernard z Baršov na Tajnci.
Vilém Loubský z Lub.
Adam Ctinský z Ctinévsi.
Bohuslav Těmín z Těmic.
Václav Spulíř z Jiter.
Jindřich Domouský z Harasova.
Markvart Věžník z Věžník na Věznicích.
Smil Myška ze Žlunic na Hrádku skrze Jana Benedu z Nectin přiznal se.
Jan z Kalenic na Nedrachovicích skrz Bernarta z Baršov přiznal se.
Tobiáš Hrzan z Harasova na Housce.
Petr Doupovec z Doupova.
Jan z Vitenče na Tochovicích, najvyšší mincmajstr královstvie Českého.
Mikuláš Rendl z Oušavy skrze Jana z Sobětic přiznali se.
Jiřík Budský z Vartemberka skrze Jana z Sobětic přiznali se.
Jan Opit z Maličína skrz Jana čejku z Olbramovic přiznal se.
Aleš Rodovský z Hustiřan.
Zdeslav Vrabský z Vrabí.
Melichar Ruor z Rorova.
Kryštof Kostomlatský z Vřesovic skrze Václava Kapléře z Sulevic jpřiznali se
Zikmund Kostomlatský z Vřesovic skrze Václava Kapléře z Sulevic jpřiznali se
A Pražané všech tří měst Pražských i jiní poslové z měst též se k relací přiznali.
Actum et terminatum feria 6 post Urbani anno 1547.